Jsme ve vyšší střední třídě a výbava tomu odpovídá. Je v podstatě kompletní a více si už toho moc přát nejde. I když v tomto konkrétním případě by se přece jen něco našlo.

Za 7.990 Kč dostanete jednokomponentový systém s barevným displejem typu LCD (TFT) s úhlopříčkou 7,1 cm (2,8″) a dvojicí reprobeden s reproduktory umístěnými za snímatelnou textilií. Ta po vyndání odhalí dvoupásmovou krásu (výškový a středo-basový reproduktor) mající na své straně pevně přidělané tenké kabely dlouhé asi 250 cm. U centrální jednotky se pak napojíte pérovými terminály (konektory), přičemž plus a mínus jsou dobře odlišeny. Kabel pro napájení centrální jednotky je taktéž na pevno a je dlouhý asi 150 cm.

V základu dostanete asi metrovou drátovou anténu s malou smyčkou na konci, kterou můžete zasunout do klasického anténního připojení na zadní straně. To pevné je samozřejmě lepší, ale i tak nejspíše naladíte celou řadu stanic.

Zabudovaná tunerová výbava zajistí příjem analogových, digitálních (DAB) i internetových stanic, najdete tu i přístup na Spotify, přehrávání z CD disků, včetně vypalovaných, a můžete také využít Bluetooth, USB a linkový audio vstup. Jediné co tu tedy chybí, je přístup na médium na domácí počítačové síti, který by dovolil přehrávat muziku ze serveru nebo síťového disku.

Dosti bohaté funkce, většinou pohodové ovládání

Po zapnutí si přijímač nejprve vyhledá připojení k domácí LAN. Bohužel v případě meshového Wi-Fi směrovače (routeru) Strong Atria Wi-Fi Mesh Home Kit 1200 (test je zde) nabídl šest samostatných sítí (instalovány jsou tři meshové jednotky) pro dvě pásma (je tu Wi-Fi 4). To znamená, že pro tuto síť není uzpůsoben. Je tu sice možnost připojení přes tlačítko WPS, ale v okamžiku, kdy jste v dosahu všech jednotek je to tak trochu sázka do loterie. Navíc skenování trvalo dosti dlouho, takže to bylo skoro na kávičku a nakonec se to stejně nepovedlo.

Pokud budete ve stejné situaci, je nejlepší vybrat síť na prvním nebo na druhém místě seznamu (název sítě sice rotuje, ale není u ní uvedena frekvence!) a zadat heslo přes softwarovou klávesnici a dálkový ovladač, což jde příjemně rychle (a také nezvykle rychle…). Následně, pokud má ovládací software vašeho směrovače možnost rozumného vypsání zařízení uvidíte, na kterou frekvenci jste to vlastně připojeni a můžete tudíž trochu experimentovat s hledáním 5 GHz, které jsou na domácí použití vždy lepší než často zarušených 2,4 GHz. V každém případě se snad v nové verzi firmwaru přijímač na meshové síti Wi-Fi bude chovat regulérněji. Není to samozřejmě nic proti ničemu a tímto způsobem se nejspíše připojíte stejně, jako autor.

Jakmile se tak stalo, Kenwood se automaticky přepnul na Spotify do jakéhosi ukázkového režimu a přehrál úryvky z několika skladeb. Poté chtěl zmáčknout Play a následně přehrál další útržek skladby, atd., atd. Z ukázkového režimu se dostanete přepnutím na jiný vstup třeba přes tlačítko Mode.

Tzv. Main menu je hodně dlouhé (kolovat se opět dá) a představuje komplexnější alternativu k menu ikonovému tzv. domovské nabídky (foto v úvodní galerii). Škoda, že se ani jedno nedá upravit podle vlastních představ.

