Roman Kropáček (RTI cz): Přístup českých ministerstev k rozhlasové digitalizaci je strašně laxní

Plzeňská společnost RTI cz patří vedle příbramské firmy Teleko digital a Českých Radiokomunikací mezi tři mohykány digitálního rozhlasového vysílání v České republice. Léta provozuje svoje digitální sítě DAB+ v Plzeňském, Karlovarském a Jihočeském kraji a v Praze a čeká na výběrové řízení Českého telekomunikačního úřadu na řádné sítě DAB+. Příští rok by se operátoři digitálních rozhlasových sítí mohli dočkat. Jenže takový příslib jim dávali i předchozí dva předsedové Rady ČTÚ, a tak je výkonný ředitel RTI cz Roman Kropáček raději obezřetný.

Předsedkyně Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Hana Továrková na zářijové konferenci DIGIMEDIA 2021 slíbila, že v příštím roce by už ČTÚ měl přidělovat sítě pro digitální rozhlas DAB+ ve III. pásmu, a to jak celoplošné, tak regionální. Jak ten slib vnímáte v souvislosti s tím, že je ze strany ČTÚ již několikátý a zazněl i od předchozích předsedů Rady ČTÚ?

Slýchávám tuto informaci tak pět šest let. Už jsem tomu svým způsobem přestal věřit, takže až bude výběrové řízení opravdu vypsané, nebo dostaneme alespoň podmínky pro účastníky tendru, k nimž bychom se mohli vyjádřit, začnu tomu konečně věřit. Ale je fakt, že letos je těch informací o něco více, takže pořád v hloubi duše věřím, že by to opravdu mohlo být v příštím roce. Vše tomu nasvědčuje. Český rozhlas už má přidělený vlastní multiplex, digitální rozhlas se rozjíždí, vznikl tu další operátor (společnost Joe MEDIA se sítí COLOR DAB+, pozn. red.), odstartoval další multiplex, takže to opravdu vypadá nadějně.

Ale zároveň jsme se dozvěděli, že se nebude vypínat FM pásmo, s čímž se dlouhá léta počítalo. A ačkoli se kvůli digitálnímu rozhlasu nemusí vypínat analogové vysílače, počítalo se s podobným přechodem k digitálnímu vysílání jako u televizí. Je to pro vás dobrá nebo špatná zpráva? RTI cz provozuje nejen digitální, ale i FM vysílače a ty jsou váš hlavní byznys, kterým jste si dotovali aktivity v DAB+.

Prakticky v žádné zemi se neřeklo, že se k určitému datu vypne analogové vysílání. Nechal se prostě rozjet digitální rozhlas jako druhá platforma pro pozemní vysílání rádia, a to je podle mě dobře. Nemůžeme nikomu nařizovat, že má vypnout analogové vysílání a přejít na digitál. A i posluchači musí přijít sami na to, jaké výhody jim digitální rozhlas přináší, a stejně tak i provozovatelé rozhlasových stanic. Digitální vysílání je pro ně samozřejmě mnohem levnější než vysílání v analogovém FM pásmu. Logicky, protože z jednoho vysílače šíříte na jednom kanálu celou síť třeba s deseti rádii místo jednoho.

Výstavba nového vysílače RTI cz na kótě Čerchov u Domažlic (Foto: Roman Kropáček)

Přesto to byli provozovatelé komerčních rádií, kdo si před lety prosadil změnu zákona, která umožnila prodloužit již jednou prodloužené licence pro analogové vysílání v FM pásmu.

Připadá mi, že soukromí provozovatelé v době, kdy si prosadili tzv. transformační licence pro vysílání do roku 2025, netušili, co se vůbec v tom roce 2025 bude dít. Nebyla tu žádná vůle rozjet digitální rozhlas, a to jak ze strany soukromých vysílatelů, tak i státu. Nebýt Českého rozhlasu a několika soukromých rádií, určitě bychom nebyli s digitálním vysíláním tak daleko jako dnes. Proto mě nepřekvapuje, že k vypínání FM pásma nedojde, je to vlastně správný přístup – nechat posluchače, ať si nakupují digitální přijímače a až dosáhneme určité penetrace a stoupne podíl poslechu DAB+, bude správné přistoupit k vypínání FM pásma.

