Analogové FM pásmo je plné, nová komerční rádia mají v pozemním vysílání šanci pouze v budoucích digitálních sítích DAB+. Možná budou obě technologie fungovat vedle sebe, ale bylo by to těžké.
Rádio Impuls, Frekvence 1 nebo Evropa 2 na analogových FM frekvencích a nová rádia v digitálních sítích DAB+. Tak by mohla skončit rozhlasová digitalizace v Česku, pokud se všechny zainteresované strany nedohodnou na společném postupu pro přechod od analogového na digitální terestrické rozhlasové vysílání. Leccos již naznačilo hlasování o pozměňovacím návrhu poslance Martina Kupky (ODS) k zákonu o elektronizaci postupů orgánů veřejné moci, který umožňuje prodloužit stávající transformační licence komerčních rádií pro vysílání v analogovém FM pásmu prakticky donekonečna, pokud vláda nepřijde s jasným usnesením o rozhlasové digitalizaci. Ačkoli se ministerstvo průmyslu a obchodu jasně vyslovilo proti tomuto návrhu, ve Sněmovně minulý týden prošel.
Poslední bič na vládu?
Dolní komora Parlamentu tak ušila na vládu bič v podobě jasného termínu: pokud do 10. října 2022 nevznikne jasný plán pro rozhlasovou digitalizaci, analogové FM licence stávajících rádií se znovu automaticky prodlouží (nyní jsou platné do října 2025), a to minimálně do období tři roky po dokončení přechodu na digitální vysílání. O prodlužování licencí by pak již neměla rozhodovat Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Digitální rozhlas se tak v Česku dostává do paradoxní situace: existují tu kmitočty pro celoplošné sítě DAB+ i operátoři, kteří by je chtěli provozovat, Český telekomunikační úřad chce tyto sítě vysoutěžit, ale stávající provozovatelé rádií nechtějí opustit analogové FM pásmo ani vysílat souběžně v FM a DAB+. Výsledkem patové situace může být kočkopes: vzniknou sice nové celoplošné digitální sítě, ale analogové FM pásmo se nevypne (protože se nemusí).
Jak by potom vypadal rozhlasový trh v Česku? Hlavní hráči by si podrželi pozice, protože v FM pásmu už není prostor pro nikoho dalšího. Do nových digitálních sítí by mohli vstoupit noví hráči, kteří nemají šanci začít vysílat v FM. Měli by to ale těžké, protože penetrace digitálních rozhlasových přijímačů v českých domácnostech je malá. Museli by tedy vést dvojí kampaň: nejen na sebe jako značku, ale zároveň propagovat digitální rozhlas jako takový a přesvědčit posluchače, aby si nakoupili nové přijímače. A pak je tu ještě jeden velký problém: autorádia. Všechna nová auta vyrobená v Evropské unii sice už musí mít zabudovaná digitální autorádia, to však neplatí pro starší vozy, kterých je na českých silnících většina. Je otázka, zda by byli čeští řidiči takovými fandy do nových rozhlasových stanic, aby si kvůli nim nechali vyměnit autorádio (což by nebyla levná záležitost).
S analogem navždy a nikdy jinak?
Spíše to tedy vypadá, že schválený pozměňovací návrh opět zabetonoval rozhlasový trh na dalších několik let dopředu. Nikoli technicky a kmitočtově, protože digitálních frekvencí a přijímačů je u nás dostatek. Spíše mentálně. Jakýkoli nový hráč, který bude chtít vysílat jenom digitálně, to bude mít nesmírně těžké. Startovací podmínky budou nesrovnatelné se zaběhlými rádii. Podařilo by se v takovém případě vůbec zaplnit kapacitu celoplošných multiplexů? Na to se logicky musí ptát operátoři sítí, kteří dnes udržují omezené pokrytí s omezeným výkonem vysílačů a jsou rádi, že díky několika klientům pokryjí náklady na provoz. Zatím to tedy vypadá, že etalonem digitálního vysílání u nás zůstává Český rozhlas, pokud tedy projde návrh novely zákona o elektronických komunikacích, který mu přiděluje veřejnoprávní multiplex DAB+.
Pro Český rozhlas by se tím mnoho nezměnilo: digitálně už v celé republice vysílá v rámci své sítě ČRo DAB+, kterou pro ni vystavěly a provozují České Radiokomunikace. Tyto frekvence ale pozbydou platnosti ke konci letošního roku. Schválením novely zákona o elektronických komunikacích by bylo možné ve vysílání sítě ČRo DAB+ pokračovat: rozhlas by jen musel formálně požádat Český telekomunikační úřad o udělení přídělu rádiových kmitočtů a nových individuálních oprávnění (patrně těch samých kmitočtů, na kterých dnes ČRo DAB+ vysílá).
A nemusí se vlastně změnit nic ani u komerčních rádií v DAB+. Pokud si operátoři řeknou, že za takových podmínek se jim budovat celoplošné sítě nevyplatí, můžou několik let pokračovat ve stávajících multiplexech s menším pokrytím a omezenou programovou nabídkou, což však posluchače nebude nijak motivovat k tomu, aby si pořizovali digitální rozhlasové přijímače.