O funkcích, které měníte buď Mode na dálkovém ovladači nebo tlačítkem na horní straně mikrosystému už byla řeč. Vedle výše uvedených je tu také pro řadu lidí zbytečná volba Podcast, domovské menu ale upravit nejde, takže se jí (a dalších) nezbavíte. Je to škoda o to větší, že v menu nastavení narazíte ještě na třetí možnost přepnutí, totiž na volbu Main menu (lokalizace do češtiny či slovenštiny tu není). V ní však nejsou stejné funkce, jako při přepínání přes Mode. Tento přístup je trochu schizofrenní, ale jen tímto způsobem se dostanete na „automatické vypnutí“, „usínání při rádiu“, resp. „Spánek“ či konkrétně zde na volbu nazývanou „Sleep“ (po 15min. až do 60 min.). A to je určitě škoda, protože by si zasloužila lepší dostupnost klidně i tlačítkem na dálkovém ovladači. Tu mají jen budíky (Alarm), které řada lidí buď potřebuje méně často nebo je jednou nastaví a hotovo.

Budíky jsou dva a jak je zvykem, jsou nezávislé. Nastavit je můžete na buzení z celé řady zdrojů, včetně DAB, USB a tónu, a mohou vás budit každý den, v pracovní den nebo naopak jen o víkendu. Vše doplňuje ekvalizér mající pět režimů, ale bez nastavení vlastního, což je u takovéhoto mikrosystému pochopitelně mínus.

Ovládání v základu najdete na přístroji, šikovný je ale i dálkový ovladač, resp. jako u zadávání přístupu na internet, kombinace obojího. Ovládání, až na umístění a někdy také dostupnost některých položek v menu (typicky jde o zmiňovaný Sleep), patří k výhodám přístroje a třeba do menu se z tuneru dostanete pouhým zmáčknutím šipky vlevo, která vás také posouvá o stupeň výše zatímco dolů se noříte přes OK a šipkové klávesy. Tomuhle lze jen tleskat i když si někdy na reakci chvíli počkáte (typicky internetové stanice).

VKV i s AMS, DAB taktéž kompletní

U VKV/FM stačí déle podržet Scan a je spuštěna funkce AMS, která proladí pásmo a podle nastavení ladění uloží frekvence stanic automaticky do paměti od čísla jedna. Jméno se následně může dohrát z RDS. Menu pak nabídne obvyklé funkce pro ladění pouze silných stanic, nebo všech, a práci buď ve stereu nebo vynucené mono.

U DAB tu najdete nejen vyčistění seznamu od už neaktivních stanic (Prune), ale také řazení stanic v seznamu podle dvou kritérií. Seznam je kdykoli k mání třeba přes šipku dolů nebo levý otočný volič. K dispozici máte ještě tlačítko Info, kterým se přepínáte mezi informacemi jdoucími s vysíláním, jako například datový tok, kanál, apod. I když menu ani zde není lokalizované do češtiny, jakmile šla s vysíláním, byla perfektní.

Ukládání kanálů do paměti je vždy stejné a stačí například na dálkovém ovladači podržet příslušné číslo na numerické klávesnici. A funguje to i pro stanice internetové. Jestliže chcete uložit stanici výše než 9, stačí na přístroji déle přidržet tlačítko hvězdičky a jste přepnuti do režimu ukládání. Pak si jen vyberete volnou pozici (můžete ukládat i na přeskáčku) a zmáčknete OK.

Standardní internetové stanice, včetně českých, a další zdroje signálu

Internetový příjem opět nabídne šikovně uspořádané menu ve kterém se dá s výhodou kolovat a které má u jedné položky nápis „Czech Republic“. Jinak je tu je obvyklý seznam, včetně stanic nejpopulárnějších a položek jako „Cro“ (myšlen Český rozhlas).

Jak bylo řečeno, ukládání stanic do paměti probíhá obvyklým způsobem i zde, volby jsou rovněž podobné jiným kvalitním přístrojům, takže lze rozhlasové stanice po celém světě vyhledávat podle umístění a je tu také zmiňované volba Lokální. Filtrování bylo možné podle žánru a jazyka a najdete ho pod položkou Discover. Podle audio kvality filtrovat nejde, ale to nejspíše nedělá nikdo.

