Za 55.990 Kč dostanete televizor s obrazovkou OLED, samostatnou zvukovou lištou, přiznaným výškovým reproduktorem a osvětlením pozadí Ambilight po všech čtyřech (!) stranách. A také lahůdku jménem DTS Play-Fi fungující i jako náhrada Bluetooth Audio.
Letos jsme s ozvučením od Bowers & Wilkins (B&W) zkoušeli pouze televizor Philips 55PUS8804, který sice hrál lépe než většina, ale nebylo to úplně ono a vůbec prvnímu televizoru TP Vision s ozvučením od B&W, Philips 55OLED903, se ani zdaleka nevyrovnal. O to více jsme byli zvědaví na tento model patřící ovšem do „vrcholovější“ devítkové řady.
Philips OLED935 se vedle zapůjčené úhlopříčky 140 cm (55″), prodává i ve 48 palcích (122 cm) a 65″, tedy ve 165 cm. Jako jediný z letošní nabídky má také čtyřstranný Ambilight, tzn. že LED žárovky jsou i na straně spodní a významně vylepšený efekt můžete vidět ve fotogalerii. Téhle změny by se TP Vision, jako výrobce televizorů Philips, měl držet!
Philips 55PUS8804 s Bowers & Wilkins? Hraje lépe, než většina, ale…
Obrazový procesor P5 podporuje systém umělé inteligence AI o kterém jsme se už několikrát zmiňovali (občas si s ním ale ještě úplně nerozumí), podpora režimů HDR je prakticky kompletní (zbytek je nezajímavý), tzn. včetně Dolby Vision, kterému sekunduje zvukový Dolby Atmos. Dálkový ovladač má zabudovaný mikrofon, u nás si však hlasové obsluhy moc neužijeme. Zabudováno je rovněž multiroomové řešení audia DTS Play-Fi (rozumějte „Hi-Fi po Wi-Fi“), což je sice hudba blízké budoucnosti, ale dokáže nahradit Bluetooth Audio vstup. Ostatně sami si to můžete vyzkoušet s vaším chytrým mobilem, aplikacemi DTS Play-Fi a některým z letošních modelů televizorů Philips (ty loňské také přijdou na řadu…).
Výbava, pokud pomineme audio od Bowers & Wilkins, je na slušné úrovni, i když si řekněme otevřeně, do naprosté špičky jí něco málo chybí. Nenajdete tu zejména zmiňované obousměrné Bluetooth (jako lepší náhrada se zatím jeví zmiňované DTS Play-Fi , takže to můžeme svým způsobem pominout), chybí poslední standard Wi-Fi 6, HDMI 2.1 a také zdvojené tunery s nějakým kvalitně provedeným obrazem v obraze (PiP).
Co naopak nechybí je USB 3.0 a klasický výstup na sluchátka i když ty můžete připojit i přes Bluetooth nebo, pokud seženete kompatibilní výrobek, přes DTS Play-Fi a v tomto případě mohou být až čtyři.
Klasicky dlouhá instalace, třídění kanálů s upozorněním
Krabice bohužel opět nemá možnost rozebrání od spodu, což je v případě uzoučké obrazovky OLED naprosto tristní! Na jedné straně televizoru se s tím vyrovnáte snadno (dá se vzít za vybrání u rozhraní), na straně druhé, můžete jen tiše doufat. Zajímalo by nás, kolik lidí kvůli ušetření pár centů na balení nezvládne televizor vytáhnout v pořádku.
V ceně dostanete dva excelentně zpracované kovové držáky (vysoce leštěné odlitky za které by se nemuselo stydět ani české strojírenství) – jeden pro montáž na klasický stolní podstavec, druhý pro montáž na stěnu. Zvuková lišta totiž musí být umístěna v přesně dané vzdálenosti od panelu. Delší propojovací kabel se speciálním konektorem k dispozici není a jak vidíte z fotografií, jde opravdu o samostatnou zvukovou lištu se vším všudy. To určitě není nic proti ničemu a podle nás tohle vyřešil výrobce výtečně!
Instalace se dá označit jako „Android klasika“, takže je dlouhá, ladění tunerů na pozadí se nekoná a za povšimnutí stojí tři důležité body: k Wi-Fi se nepřipojíte přes tlačítko WPS, a to ani později v menu nastavení, výrobce při instalaci dovoluje zapnout nebo vypnout všechny služby HbbTV (později mj. i na každém kanálu zvlášť) a za třetí úvodem jasně upozorňuje na to, abyste nevytahovali televizor ze zásuvky, protože máte co dělat s technologií OLED (velmi trefné…). Ta si občas potřebuje obrazovku pročistit od tzv. ulpělých artefaktů (více náš speciální článek) a je to prostě vlastnost, nikoli vada.
