Kousek od vrcholu, kde jsou ovšem u tohoto výrobce dnes pouze OLED, najdete řadu devět, která nabízí výbornou výbavu a v případě testovaného vzorku, působí kultivovaně a svěže. Navíc se dodává s klasickým ovladačem, a ten abyste také pohledali!

Od 109 cm (43″), přes 124 cm (49″) a zkoušených 140 cm (55″) až po 165 cm (65″) a 191 cm (75″). Rozptyl úhlopříček této řady je nebývale široký. Ovšem najít televizor na stránkách Panasoniku je vysloveně za trest. Firma neumí řadit podle nejnovějších TV, resp. podle jednotlivých kolekcí (2019, 2020) a používá podivné filtry typu „4K TV“ a UHD TV“, to vše v jednom filtru. Perličkou je pak „OLED“ a „OLED TV“ opět v jednom výběru. Jak se tohle může někomu povést…

Uvažujete o koupi letošního modelu televizoru Panasonic? Tady si můžete vybrat.

Mluvíme o tom proto, že pokud se chcete podívat na oficiální parametry, a nikoli jen na ty u prodejců, což byste před nákupem TV měli dělat vždy, nejrychlejší je jít přes Google. A abyste si uměli řadu HX940 lépe zařadit, „kousek od vrcholu“ znamená, že jde o vrchol nabídky s obrazovkami LCD.

Panasonic 55HX940 má zabudovánu tradičně lesklou obrazovku s rozlišením Ultra HD (4K), zdvojené tunery, které tu navíc nejsou tři, nýbrž čtyři (plus DVB-IP), obrazový procesor HCX Pro a vše obsluhuje linuxový operační systém vlastní provenience nesoucí podivný název „my Home Screen 5.0“; proč se to nejmenuje třeba VieraOS???

Nechybí specialitky typu „In-House TV Streaming (DVB-IP)“, tedy streamování televizního vysílání v rámci domácí sítě a televizor může fungovat nejen jako klient, ale i jako server, což se hodí třeba při streamování placeného vysílání na jiný přijímač v domácnosti.

K internetu se připojíte jak drátem, tak přes Wi-Fi na 2,4 i 5 GHz i když jsme nikde nenašli, o jakou verzi jde zřejmě to bude Wi-Fi 5.

 

Osvěžující instalace, výtečné třídění kanálů

Instalace televizoru je výtečná a hlavně proti konkurenci (z velkých značek veškeré) hodně osvěžující a daleko pohodovější. Co víc! Nepotřebujete k ní šroubovák, protože nožičky jen zasunete a zacvaknete a je hotovo. Vzhledem k výtečnému návrhu panelu si vystačíte sami. Obrazovka je hluboká tak akorát, zadní stěna je hladká, takže ji můžete umístit i do prostoru. Většina místa s rozhraními je za krytem a výjimkou jsou ty přímo na zadní stěně.

Pokud budete připojovat televizor přes Wi-Fi, uvidíte výbornou klávesnici na níž je vše potřebné, takže se pro speciální znaky nemusíte nikam přepínat. Mimochodem výběr země a jazyka vidíte na jedné obrazovce, takže odpadá otravné vyhledávání v řádku (tady by se mohli mnozí učit…) a tohle všechno instalaci nejen ulehčuje a zrychluje, ale i zpříjemňuje.

To co musíte u Panasoniku letitě dělat, totiž vypnout po instalaci tzv. Živou barvu, platí i zde. Sice v tomto konkrétním případě volba většinou větší efekt neměla, ale nikdy nevíte. I tak bylo nakonec lepší pohrát si s nastavením obrazu. A protože zanedlouho po instalaci přišlo hlášení o nové verzi firmwaru (3.0.53), testujeme s právě s ní…

Co se týče třídění naladěných kanálů to je jedním slovem výtečné a bylo by vynikající, pokud by jich šlo vybrat více najednou. Zásadní výhodou je to, že kanál na novou pozici můžete buď posunout šipkami, nebo rovnou zadat jeho číslo. Můžete ale také využít tzv. oblíbených položek.

Kingston DT microDuo 3C (nahoře) a Kingston DT 80.

