Jak operátoři celoplošných sítí DVB-T hodnotí přechod na DVB-T2? Ohlédnutí za (téměř) dokončenou digitalizací

Tento týden se završí více než tříletý přechod na pozemní digitální televizní vysílání nové generace DVB-T2 v České republice. Jak jej hodnotí jednotliví operátoři celoplošných sítí DVB-T, jichž se druhá televizní digitalizace týkala? Právě jim stát na základě rozhodnutí Evropské komise odebral pásmo 700 MHz a přinutil je k přechodu na nový, kmitočtově a kapacitně efektivnější vysílací standard DVB-T2. To však nic nemění na faktu, že pro operátory šlo o proces vynucený, nedobrovolný a spojený s řadou problémů. Televizníweb.cz v rámci podkladů pro odbornou konferenci DIGIMEDIA 2020, která letos nemohla proběhnout z důvodu pandemie Covid-19, oslovil všechny provozovatele dnes již vypnutých celoplošných sítí DVB-T a požádal je o zhodnocení přechodu na DVB-T2. Jde o Českou televizi (provozovala multiplex 1), České Radiokomunikace (provozovaly multiplexy 2 a 3) a Digital Broadcasting (provozoval multiplex 4).

Česká televize: v rámci možností přechod proběhl hladce

Česká televize měla poměrně unikátní pozici, protože na většině území České republiky spustila přechodovou síť DVB-T2, která využívala již finální kanál 26. Až na Ústecký a Jihočeský kraj tak nemusela svoje vysílání DVB-T2 přelaďovat. Znamená to, že pro Kavčí hory proběhla druhá televizní digitalizace hladce? „Slovo hladce je relativní, protože k dispozici jsou minimálně dvě roviny náhledu,“ říká Pavel Hanuš, vedoucí projektové kanceláře ČT. „První rovina je technická a druhá informační. V technické rovině je nutné si uvědomit, že Česká televize přecházela na jednofrekvenční síť, což mělo určité benefity stran přechodové a finální sítě, ale zároveň i širokou problematiku spojenou s takzvaným pre-echem.“

Vedoucí projektové kanceláře České televize Pavel Hanuš (Foto: TAKTIQ Communications)

Z informačního hlediska bylo pro ČT podle Hanuše hlavním cílem, aby měli diváci dostatek informací i času se na změnu připravit, a to se podle něj povedlo. „Byli jsme pro ně suverénně hlavním zdrojem informací. V průzkumu společnosti Nielsen Admosphere nás takto označil každý druhý respondent (53 %), následovaly komerční stanice (18 %) a České Radiokomunikace (4 %). Naše divácké centrum vyřešilo přes 23 tisíc telefonických a e-mailových dotazů týkajících se právě přechodu na DVB-T2. Je samozřejmě otázkou, zda by roli nositele informovanosti neměl nést ten, kdo nám přechod nařídil. Je totiž třeba si uvědomit, že přechod na DVB-T2 byl přechodem vynuceným a jednalo se o politické a nikoli nezbytně technické rozhodnutí,“ dodává Hanuš.

„Ale pokud to máme shrnout čistě z pohledu ČT, tak lze konstatovat, že přechod proběhl hladce bez jakýchkoli zásadních technických, organizačních či ekonomických problémů,“ míní Hanuš. Takřka tříletý souběh vysílání celoplošných sítí DVB-T a přechodových multiplexů DVB-T2 byl podle šéfa projektové kanceláře ČT v pořádku. „Nejde o to, zda by to televizní stanice dokázaly dříve. Otázkou je, jaký čas potřebují na přechod diváci. Z tohoto pohledu a na základě dat z našeho diváckého centra usuzuji, že doba přechodu byla zvolena optimálně,“ říká. „Je však třeba dodat, že jsme informační kampaň k přechodu vedli plných dvacet měsíců. Ostatně součástí přípravné fáze přechodu byl i legislativní proces, který probíhal pomalu a topil se v mnohdy scestných diskuzích. Reálně tedy přechod celé tři roky ani netrval,“ upozorňuje Pavel Hanuš.

Problémy? Pre-echo a zdržování státních kompenzací

Kavčí hory jsou ale poněkud rozmrzelé z komplikací, které nastaly ohledně státních kompenzací nákladů vyvolaných přechodem na DVB-T2. „Paradoxem je to, že celý proces běžel na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Evropská komise přitom zkoumá již od října 2016 přijatelnost kompenzací z hlediska veřejné podpory. Uzavřena byla jen jedna menší část notifikace tj. kompenzace vyvolaných nákladů na zařízení podmíněných výměnou využívaných kmitočtů. Zkráceně náklady na přeladění. Notifikace dalších etap stále probíhá a její výsledek je nejasný. Vláda ČR, i kdyby chtěla, deklarovanou podporu dosud slnit nemohla. Česká televize věděla, že celý proces musí zvládnout s využitím vlastních zdrojů, takže ji neuvěřitelně pomalý postup Evropské komise nijak nezaskočil,“ konstatuje Hanuš.

