Ve 109 cm tu máme naprostou novinku, nedávno oznámený přijímač z kolekce 2021, velmi nízké ceny, hodně zajímavé výbavy a také trochu jiného rozlišení než je dnes běžné. Nějakou cestu má ale ještě před sebou!

Televizory Strong SRT 43FC5433 (7.999 Kč) a nedávno recenzovaný Gosat GS4380 Smart jakoby si z oka vypadly! Zjevně pocházejí od jednoho výrobce a i když se ten první vyznačuje nožičkami z kvalitnějšího plastu a na „zádech“ nese užší hrb, liší se hlavně ve dvou věcech: v rozlišení klasicky lesklé obrazovky a v operačním systému. Strong používá Android TV, což je znát zejména na šílené instalaci u které musíte odsouhlasit všechno možné snad jen s výjimkou toho, že „nebudete strkat kočku do mikrovlnné trouby“. Je tu sice také jiná výbava (lepší), ale spíše překvapí, že třeba menu nastavení rychlých funkcí je prakticky totožné a jeden z dálkových ovladačů také.

Televizor Strong SRT 50UC7433 s Androidem překvapil obrazem, aplikační kompatibilitou i spolehlivostí provozu

Odkaz na test prvního televizoru značky Strong s Androidem vidíte výše a rozhodně se povedl vysoce nad míru obvyklou. Tento model je méně rozměrný, ale hlavně pochází z jiné, nižší řady. Výbavu má ovšem také „nad míru obvyklou“. Je zaměřen na ty, kteří si myslí, že rozlišení Full HD, jinak řečeno 2K, je dnes výhodnější, než rozlišení Ultra HD v podobě 4K.

Klasicky lesklou obrazovku doplňují dva dálkové ovladače, jeden tradiční, druhý zjednodušený, obvyklá sada tunerů (dnes už prakticky všude kompletní) a také Wi-Fi 4 ovšem v tomto případě jen na 2,4 GHz a v trochu vypadávající podobě.

Je tu ale i Bluetooth a vše zastřešuje Android TV 9. Televizor a zejmény nožičky jsou z dobrého plastu, dálkové ovladače, zejména ten zjednodušený, vypadají klidně i na dvojnásobnou cenu televizoru.

Na tento Strong se podíváme ze dvou úhlů pohledu. Jednak tím obvyklým, tedy jak funguje při krátké praxi a jednak zda se vyplatí přidat si nějakých tisíc korun a namísto vysloveně nejlevnějšího stroje pořídit tento s Androidem. Momentálně to sice moc nevypadá, věříme ale, že výrobce televizor, resp. sladění hardwaru s firmwarem, skutečně dotáhne do konce.

Otravná instalace, několikero třídění kanálů

Montáž dvou nožiček zvládnete snadno, instalaci Androidu prostě musíte přežít. A že se neustále prodlužuje, je už čím dál tím zřejmější. K Wi-Fi se nepřipojíte přes tlačítko WPS, ladění dalšího tuneru bylo označeno jako „přidat kanál“, takže se tu pomalu a jistě dostáváme k terminologii Googlu a nepochybně bude hůř!

Třídění naladěných stanic je tu sice složitější, ale je na několik způsobů, takže stanici můžete zaměnit za jinou, přesunout ji nebo ji třeba na vybranou pozici vložit.

Tlačítko OK částečně zastupuje zasuté Info. Dostanete se přes něj i do EPG a možná to bude rychlejší než nalezení příslušného tlačítka.

Ovládání na dva způsoby, OK trochu jinak

Klasický dálkový ovladač, „tyčinka“ s kompletním osazením tlačítky, má jeden pro nás nepříjemný fakt. Totiž že EPG je zasuto mezi drobná tlačítka pod kurzorovým křížem i když se ho výrobce snažil zvýraznit alespoň trochu jasnějším popiskem. Podobně je na tom ostatně i Info, i když to takový problém není, protože ho částečně zastupuje OK, které zobrazí základní informace o aktuální stanici a pořadu. Naladěné kanály pak vidíte díky tlačítku List, které je ovšem také trochu bokem. Potíže s nalezením (automatickým nahmátnutím) EPG se dají obejít právě přes OK. Zobrazí totiž ještě vstup do EPG (foto výše) a ocitnete se tam na dvě zmáčknutí, protože po stlačení OK je vysvícena právě tato volba.