Nebude to ale neefektivní pro komerční rádia? Chápu, že Český rozhlas má prostředky na to, aby vysílal terestricky jak v analogovém FM pásmu, tak digitálně, ale kde potom vezmete klienty pro velké digitální sítě, které by měl ČTÚ přidělit už příští rok? Velká komerční rádia mají velké pokrytí v FM pásu a nemají důvod platit si souběžnou celoplošnou distribuci v DAB+.

Digitální rozhlas má určitou přidanou hodnotu, ale zásadní problém je v tom, že VKV pásmo je plné, takže dnes už nemůže na trh vstoupit nové celoplošné rádio. A pomalu není možné ani postavit nové regionální rádio. Vznikají sice nějaké menší lokální stanice s jedním dvěma vysílači, ale to není o žádném byznysu, protože v menších obcích neseženete inzerenty. Takže zájem by byl určitě ze strany malých provozovatelů, ale i zcela nových stanic. Oslovují nás i internetová rádia, ale často nevědí, co všechno takové vysílání obnáší. My jako operátoři sítě nemůžeme do éteru pustit internetové rádio, které nemá licenci. Nejprve tedy musí požádat Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) o vydání licence a teprve potom je můžeme zařadit.

Pokud jde o rádio, které již vysílá v FM pásmu, ale nemá digitální licenci, také ho můžeme do digitální sítě zařadit na základě registrace převzatého vysílání. Zájem o digitální vysílání by tedy byl, ale ještě nebyly vytvořeny podmínky pro to, aby tu mohlo vzniknout nějaké celoplošné digitální rádio. Druhá věc je, že všechna velká soukromá rádia mají svoje žánrové streamy, které vysílají po internetu a je pravděpodobné, že je budou chtít překlopit do DAB+. Nebylo by to nic neobvyklého, na Západě se to děje běžně, velké stanice mají svoje devadesátkové verze, rocková rádia, oldies, apod. Je to tedy jedna z možností, ale jak to nakonec bude, netuším.

Teď se možná zeptám argumentem některých komerčních rádií, které úplně nemusí DAB+. Proč by překlápěli internetové streamy z internetu do DAB+ a platili distribuci signálu, když u mladších posluchačů velmi stoupá poslechovost internetových rádií, která mohou poslouchat přes mobil nebo jakékoli chytré zařízení? Nezabije internet DAB+?

Nemyslím si. Samozřejmě znám i systémy 5G Broadcasting, které jsou fakticky připraveny převzít vysílání, ale ty jsou primárně určeny pro televizní vysílání. Pořád jde ale o data a za ty chce mobilní operátor od uživatelů zaplatit. Sice existují neomezená data a volání, ale i za ně platíte paušál, zatímco příjem digitálních rádií přes DAB+ je pro posluchače zadarmo. Stále má toto vysílání určité výhody, které budou fungovat i do budoucna, jako jsou například systémy pro zvláštní situace a hlášení emergency. To jsou věci, které internet nezvládne. Vím, jak mi funguje internet doma, a to si myslím, že mám dobré připojení. Podle mě na příjem rádií není mobilní internet vhodný, i když sám o sobě funguje celkem dobře. Když ale zkouším poslouchat rádio přes internet v autě, mívám výpadky. Argumentů pro a proti je hodně, ale internetová rádia tu poběží dál, stejně jako s FM tak s DAB+. Na druhou stranu příjem internetových stanic je dnes podporován na všech mobilních zařízení, příjem FM novější modely již nepodporují a příjem DAB+ co vím, podporuje jen jeden mobilní telefon a ten se již stejně neprodává. Slyšel jsem, že mobilní operátoři nemají zájem na tom, aby lidé poslouchali hudbu zadarmo, ale přes internet. Na jedné straně je tedy takovéto lobby a z druhé strany zase lobby pro DAB+.

