Roky ztrátového provozu sítí DAB+ pro komerční rádia: a vidina, že by stát něco podnikl, v nedohlednu

Pouhých šest týdnů nás dělí od chvíle, kdy byla dokončena druhá televizní digitalizace v Česku. Přechod na DVB-T2 proběhl bezproblémově, pokud tedy nebudeme počítat krátké přerušení procesu kvůli první vlně koronaviru letos na jaře. To samé se bohužel nedá říci o rozhlasové digitalizaci. K plnému přechodu na systém DAB+ by mělo dojít za pět let, zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by se tak skutečně mělo stát. Rádia, s výjimkou veřejnoprávního Českého rozhlasu, vysílají digitálně velmi sporadicky a na omezeném území. Důvodem je naprostý nezájem státu řešit otázku digitalizace rozhlasového vysílání a odpor komerčních rádií k odchodu z analogového FM pásma, které se na rozdíl od televizních kmitočtů nemusí vypínat a přechod na DAB+ je tak čistě záležitostí technologického vývoje.

Kdyby letos v říjnu proběhla tradiční odborná konference DIGIMEDIA 2020, v jejím třetím bloku by si účastníci vyslechli každoroční nářky operátorů sítí DAB+ nad nesystémovým postupem státu v otázce přechodu na digitální rozhlasové vysílání. První řádné vysílání DAB u nás začalo v roce 2011 a od té doby jej operátoři sítí v podstatě dotují. S výjimkou Českých Radiokomunikací, které pro Český rozhlas provozují celoplošnou síť ČRo DAB+, tak další dvě společnosti specializované na DAB+ léta čekají na jasný postup státu, aby mohly zúročit svoje těžce nabyté zkušenosti. Mezitím postupně budují dočasné sítě s omezeným výkonem vysílačů a přesvědčují komerční rádia, aby si v praxi vyzkoušela digitální vysílání a třeba i jeho prostřednictvím zvýšila pokrytí oproti tomu, jaké mají v FM pásmu.

CRA spustily deset nových vysílačů pro digitální rozhlas, posílily síť ČRo DAB+

Co nová vláda, to jiné priority s DAB+

Je to ale dost nevděčná role průkopníků, kteří s každou novou vládou a novým vedením ministerstev průmyslu a obchodu a kultury čekají na nějaký jasný harmonogram, a především na přidělování kmitočtů pro finální sítě DAB+. „Státní orgány, do jejichž kompetence patří digitální rozhlas jsou ministerstvo kultury (MK), ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) a Český telekomunikační úřad (ČTÚ). U prvních dvou žádnou progresivní aktivitu nepociťuji,“ říká Tomáš Řapek ze společnosti Teleko digital, která s digitálním rozhlasovým vysíláním začala experimentovat již v roce 2005 a od roku 2011 provozuje nepřetržité řádné vysílání ve standardu DAB/DAB+. „RRTV již mnoho let přiděluje licence pro zemské digitální rozhlasové vysílání bez obtíží,“ dodává.

ČTÚ zase umožnil dočasné digitální rozhlasové vysílání v tzv. L-bandu, které Teleko využívalo plnohodnotně od roku 2011. Na něj navázalo omezeným vysíláním v perspektivnějším III. pásmu, kde je však výkon vysílačů omezen na maximálně 1 kW. „Zde se ale potýkáme s problémy koordinací zvláště v příhraničí a výkony jsou omezeny až na 0,1 kW,“ upozorňuje Tomáš Řapek. „Je potřeba začít využívat schválené allotmenty pro regionální a celoplošná pokrytí, abychom mohli lépe vykrýt příhraniční velká města.“ Místo toho se Teleko musí řídit pravidlem „Za málo peněz hodně muziky“, tedy pokrývat především zalidněné aglomerace, aby co nejvíce zefektivnilo náklady na jednoho posluchače. „Proto naše síť TELEKO DAB1 již pokrývá zhruba 6,2 milionu obyvatel,“ říká Tomáš Řapek.

