Málokterá pokojová anténa dokáže kvalitně přijímat televizní signál, aktivní antény ho dokonce dokáží rušit. To však běžný spotřebitel netuší a věří slibům na její krabici.

V nedávných dobách, při přechodu z analogového vysálání na digitální, mělo spousta majitelů domů, jak družstevních, vlastních nebo představenstva společenství vlastníků, nápad, jak ušetřit a společné antény neupravovat, nýbrž je raději zrušit. Majitele bytů odkázali na nákup pokojových antén. V této době se daly ještě koupit pasivní antény, spíše však převažovaly antény aktivní. V některých případech měli majitelé těchto antén štěstí a ty jim jako zázrakem plnily svoji funkci.

Postupem času, s rostoucím doplňováním stávajících technologií BTS o datové služby LTE, přestávaly jako mávnutím kouzelného proutku tyto „zázraky“ fungovat. A objevil se problém, který bylo nutno řešit; většina populace si svůj život nedovede bez televize vůbec představit. A začala dohledávat, jak tuto, pro ni novou, situaci řešit. Mnoho televizních diváků si šlo koupit nové pokojové antény, které byly stejně nefunkční, jako antény původní.

Pokojová anténa TechniSat (Foto: Jaroslav Jiruš)

Někteří se obrátili na instalační firmy, aby jim problém vyřešily. Ale mělo to několik podmínek. Pokud měli možnost instalovat anténu na střechu domu a do bytů šel bez problému zavést koaxiální kabel, tak se mohli opět radovat, že mají po starostech.

Ovšem ne ve všech případech je to tak snadné. Jsou majitelé domů, kteří je na střechu z různých důvodů nepustí. Co teď?

Venkovní anténa je řešení, ne každý si ji ale může instalovat

Další možnost je instalovat anténu za okno nebo balkon. Má to však jeden háček. V daném místě musí být vyhovující signál z vysílače. Dům však nesmí být v památkové zóně či památkově chráněn. V těchto případech není možné do fasády domů instalovat upevnění antény, ani samotnou anténu.

Další podmínkou pro tyto instalace je v některých případech i souhlas majitelů domů. Jsou takoví, kteří si to nepřejí a některá SVJ a bytová družstva tyto zásahy do pláště domu mají zakázané přímo ve svých stanovách. Majitelé televizních přijímačů jsou odkázáni na placené služby kabelových operátorů. Jinak už nezbývá než si zvykat na život bez televizorů.

Aktivní anténa použitá při přímém výhledu na vysílač působí spíše jako rušička (Foto: Jaroslav Jiruš)

Další katastrofou jsou aktivní antény různých typů, tvarů a nápisy na obalových materiálech typu HD, DX, 100 % kvalita signálu a jiné nesmyly.

Tato kategorie antén je dražší, ale v některých případech mají tak atraktivní tvar a název, že pro kupující je velmi těžké se ovládnout a tyto antény nezakoupit.

Spokojeně odchází z obchodu domů s papírovou barevnou krabicí, v níž je uložen zázrak, který vyřeší úplně vše.

Když si majitel vybral a zakoupil, chce si tuto anténu i sám instalovat.

Většinou ani nechápe, jak zapojit konektory, ale na internetu si vše dohledá. Po instalaci těchto zázraků většinou přijde zklamání. Obraz je trhaný nebo vůbec žádný. Pouze se lze dočíst, že je špatný nebo žádný signál, což je pro majitele antény neuspokojující. A začne další kolo dramat. Buď anténu opatrně demontuje, zabalí do krásné papírové krabice a jde ji reklamovat. Ale často nepochodí. Sedne si k počítači a začne telefonovat instalačním firmám a dožadovat se o správnou instalaci. Některé firmy přijedou a zjistí, že doopravdy z těchto výrobků nevychází nic, co by se podobalo televiznímu signálu. Začnou nabízet jiná řešení, ale majitel se dožaduje zprovoznění „zázraku“, když si jej za nemalé peníze zakoupil. Buď se dohodnou na jiném řešení, anebo instalační firmu vyhodí z bytu se slovy „doufal jsem, že přijedou odborníci, co tomu rozumí“. Pokračování dalších pokusů s instalačními firmami je jako přes kopírák. Stejný postup a stejný scénář.

Aktivní anténa SOLID (Foto: Jaroslav Jiruš)

Na řadu přichází stížnosti adresované ČTÚ

Někteří se dožadují svého práva a zavolají nebo napíšou na ČTÚ. Tento úřad by měl řešit případné poruchy televizního příjmu, ale když si pracovník ČTÚ vyslechne, o jakou anténu se jedná, většinou jej odkáže na odbornou firmu, která mu problém vyřeší. Jelikož stížností je mnoho, vydal úřad dokument, který má varovat před těmito výrobky.

Jeden zákazník mi ukázal dokument, že jeho aktivní anténa za oknem negativně ovlivňuje sousedovu pasivní anténu. Tu mu instalovala místní firma.

Pracovník vytáhnul zdroj z elektrické zásuvky a byla instalovaná směrová anténa s propustí a nízkošumovým zesilovačem.

Anténa typu „žralok“ (Foto: Jaroslav Jiruš)

Rozhořčení majitelé těchto anténních zázraků se rozčilují, že žijí ve státě, kde nedokáže nikdo zakázat prodej aktivních antén. Mají pravdu. Nelze zakázat podnikání v prodeji aktivních antén. Nejsou toxické nebo jinak nebezpečné.

Proto vznikl tento článek, v jehož závěru je dokument vydaný ČTÚ.

Je škoda, že se k tomuto dokumentu uživatelé běžně nedostanou a není nikde šířen. I já jsem na něj narazil náhodně, když jsem v databázích ČTÚ hledal něco úplně jiného.

Ochrana spotřebitele – akti… by Jan Potůček

Autor je anténář. Informace též na www.jiklservice.cz nebo facebookových stránkách Antény Praha.

Štítky