Hlavně dokončení Strategie rozvoje pozemního televizního vysílání v oblasti rozvojových multiplexů DVB-T2, ale také celoplošných sítí DAB+ pro komerční rádia. Bude se také volit generální ředitel Českého rozhlasu.

Mohlo by se zdát, že říjnovým vypnutím posledních vysílačů DVB-T druhá televizní digitalizace v Česku skončila a terestrické televizní vysílání na nějakou dobu nečeká žádný další rozvoj. Ale chyba lávky! I letos nás čekají změny, které se dotknou všech diváků jediné bezplatně přijímatelné televizní platformy. Tou nejzajímavější bude dokončení Strategie rozvoje pozemního vysílání, kdy by měl Český telekomunikační úřad (ČTÚ) přidělit dvě nové rozvojové sítě DVB-T2. Multiplexy 25 a 26 mají být v podstatě celoplošné nebo částěčně multiregionální. Předsedkyně Rady ČTÚ Hana Továrková loni na podzim slibovala, že o způsobu jejich přidělení úřad rozhodne ještě do konce roku 2020, což se ale nestalo. Pouze naznačila, že by se tak mohlo stát na základě současného zákona o elektronických komunikacích (ZEK).

ZEK však letos čekají novelizace a ty by se mohly týkat i způsobu přidělování kmitočtů pro rozvojové sítě DVB-T2. Jisté je, že ČTÚ by měl rád rozhodnuto v prvním letošním pololetí. Bude zajímavé sledovat, jak se ČTÚ podaří naplnit Strategii rozvoje pozemního vysílání, která definuje způsob odnětí televizního pásma 700 MHz operátorům vysílacích sítí a jejich kompenzace a soulad se stávajícím nebo novým ZEKem.

ČTÚ: Rozvojové sítě DVB-T2 se budou přidělovat až v prvním pololetí 2021. Zájemců bude více

Dokrývání multiplexu 24, změny na Nově a ve Šlágru

Pozadu ovšem nezůstanou ani současné sítě DVB-T2. Poté, co CRA před přechodem na DVB-T2 výrazně navýšily pokrytí multiplexu multiplexu 3, což se promítlo i do vyššího pokrytí finálního multiplexu 23, který je tak na stejné úrovni jako multiplex 22, se nyní konkurenční Digital Broadcasting snaží dohnat svoji ztrátu a zprovozňuje nové vysílače a dokrývače. Vzpomeňme jen východočeskou Černou horu, brněnské Hády, nedávno spuštěný Miličín na rozmezí středních a jižních Čech či dokrytí Moravskolezského kraje z Lysé hory a u Jablunkova. Takových slepých míst má ale multiplex 24 ještě mnoho, takže operátor má co dělat, aby obstál v konkurenci CRA – zejména pokud si má udržet svého klíčového klienta, skupinu Nova, jež loni změnila majitele (vstoupila do ní skupina PPF).

Poněkud chmurnější rok má před sebou lidovková Šlágr TV, která čelí návrhu na konkurz od CRA, jimž dluží desítky milionů korun za šíření signálu v DVB-T a DVB-T2. V současné době tento program vysílá v multiplexu 24 a spekulovalo se i o možném vlastnickém vstupu operátora této sítě do provozovatele Šlágru. Tím by ovšem spor o pohledávky Šlágru dospěl do úplně jiné dimenze. Pravděpodobnější je, že provozovatel stanice skutečně skončí v konkurzu a značku Šlágru, byť pozměněnou, převezme někdo jiný, nezatížený těmito obchodními spory. Ostatně, podobný model už úspěšně proběhl u regionální Praha TV, jejíž předchůdkyně byla rovněž velmi zadlužená a skončila v konkurzu (stejný provozovatel stál i za celoplošnou televizní stanicí Pětka).

Majitel O2TV, skupina PPF, kupuje televizi Nova a jejího vlastníka CME

Přelomový rok pro DAB+ a volba ředitele Českého rozhlasu

Zajímavý rok čeká i digitální rozhlasové vysílání. Český rozhlas si bude muset vybojovat změnu zákona, která mu umožní pokračování digitálního vysílání ve vlastní síti ČRo DAB+, protože současné kmitočty může využívat pouze do konce letošního roku. Chystané změny zákona o elektronických komunikacích se také týkají přidělení tak dlouho očekávaných celoplošných sítí pro DAB+ vysílání komerčních rádií. U těch je třeba navíc ve vysílacím zákoně vyřešit jejich vysílací licence, protože ty stávající jim ukládají do roku 2025 přejít na digitální vysílání, což však provozovatelé komerčních rádií většinově odmítají. Letošní rok tak ukáže, zda bude ve hře další prodloužení licencí pro vysílání v analogovém FM pásmu a případné povinnosti vysílat souběžně také v DAB+, což by mohlo pomoci rozvoji digitálního rozhlasového vysílání.

Český rozhlas letos spustí speciální stanici Radiožurnál Sport, na které využije takřka naplno všechna vysílací práva ke sportovním přenosům. Krom jiného i k zimním olympijským hrám 2022 v Pekingu a letní olympiádě 2024 v Paříži. Letošek je také posledním rokem mandátu generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala, který byl zvolen v lednu 2016 na šest let. Dá se předpokládat, že současný ředitel bude funkci v nadcházejícím výběrovém řízení obhajovat. To generální ředitel České televize Petr Dvořák, který je ve funkci již druhé období, má mandát až do října 2023.

Certifikace přijímačů „DVB-T2 ověřeno“ končí, od února budou CRA testovat digitální rádia DAB+

Štítky