Senát minulý týden zamítl sněmovní návrh novely zákona o elektronických komunikacích, což poněkud znejistělo Český rozhlas, který zákon potřebuje kvůli pokračování svého digitálního vysílání DAB+.
Snazší budování sítí pro vysokorychlostní internet nebo lepší potírání nevyžádaných marketingových telefonických hovorů měla Česku zajistit novela zákona o elektronických komunikacích, kterou minulý týden zamítl Senát. Novela ale měla ještě jednu klíčovou roli, o níž média prakticky neinformovala. Měla totiž Českému rozhlasu zajistit provozování vlastního digitálního multiplexu DAB+ na neomezenou dobu. Rozhlas sice už digitálně vysílá a jeho síť ČRo DAB+ pokrývá signálem přes 95 procent obyvatel Česka, individuální oprávnění pro využívání kmitočtů této sítě ale má veřejnoprávní rozhlas přidělena pouze do konce letošního roku. Novela rozhlasu měla umožnit, aby požádal Český telekomunikační úřad (ČTÚ) o vyčlenění kmitočtů pro vlastní potřebu, bez omezení doby jejich platnosti.
Konkrétně to novela odmítnutá senátory řeší takto: „Český rozhlas provozuje zemské digitální vysílání tak, aby zajistil úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání, které odpovídají stavu rozvoje vysílacích technologií a služeb, prostřednictvím sítě zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím rádiových kmitočtů vyhrazených pro Český rozhlas státním orgánem, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu, které umožňují pokrytí území České republiky rozhlasovými programy a dalším obsahem v pásmu vyhrazeném podle národní kmitočtové tabulky pro zemské digitální rozhlasové vysílání, a to zejména v pásmu 174 – 230 MHz (dále jen „rozhlasový multiplex veřejné služby“).“ Veřejnoprávní rozhlas tak má dostat kmitočty pro DAB+ přednostně a bez výběrového řízení.
Čekat musí i operátoři budoucích sítí pro komerční rádia
Teprve po vyčlenění kmitočtů pro veřejnoprávní rozhlas může ČTÚ rozdělit další kmitočtové sady pro sítě DAB+ určené komerčním rádiím. „Nepožádá-li Český rozhlas do šesti měsíců ode dne, kdy byly kmitočty vyhrazeny, o příděl, státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zákona o elektronických komunikacích, postupuje při udělování práv k vyhrazeným rádiovým kmitočtům podle tohoto zákona,“ stojí dále v návrhu novely zákona o elektronických komunikacích. ČTÚ by tedy podle této novely kmitočty pro digitální vysílání Českého rozhlasu vyčlenit musel, ale záleželo by na samotném rozhlasu, zda by o ně následně požádal. Pokud by se tak nestalo, mohl by je ČTÚ vytendrovat mezi dalšími uchazeči o provozování sítí DAB+ určených pro komerční rádia.
Český rozhlas o vlastní digitální síť samozřejmě stojí a bude ji chtít provozovat i po roce 2021. Ostatně, řada jeho programů terestricky vysílá pouze digitálně (namátkou třeba nyní velmi propagovaný Radiožurnál Sport, nebo Rádio Wave či Rádio Junior). Navíc na podzim plánuje spustit další čistě digitální okruh Pohoda zaměřený na seniory a pořady ze svého bohatého archivu. Otázkou zůstává, zda ony vyčleněné kmitočty pro veřejnoprávní síť DAB+ budou stejné, na nichž už Český rozhlas digitálně vysílá nyní. Pokud ano, nic by asi nebránilo již nyní zahájit přípravy tendrů na sítě DAB+ určené komerčním rádiím. Fakticky se ale musí čekat na přijetí novely zákona o elektronických komunikacích a až ji podepíše prezident a vyjde ve Sbírce zákonů. K tomu by ale nemuselo dojít ještě za této sněmovny.
Kdy vznikne vládní strategie pro digitální rozhlas? Podle plánů z roku 2015 má být hotová letos
Novela také legitimizuje internetové vysílání rozhlasu
Mimochodem, Senátem odmítnutá novela neřeší pouze budoucnost digitálního vysílání Českého rozhlasu prostřednictvím vlastní sítě DAB+ (tento standard přitom není v textu novely vůbec zmíněn), ale také na všech dalších platformách včetně internetu. Říká totiž: „Rozhlasové programy, pořady a jejich části, multimediální obsah a doplňkové služby může Český rozhlas digitálně šířit rovněž prostřednictvím jiných sítí a služeb elektronických komunikací.“ A to je poměrně široký pojem od chytrých aplikací a internetových streamů přes kabelové vysílání až po satelit. Určuje také povinně šířené programy v sítích elektronických komunikací (tzv. must carry) i povinnost zabudovávat do nových automobilů digitální autorádia.
Jakou má teď, po odmítnutí Senátem, novela šanci? Předloha se vrací s třemi pozměňovacími senátními návrhy do Poslanecké sněmovny, která může buď hlasovat o senátní verzi, nebo senátní veto přehlasovat a schválit novelu v té podobě, v jaké ji v červnu poslala do horní komory Parlamentu. Poslanci na to ale mají poměrně málo času: do voleb a rozpuštění současné Poslanecké sněmovny zbývají něco přes dva měsíce. Pro schválení novely v upraveném senátní změní by poslancům stačila prostá většina hlasů ze všech právě přítomných zákonodárců, pokud by chtěli prosadit svoji původní verzi novely, potřebovali by absolutní většinu, tedy 101 hlasů. Při červnovém třetím čtení návrh novely zákona o elektronických komunikacích podpořilo 164 ze 168 přítomných poslanců.