Kolem OK jsou soustředěna tlačítka Domov (Home, domeček), kontextové menu (tři vodorovné čárky), vstupy/výstupy a Zpět. Pod ním najdete ještě Exit chovající se někdy takto, ale jindy jen jako Zpět (skok o úroveň výše). Nad OK, resp. šipkou nahoru, vidíte tlačítko s nápisem Smart vyvolávající tzv. rychlé menu. V něm je zejména vypnutí obrazovky (jede pouze zvuk) a zrcadlení obrazovky z mobilu přes Google Chromecast. Jak vidíte z fotogalerie v úvodu, klasický ovladač má i kompletní sadu tlačítek pro práci s multimediálním obsahem a nechybí ani tlačítka barevná pro HbbTV či aplikaci Lepší.TV. Mimochodem kontextové menu v tuneru připomíná tzv. Action Menu značky Sony a pokud si zvyknete, bude to užitečná pomůcka.

Celkem tu tak máme tři různá menu nastavení: kontextové, klasické (ozubené kolečko) a menu Google Android TV, které představuje ozubené kolečko v domovské nabídce.

Co se týče druhého dálkového ovladače ten je, jak bylo řečeno, zjednodušený, nicméně šikovný. A byl by ještě šikovnější, kdyby se přes něj dal vyvolávat seznam naladěných kanálů a kdyby měl podobné rozložení základních tlačítek jako ten klasický. V praxi se tak dá pracovat spíše jen s jedním nebo s druhým a ten zjednodušený bude pro ty, kteří si mezi naladěnými stanicemi nevybírají zadáním čísla kanálu a nepracují ani se seznamem na tlačítku List. Používají k tomu typicky EPG nebo postupnou volbu stanic. EPG tu sice také nemá přímé tlačítko, ale přes OK jste v něm opět na dvě zmáčknutí. A ještě drobnost: televizor z neznámých důvodů používá hodně podivné přepínání přednastavených obrazových režimů. Na každém s výjimkou „Standardní“, vám nejprve oznámí, že nesplňuje požadavky na výdej energie a pokud dáte Zrušit nepřepne vás. Musíte tak u každého z režimů zmáčknout OK. Dostat se na některé níže položené volby (třeba na Sport) je pěkná otrava.

Problematické EPG, solidní chytré funkce, potíže s HbbTV

Programová nabídka je bez obrazu, zvuk stále jede a kupodivu se nepřeruší ani při vstupu, ani při odchodu. Po EPG se můžete volně pohybovat, pokud najedete na nějaký pořad a chvíli počkáte, objeví se podrobnější popiska, takže styl à la Philips, ale se zvukem.

Pokud na pořadu zmáčknete OK vidíte kompletní popisek, ale protože je zasazen do aktivního obrazu, není čitelnost právě na výši. Na pořad se také nedalo upozornit, volba zcela chyběla. Pokud jde o posun na další den, ten je přes barevná tlačítka snadný, bohužel poměrně často se při pohybu po pořadech stávalo, že se najednou kurzor přesunul o několik stanic jinam, nebo že jsme se při prostém přechodu na další pořad na téže stanici, ocitli zcela na konci zobrazení daného dne.

Obvyklé upravitelné prostředí Android TV 9 fungovalo stejně, jako u jiných televizorů s tímto operačním systémem.

Aplikace – kupodivu – už byly v pořádku. Tedy skoro. VLC Player sice konečně ze serveru zvládal alespoň interní titulky, když už ne externí (tady stále směřuje do pekel), ale občas vypadával z přehrávání anebo se samovolně vracel na počátek pořadu. Zabudovaný přehrávač sice pracoval spolehlivěji, ale jednak neumí síťová média a jednak nezvládá pořad rozumně přetáčet (pouze skok o asi 3 min.). Potíže byly i s externími titulky.