Česká televize se během přechodu na DVB-T2 více než jakýkoli jiný operátor potýkala s tzv. echem a pre-echem, kdy některé televizní přijímače na pokrytí velkých jednofrekvenčních sítí v určitých lokalitách neumožňovaly příjem signálu. „Jednofrekvenční sítě neboli SFN mají svá technická úskalí,“ souhlasí technický ředitel ČT Michal Kratochvíl. „Zároveň je však nutno podotknout, že přijímače by si měly s daným technickým aspektem poradit. Nelze opomenout, že velké SFN jsou nutnou daní za uvolnění pásma 700 MHz. Bez refarmingu kmitočtů by byl provozní potenciál digitální terestrické televize nulový. Jiná možnost prostě nebyla.“ Podle Kratochvíla to však přineslo i určité výhody: „Nás to donutilo vytvořit zcela nový koncept regionálního vysílání na bázi celoplošného vysílání, což považujeme za výhodu. Například divák severomoravského regionu si může pustit toto vysílání kdekoli v České republice. To rozhodně vnímáme pozitivně.“ Výhodou sítě ČT je, že v rámci SFN využívá kanál 26, který s ohledem na nižší kmitočet zajišťuje velmi dobré pokrytí signálem.

Nový DVB-T2 dokrývač České televize ve Vrchlabí (Foto: Václav Udatný, Televizniweb.cz)

CRA: na DVB-T2 jsme přecházet nechtěli, šlo o netržní proces

České Radiokomunikace během přechodu na DVB-T2 fakticky zajišťovaly provoz dvou přechodových a následně tří finálních sítí DVB-T2. Vedle své Přechodové sítě 12 byly také technickým operátorem veřejnoprávní Přechodové sítě 11 a nyní zajišťují šíření signálu finálních multiplexů 21, 22 a 23, z nichž poslední dva přímo provozují. Jak si podle CRA poradila Česká republika s přechodem na DVB-T2? „Přechod na DVB-T2 byl vynuceným procesem z důvodu odebrání 30 procent televizních kmitočtů (pásmo 700 MHz) ve prospěch mobilních sítí 5G. Operátoři vysílacích sítí ani provozovatelé televizního vysílání neměli žádný zájem pásmo 700 MHz uvolňovat. Jednalo se proto o netržní proces,“ upozorňuje Marcel Procházka, ředitel sekce regulace CRA.

„Pro eliminaci rizik souvisejících se změnami ve využívání rádiových kmitočtů jsme uvolnění pásma 700 MHz připravovali ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Českým telekomunikačním úřadem a Českou televizí od roku 2015. Důležitým předpokladem pro uvolnění pásma 700 MHz bylo schválení vládní Strategie rozvoje zemského televizního vysílání v roce 2016, která stanovila uvolnění pásma 700 MHz prostřednictvím přechodu na kmitočtově efektivnější standard DVB-T2 včetně konkrétních podmínek,“ konstatuje Procházka.

Marcel Procházka, ředitel sekce regulace Českých Radiokomunikací (Foto: CRA)

Tři roky byla optimální délka přechodu, míní CRA

Klíčovým dokumentem pro druhou televizní digitalizaci byl podle Procházky Technický plán přechodu, který stanovoval harmonogram vypínání DVB-T sítí a parametry pro nové sítě DVB-T2. „Zahájení přechodu bylo stanoveno na listopad 2019 a dokončení v červnu 2020. Přechod na DVB-T2 byl zkomplikován pandemií COVID-19 a vyhlášením nouzového stavu v březnu tohoto roku, kdy byly uzavřeny prodejny se spotřební elektronikou. To znamenalo omezení dostupnosti DVB-T2 televizorů a set-top boxů pro domácnosti v době, kdy lidé potřebovali spolehlivý televizní příjem pro získávání informací. Vysílací infrastruktura CRA je součástí kritické infrastruktury státu a pozemní televizní vysílání je jednou z nejspolehlivějších distribučních platforem. Vláda ČR proto rozhodla o přerušení přechodu na čtyři měsíce pro zajištění bezplatného televizního příjmu v krizové době, který je navíc pro diváky jediným bezplatným způsobem sledování všech nejsledovanějších televizních stanic,“ vysvětluje ředitel sekce regulace CRA.

