O čtyři měsíce se kvůli pandemii koronaviru prodloužil proces přechodu na pozemní digitální televizní vysílání nové generace DVB-T2 v Česku. Připomeňme si hlavní události končícího roku.
Před rokem nic nenasvědčovalo tomu, že by druhá televizní digitalizace měla trvat déle než do začátku letních prázdnin. O koronaviru jsme se dozvídali z televizního zpravodajství v zahraniční rubrice z Číny, první vysílače DVB-T v Praze byly už měsíc vypnuté (Česká televize tak učinila jako první v listopadu 2019) a zbýval týden co chvíle, kdy česká metropole přijde i o zbytek celoplošných programů ve standardu DVB-T. To se stalo 8. ledna, pouze multiplexy 2 a 3 vysílaly z pražského Cukráku ještě o týden déle. Česká televize měla ve vypínání DVB-T vysílání náskok, a ten si udržela po celý letošní rok. 7. ledna ukončila toto vysílání ve Středočeském a Královéhradeckém kraji, 30. ledna v Ústeckém kraji, 4. února v Plzeňském kraji, 12. února v Karlovarském kraji a 26. února v Libereckém kraji a na Sušicku. Jenže potom přišla nečekaná přestávka.
Přišel koronavirus a s ním nový harmonogram DVB-T2
12. března vyhlásila vláda stav nouze kvůli první vlně pandemie koronaviru Covid-19. Byly uzavřeny obchody, včetně těch se spotřební elektronikou. Diváci, kteří ještě nebyli vybaveni pro DVB-T2 příjem, si nemohli v kamenných obchodech koupit kompatibilní DVB-T2 televizor nebo set top box. To byl hlavní důvod proč Ministerstvo průmyslu a obchodu začalo připravovat změny v Technickém plánu přechodu.
20. března pozastavení přechodu na DVB-T2 posvětila vláda vydáním novely zákona o Technickém plánu přechodu na DVB-T2, jímž druhou televizní digitalizaci zastavila „na neurčito“. 25. května, po ukončení prvního stavu nouze, pak kabinet rozhodl o nových termínech přechodu na DVB-T2. Druhá televizní digitalizace měla pokračovat od července a skončit měla do 31. října, tedy o čtyři měsíce později oproti původnímu plánu, který počítal s datem 30. června. Česká televize tak se zpožděním 14. července vypnula DVB-T vysílání v Jihočeském kraji, 29. července v Jihomoravském kraji, 27. srpna v Pardubickém, Olomouckém, Moravskoslezském kraji a na Vysočině a konečně 30. září ve Zlínském kraji. Společně s ní 30. září definitivně ukončil DVB-T vysílání i multiplex 4 společnosti Digital Broadcasting.
V jakém stavu „zamrzla“ druhá televizní digitalizace? Podívejte se na pokrytí sítí DVB-T a DVB-T2
Konec DVB-T nastal až v říjnu, a to přineslo problémy
Další dvě sítě určené pro komerční televize, multiplexy 2 a 3 provozované CRA, pokračovaly ve vysílání do konce října, konkrétně pak do 21. října s výjimkou vysílače Valašské Klobouky – Ploštiny, který šířil signál multiplexu 3 až do 28. října. O den později z tohoto vysílače zahájil vysílání nový multiplex 23, čímž celý proces přechodu na DVB-T2 skončil. Kvůli posunu termínů se ale druhá televizní digitalizace neobešla bez problémů. Český telekomunikační úřad totiž vyjednal mezinárodní koordinaci kmitočtů s původními termíny Technického plánu přechodu, s nimiž počítaly okolí země. Ty však na rozdíl od Česka nepozdržely svoje plány se změnami v kmitočtovém spektru. A tak se stalo, že 4. června spustila polská strana vysílání svého multiplexu 3 z vysílače Jelení hora – Sněžné jámy na stejném kanálu 24, na kterém Digital Broadcasting šířil ve východních Čechách Přechodovou síť 13.
Východočeské vysílání Přechodové sítě 13 bylo silnějším polským vysílačem prakticky zcela vymazáno a Digital Broadcasting musel i přes přerušený Technický plán přechodu urychlit vypínání multiplexu 4, na jehož kmitočtech měla odstartovat nástupnická finální síť 24. Stalo se tak až tři týdny od začátku rušení, 23. června. Mezinárodní koordinace kmitočtů rovněž přiměla CRA vypnout v původním termínu 25. května, i přes stav nouze a přerušený přechod na DVB-T, vysílání multiplexu 3 z vysílače Jihlava – Javořice. Na to pak konkurenční Digital Broadcasting navázal vypnutím Přechodové sítě 13 v jižních Čechách, která „přesluhovala“ oproti termínům TPP kvůli vzájemnému rušení finálního multiplexu 24 a multiplexu 3 na kanálu 30 (spor o to, kdo koho ruší, ČTÚ nezvládl vyřešit dříve).