Maďarsko přerušilo vysílání digitálního rozhlasu DAB+, prý o něj není zájem mezi rádii ani posluchači

„Stát by měl zvýhodnit DAB+ jako efektivnější technologii“

Digitální vysílače společnosti Teleko digital využívá i Český rozhlas, který jejich prostřednictvím šíří dva regionální programy: ČRo Sever, pod který spadá vysílání libereckého a ústeckého studia, a ČRo Hradec Králové. Dále v jeho síti vysílají soukromé stanice DAB plus TOP40, Samson digital a Proglas. „Máme tedy ještě volnou kapacitu pro dalších zhruba 10 rozhlasových stanic,“ konstatuje Tomáš Řapek, který nevidí příliš velkou šanci, že by je operátor v dohledné době zaplnil novými klienty. Soukromým provozovatelům totiž podle něj chybí jednoznačný harmonogram vysílání v platformách analogového a digitálního rádia v horizontu nejbližších čtyř až 10 let. „Tady spatřuji hlavní problém, proč se privátní rádia DABu zatím z větší míry vyhýbají,“ říká Řapek. Stát sice stanovil rok 2025 jako nejzazší možný pro přechod z analogového vysílání v FM pásmu na digitální ve standardu DAB+ a soukromá rádia k tomu zavázal tzv. transformačními vysílacími licencemi, to však ještě nemusí nic znamenat.

Podle Tomáše Řapka se očekává rovněž podpora od státu, která by usnadnila využívání digitální zemské platformy oproti analogovému vysílání. „A to z vícero důvodů: rozšíření žánrové nabídky, snížení energetické náročnosti vysílání, výrazné zlevnění provozu, zlepšení poslechu a ovládání přijímačů, jednodušší vstup do multimediálního prostředí pro posluchače, hlavně díky platformě radioDNS. Tuto hybridní technologii u nás používá bohužel prozatím jen jeden mediální dům. A přitom hybridní přijímače se již běžně několik posledních let instalují do vozidel,“ upozorňuje Tomáš Řapek. Nelehkou situaci provozovatelů sítí DAB+ pro komerční rádia potvrzuje i Roman Kropáček z plzeňské společnosti RTIcz, dalšího operátora digitálních rozhlasových multiplexů. Při otázce, jak by ohodnotil přístup státu při zavádění digitálního rozhlasu, pouze krčí rameny.

Stav DAB v Česku: operátoři, dostupné stanice, pokrytí signálem a nabídka příjímačů

Ani Český rozhlas nemá vyhráno, DAB má jistý do konce roku 2021

„Dosavadní postup státu při zavádění pozemního digitálního vysílání se vlastně ani ohodnotit nedá, protože žádný globálně nenastal. V rámci legislativy se Českému rozhlasu podařilo získat celoplošnou síť, kterou úspěšně vybudoval v letošním roce na 95 procent pokrytí obyvatel České republiky. Platnost všech individuálních oprávnění pro kmitočty Českého rozhlasu však končí koncem roku 2021,“ upozorňuje Roman Kropáček. Do té doby musí rozhlas prosadit změnu zákona o ČRo, jež by mu vlastní digitální síť legislativně garantovala stejně, jako tomu je u České televize u digitálního vysílání DVB-T2. „Pro soukromé provozovatele rozhlasových stanic vlastně žádné legislativní změny pro vstup do digitálního vysílání nenastaly. Jaká tedy nastane změna v zákonech a bude se změna týkat všech rozhlasových stanic? Na to si budeme muset počkat pravděpodobně do příštího roku, kdy by měla proběhnout novelizace dotčených zákonů,“ věří Kropáček.

Ačkoli obě zmíněné společnosti, Teleko digital a RTIcz, disponují dohromady poměrně slušným pokrytím sítí DAB+, jejich multiplexy nejsou zdaleka využité na maximum. „Když se podíváte na mapky pokrytí již stávajících sítí provozovatelů DAB multiplexů RTIcz DAB1 a TELEKO DAB1, tak je jasné, že k celoplošnému pokrytí České republiky se jednoduše dají tyto sítě využít už dnes. Lze dosáhnou penetraci vyšší než 80 procent obyvatel České republiky,“ upozorňuje Tomáš Řapek. Podle Romana Kropáčka by se toho nepodařilo dosáhnout, nebýt ČTÚ, který v rámci zákona a změnou plánu využití kmitočtového spektra pro digitální rozhlas umožnil koordinovat kmitočty, které nejsou oficiálně přidělené pro Českou republiku. „Na základě těchto kmitočtů, i když s určitým omezením, se nám podařilo vybudovat zajímavou síť pro komerční využití s pokrytím od Prahy na západ a jih Čech,“ popisuje situaci společnosti RTIcz.

