Přechod na DVB-T2 potvrdil zájem domácností o terestrickou televizi, stát ji chce zachovat i po roce 2030

Přechod na DVB-T2 tak pro nejsledovanější televizní platformu dopadl podstatně lépe, než přechod z analogu na DVB-T. Další ukrajování televizního spektra ve prospěch mobilních operátorů by však už vedlo k degradaci terestrické televizní platformy, upozorňuje Koordinační expertní skupina při ministerstvu průmyslu a obchodu.

Česká republika nepočítá s tím, že by terestrické televizní vysílání po roce 2030 přecházelo na jiný nový standard DVB-T3. Zároveň chce pozemní televizní platformu zachovat i po tomto datu, a to i za situace, kdy by došlo ke změnám ve využívání UHF pásma, které je dnes využíváno hlavně televizním vysíláním a mobilními službami, a dalšímu uvolňování kmitočtového pásma ve prospěch mobilních operátorů. Uvádí to ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v „Závěrečné zprávě o výsledcích realizace Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání za období 2016-2020 – přechod na standard DVB-T2“. Rok 2030 je Mezinárodní telekomunikační unií stanoven jako termín, do kterého je terestrickému televiznímu vysílání garantováno využívání kmitočtového pásma 470 a 694 MHz. Již nyní se ale hlavně ze strany výrobců mobilních technologií objevují požadavky na další „ukrajování“ spektra pro potřeby mobilních sítí.

Rozvojové sítě DVB-T2? Kmitočty mají přednostně dostat stávající multiplexy pro dokrývače, řešení echa a rušení

Místo DVB-T3 se očekávají nástupci kodeku HEVC

„Z dosavadního vývoje pozice zemského digitálního vysílání (DTT) je zřejmé, že Česká republika by měla v budoucích jednáních k využití pásem v současnosti využívaných pro zemské televizní vysílání usilovat o dlouhodobé udržení celého zbývajícího pásma 470-694 MHz pro zemské televizní vysílání i po roce 2030,“ píše MPO ve své závěrečné zprávě o přechodu na DVB-T2. Pro většinu států Evropské unie zůstává podle resortu terestrická televize klíčovou vysílací platformou a budou pro ni chtít rovněž zachovat stávající kmitočtová pásma 500 a 600 MHz. O případných změnách využívání UHF pásma by měla již za dva roky jednat Světová radiokomunikační konference WRC 2023.

Terestrické televizní vysílání je podle MPO klíčové zejména kvůli tomu, že „z hlediska bezplatného šíření (a ekonomiky běžných domácností) TV není dosud na trhu obecně dostupný substitut DTT. To vše se promítá do stále významné pozice platformy bezplatného televizního vysílání a nutnosti jejího zachování nejméně ve stávajícím rozsahu celoplošných vysílacích sítí v delší časové perspektivě,“ konstatuje ministerstvo. Ani po roce 2030 neočekává přechod na nějaký nový, vyspělejší vysílací standard, ale spíše vylepšování stávající normy DVB-T2. „Z hlediska technologického rozvoje zatím nejsou k dispozici informace o další verzi vysílacího standardu (např. DVB-T3) a ani se takové informace aktuálně neočekávají. S ohledem na velmi vysokou spektrální efektivitu standardu DVB-T2 experti většinově počítají spíše s evolučním rozvojem standardu a technologií než vývoj nového standardu typu DVB-T3,“ uvádí ministerstvo. Například lze očekávat budoucí zvyšování efektivity kodeku HEVC.

Více programů, více HD, lepší pokrytí, ale někde i obtíže s příjmem: co se změnilo půl roku po přechodu na DVB-T2

Uvolnění pásma 600 MHz by zlikvidovalo multiplex 24

Největším „strašákem“ zůstává III. digitální dividenda, tedy případné opouštění pásma 600 MHz. Na jedné straně totiž existuje plán na vytvoření dvou nových rozvojových sítí DVB-T2, ale na straně druhé by kmitočty těchto sítí byly potřeba v případě uvolňování pásma 600 MHz pro zachování stávajících čtyř celoplošných multiplexů DVB-T2. „Po případném uvolnění pásma 600 MHz by v ČR zůstalo pro zemské celoplošné digitální televizní vysílání k dispozici pouze 18 rádiových kanálů (kanály 21-38). Nejvíce (likvidačně) bude ztrátou pásma 600 MHz postižena síť 24, která je založena hlavně na využití kanálů 40 plus (prakticky půjde o její likvidaci). Méně, ale přesto podstatně budou postiženy i celoplošné sítě 22 a 23,“ popisuje MPO v příloze své závěrečné zprávy k přechodu na DVB-T2. Multiplex 24 by tak při uvolnění pásma 600 MHz bez náhrady fakticky zanikl.

„Z toho vyplývá, že v dlouhodobé perspektivě je možno v případě uvolnění pásma 600 MHz udržet po přerozdělení disponibilních a užívaných kmitočtů pouze čtyři celoplošné sítě, a to pouze za předpokladu, že uvolněné kanály (z pásma 600 MHz) budou nahrazeny rádiovými kanály, které byly mezinárodně zkoordinovány v rámci modifikovaného plánu GE06 a nebyly zatím využity,“ dodává MPO. Tedy že by se kmitočty původně určené pro dvě rozvojové sítě 25 a 26 nakonec nikomu nepřidělily a stát by si je ponechal pro nutný kmitočtový refarming multiplexů 22, 23 a 24 v situaci, kdy by skutečně došlo k uvolnění pásma 600 MHz.

Většina evropských států však ještě nezveřejnila svá stanoviska ohledně budoucího využívání UHF pásma. To lze očekávat nejpozději během příštího roku, kdy se bude formovat společné stanovisko členských států EU pro jednání Světové radiokomunikační konference WRC 2023.