Plzeňský vysílač Sylván, odkud RTI cz šíří digitální televizní vysílání ve standardu DVB-T (Foto: Roman Kropáček)

Ona je to otázka z hlediska definice rozhlasového přijímače kvůli platbám rozhlasového poplatku. Současný zákon považuje za přijímač pouze zařízení s tunerem.

Podle mě časem budou všechny rozhlasové přijímače hybridní, budou tedy poskytovat příjem přes všechny dostupné platformy. Člověk si pouze vybere, co bude poslouchat a je jedno, z jaké platformy mu to bude hrát. Když se vrátím k internetovým rádiím, těch jsou tisíce a pro mě by byl výběr z takového počtu komplikovaný. Chci mít svoji jednu nebo dvě stanice a abych se ujistil, že mi vyhovují, potřebuji je poslouchat třeba hodinu. To by zabralo hrozně moc času. Když si zadám konkrétní zemi, třeba Německo, vyjeme mi na začátku třeba 200 nebo 300 stanic, které se nedají poslouchat, protože jejich název začíná jedničkou, dvojkou nebo trojkou a pak teprve jsou seřazená podle abecedy. Než to všechno projdete, strávíte tím hromadu času. Když vím, jakou stanici najít, je to jiná. U DAB+ můžu naladit v Plzni zhruba 150 stanic včetně příjmu ze zahraničí, konkrétně z Německa. Z toho se už vybírá trochu komfortněji, dá se to lépe vytřídit než stovky a tisíce internetových rádií.

Když se vrátím k nákladům za distribuci signálu, jak moc se liší poplatky za celoplošné vysílání v analogovém FM pásmu a DAB+? Stojí digitální vysílání o třetinu nebo polovinu méně?

Minimálně o polovinu určitě.

Čili je velká šance, že nová rádia, která se teď nemůžou dostat do FM pásma, můžou odstartovat DAB+ a vyjde je to výrazně levněji než třeba vysílání Rádia Impuls nebo Frekvence 1 z analogových vysílačů?

V podstatě ano, ale bude záležet na tom, jak bude postavené výběrové řízení na kmitočty a jak budou strukturované sítě. Protože pro rádio, které bude teprve začínat, by podle mě bylo vysílání v celoplošné síti poměrně velké sousto – tedy pokud by za ním nestál nějaký silný partner. Pokud ale bude možné volit vysílání jen pro některé regiony, například severní Čechy, západní Čechy nebo Prahu, bude to pro takové nové rádio mnohem schůdnější na vyzkoušení. Máme řadu zájemců z řad internetových rádií, která by si klidně požádala o vysílací licenci, ale chtějí si digitální vysílání nejprve vyzkoušet na omezeném území. Chtějí začít třeba v Praze a jakmile zjistí, že to funguje a má posluchače, rozšíří se dál. Ale pokud se vytvoří pouze celoplošná síť DAB+ pro současné největší hráče, nejsem si úplně jist, zda do toho tato rádia půjdou a zda by si to úplně noví hráči riskli. Nechme se překvapit.

Ona je otázka, zda rozhlasová digitalizace neskončí jako televizní, tedy že dosavadní velcí hráči vytvoří spousty tematických kanálů, jimiž zaplní sítě, aby prostor neobsadila konkurence.

Toho se trochu obávám, ale když přejedu hranice do Německa, vznikla tam v DAB+ spousta nových stanic, žánrových, velmi příjemných na poslech a nejsou to klony velkých rádií. Samozřejmě ta mají také svoje tematické stanice. Proto si myslím, že prostor pro žánrové stanice je i u nás.

Vaše společnost RTI cz by usilovala o celoplošnou, nebo spíše regionální síť DAB+, pokud se bavíme o tendru ČTÚ, který by měl být příští rok?