Aplikace HBO GO, Skylink Live TV, Lepší.TV a Youtube už fungovaly bez problémů i při zhlédnutí cca dvou pořadů na každé video službě.

Co se týče příjmu hybridního vysílání HbbTV, tedy populárního „červeného tlačítka“, na ČT vše jelo bez potíží, včetně změny kvality. Na Nově už byl znát omezenější výkon přijímače, takže někdy bylo třeba chvíli vyčkat a platilo to i u FTV Prima. Bohužel v obou případech se po spuštění pořadu velmi často stávalo, že obraz sice jel z HbbTV (nebo byla „tma“), ale zvuk byl smíchán z obou zdrojů, tedy z HbbTV i z aktuálního TV kanálu. Mimochodem HbbTV se nezapne hned po instalaci, takže to musíte v menu nastavení udělat manuálně. Naštěstí je volba po ruce…

Zrcadlení obrazovky nemělo smysl za současného stavu příliš zkoušet, takže jsme sáhli jen po telefonu Samsung S10 Lite. Bohužel se to potvrdilo, ale jinak než jsme čekali. Televizor totiž obecný Google Chromecast nenabízel. Máte tak jen možnost, ve vybraných aplikacích (např. HBO GO tu nebylo), odeslat obrazovku, využít iPhone a speciální aplikaci, nebo využít speciální aplikaci FastCast pro mobil s Androidem, kterou si musíte nejdříve stáhnout. Proč to dělat jednoduše, když to jde…

Bluetooth jsme vyzkoušeli s výtečným Bluetooth reproduktorem Sencor Sirius SSS 6400N (test) a spárování klaplo okamžitě. Zajímavé bylo, že v tomto okamžiku nešlo v kontextovém menu v položce Reproduktory zvolit zvukový výstup. Pokud byl reprosystém s televizorem spárován, hrál pouze on.

Výpis po zmáčknutí tlačítka Info. Existuje ještě podobný, ale s více funkcemi, na tlačítku OK

Jaký je? Zatím nedotažený a obrazově nedozrálý

Mluvit o obsahu ve 4K či chování HDR nemá smysl. Sladění hardwaru se softwarem, přesněji řečeno s firmwarem, není takové, jaké by mělo být a firmware byl samozřejmě ten nejaktuálnější. Televizor občas při nějaké operaci zamrzl, dvakrát se samovolně vypnul, při regulaci hlasitosti nebyl vidět posuvný jezdec či nějaká úroveň, a například v EPG se poměrně často stávalo, že při posunu o jednu stanici, nebo jeden pořad, se nabídka posunula o pět, šest či deset pořadů nebo stanic. Někdy to vedlo tak daleko, že bylo zapotřebí přijímač natvrdo vypnout vytažením z 230 V.

Značné výhrady lze mít proti nastavení obrazového režimu Standardní. V něm neupravíte jas, který je vysvícen na maximum (100 %), a to druhé je samozřejmě špatně (tak vypadá spíše režim Dynamický). Je třeba se tak proklikat do režimu Osobní a v něm si teprve hodnotu jasu upravit na něco přijatelnějšího.

Na jednu stranu je televizor svým přístupem k ovládání velmi zajímavý (zejména „Action Menu“), na stranu druhou je vidět, že funguje jinak, než by měl. Asi v polovině testu se samovolně upravil obraz natolik, že vypadal jakoby se stále používalo dynamického režimu a byl vysloveně přepálený a přeostřený. Částečně se to sice dalo kompenzovat, ale úplně nikoli.

Strong SRT 43FC5433 s Android TV je sice zajímavý počin, ale potřebuje dotáhnout, a to včetně chování v HbbTV. Doufáme, že budeme mít příležitost se k němu, v souvislosti s nějakou novou verzí firmwaru, vrátit.

Hodnocení

  • PRO: cena, výbava, většinou dobré ovládání, včetně menu rychlých funkcí, ale…
  • PROTI: …zasuté tlačítko EPG a neočekávané chování, drobné i větší potíže například v HbbTV, podivné přepínání přednastavených obrazových režimů, chybně nastavený režim Standardní, obecně vzato nedotažený firmware

Štítky