Na závěr instalace opět narazíme na typický přístup společnosti TP Vision, která tvrdí, že televizor se dnes z valné většiny nepoužívá pro sledování živého (lineárního) televizního vysílání a tudíž není zapotřebí přepínat do tuneru nebo přepnutí majitelům nějak usnadňovat. Skončíte tak v domovské nabídce systému Android TV na jistě zaplacené ikoně Netflixu a ikonu pro přímý vstup do televizního vysílání nikde nevidět (později jde přidat). Naštěstí u tohoto televizoru jednak hned pod úvodním pruhem vidíte pruh televizních stanic, takže přepnutí je vcelku pochopitelné, a jednak tlačítko TV je díky podsvícenému ovladači lépe viditelné než u jiných modelů. Je sice trochu stranou od kurzorového kříže, a hodně stranou od přepínání kanálů, ale na rozdíl od jiných televizorů značky je k nalezení podstatně lépe. Lépe, ale šlo vyřešit celý systém…
Mimochodem proč nikoho u TP Vision nenapadne, když už tu máme špičkové zvukové řešení od legendy jménem B&W, po instalaci úvodem přehrát nějaký ukázkový soubor, který by novopečeným majitelům ukázal, jaký skvost si to za více než pět desítek tisíc korun vlastně koupili?
Po přepnutí na televizní stanici (a u nás byla na prvním místě jedna z teleshopingových) slyšíte tak akorát velký kulový, takže si říkáte: „a to má být TEN zvuk“?
Dříve, ještě za původního Philipsu, byl k dispozici průvodce obrazem a zvukem, který majitelům dával možnost snadno a bez znalostí, obraz a zvuk upravit podle toho, jak to viděli a slyšeli. To ale bylo v dobách, kdy ještě zelené teletextové tlačítko dávalo přístup k eko funkcím, včetně vypnutí obrazovky a ponechání v chodu pouze zvuku. I tahle funkce je dnes u TV Philips dosti opomenuta…
Ovládání opět trochu jiné
Mluvit o ovládání nemá smysl, TP Vision poslední dobou mění pozici tlačítek (třeba EPG) pomalu jako na běžícím pásu. Nicméně jeho změněný přístup nese jisté ovoce v jedné oblasti. A tady – snad – vydrží. U televizoru s Android TV totiž značka nabízí jediné menu, což zřejmě naprostý unikát. Dokonce i když vstoupíte do domovské nabídky Androidu a zde kliknete na ikonu ozubeného kolečka dostanete se – KUPODIVU – nikoli do zpotvořeného dlouhého menu Googlu, ale do kultivovaného menu Philipsu i když se v něm bohužel opět nedá kolovat (je dlouhé, takže je to samozřejmě mínus…).
Tohle sjednocení musí nutně na uživatele působit blahodárně a není se čemu divit. Teď ještě vylepšit volby na kontextovém menu „+“, kde chybí zejména přímé vypnutí obrazovky (!) a ponechání pouze zvuku a práce se zvukovým výstupem.
Výtkou, z pohledu autora jasnou, je to, že kolem OK mají nyní šipkové klávesy mírnější vybrání, takže prsty občas sklouznou třeba na Zpět. Pozice při ovládání naslepo není jasná tak, jak tomu bývalo dříve.
Naprosto zásadním problémem ovladače je ale chování při aktivaci podsvícení. Pokud ho totiž používáte a nevidíte na tlačítka, zmáčknutí jakéhokoli z nich vede rovnou k aktivaci dané funkce a nikoli nejprve k rozsvícení podsvícení, jak by tomu mělo být. Můžete zkusit najít nějakou neutrální klávesu, či spíše klávesy, ale nejspíše se vám to nepovede.
Solidní aplikační kompatibilita, velmi nadějné DTS Play-Fi
Kompletní přehled aplikací pro televizory, včetně Philipsu, najdete v samostatném článku. Tady jsme vyzkoušeli základní sadu jako Pohádky, Youtube, Youtube Kids, Skylink Live TV či třeba HBO GO a vše bylo v pořádku. Lepší.TV měla zrovna v době testu asi největší výpadek ve své historii a ani poté nešla spustit i když bylo provedeno několik restartů TV a reinstalací aplikace. Na jiných TV Philips s Android TV 9 ale bylo vše v pořádku, takže půjde o čistě lokální problém.
Zrcadlení obrazovky z mobilu bylo bezproblémové, Samsung S20 (Android 10) přenášel obraz ve špičkové kvalitě odpovídající zdroji, Sony Xperia XZ (F8331, Android 6.0) překvapivě v kvalitě nižší. Vše se odehrávalo pouze přes Google Chromecast, Wi-Fi Miracast tu není.
Bluetooth je jednosměrné a jde od televizoru k zařízení. S Bluetooth reproduktorem Sencor Sirius SSS 6400N (test zde) spolupracovalo, zvuk ale šel vždy pouze z jednoho zdroje.