CRA oficiálně spustily nový rozhlasový multiplex DAB+ pro komerční rádia v Praze, Ostravě a Plzni

Všichni čekají na tendr ČTÚ o budoucí sítě DAB+

Roman Kropáček věří, že během příštího roku ČTÚ vypíše dlouho slibované vývěrové řízení na kmitočty pro celoplošné i regionální sítě DAB+. „Vybudování celé sítě je pak otázkou dvou až tří let v návaznosti na poptávce jednotlivých rozhlasových stanic. Osobně se jenom podivuji na tím, proč kmitočty pro pozemní digitální televizi DVB-T/T2 se udělují a pro pozemní digitální rozhlas se budou dražit, což logicky zdraží provoz celé rozhlasové sítě T-DAB,“ dodává šéf společnosti RTIcz. Pro úspěch současných, ale i budoucích sítí DAB+ bude klíčové, jak se stát rozhodne ohledně případného vypínání analogového FM pásma. Zatím totiž zavedená komerční rádia nic nenutí k tomu, aby přecházela do digitálního vysílání. „Zájem současných komerčních rádií vysílat v systému DAB+ je dnes minimální,“ potvrzuje Roman Kropáček. „Největší zájem zaznamenáváme u nově vznikajících projektů, které stěží získají kmitočet v přeplněném FM pásmu a velký zájem je i ze strany internetových rádií, zde je ale podmínka pro vysílání v DAB+ digitální licence od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,“ upozorňuje.

Do digitálního vysílání se tak hrnou spíše menší regionální nebo alternativně zaměřená rádia, jako je zmiňovaný jihočeský Samson, který jako první zcela opustil analogové FM pásmo a pozemní cestou vysílá pouze v DAB+, nebo Radio 1, které si tak rozšiřuje pokrytí do regionů, kde si jej posluchači musí ladit přes internet. Velcí hráči mají dostatečné pokrytí v FM pásmu a digitální vysílání pro ně představuje pouze náklady navíc při minimálním efektu v podobě vyšší poslechovosti a tudíž i potenciálních vyšších zisků z prodeje reklamních formátů. Vysílat souběžně v analogu a digitálu, jako to dělá Český rozhlas, se soukromým rádiím nechce. Operátoři digitálních vysílacích sítí tak čekají na koncepci zemského digitálního rozhlasového vysílání, s níž by měl přijít stát. O kompetenci sepsat a prosazovat takovou koncepci se ale přetahují ministerstva kultury a průmyslu a obchodu.

Digitální vysílání komerčních rádií: Teleko Digital má druhou nejrozsáhlejší síť DAB+ po Českém rozhlasu

Kompetenční přetahovaná mezi „kulturou“ a „průmyslem“

Za MPO měl koncepci rozhlasové digitalizace připravit někdejší šéf ČTÚ a později vedoucí Koordinační expertní skupiny pro přechod na DVB-T2 Pavel Dvořák. Jeho role na MPO však byla po minulých parlamentních volbách, kdy resort přešel z rukou ČSSD k hnutí ANO, postupně upozaděna. Ministerstvo poté řešilo spíše druhou televizní digitalizaci a s ní související uvolnění pásma 700 MHz a aukci kmitočtů pro mobilní sítě 5G, takže na digitální rozhlas nezbývaly kapacity. A od letošního jara je resort zcela pohlcen situací okolo pandemie koronaviru. „Koncepce budoucího zemského vysílání je určitě důležitá. Ekonomika provozu ale jasně mluví ve prospěch digitálu,“ zdůrazňuje Tomáš Řapek. To samé si myslí i Roman Kropáček, který opakuje větu, jež poslední léta zaznívá na všech odborných konferencích o broadcastingu: totiž že rozhlasové vysílání je poslední analogovou vysílací platformou.