Pro nás by byla nejideálnější regionální síť. Nevím ale, jaké sítě ČTÚ pro tendr připravuje. Když se před časem přidělovaly sítě pro digitální rozhlas v L pásmu, vypsal ČTÚ nejprve soutěž na celoplošnou síť, do které se nikdo nepřihlásil, a teprve potom na regionální, kde už zájemci byli, a následně ještě o městské sítě. O ty byl také zájem.

A regionálními sítěmi myslíte sítě pro určitý region, nebo celoplošnou síť s regionálními odpojováními?

Tak i tak. Záleží, jak to bude postavené. Zda bude 14 sítí pro 14 krajů, nebo jeden celoplošný multiplex s regionálním odpojováním.

Máte představu, jak byste potom řešili vysílací věže? Protože konkrétně vaše společnost má vysílače v západních a jižních Čechách. V dalších regionech byste si je pronajímali, sdíleli s někým dalším nebo stavěli vlastní?

Ve hře jsou všechny varianty. Věže už postavené jsou, takže jde o to se především domluvit. Je možné, že se třeba s někým spojíme, nebo něco budeme dělat samostatně. Nebo si třeba budeme dělat pouze západní část republiky.

A celoplošné pokrytí složíte dohromady s dalšími operátory a jejich sítěmi?

Je to možné. Záleží na podmínkách výběrového řízení ČTÚ. A také na ceně za kmitočty a jejich využívání. Všechno souvisí se vším.

Z výstavby nového vysílače na Čerchově u Domažlic (Foto: Roman Kropáček)

Zájemců o provozování sítí DAB+ bude asi více, nedávno v Praze začal vysílat nový rozhlasový multiplex společnosti JOE Media, která patří Miroslavu Pýchovi. Zájem o vstup do DAB+ projevila i společnost Digital Broadcasting.

Ano, ti mají také zájem.

A jsou silní na Moravě, takže s nimi byste mohli poskládat západ a východ republiky.

Ono opravdu záleží na tom, jak bude formulovaný tendr ČTÚ a zda by byl zájem ze strany dalších operátorů nějakou takovou pospojovanou síť složit. Pokud ne, šli bychom svojí vlastní cestou. Je to opravdu všechno otevřené, bavíme se o něčem, co ještě nenastalo.

Ale trh se o tom baví už spousty let.

Ano, to máte pravdu.

Dá se vůbec odhadnout, kolik peněz RTI cz od doby, kdy začala dělat DAB+, investovala do digitálního rozhlasového vysílání?

Takhle z hlavy to opravdu nevím.

Nebo na kolik vás ročně vyjde provoz multiplexu, alespoň řádově?

Je fakt, že vstupní náklady se nám ještě nezaplatily a myslím si, že se nám už ani nezaplatí. Ale doufám, že to někdy bude lepší. Dnes jsme už ve stavu, kdy dokážeme pokrýt provozní náklady celé sítě DAB+ a ještě nějaké drobné zbydou. Na druhou stranu zrovna připravujeme nový vysílač. Postavili jsme ho na Čerchově u Domažlic a už jsme i požádali o individuální oprávnění pro DAB+ vysílání z této lokality. Pokud vše dobře dopadne, počítám s tím, že bychom odtamtud začali vysílat příští rok.

A to je jiný vysílač Čerchov, než používá Digital Broadcasting pro šíření televizního multiplexu 24, nebo stejný?

Stejný. Původní stožár jsme museli zbourat, protože byl součástí vojenských budov, které musely jít k zemi. Vybudovali jsme tedy úplně nový stožár v rekordním termínu, kde největší dík patří právě našim technikům, v současné době už zde vysílá Digital Broadcasting a je tam připraven prostor i pro DAB antény.

Takže jde o váš stožár, který si Digital Broadcasting pronajímá?

Ano.