S pomocí DTS Play-Fi jsme přes mobil Samsung Z fold2 5G dostali muziku v původní kvalitě, klidně i s prostorovým zvukem, ze serveru Synology DiskStation DS414j přes Wi-Fi směrovač (router) Strong Dual Band Gigabit Router 1200 přímo do zvukové lišty a nebylo k tomu zapotřebí vůbec nic dalšího. Pokud by bylo v systému zapojeno další kompatibilní zařízení s DTS Play-Fi, šla by šířit i tam. Maximem, co do přenášené kvality, je FLAC HD, 192 kHz, 24 bitů. Aplikace Play-Fi se však, stejně jako Philips Sound, přímo do TV nainstalovat nedaly. Přes druhou z nich, Play-Fi Headphones, pak šlo z mobilu, při napojení na kompatibilní zařízení, v tomto případě testovaný televizor, udělat v podstatě Bluetooth reproduktorek, nebo chcete-li sluchátka, do kterých mířil zvuk z televizoru. Opět šlo využít jen jednoho audio výstupu, takže buď TV nebo mobil, ale to by měla napravit aktualizace.
Jaký je? Výtečný i když pár chybek tu je
Výrazný a hutný zvuk pochopitelně vyžaduje odpovídající zdroj. Na běžné televizní stanici v rámci DVB-T2 se příliš neprojeví (jen tu a tam…) i když dialogy byly zřetelnější snad vždy a už tohle stojí za to. Jakmile sáhnete po nějakém kvalitním zvuku, třeba z on-line videotéky, z USB, nebo z přehrávače disků DVD/BD, rozdíl uslyšíte okamžitě.
Obraz je taktéž výborný, pohybová ostrost na úrovni stejně, jako resamplování z nízkých rozlišení, které ceně více než odpovídá. A vidíte to i u hůře vysílaných stanic na pozemním DVB-T2. Systém AI se snaží seč může a většinou mu to také vychází. Někdy je ale cítit, že spolupráce s vynikajícím obrazovým procesorem P5 ještě nějakou rezervu má.
Podání obsahu s HDR bylo v tmavých scénách spíše mírné. Na scéně přesvětlené se pro oči autora zdálo být výrazně lepší až vynikající. Efekt nejde ani v jednom případě upravit, což je dnes bohužel obvyklé. Vizuální vnímání obsahu s HDR je ovšem velmi subjektivní.
A zklamání? Několik jich tu je. Zejména zvláštní chování dálkového ovladače v okamžiku, kdy není vidět na tlačítka, absence nejnovějšího standardu Wi-Fi 6 (více zde), který by u vlajkové lodi rozhodně neměl chybět stejně, jako zdvojené tunery. A samozřejmě hned úvodem budete překvapení ze šetřivého balení. Obraz a zejména pak zvuk vám to ale bohatě vynahradí.
Zatímco se u televizoru Philips 55PUS8804 žádné velké nadšení nekonalo, i když hrál lépe než většina ostatních, tady je to o něčem jiném. Samostatná zvuková lišta Bowers & Wilkins s přiznaným výškovým reproduktorem musí na fajnšmekra působit jako osvěžení v poněkud zatuchlém „televizním“ zvuku a rozhodně tak působila na autora. Škoda absence obousměrného Bluetooth Audio, ale jak se zdá, DTS Play-Fi by ho mohlo nahradit, navíc při vyšší kvalitě a nesrovnatelných možnostech. Škoda absence digitálního audio vstupu, který by televizoru vysloveně slušel. Reprosystém totiž hraje jako slušné domácí kino a využít ho bez obrazovky by bylo prima. Zvuk je i bez externího subwooferu výrazný, někdy až hutný a nechybí mu žádná složka i když – pravda – tu a tam je basů trochu méně, ale připojit si můžete i subwoofer externí.
Ještě poznámka k šetřiči obrazovky. Ten fungoval spolehlivě v drtivé většině případů. Bohužel prakticky nikdy nepracoval na rozhlasových stanicích vysílaných přes DVB-T/T2 i když se někdy spouštěl u stanic ČRo jejich vlastní a tu a tam byl vystřídán tím od televizoru. Tady je tudíž třeba vypínat obrazovku manuálně, a to se poměrně nacvakáte, protože na tlačítku kontextových voleb „+“ chybí. Výrobce ještě upozorňuje, že šetřič nepracuje správně u on-line videotéky Voyo, ale už je to prý v řešení. Pokud se vám televizor líbí, a nám se líbil velmi, ověřte si, zda už byla vyřešena záležitost se samovolným spouštěním automatické údržby panelu OLED během sledování televizoru. Tohle může být někdy dosti nepříjemné!
Hodnocení
- PRO: výtečný obraz, parádní zvuk, možnost připojit externí subwoofer, špičkový Ambilight, výtečné zpracování obou doplňkových dílů (napojení zvukové lišty), stabilní Android TV 9, excelentní návrh s externí zvukovou lištou, kterou díky DTS Play-Fi využijete i jinak
- PROTI: televizor si během sledování vysílání samovolně zapnul čištění obrazovky, šetřič obrazovky nepracuje spolehlivě na rozhlasových stanicích přes DVB, zmáčknutí tlačítka ovladače rovnou aktivuje vybranou funkci (i ve tmě i při spuštěném šetřiči obrazovky), špatné balení televizoru, pouze Wi-Fi 5, EPG i bez zvuku