Internetový poslech rádií deklaruje čtyřikrát víc Čechů než u DAB+. Každý čtvrtý ani neví, co to je digitální rozhlasový přijímač DAB+. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Televizníweb.cz.
Digitální rozhlas rozhodně nemá v České republice na růžích ustláno. A ačkoli se Český rozhlas v posledních měsících snaží kampaní „Doba dabová“ propagovat digitální příjem rádií na všech frontách, průzkum agentury Ipsos pro Televizníweb.cz ukazuje, že Češi o digitálním rozhlasu stále moc nevědí. Příjem DAB+ jako nejčastější způsob poslechu rádia uvádí pouze pět procent respondentů, zatímco přes internet si rádia ladí téměř 22 procent Čechů. Bezkonkurenčně však vede poslech na tradiční analogové FM přijímače, kterému dává přednost takřka 59 % posluchačů. Přes televizi prostřednictvím DVB-T2, kabelové televize, IPTV nebo satelitu rádia poslouchají více než tři procenta respondentů a každý desátý rádio vůbec neposlouchá. Vyplývá to z odpovědí 525 dotázaných, které agentura oslovila mezi 12. a 16. březnem 2021.
Čím starší posluchači, tím větší zájem o DAB+
Digitálnímu příjmu rádií holdují především posluchači ve velkých městech nad 100 tisíc obyvatel, kde se k využívání DAB+ přihlásilo přes devět procent respondentů. Naopak analogová FM rádia využívají více lidé na venkově v obcích do jednoho tisíce obyvatel (přes 69 procent). Z hlediska jednotlivých regionů je na tom s digitálním příjem rozhlasového vysílání nejlépe Plzeňský kraj, kde tento způsob poslechu rádia preferuje takřka 15 procent dotázaných. Na statistické nule je pak poslech DAB+ v Pardubickém a Jihočeském kraji (to je ale dané celkovým počtem respondentů). Zajímavé je, že zájem o digitální rozhlas roste s věkem posluchačů. Nejvyšší podíl vykazovali respondenti z věkové kategorie 54 až 65 let. Naopak u posluchačů od 27 do 35 let téměř dominuje příjem rádia přes internet (38 procent), který se blíží poslechu analogových FM rádií (47 procent).
Z těch, co ještě nemají digitální rozhlasový přijímač, letos plánuje koupi DAB+ rádia přes 10 procent respondentů. Šest procent již tento přijímač vlastní a takřka 57 procent vylučuje, že by ho letos chtěli koupit. Víc než čtvrtina (27 procent) v tom nemá jasno nebo dokonce neví, co to DAB+ přijímač je. Regionálním pohledem se největší poptávka po digitálních rozhlasových přijímačích dá letos očekávat na Vysočině, kde koupi plánuje takřka 22 procent respondentů, a v Jihočeském kraji, kde to uvedlo 19 procent dotázaných. DAB+ přijímač neplánují letos kupovat především posluchači Jihomoravském (70 procent), Zlínském (63 procent) a Olomouckém kraji (60 procent). Nerozhodní nebo neznalí toho, co to DAB+ přijímač je, jsou především v Libereckém kraji, kde takto odpovědělo 40 procent respondentů.
Kde se dá naladit nejvíc česky vysílajících digitálních rádií? Velký přehled DAB+ sítí po krajích
Dvě třetiny Čechů by koupily digitální rádio do 1 000 Kč
Nejvybavenějšími posluchači, kteří již vlastní digitální rozhlasový přijímač DAB+, jsou obyvatelé Královéhradeckého kraje a kraje Vysočina (shodně 13 procent), následují Plzeňský a Karlovarský kraj (11 procent) a Pardubický kraj (10 procent). Naopak takřka nulovou vybavenost DAB+ přijímači hlásí respondenti z Olomouckého, Zlínského a Libereckého kraje. Vybavenost stoupá s dosaženým vzděláním a stejné to je i v případě plánované koupě přijímače DAB+, nejvíce respondentů je ze skupiny vysokoškolsky vzdělaných posluchačů. Zajímavé je, že zatímco plán na koupi digitálního rádia nejčastěji uvádí obyvatelé velkých měst nad 100 tisíc obyvatel, vlastnictví DAB+ přijímače nejčastěji deklarují posluchači z nejmenších obcí do jednoho tisíce obyvatel.
Pokud by si letos kupovali digitální rozhlasový přijímač DAB+, vybírali by si respondenti především z nabídky přístrojů v ceně do 500 Kč (37 procent) nebo do 1 000 Kč (31 procent). Každý desátý by byl ochotný do koupě digitálního rádia investovat do 2 000 Kč a téměř šest procent respondentů i větší částku. Ochota zaplatit za DAB+ přijímač vyšší sumu roste s věkem dotazovaných. Čím mladší respondent, tím méně by chtěl do nákupu investovat a naopak. Dražší modely digitálních rádií by také častěji volili posluchači z velkých měst nad 100 tisíc obyvatel, i když častěji spíše z Moravy než v Čechách. Digitální rozhlas může už nyní přijímat 95 procent obyvatel Česka, které pokrývá signál veřejnoprávní sítě ČRo DAB+. Další tři sítě CRA DAB+, Teleko a RTIcz mají omezenější dosah.
Není pořádná nabídka, není logicky zájem. A proč není nabídka víme všichni, zdejší web to zde nedávno v článku publikoval.
Je to stále dokola bludný kruh. Dokud se nerozhoupe stát a nevytvoří nějaký rádiový TPP, tak se v tomto bohužel nic nezmění.
Tak mně to vůbec nepřekvapuje. Česko a nové technologie to nejde dohromady. Není to jen o DAB, ale i 4K například. Ale můžu pokračovat i v jiných odvětvích – rychlovlaky apod.
Kdyby byly v DAB muxu i zajímavé soukromé stanice, tak by byl jistě zájem … Já osobně bych přivítal Kiss, kterej se tady nedá chytat odnikud a pokud, tak ve velkém šumu. A v tom muxu by mohli být i další top soukromé stanice … Kdo je ale natlačí do jednoho muxu?
Přesně tak. Jak bude v DABU Rádio Čas, pak jdu do toho.
Čas tu nemáme ani v FM … A pokud je v nějaké DVB … tak tam neposlouchám nic.