Čekání na HD programy v DVB-T2 a překvapení v podobě UHD
Během zavádění finálních sítí DVB-T2 přišlo i několik překvapení, zejména pak s ohledem na rozlišení šířených programů. 3. června odstartoval v multiplexu 23 dokumentární kanál NASA UHD, jediný program v Ultra HD/4K rozlišení v české terestrice. CRA ho zařadily do sítě dočasně, jako podporu nového typu vysílání (a dnes, na Silvestra, minutu před půlnocí, jej CRA v multiplexu 23 vypnou). Dlouho se také spekulovalo, které komerční televize začnou ve finálních sítích DVB-T2 vysílat ve vysokém rozlišení obrazu a budou tak následovat Českou televizi, která svoji kompletní programovou nabídku v novém standardu šíří ve Full HD kvalitě (1 920 x 1 080p). Zatímco televize Nova tento krok od začátku odmítala, konkurenční Prima dlouho lavírovala a nakonec pro multiplex 22 zvolila vyšší rozlišení pro všechny své programy s výjimkou časově posunutého hlavního kanálu Prima +1.
Prima ale nevysílá ve stejném rozlišení jako veřejnoprávní ČT. Její hlavní kanál má rozlišení 1 440 x 1 080p, zatímco programy Prima Cool, Prima love, Prima Zoom, Prima Max, Prima Krimi a CNN Prima News pouze 1 270 x 720. Z dalších komerčních televizí zvolily vyšší kvalitu hlavní kanál Barrandova a televize Seznam (obě 1 440 x 1080p). V době přechodu na DVB-T2 bylo možné naladit HD verze vybraných komerčních televizí v přechodové síti Digital Broadcasting, ty však se startem finálního multiplexu 24 zmizely a HD kvalitu využívají jen některé regionální programy (např. ostravská TV Polar). U celoplošných komerčních televizí, zejména pak velkých televizních skupin, často brání přechodu na Full HD kvalitu 1 920 x 1 080p v DVB-T2 smlouvy s poskytovateli placených televizních služeb, u nichž jsou tyto verze vydávány za prémiovou službu.
Definitivní rozhodnutí o regionálních sítích DVB-T
Letošní rok přinesl také rozuzlení v otázce regionálních sítí pro pozemní digitální televizní vysílání. Těm v minulosti několikrát hrozilo ukončení vysílání, ale ČTÚ vždy prodloužil termíny platnosti individuálních oprávnění pro jejich kmitočty a umožnil jim tak další existenci. Letos se tak stalo hned dvakrát. Nejprve mohly regionální sítě DVB-T pokračovat ve vysílání do konce června, tedy do původního termínu dokončení přechodu na DVB-T2, který se týkal pouze celoplošných multiplexů. Posun termínů Technického plánu přechodu na DVB-T2 umožnil ČTÚ provést ještě jeden posun na konec října. Protože však po 30. říjnu bylo nutné uvolnit kmitočty v pásmu 700 MHz, které část regionálních sítí DVB-T využívala, nemohly po letošním říjnu pokračovat všechny regionální multiplexy. Třetina sítí musela ukončit vysílání, včetně dvou největších: Regionálních sítí 7 a 8.
Zbytek pokračuje ve vysílání a podle ČTÚ si může vybrat, zda využije nový standard DVB-T2, nebo zůstane u DVB-T. Nový standard zvolila pražská Regionální síť 4, jejíž operátor, společnost Prague Digital TV, od října pronajala 90 procent kapacity provozovateli satelitní služby Skylink pro placenou televizní službu Anténa+. Ta nabízí za 125 korun měsíčně deset kódovaných programů, včetně hlavních kanálů Novy a Primy, sportovních stanic Nova Sport 1 a Nova Sport 2 a filmové Joj Cinema. Jde o první pokus o placenou televizní službu prostřednictvím DVB-T2 v České republice a Skylink si na ní testuje, zda se mu vyplatí Anténu+ nabízet i v dalších regionech. Otázkou zůstává, které sítě by k tomu využil. Zatím to spíš vypadá, že Anténa+ má plnit roli jakési ochutnávky programově bohatší satelitní verze Skylinlu, za kterou si ale zájemce připlatí ještě více (podle zvoleného balíčku programů).
Regionální sítě DVB-T mohou vysílat do 31. října, deseti dá ČTÚ možnost pokračovat i poté