Vyzkoušeli jsme se televizorem: USB flash paměti Kingston DT microDuo 3C a Kingston DT 80

DT 80 je určena pouze pro konektor USB-C a je hodně rychlá i při zápisu i když se bohužel dodává bez adaptéru na běžné USB (A). microDuo 3C pak představuje kombinaci mezi běžným USB a USB-C a flashku stačí jednoduše otočit, sundat plastovou krytku a zastrčit. Při použití příjemně symetrického konektoru USB-C však vyžaduje přítomnost tzv. USB-OTG (více zde), takže potřebujete kompatibilní telefon. V případě tří zkoušených mobilů ho dva měly (Samsung S10 Lite, Android 10.0 a TCL Plex, Android 10), ale to asi nebude obvyklý poměr (spíše méně). Návrh microDuo je ovšem výborný a i když je na straně USB-C tak říkajíc standardní (ohnutý a zacvaknutý plech), u USB (A) už ale vidíte tělo konektoru z jednoho kusu, což znamená řádově vyšší trvanlivost.

Pro účely testování s televizory a dalšími zařízeními, jsme jednu USB flash paměť naformátovali jako exFAT a druhou jako NTFS. Od výrobce dorazily v souborovém systému FAT32, ale na něj velký testovací soubor nenahrajete. Na druhou stranu exFAT i NTFS to zvládají a jsou dostatečně kompatibilní i u televizorů, a to včetně zde testovaného Samsungu.

Televizor jsme vyzkoušeli s oběma a problémy byly veškeré žádné. Navíc se testovací videa přes Kingston DT 80 spouštěla o poznání rychleji. Jak bylo ale řečeno, k této paměti si raději dopředu sežeňte adaptér na běžné USB, protože to dnes nemusí být jednoduché. A i když zatím nevíme o jediné TV s USB-C, jistě se jich brzy dočkáme.

Test obou flash pamětí, včetně měření rychlosti, najdete na digirevue.cz.

Vybrané parametry: Kingston DataTraveler 80 (939 Kč) – 128 GB (32, 64 a 256 GB), zápis 60 MB/s, čtení 200 MB/s, USB-C 3.2, Gen 1; Kingston DataTraveler microDuo 3C (1.049 Kč) – 128 GB (32 a 64 GB), zápis 15 MB/s, čtení 100 MB/s, USB (A) a USB-C 3.1. Záruka vždy 5 let.

 

Klasická „dálka“ plné velikosti, jakou dnes prakticky u masových značek neuvidíte. Tlačítka jsou dobře viditelná, potíže nemáte ani s těmi barevnými pro HbbTV.

Většinou výborné ovládání, výborný dálkový ovladač

Ovládání je už řadu let obdobné. V menu nastavení se dá kolovat na první úrovni, a nyní i na té poslední, na druhé jsou pak menu průběžná, takže z obrazu plynule přejdete do voleb pro zvuk, atd., atd. Jinak je ale ovládání intuitivní a pohodlné i když pár zvláštností z historických důvodů stále má. Například přidání dalšího tuneru najdete v části Nastavení a Menu ladění DVB-T. A když jsme u toho: v části Obraz vidíte vedle obvyklých věcí i nastavení tlačítka Picture, kterým můžete rovnou přepínat obrazové režimy, přičemž si zde vybíráte, jaké se vám budou v seznamu objevovat.

Jinak Panasonic stále na dálkovém ovladači drží tlačítka Zpět a Exit odděleně, což je jen dobře. Z některých aplikací se ale takto pryč nedostanete (typicky Skylink Live TV), takže tady je zapotřebí stlačit „TV“.

Práce s tunery v menu nastavení. O kousek níže vidíte vstup do velmi bohaté nabídky pro HbbTV.

Kolem kurzorového kříže s OK/Enter uprostřed najdete zmiňované Zpět a Exit, dále vstup do EPG (zde Guide), vstup do domovské nabídky (Home), Netflix a Option. Poslední volba je kontextová a například v tuneru nabízí přepnutí jazyka či připnutí nějaké televizní nebo rozhlasové stanice přímo na domovskou nabídku, v multimédiích (video) pak jde mj. o nastavení audia či titulků.

Co se týče vyvolání seznamu naladěných stanic, to se bohužel nedělá přes OK, i když v tuneru nemá žádnou funkci (v multimédiích, ve videu, či v HbbTV, pracuje jako Pause/Play), ale přes trochu stranou se nacházející List.

Domovská nabídka vybíhá v podobě lišty na spodním okraji obrazovky a je upravitelná. Vyvoláte z ní nejen aplikace, ale také třeba vstupy a výstupy (zde Zařízení).

Programová nabídka je více než dobrá. Nedokáže vás ale upozornit na pořad…

Výborná programová nabídka EPG, méně aplikací, i když…

EPG má zvukovou prodlevu nejen při vstupu, ale i při odchodu. Druhou chybkou je to, že si v programové nabídce nezadáte upozornění na pořad, protože tato funkce chybí. Jinak je ale EPG výborné, pořady se stahují po OK/Enter na příslušném kanálu a vůbec nemusíte z EPG odcházet. Nový kanál se prostě zobrazí v náhledu a tohle uvidíte málokde.