Jakou uplatňujete cenovou politiku pro rádia, která chtějí vysílat ve vaší digitální síti DAB+? Platí plnou cenu, nebo mají ze začátku nějakou náběhovou křivku?

Když jde o nové rádio, které chce poprvé vstoupit do DAB+, snažíme se mu nějakým způsobem vyjít vstříc. Měsíc nebo dva mohou mít například za polovinu cenu, ale vždy to záleží na konkrétní smlouvě a domluvě. Jinak jde samozřejmě o standardní ceník.

Máte představu o poslechovosti rádií, které vysílají ve vaší síti DAB+?

Zatím se to zjistit nedá, takže vycházím jenom z průzkumů o DAB+, například toho, který jste provedli vy na Televizním webu začátkem letošního roku a z oficiálních průzkumů, kde se podíl digitálního poslechu pohybuje nad 10 procenty. Ale je v tom zahrnutý i celý komplex stanic Českého rozhlasu. Jediné, z čeho mohu vycházet, jsou e-maily od posluchačů, kteří nás chválí nebo si naopak na něco stěžují. Těch zpráv je čím dál víc. Konkrétně teď mám na mysli stanici TOP40, jejíž program připravuji. Reakcí na tento program přibývá a z toho usuzuji, že ji poslouchá více lidí. Ale jsou to jen moje odhady.

Vaše společnosti RTI cz se věnuje i provozu FM vysílání, ale také šíření televizního signálu. Máte regionální síť DVB-T v Plzni. Jak vidíte její budoucnost? Její kmitočty jsou dočasné a zatím se neví, co bude s terestrickou televizí po roce 2030. Na jak dlouho vlastně máte současný kmitočet?

Aktuálně je do poloviny roku 2025, původně jsme využívali kanál 37, ale ve spolupráci a po dohodě s ČTÚ jsme našli nový kanál 27, na který jsme přešli. Kdysi jsme v naší síti šířili skupinu programů Mňam TV, Mňau TV a Hobby TV, stejný provozovatel s námi jednal i o možnosti zařazení zpravodajské televize Z24, která však nakonec ani nezahájila vysílání. Celé to nakonec padlo, tato skupina přestala mít zájem o terestrické vysílání, takže v současné době v naší síti šíříme pouze regionální Plzeň TV. Jednali jsme ještě s dalším zájemcem, ale zůstává to ještě otevřené. Žádné další nové televizní stanice, které by vysílaly v západních Čechách, mě nenapadají. Buď jde o celoplošné televize, nebo regionální stanice pro určitou oblast a ty samozřejmě vysílat v západních Čechách nepotřebují.

Anebo vysílají u Digital Broadcasting v multiplexu 24 jako další plzeňská televize ZAK.

Ano, takže v současné době nevíme, jak to s naší regionální sítí DVB-T do budoucna bude.

Neuvažovali jste o rozšíření pokrytí na další části Plzeňského kraje?

Zatím ne, protože jak jsem říkal, zatím neevidujeme zájem o toto vysílání. Nevím, zda v budoucnu vzniknou nové lokální televizní stanice, ale spíše se obávám, že ne. Vznikla jich spousta, konkrétně v západních Čechách, ale nakonec vydržely jen dvě – ZAK TV a Plzeň TV.

Už jste nakousl téma standardu 5G Broadcast. Uvažujete také o tomto typu vysílání?