Bluetooth bylo zkoušeno s mobily Samsung S10 Lite (Android 11), Sony Xperia XZ (F8331, Android 6) a TCL Plex (Android 10), linkový vstup s posledním z nich a nakonec také se Sony (Samsung ho nemá…). A řekněme si rovnou, nebylo to ideální, co do rozsahu hlasitosti pak slabé.

Bluetooth na mobilu TCL Plex.

Linkový vstup fungoval bezproblémově, na obou telefonech co do hlasitosti trochu slaběji než jsme čekali. U Bluetooth se Sony sice napojilo, ale nedalo se nic přehrát, druhé dva mobily byly zcela bez problémů. Hlasitost se regulovala na obou zařízeních současně a nebylo zapotřebí ji nějak vytáčet. Muzika byla v tomto okamžiku naprosto parádní a třeba FLAC bylo radost poslouchat. U tohoto přijímače si Bluetooth opravdu užijete, ale jak už jsme několikrát napsali, chování v tomto okamžiku závisí na obou zařízeních, takže je to tak trochu sázka do loterie. To je ale Bluetooth vždy.

Přehrávání ze síťového média tu chybí, takže pojďme k USB. Tady je to velmi jednoduché a zařízení si jen od jedničky pojmenuje nalezené adresáře a soubory. Nevidíte tedy žádné názvy, pohyb po struktuře je v podstatě nulový, jen se přepíná na další a další skladbu, případně adresář.

Přes USB přehrajete pouze formáty MP3 a AAC (nezkoušeno) s koncovkou „.mp3“ nebo „.m4a“. Mikrosystému by ale rozhodně slušel FLAC, resp. FLAC HD.

Přehrávač CD zvládá klasické audio disky a také vypalované CD-R/RW, včetně těch na které nahrajete soubory v MP3. Ty mohou být umístěny do adresářů, jména se ale ani tady neobjevovala, a to ani u souborů. Vždy tak bylo k vidění pouze zjednodušené označení jako „F39“, „T03“, apod.

Ovládání je sice jednoduché, ale žádné finesy nečekejte. Například mělký vozík mechaniky nezavřete stlačením Play, nebo přepnutím Mode na jiný vstup, takže si i v těchto cenových výšinách musíte vše hezky odmačkat.

Čas a datum v pohotovostním režimu. Povšimněte si, že druhý údaj je v u nás správném formátu.

Jaké je? Výborné

Bluetooth si na téhle mašince rozhodně užijete i když to podle našeho zkoušení vypadá, že jen tehdy, když máte novější mobil, resp. verzi (s Android 6 nespolupracoval). Ani to ale nemusí být stoprocentně jisté a je to skutečně individuální. Oba zmiňované mobily ale vyhrávaly jako o závod a platilo to třeba i o přehrávání cédéček, muzice z DAB i VKV. Slabší byl kupodivu linkový vstup a ani s jedním ze dvou zkoušených mobilu to prostě nebylo ono. Jinak si na zesilovač a míru zkreslení určitě stěžovat nemůžeme stejně, jako na funkce mikrosystému. Tady je pouze pravda, že místo tlačítka budíku na dálkovém ovladači bychom raději přivítali Sleep s automatickým vypnutím zařízení.

Kenwood M-9000S je rozhodně výborný kousek u něhož potěšilo i přívětivé ovládání, které není tak náročné, jako u řady jiných mikrosystémů, a potěšilo také Wi-Fi na 5GHz. Na něm ale ještě musí výrobce popracovat a vylepšit spolupráci s dnes populárními systémy typu mesh.

Hodnocení

  • PRO: výborný zvuk i ovládání, nadprůměrné zpracování zvuku u Bluetooth, velmi kvalitní provedení, vysoký výkon zesilovače, Wi-Fi i na 5 GHz, výtečná výbava, ale…
  • PROTI: …chybí přístup na server domácí sítě LAN, ekvalizér bez nastavení vlastního, hodil by se pomalejší náběh hlasitosti od nuly, potíž (drobná) s meshovým směrovačem Wi-Fi (snad zatím…)

Štítky