V EPG nechybí ani tradiční funkce rychlého skoku na další den (a zpět), filtr podle kategorií pořadu a podrobné informace vyvolatelné tlačítkem „i“ (v tuneru slouží k obvyklým informacím po kanálu a pořadu).

Nahráváním se nemá smysl zabývat. Je tu opět jen vyhrazené pro tento konkrétní televizor se speciálním formátováním média a následně nikde jinde záznam nepřehrajete, dokonce ani na televizoru stejného typu. Tohle je už poměrně dlouho obvyklý přístup, který praktikují všechny masové značky, takže pojďme dál.

Českých nebo dobře lokalizovaných aplikací nemá Panasonic mnoho. To nejdůležitější tu ale naštěstí najdete. Tradičně výbornou Skylink Live TV, která nezklamala ani zde (přihlásíte se velice jednoduše přes mobil a QR kód) i když měla potíže s ukončením (nutno mačka „TV“). Je tu také Lepší.TV, která v sobě zahrnuje i HBO OD a spoustu rozhlasových stanic. I tato levná, ale kvalitní internetová televize fungovala na jedničku, a to včetně rozhlasových stanic, kterých jsou tu stovky. U videa si pak s výhodou můžete nastavit stahování kanálů v HD (kodek H.265), nebo si kvalitu snížit, což je samozřejmě vzhledem k současnému chování internetové sítě výtečné.

U Youtube Panasonic jako jeden z mála výrobců upozorňuje na to, že aplikace vyžaduje povolení „probuzení po LAN, WLAN…“, což je samozřejmě od Googlu pěkná kulišárna a pro vás to znamená nejen zvýšenou spotřebu v pohotovostním režimu, ale klidně i samovolné zapnutí televizoru pěkně nad ránem. Panasonic se ovšem chová solidně a také dopředu říká, kde v menu můžete „Wake on the LAN“ vypnout.

Šikovné nastavení „Datové služby“ (HbbTV) pro jednotlivé kanály.

Co se týče HbbTV, to je povoleno hned po instalaci televizoru a pokud se podíváte do nastavení uvidíte nebývale široké možnosti. Vedle obvyklých cookies je tu nastavení soukromí a jednoznačná identifikace zařízení. A hlavně úprava tzv. Datové služby (zde HbbTV – foto výše) pro všechny kanály, takže si ji můžete povolit jen tam, kde vám to vyhovuje. Vše je navíc v jedné tabulce, takže máte přehled a takhle to bohužel nedělá nikdo. Co se týče pokusu o test HbbTV 2.0 České televize, televizor dosáhl 85 % a po skončení testu z něj z neznámých důvodů automaticky vyskakoval. Naštěstí si ale po opětovném spuštění pamatoval předchozí výsledek, který by vás ale neměl vystrašit, protože v praxi nic neznamená.

Bluetooth Audio, které by tu mělo být obousměrné, jsme vyzkoušeli s výtečným a hlavně bezproblémovým Bluetooth reproduktorem Sencor Sirius SSS 6400N, ale v tomto případě nikdy nebyl nalezen i když TV hlásila, že je v příslušném režimu. Televizor se nechytl ani po přepnutí do druhého módu v němž se na něj posílá hudba, což jsme vyzkoušeli hned s několika mobily.

Zrcadlení obrazovky jsme testovali opět s několika mobily, a to vždy přes Wi-Fi Miracast (Chromecast tu není): Samsung S10 Lite (Android 10.0), Sony Xperia XZ (Android 6.0) a TCL Plex (Android 10).

V prvním případě bylo napojení bez problémů, ale aplikace SmartView vyžadovala povolení všeho možného, včetně hesel, což se snad ještě nikdy nestalo. Kvalita byla na zhruba 80 % zdroje, což se v případech jiných mobilů nelišilo. I u Sony Xperia XZ (certifikované Wi-Fi Miracast) a TCL Plex probíhalo napojení svižně.

Poslední „velkou věcí“, kterou chceme v této kapitole zmínit jsou zdvojené tunery a nimi spojená funkce obraz v obraze (PiP). Tady pracuje přes aplikaci „Více oken“, kterou naleznete v jejich seznamu. Dovoluje pouze dva náhledy: dva stejně velké obrazy z různých TV kanálů vedle sebe, přičemž mezi nimi můžete přepínat zvuk, a náhled jednoho kanálu na asi třech čtvrtinách obrazovky. Zbytek zabírá nápověda a seznam stanic. Jak vidíte, PiP je trochu jednodušší, ale zdál se být funkční.