Jednal jsem o tom s Rohde & Schwarz, protože oni toto vysílání zkoušeli v Mnichově a v rámci tohoto testu měli i jednofrekvenční síť (SFN) s jiným vysílačem vzdáleným 60 km. Mám k dispozici materiály z tohoto testu. Osobně jsem mohl 5G Broadcast vyzkoušet na výstavě IBC v Amsterdamu. Určitě to je zajímavá platforma, ale vysílání probíhá na jiné frekvenci a hlavně pro jeho příjem je nutné zařízení se speciálním čipem pro příjem 5G Broadcast. Stačí třeba jeden přijímač na domácnost, přes který se pak dá ten obsah distribuovat po Wi-Fi do dalších zařízení. Jenže moc dobře vím, jak velký problém bylo dostat do rádií digitální tunery pro DAB+ a pak o tom informovat spotřebitele. Toto by byl úplně nový systém, což by znamenalo zase kupovat nová rádia a k tomu asi nebude moc velká ochota. Ono to totiž není vysílání přes klasickou 5G síť, protože to by byl internetový streaming se spotřebováváním dat. U 5G Broadcast se data nespotřebovávají, ale potřebujete ten přijímač se speciálním čipem. Zatím je okolo toho tedy hodně neznámých, i když České Radiokomunikace již oznámily, že by měly zájem tento standard otestovat v České republice. Nevím, zda by šlo pouze o televizní vysílání, nebo i rozhlasové. Ale ta technologie mě zajímá a určitě chci vědět, co nás čeká do budoucna.

Existuje nějaká spolupráce mezi operátory sítí DAB+ v České republice? Je vás už pět, kromě vás ještě Teleko digital, ČRA, Český rozhlas a teď i JOE Media. Nebo se spíš vnímáte jako konkurenti?

Do nedávna jsem konkurenční prostředí nepociťoval, všichni se navzájem známe a máme, myslím si mezi sebou dobré vztahy. Příchodem nového operátora ale přichází změna a zatím se zdržím komentáře.

Pamatuji si, že v začátcích testů digitálního rozhlasu v Česku se mluvilo také o standardu DRM+, ale později o něj už nikdo nejevil zájem. Má toto řešení ještě nějakou šanci se prosadit, nebo tu prostě bude DAB+?

Vzhledem k tomu, že DAB+ byl vyvinutý jako evropský systém a je už v Evropě natolik rozšířen, že už se podle mě nedá zastavit, DRM+ tu asi odzvonilo. Vím, že některé státy ho testují a zřejmě v něm začnou vysílat, ale v Evropě to asi nebude. To byla cesta zpět, museli bychom znovu všechno propagovat, musely by se nakupovat nové přijímače a do toho asi už nikdo nepůjde.

Pojďme si trochu zaspekulovat. Tipněte si, za jak dlouho v České republice budou spuštěné celoplošné sítě DAB+ pro komerční rádia.

Pokud nebudeme počítat Český rozhlas a opravdu půjde o soukromá rádia, záleží na tom, která společnost bude takovou síť provozovat.  My sami jsme si v některých lokalitách tipovali, co by se dalo použít. Stavět kvůli DAB+ úplně nové stožáry je asi nesmysl, je to hodně nákladná záležitost. U jiných provozovatelů si myslím, že by spuštění celoplošné sítě zabralo dva až tři roky. Záleží také na tom, jaké by byly podmínky pro vítěze tendru. Pamatuji se, že u tendru na celoplošnou síť DAB+ v L pásmu bylo stanoveno, že do dvou let má vítěz pokrýt 50 procent území pro kraje a 80 procent pro města. Ale obecně si myslím, že celoplošnou síť DAB+ lze vystavět do tří let.

RTI cz má tedy podle vás zájem spíše o regionální sítě DAB+. O které regiony byste měli zájem? Nyní pokrýváte signálem DAB+ jižní a západní Čechy a Prahu.

Asi bychom se drželi západu Čech, a třeba bychom šli i na sever. Podrobněji jsme o tom zatím neuvažovali, ale asi nemá cenu se rozšiřovat někam dál. Spíš si opravdu myslím, že bychom se domluvili s některým dalším operátorem, který bude mít stožáry jinde. Ale to je všechno ještě ve hvězdách.

Nový vysílač RTI cz na domažlickém Čerchově využívá i Digital Broadcasting pro šíření televizního multiplexu 24 (Foto: Roman Kropáček)

Pokračujme v tipovačce: kolik komerčních rádií bude podle vás vysílat v českém DAB+ za pět let?