Jedním z důležitých důvodů pro přerušení přechodu bylo podle Marcela Procházky také zajištění dostupnosti veřejnoprávního vysílání, pro které je pozemní distribuce primární platformou. Přechod na DVB-T2 byl obnoven v červnu s plánovaným dokončením v říjnu 2020. „Dokončování přechodu je tak realizováno v době vyhlášeného nouzového stavu. Velká část přechodu je prováděna v naprosto výjimečných podmínkách, které zkomplikovaly komunikaci směrem k televizním divákům,“ upozorňuje Procházka. Od startu první přechodové sítě DVB-T2 po vypnutí posledního vysílače celoplošné sítě DVB-T však uběhly skoro tři roky. Nešlo celý proces urychlit? Podle Marcela Procházky nikoli: „V případě přechodu z analogového na digitální DVB-T vysílání trval přechod od roku 2004 do 2011, to znamená sedm let. Přechod z DVB-T na DVB-T2 tak trvá méně než poloviční dobu v porovnání s předchozí technologickou změnou. Vždy jsme se snažili přechod na DVB-T2 realizovat tak, aby byl pro televizní diváky co nejméně komplikovaný a po celou dobu měli zachován televizní příjem.“

Pečeť DVB-T2 ověřeno, kterou CRA přidělovaly certifikovaným přijímačům DVB-T2/HEVC (Zdroj: CRA)

Certifikace přijímačů DVB-T2 a nové dokrývače kvůli pre-echu

Tříletý přechod na DVB-T2 je podle Procházky optimálním časem pro přirozenou obměnu většiny televizorů v domácnostech. „CRA zajistily certifikaci televizních přijímačů, takže od roku 2017 byly na pultech prodejen převážně kompatibilní DVB-T2 televizory a set-top boxy. V roce 2017 jsme také zahájili výstavbu a provoz přechodové vysílací sítě DVB-T2. Dostupnost certifikovaných televizorů a současně i DVB-T2 vysílání podpořily přirozenou obměnu většiny televizorů v domácnostech. Výsledkem je minimalizace vynucených investic na straně domácností. Délku souběžného vysílání také neplánovaně ovlivnila pandemie COVID-19, která prodloužila přechod o čtyři měsíce,“ vypočítává Marcel Procházka. Pro klienty CRA, tedy provozovatele televizních stanic, představoval přechod na DVB-T2 zbytečnou komplikaci, s níž se chtěli potýkat co nejméně.

„Naši zákazníci jasně deklarovali, že nechtějí nést žádné náklady související s přechodem na DVB-T2. Přechod svých vysílacích sítí tak plně financovaly CRA. Přechod pomoci přechodových sítí byl jediným možným způsobem, který zajistil dostupnost televizního vysílání našich zákazníků po celou dobu přechodu a eliminoval nepříznivé dopady na televizní diváky,“ říká Marcel Procházka. Zatímco televizní stanice mohly v přechodových sítích DVB-T2 vysílat zdarma, operátor musel pokrýt náklady na provoz těchto multiplexů ze svého a doufat, že mu je stát uhradí formou kompenzací, jak to slíbil ve vládní Strategii rozvoje terestrické televizní platformy z roku 2016. K tomu však doposud nedošlo. „Kompenzace související s provozem přechodových sítí jsou v současné době předmětem notifikačního řízení. Věříme, že nám budou kompenzovány náklady, které byly vyvolány vynuceným uvolněním pásma 700 MHz,“ říká Marcel Procházka.

Přechodová síť ani finální multiplexy DVB-T2 provozované CRA se potýkají s problémem tzv. echa a pre-echa méně než ČT. Důvodem mohou být mírně menší jednofrekvenční sítě a vyšší kmitočty. „Naše finální DVB-T2 sítě 22 a 23 jsou sestaveny pomocí výrazně menšího počtu kmitočtů v porovnání s DVB-T, ale i v porovnání s DVB-T2 sítí 24. Rozsáhlejší SFN sítě mohou v některých oblastech a v jednotlivých případech znamenat zvýšené nároky na televizní příjem. Naprostá většina příjmových obtíží v rámci velkých SFN lze vyřešit kvalitní venkovní příjmovou anténou. V problematických oblastech, například Vrchlabí a Špindlerův Mlýn, jsme pro zlepšení televizního příjmu postavili vysílače malého výkonu na jiných kmitočtech, než jsou velké SFN,“ vysvětlil Marcel Procházka.

CRA se také intenzivně zapojily do informační kampaně. Vedle specializovaných webových stránek, Facebooku a Twitteru CRA zaslaly informační dopisy na všechna společenství vlastníků, zorganizovaly workshopy se starosty a proškolily více než 150 anténářských firem. CRA také připravily vlastní televizní informační kanál s detailními informacemi o přechodu na DVB-T2, který je vysílán v regionální DVB-T sítě 8.