„V dnešní době, kdy veškerý obsah, ať už obrazový, nebo zvukový se digitalizuje, terestrické rozhlasové vysílání je poslední platforma která je analogová a nevidím důvod jí v budoucnu udržovat, i když zatím pro FM pásmo není využití. Digitální rozhlasové vysílání DAB+ dnes nabízí kvalitnější poslech včetně doplňkových multimediálních služeb, jako textové i obrazové informace zobrazující se na displeji rádia, elektronický programový průvodce nebo rozhlasový teletext Journaline, který nabízí nepřeberné množství informací,“ vypočítává Roman Kropáček. Za výhodu DAB+ považuje i kanál (TPEG) dopravního hlášení pro navigační systémy v automobilech, který dokáže přenést 400 krát více informací než současné (TMC) na FM vysílání. „Digitální rozhlasové vysílání umožňuje i systém varovného hlášení v krizových situacích, kdy během několika minut dokáže informovat obyvatele o hrozícím nebezpečí,“ dodává šéf RTIcz.

Digitální vysílání komerčních rádií: multiplex společnosti RTI cz má již 10 vysílačů a šíří šest programů

Komerční rádia bez vypínání FM do DAB+ nepůjdou

„Když k tomu dodám, že pro příjem nepotřebujete placené internetové připojení, jak se mnozí ještě domnívají a rozhlasové stanice ušetří na provozu, nevidím žádný důvod, proč pokračovat na stávající analogové platformě,“ líčí Roman Kropáček. Sám však připouští, že většina rozhlasových stanic nejeví o terestrickou digitalizaci zájem a současný stav jim naprosto vyhovuje. „Každé rádio má své místo na trhu a konkurenční prostředí je stabilizované. Z regionálního pokrytí se stávají celoplošné, i za cenu desítek vysílačů malých výkonů na úkor ostatních FM vysílačů. Přitom vysílání v DAB+ znamená pro stanici více než polovinu ušetřených nákladů na provoz,“ opakuje Roman Kropáček slova kolegy Tomáše Řapka ze společnosti Teleko digital. Rádia sama se ale bez potřebné legislativní změny do digitálního vysílání nepustí. „Zákon o elektronických komunikací nebo mediální zákon je třeba novelizovat, aby vyhovoval všem zúčastněným subjektům. Dále je nutné vypracovat plán přechodu z analogového rozhlasu na digitální, s tím souvisí i přechodové období, kdy rádia budou nuceny financovat obě platformy,“ myslí si Roman Kropáček.

Problém je i v tom, že ČTÚ stále ještě nevyhlásil výběrové řízení na sítě DAB+ pro soukromé provozovatele. „Není jasné, zda se bude jednat o jednu, dvě nebo tři celoplošné sítě a zda je bude možné regionalizovat. Pokud tedy dojde k součinnosti všech zúčastněných stran a dokáží se domluvit na podmínkách, budou se moci do vysílání v DAB zapojit i všechna komerční rádia,“ věří Roman Kropáček. Stát také musí vyřešit otázku, jak naloží se stávajícími vysílacími licencemi pro komerční rádia. Ta totiž do jednoho získala tzv. transformační licenci, jež jim umožnila podruhé od udělení první licence pro analogové pozemní vysílání prodloužit oprávnění vysílat, aniž by se o jejich kmitočty mohl ucházet kdokoli jiný v otevřeném licenčním řízení. Stát si za to ale vymínil, že všichni držitelé transformačních licencí musí do roku 2025 přejít na digitální vysílání a opustit FM pásmo.

Praktický příjem digitálního rozhlasu DAB+, včetně dálkového a přidání do společné antény

Transformační licence: šance pro DAB+?

Tuto možnost paradoxně protlačila parlamentem samotná komerční rádia v době, kdy se rok 2025 zdál být nekonečně vzdálený. Tehdejší novela vysílacího zákona ale obsahuje formulaci, že k povinnému přechodu na DAB+ musí dojít jen za předpokladu, že stát včas připraví potřebný harmonogram tohoto procesu, stejně jako při přechodu na pozemní digitální televizní vysílání DVB-T či jeho nástupce DVB-T2. A to se dosud nestalo. Nelze tudíž vyloučit, že si soukromá rádia opět prosadí další prodloužení licencí pro analogové vysílání. „Vzhledem k tomu, že se soukromá rádia snaží ze všech sil oddálit přechod na digitální rozhlas, předpokládám, že k prodloužení dojde,“ říká Roman Kropáček. „Otázkou je, jak se k tomu postaví Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, zda od roku 2025 prodlouží stávající licence a nové bude vydávat pouze digitální, nebo i nové licence bude přidělovat do analogu, což by naprosto ztrácelo smysl přecházet na digitální rozhlas.“

