Poslech digitálního rádia v Bavorsku výrazně roste, naopak zájem o analogové FM vysílání klesá. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar, který zveřejnila organizace WorldDAB.
Významný nárůst zájmu o pozemní digitální rozhlas zaznamenávají v sousedním Bavorsku. Podle průzkumu agentury Kantar vlastní digitální přijímač DAB+ již 42 procent tamních obyvatel starších 14 let. Oproti loňskému roku to znamená nárůst o téměř osm procentních bodů a za poslední čtyři roky se počet lidí vlastnících DAB+ přijímač více než zdvojnásobil. Počítáno na domácnosti se jich může přijímačem pro poslech digitálního rozhlasu DAB+ pochlubit 38,7 procenta, meziročně o sedm procentních bodů více. Více než čtvrtina Bavorů (25,7 procenta) má také digitální autorádio. Přitom ještě v roce 2017 to nebylo ani šest procent populace. Roste také podíl každodenních posluchačů DAB+, byť celkově v poslechu stále vedou analogové stanice v FM pásmu.
Internetová rádia mají menší podíl než DAB+
DAB+ si ve všední dny od pondělí do pátku denně naladí 26,6 procenta Bavorů, což je o 6,1 procentního bodu více než v roce 2020. Analogové vysílání v FM pásmu sice denně využívá 58 procent posluchačů, představuje to ale meziroční pokles o 8,8 procentního bodu. Na rozdíl od České republiky v Bavorsku má poslech DAB+ výrazně větší podíl než internetový poslech rádií. Přes web rádia denně poslouchá 16,8 procenta Bavorů, což je o 3,3 procentního bodu více než v roce 2020. Poměrně marginální jsou podíly posluchačů, kteří ladí rádia přes kabel (3,5 procenta) a satelit (1,1 procenta). Ovšem v součtu všech digitálních platforem rádia „neanalogovým“ způsobem denně poslouchá 42 procent obyvatel Bavorska starších 14 let, přičemž DAB+ s internetem dohromady představují podíl 38,2 procenta.
Z hlediska věkových kategorií má digitální rozhlas v Bavorsku největší popularitu u posluchačů starších 50 let. Denně jej v této kategorii ladí 28 procent posluchačů. Lidé ve středním věku od 30 do 49 let významně holdují internetovému poslechu rádií (24,9 procenta oproti 27,4 procentům každodenních uživatelů DAB+). Zajímavé je, že i u mladší cílové skupiny posluchačů od 14 do 29 let lehce vede poslech DAB+ (22,1 procenta) nad internetovým poslechem rádií (16,1 procenta). Agentura Kantar také zjišťovala, jaký podíl posluchačů dává výhradní přednost digitálnímu poslechu rádií a vůbec nepoužívají analogové FM přijímače. DAB+ a internetový poslech vždy upřednostňuje 22,8 procenta respondentů a oproti loňsku to je o 9,7 procentního bodu více. Celkový digitální poslech, i při započtení kabelových a satelitních rádií, dosahuje podílu 25,2 procenta (o 10,9 procentního bodu více než loni).
Stav rozhlasové digitalizace v Česku na několika grafech. A jak jste na tom s příjmem DAB+ vy?
Čísla jsou v něčem podobná Česku
Internetová rádia jsou podle průzkumu asi nejčastější alternativou k poslechu DAB+. Alespoň jednou je vyzkoušela víc než polovina Bavorů (51,1 procenta). Mladší ročníky samozřejmě více, například v kategorii 14 až 29 let jde o 62,5 procenta respondentů, v kategorii 30 až 49 let dokonce 66,8 procenta. Poté však zájem o internetový poslech rádií klesá: u respondentů nad 50 let má alespoň nějakou zkušenost s internetovým poslechem rádií pouze 36,6 procenta respondentů. V České republice je internetový poslech rádií rozšířenější než DAB+, ale to je dané omezenou programovou nabídkou digitálního pozemního rozhlasu (celoplošně vysílá pouze síť Českého rozhlasu, komerční rádia mají omezený dosah). Z průzkumu, který pro Televizníweb.cz v březnu provedla agentura Ipsos vyplynulo, že přes internet rádia ladí 22 procent populace, zatímco přes DAB+ pouze pět procent a analogově v FM pásmu 59 procent.
Poslech DAB+ se ale výrazně liší podle krajů a je to dané dostupností jednotlivých sítí a bohatostí programové nabídky. Například v Plzeňské kraji deklaruje příjem DAB+ rekordních 15 procent respondentů, v Praze a na Vysočině přes osm procent. Stejně jako v Bavorsku, i v České republice mají největší podíl na poslechu DAB+ starší posluchači, konkrétně ve věkové skupině 54 až 65 let. Koupi digitálního rozhlasového přijímače podle tohoto průzkumu letos plánovala desetina Čechů, naopak 57 procent rezolutně ne. Většina zájemců o DAB+ přijímač by chtěla sehnat rádio do částky 500 Kč (37 procent respondentů), což je v podstatě nereálné, nebo alespoň do 1 000 Kč (31 procent respondentů). Nejlevnější DAB+ přijímače dnes startují na ceně 700 Kč.