Nijak neupravovaná domovská nabídka. Ikony lze mazat i přesouvat.

Vynikající multimédia s výtečnými titulky, výborné podání HDR

Správce souborů, tzv. smíšený náhled, je ikonový, ale soubory z USB vypisuje do čtyř řádek, což je unikátní a samozřejmě skvělé (konkurence většinou tak na dvou…). U videa si můžete nechat zapnout (nebo vypnout) obrazové náhledy a příslušnou volbu (spolu s dalšími, jako je filtr médií) najdete po vyjetí zcela doleva. Standardně se vypisuje vše, zvolit si ale můžete i samostatné foto, video a hudbu.

V případě fotografií se přehrálo JPG a je příjemné, že i když máte snímek nazván spíše popisně, celý název souboru se ukáže zcela nahoře na obrazovce a platí to i u videa a hudby. Ta má vynikající kompatibilitu a vedle MP3 a WAV se přehrálo i WMA, FLAC a dokonce i FLAC HD, a to klidně i se 192 kHz.

Ani ve videu není kompatibilita k zahození. DivX se sice ani nezobrazil, ale s XviD neměl televizor problém, a to dnes vidíte málokdy. Přehrál se ale také čistý MPEG-4, AVC, AVCHD, H.264 a H.265. Televizor zaválel i s profesionálním Full HD záznamem (BDAV) s tokem kolem 20 Mb/s a problém neměl ani s nahrávkou z britské BBC (kolem 8 Mb/s, TS). Vynikající je práce s externími titulky, které stačilo jednou povolit a už pracovaly a které mají výborné nastavení, včetně pěti velikostí písma. Nechybí ani znaková sada či umístění na obrazovce.

Problémy nebyly ani s testovacími soubory s rozlišením Ultra HD (4K), na Dolby Atmos byl slyšet slabší zvuk, ale to je zřejmé už jen z umístění reproduktorů a audio systému 2.0. V případě obsahu s vysokým dynamickým rozsahem HDR se nepovedlo přehrát originální testovací soubor Dolby Vision, HDR10 už v pořádku bylo. Nastavení bylo výborné zejména pro přesvětlenou scénu, ale i ta se zatmavenými detaily byla podána slušně. Navíc televizor vždy obsah s HDR oznámí v pravém dolním rohu.

Jaký je? Rozhodně výborný

Televizor Panasonic 55HX940 působil jako vyslovené osvěžení. Konečně něco, co má normální instalaci, jakou jsme znali před lety, konečně normální dálkový ovladač běžné velikosti s výtečně čitelnými tlačítky a jejich plnou sadou, a konečně také dobře čitelné informace na obrazovce a žádné „mrňky“. Vše přitom nepůsobí nijak humpolácky, ale příjemně elegantně, a to ještě nemluvím o výborném obrazu (když si trochu pohrajete s barvami, tedy pokud máte raději ty přirozenější a ne-plakátovější), velmi slušném resamplování a výborném udržení pohybové ostrosti i na méně kvalitním zdroji. Příjemnou třešničkou na dortu byla volba v menu nastavení označená jako Režim Radio. Ta vám po přepnutí na rozhlasovou stanici sama vypne obrazovku a ponechá v chodu pouze zvuk. Škoda, že tahle volba není k dispozici i na kontextovém menu!

Škoda průměrného zvuku, jinak řečeno vcelku nemastného, neslaného, což je dáno i umístěním reproduktorů, které jsou jednak pouze v systému 2.0 a jednak vyzařují do podstavce. Takovýto televizor by si rozhodně zasluhoval samostatnou zvukovou lištu!

Jinak ale v podstatě není co namítat. Hodně důležité je i to, že televizor je výborně připraven na budoucnost. Nejen díky sadě velmi pokročilých funkcí, včetně HbbTV 2.0 (přesná verze neuvedena), ale i díky prakticky kompletní podpoře HDR (včetně Dolby Vision a HDR10+). Operační systém byl stabilní a dobře sladěný s hardwarem, televizor většinou pracuje velmi svižně nemluvě o tom, že sehnat dnes nějaký s dvojicí mechanik pro přístupové karty není až tak jednoduché. Není divu, že říkáme: „běžte do toho“!

Hodnocení

  • PRO: výtečný obraz i resamplování, výborně čitelné znaky třeba u informace o pořadu či v menu, klasický dálkový ovladač plné velikosti, spousta možností úprav, prakticky kompletní sada standardů HDR, řada funkcí pro HbbTV, 2x PCMCIA (CI+), většinou výborné ovládání…
  • PROTI: …až na zmatek v kolování (jednou ano, jindy ne); EPG bez upozornění na pořad a se zvukovou pausou

Štítky