Současná komerční rádia by podle Romana Kropáčka mohla v FM pásmu vysílat i dalších 20 let a digitální rozhlas může být příležitost pro nové, například i zahraniční stanice, které mají zájem přinést do České republiky nový a zajímavý obsah. I přes dlouhotrvající nejasnosti ohledně přechodu na digitální rozhlasové vysílání počítají oba operátoři sítí DAB+, Teleko digital a RTIcz, s dalším rozvojem svých aktivit. „Stávající pokrytí „1 kW vysílači“ chceme nadále efektivně vylepšovat. Například v prosinci 2020 dojde díky usilovné koordinační práci ČTÚ k navýšení výkonu a vylepšení vyzařovacího diagramu na vysílači Brno, kanál 8A. Na slibovaný tendr ČTÚ se těšíme nejen my ale i naši zákazníci a hlavně posluchači, protože po jeho doufám úspěšném ukončení bude možno vylepšovat pokrytí i v příhraničních aglomeracích a posílit signál v komplikovaných zástavbách,“ věří Tomáš Řapek ze společnosti Teleko digital.

RTIcz zase v posledních letech investovala do nových vysílacích technologií pro DAB+. „Vždy jsme se snažili používat nejnovější technologie a nabídnout co nejkvalitnější služby. Ne jinak je to u digitálního vysílání, proto používáme jeden z nejmodernějších multiplexů od společnosti PANEDA a ve spojení se systémem RAPID nabízíme i plně automatizované multimediální služby spojené s programem. Doménou našeho multiplexu je, troufnu si říci nejlepší zvuk v digitálním éteru, který se snažíme neustále vylepšovat, zejména dopravou modulace,“ popisuje Roman Kropáček. Příkladem je podle něj nasazení zařízení PANEDA DAB ENCODER ve studiu rádia Samson digital. „Plně digitální cesta audio signálu z vysílacího softwaru přímo do multiplexu se ukázalo jako ideální a jednoduché řešení i pro budoucí zájemce vstoupit do DAB+,“ říká.

Několik zajímavostí o DAB, digitálním rozhlasovém vysílání, které možná nevíte

Operátoři nechtějí zahálet, připravují další rozvoj sítí DAB+

RTIcz podle Kropáčka nehodlá sedět v koutě a čekat se založenýma rukama, jak se stát rozhodne situaci řešit. „V rámci možností chceme rozšiřovat nadále pokrytí a poskytovat kvalitní služby pro rozhlasové stanice a jejich posluchače. V případě vyhlášení tendru na celoplošné sítě DAB+ ve III. pásmu Českým telekomunikačním úřadem nám bude potěšením se zúčastnit,“ slibuje. Byla by to i možnost, jak se po letech investic, které lze označit za nevratné, dostat s digitálním rozhlasovým vysíláním do provozního zisku. „Do DAB+ jsme investovali nemalé prostředky, které se pravděpodobně zcela nevrátí. Předpokládali jsme i výměnu kmitočtů neperspektivního L pásma za III. pásmo, rychlejší rozvoj digitálního vysílání v České republice, jako je tomu v některých okolních Evropských státech, ale bohužel nestalo se tak,“ připouští Roman Kropáček.

„Na druhou stranu desetileté zkušenosti s provozováním multiplexu, vysílačů a propagace digitálního rozhlasu široké veřejnosti jsou pro mě a mé kolegy k nezaplacení. Věřím, že všichni nakonec pochopí přednosti digitálního rozhlasového vysílaní DAB+ a zařadíme se mezi ostatní moderní Evropské země využívající nejnovější přenosové technologie pro rozhlasové vysílání a budeme mít konečně „více rádia“,“ uzavírá Roman Kropáček za operátora RTIcz. Jeho kolega Tomáš Řapek upřesňuje, že provoz sítě DAB+ se překlopí do zisku ve chvíli, kdy je její kapacita naplněna rozhlasovými stanicemi alespoň na 70 procent, což se zatím neděje. Vyplatí se tedy DAB+ provozovat? „Za komerční rádia nemohu posoudit. Je potřeba si počkat na první validní čísla poslechovosti na této platformě. Bez provozu DAB vysílání se ale k číslům nedostaneme. Proto si velmi vážím „průkopníků – pionýrů“ DAB vysílání z řad privátních ale i veřejnoprávního provozovatele – ať již to jsou ti současní nebo i ti minulí,“ říká Tomáš Řapek.