Digital Broadcasting: Bylo to extrémně náročné pro všechny

A jak nahlíží na téměř dokončený přechod na DVB-T2 společnost Digital Broadcasting, která převáděla do nového vysílacího standardu svůj multiplex 4? Pro ni druhá televizní digitalizace skončila již 30. září vypnutím DVB-T vysílání v Moravskoslezském kraji. „Při zpětném hodnocení celého procesu přechodu na DVB-T2 bychom z hlediska splnění všech schválených termínů v rámci Technického plánu přechodu mohli konstatovat, že „vše šlo hladce“. Ale když si uvědomíme počet lokalit v multiplexu 4, Přechodové sítě 13 a vysílací sítě 24 (Multiplex 24), které jsme museli během přechodu přeladit, je celkem zřejmé, že to tak „jednoduché“ rozhodně nebylo… V podstatě musím opravdu konstatovat, že to bylo extrémně náročné, a to pro všechny, kteří se jakýmkoliv způsobem na přechodu podíleli,“ říká Radim Pařízek, jednatel společnosti Digital Broadcasting.

„Celý proces přechodu byl pečlivě připravován experty, MPO, ČTÚ a poté následně schválený vládou ČR. Jeho přípravě byla věnována specializovanými odborníky a státní správou adekvátní pozornost. Domnívám se proto, že to vše bylo ku prospěchu věci, za dané situace, která nastala v zájmu diváků a celý proces proběhl v souladu s doporučeními expertních týmů a vládou schválenými dokumenty,“ konstatuje Pařízek. „Nebylo to vůbec jednoduché pro všechny, kteří v oblasti televizního vysílání působí nebo ho přijímají. Jak jsme si již řekli, jak pro nás, jako operátora sítě, tak také samozřejmě pro provozovatele vysílání. A nesmíme zapomenout na televizní diváky, kterých se tato změna standardu dotkla v relativně krátké době již podruhé.“

Jednatel Digital Broadcasting Radim Pařízek (Foto: Digital Broadcasting)

Multiplex 24 stále čeká na správnou penetraci

Digital Broadcasting během druhé televizní digitalizace nespoléhala jen na státní informační kampaň k přechodu na DVB-T2. „Stát dělal informační kampaň a v souladu s ní jsme my dělali svou, šlo o to, aby veřejnost byla pokud možno co nejvíce objektivně o připravovaných změnách informována,“ říká Radim Pařízek. „Naše informační kampaň probíhala paralelně na www.multiplex4.cz a www.multiplex24.cz, prostřednictvím televizního programu „Televize přes anténu“. Byli jsme v jednotlivých regionech s diváky v kontaktu 24/7 prostřednictvím našeho HelpDesku (595 694 660). Také jsme takto komunikovali se servisními techniky, pro které jsme navíc zorganizovali semináře zaměřené na tuto problematiku. Komunikovali jsme rovněž s SVJ, bytovými družstvy a místními municipalitami,“ vypočítává.

Po přeladění na DVB-T2 podle Radima Pařízka chvíli trvá, než se penetrace nové vysílací sítě v domácnostech dostane na hodnoty vypnutého multiplexu 4. „Pochopitelně, že vývoj pokrytí nové vysílací sítě 24 v DVB-T2, resp. penetrace diváků v rámci této sítě, pečlivě sledujeme a vyhodnocujeme. Vždy při podobných vynucených zásazích do trhu poskytování služeb televizního šíření dochází v jednotlivých regionech v 1. fázi k propadu, v 2. fázi po určité době k postupnému růst a ve 3. fázi se postupně přibližujeme, resp. dosahujeme původních hodnot penetrace. Nyní se nacházíme ve 2. fázi. Jsem ale přesvědčen, v souladu s naším sloganem během přechodu na DVB-T2, že „Společně to naladíme“,“ věří Radim Pařízek.

Aktuální pokrytí multiplexu 24 (Zdroj: Digital Broadcasting)

Firma zatím vyjednává se státem o kompenzaci provozních nákladů svojí Přechodové sítě 13. „Co se týká procesu „vypořádání“, musí mu předcházet vždy vlastní realizace jednotlivých etap přechodu na DVB-T2. My jsme všechny stanovené požadavky přechodu pro naše sítě, tak jak byl schválen, splnili a o „vypořádání“ nyní jednáme,“ potvrdil Radim Pařízek. Multiplex 24 podle něj nemusel řešit nějaké zásadnější problémy s vzájemným rušením vysílačů, které tvoří jednofrekvenční sítě. „V rámci stávající Vysílací sítě 24 je televizní signál šířen ve většině regionů na stejných kmitočtech a stejně velkých SFN, tak, jak byl šířen v multiplexu 4. Problémy s tzv. (pre)-echem proto nejsou pro naši síť až tak zásadní problém, jako v případě velkých SFN, které v naší síti nemáme. A pokud tento jev v menší míře vyskytne, tak ho umíme poměrně velmi efektivně řešit,“ slibuje Radim Pařízek.