Pokračuje trend nárůstu domácností s IPTV a poklesu počtu zákazníků kabelových společností. Podíly satelitní a terestrické televizní platformy se drží „na svém“, vyplývá z výzkumu Nielsen Admosphere pro Asociaci televizních organizací (ATO).
Nejvyužívanějším způsobem příjmu televizního signálu v České republice zůstává pozemní digitální vysílání. Ve třetím čtvrtletí letošního roku ho podle agentury Nielsen Admosphere využívalo 45 procent domácností. To je sice o trochu méně než v prvních dvou čtvrtletích 2021 (pokles o 0,7 procentního bodu), ale zároveň jde o víc než dvojnásobek podílu druhé nejvyužívanější televizní platformy. Tou je IPTV, kterou využívalo 21,9 procenta domácností. Od prvního čtvrtletí podíl IPTV stoupl o jeden procentní bod, když za první kvartál příjem tohoto typu televizního vysílání vykázalo 20,9 procenta domácností a ve druhém kvartálu 21,6 procenta. Na třetí pozici zůstává satelitní příjem televize s podílem 19,7 procenta (od začátku roku stoupl takřka o jeden procentní bod).
Satelitní televize přišla za pět let o třetinu diváků
Nejméně využívanou službou je kabelová televize, již vykázalo 13,4 procenta domácností, což je o 1,1 procentního bodu méně než v prvním kvartálu 2021. Výsledky průzkumu zveřejnila Asociace televizních organizací (ATO). „Kontinuální výzkum ATO je průběžné kvantitativní dotazníkové šetření na výběrovém vzorku domácností, které je reprezentativní z hlediska populace České republiky dle aktuálních údajů Českého statistického úřadu,“ vysvětluje ATO. Podle jeho výsledků se pak nastavuje projekt elektronického měření televizní sledovanosti prostřednictvím peoplemetrů. Z aktuální vlny průzkumu za třetí čtvrtletí 2021 rovněž vyplynulo, že 83 procent českých domácností má připojení k internetu (to však neznamená, že by vlastnily chytrý televizor a měly ho připojený k internetu).
Za posledních pět se výrazně zvyšuje počet domácností, které využívají IPTV. Podle dat za rok 2016, které na zářijové konferenci DIGIMEDIA 2021 prezentovala předsedkyně představenstva Nielsen Admosphere Tereza Šimečková, tehdy IPTV využívala jen čtyři procenta domácností, zatímco terestrický příjem televize 58 procent, satelit 27 procent a kabel 20 procent. V průběhu následujících let podíly všech platforem s výjimkou IPTV klesaly. Nejvíce pak satelitu, za posledních devět tato platforma přišla takřka o 10 procentních bodů, tedy o třetinu zákazníků. Vedle nárůstu poptávky po IPTV je evidentní také trend využívání chytrých funkcí televizorů, jako je hybridní vysílání (HbbTV).
Průměrný Čech tráví u televize čtyři hodiny denně
Stále více domácností má připojený hlavní televizor k internetu. Zatímco v roce 2017 to byla pouze pětina domácností, v roce 2019 to už bylo 31 procent a v polovině letošního roku dokonce 44 procent. HbbTV loni aktivně používala takřka pětina televizních domácností (19 procent), v roce 2018 to přitom byla pouze desetina. Znalost HbbTV k polovině letošního roku deklarovalo 22 procent televizních domácností, před třemi lety to bylo 18 procent. Klasické televizní vysílání ale na využívání internetových služeb nijak zásadně netratí. Podle dat ATO si televize drží prim mezi volnočasovými aktivitami. „Data posledních dvou let vykazují jasné stopy dopadu pandemie na televizní chování běžné populace. V době covidových omezení výrazně narostl čas strávený sledováním televize, nejzřetelněji pak v období lockdownu,“ konstatuje jednatelka ATO Vlasta Roškotová.
„Pandemie ale nebyla jediným zdrojem tohoto nárůstu. Sice výrazně přispěla, ale zcela určitě se nejedná o jediný faktor. K nárůstu celkové doby sledování televize přispívá například rostoucí fragmentace trhu s lepším cílením na jednotlivé cílové skupiny, vznikají nové žánrové stanice, programová nabídka je celkově bohatší, nezanedbatelným benefitem je i stále více vyhledávaná možnost odloženého sledování prostřednictvím HbbTV nebo IPTV. Uvidíme, co bude dál, ale teď vše hovoří pro to, že televize je důležitou součástí každodenního života,“ dodává Vlasta Roškotová s tím, že za první tři kvartály letošního roku trávili Češi starší 15 let u televizoru denně v průměru takřka čtyři hodiny (3:57 hod.).