Určitě letos zaujmou témata o přípravách ČR na WRC 23, o budoucnosti DAB, televizní horizonty po přechodu na DVB-T2 nebo jednofrekvenční sítě v terestrickém vysílání.
Po jednoroční přestávce bude tradice pardubických konferencí pokračovat, letos pouze ve dvoudenním formátu od 19.10 do 20.10. na obvyklém místě za organizačního přispění vzdělávací agentury UNIT a pod záštitou předsedkyně Rady Českého telekomunikačního úřadu Mgr. Ing. Hana Továrkové. Již v těchto dnech je přihlášeno 170 účastníků, na které budou platit schválená opatření pro hromadné akce. Přípravný výbor konference se v první polovině tohoto scházel on-line a tak jsme již v červenci mohli podat informace o plánovaném programu přednášek.
Tradice radiokomunikačních konferencí v Pardubicích pokračuje i letos. Na co se můžete těšit?
I když program vychází z témat minulého neuskutečněného ročníku aktuálnosti nepozbývá. Jednak je to právě se rodící diskuze o směrování televizního vysílání u nás po roce 2030, kde první kameny budou položeny již na světové konferenci ITU (WRC 23), která celosvětově určuje využití kmitočtového spektra. A zde jde o pásmo 600 MHz, které by mělo být přenecháno ve prospěch mobilního internetu, jak zaznělo na konferenci Digimedia, o čemž byla naše nedávná aktualita. Tomuto tématu se na konferenci budou věnovat 2 přednášející z ČTÚ: Karel Antoušek s prezentací „WRC 19 a ČR na WRC 23“ a Pavel Šístek s horkým tématem „WRC 23 z pohledu pásem rozhlasové služby“ (rozuměj vysílacích služeb, jedná se jen o archaický překlad oficiálního termínu ITU „Broadcasting Services“).
Program se od naší informace z července rozšířil o téma „Problémy při příjmu v rozsáhlých jednofrekvenčních sítích DVB-T2“ Karla Mikuláštíka z ČVUT, jak je aktualizováno na www.konferadio.cz/program. Teoreticky by problémy při příjmu související s velikostí jednofrekvenční sítě měly nastat pouze v případě, kdy na přijímací anténu dorazí signály z několika vysílačů s časovým rozdílem přesahujícím definovaný ochranný interval (GI). Reálně se ale problémy u diváků vyskytují i na řadě dalších míst, kde GI překročen není. Navíc se přijímací zařízení různých výrobců chovají různě. Na jednom příkladu bude v přednášce zdokumentováno jedno poměrně neobvyklé řešení.
V červnu ohlásila irská pobočka amerického Starlinku, že má zájem v České republice zajišťovat veřejnou službu přístupu k internetu podle všeobecného oprávnění. I když je takových subjektů na českém trhu více jak tisíc, v tomto případě se jedná o internet přes satelit projektu SpaceX o tisící, a v budoucnosti o desetitisících satelitech, které krouží a jsou v pohybu okolo planety Země na nízkých oběžných drahách (LEO) na rozdíl od zdánlivě stojících geostacionárních družic. Popis těchto negeosynchronních systémů a úskalí při jejich implementaci jak z pohledu rušení nebo navyšujícího se kosmického smetí bude předmětem úvodní přednášky 4. bloku konference.
Ani přes současnou stagnaci automobilového průmyslu se vývoj nezastavuje. Budou o tom svědčit přednášky Jiřího Davida ze Škoda auto VŠ o neuronových sítích pro prediktivní tempomaty osobních aut a pánů Ondřeje Kozáka a Michala Mandlíka v „Náhledu do vývoje systémů pro autonomní auta“ ze společnosti Valeo, pionýra a světového lídra na poli elektrifikace automobilů.