To záleží na tom, kolik procent posluchačů bude přijímat DAB+. Dnes to je oficiálně něco přes 10 procent a pro příští rok jsem tipoval, že to bude 15 procent, na čemž trvám. Z vlastní zkušenosti vím, že ten, koho jsem přesvědčil ke koupi digitálního přijímače, už zpět na FM nepřeladil. Je to bez šumu a lovení co nejlepšího signálu. Záleží na samotných lidech, jak rychle to pochopí, a pak také na jednotlivých stanicích, aby včas odhalily, že lidé odchází od FM. Vezměte si, jak postoupila autorádia. Dnes už se na nich nerozlišuje, zda posloucháte stanici z FM nebo DAB+, je tam jedna volba pro oba standardy a seznam stanic, u kterého mají ty digitální přednost. Četl jsem, že společnost Frontier Silicon, která vyrábí čipy do digitálních rádií, připravuje podobnou funkci i pro standardní rádia. Opět nebude volba FM/DAB+, ale jenom jedna společná a seznam stanic, který bude upřednostňovat ty digitální.

Sám nevím, jak bych uvažoval, kdybych provozoval rozhlasovou stanici a byl bych postaven před rozhodnutí, že vedle FM vysílání bych měl platit i za DAB+. Záleží také na plánu přechodu, jaké stanoví podmínky. Co vím z ostatních zemí, tak tam spíše vytvořili podmínky pro vznik digitálních sítí a rádiím nikdo nenařizoval, že mají odejít z FM a nestanovoval se termín vypnutí analogového vysílání. Všude to záleží na posluchačích. Vezměte si, že Švýcarsko je teprve druhý stát, který řekl, že chce v roce 2024 vypnout FM pásmo.

Ale i proti tomu se bouří posluchači.

Ano, původně měli FM vypínat v roce 2022, ale nakonec to přehodnotili a posunuli na rok 2024. A to je ve Švýcarsku DAB+ zapnutý hodně dlouho a jeho poslechovost je hodně nad 50 procenty, někde mezi 60 a 70 procenty. Mají tam velmi dobré pokrytí DAB+, včetně tunelů. A i přesto direktivně nenařídili, že se FM vypne hned teď a čekali, jak se k tomu postaví trh. Vím, že v některých státech rozhlasovou digitalizaci aktivně podporovali a tuším, že i dokonce souběžné vysílání FM / DAB+ kompenzovali. U nás to nečekám. Spíš mi vadí, že se naše ministerstva k tomuto tématu staví tak laxně.

Zarazilo mě, že ministerstvo kultury připravilo podmínky pouze pro digitalizaci vysílání Českého rozhlasu a zbytek chce nechat na trhu.

Přesně tak. Je to takový ten přístup „ono to nějak dopadne“, což je špatně. Řešení může být např. podobná cesta jako v Německu, kde všechna rádia dostanou automaticky i digitální licenci a pokud chtějí vysílat i v FM pásmu, mohou. Nijak to neomezili a díky DAB+ tam vznikly nové stanice. Do digitálního vysílání vstoupily i velké stanice z FM. A hlavně všem v DAB+ roste poslechovost. Ale my jsme v Čechách a tady je trochu jiná situace.

Jedna ne příliš pozitivní otázka: poměrně dost fanoušků DAB+ si stěžuje na kvalitu zvuku u některých českých sítí. Hlavně u těch, které šíří větší počet programů a na jednotlivá rádia pak nevychází moc velký datový tok. Co si o tom myslíte?

Ve světě není nic neobvyklého, že v multiplexu vysílá 16 i více digitálních stanic. Musíte ten multiplex složit i podle toho jaké má pokrytí. Když je menší, musíte preferovat vyšší ochranné intervaly, aby byl signál robustnější a pokrytí se tím vylepšilo. To ale na druhou stranu nutí ubrat datový tok. Myslím si tedy, že jakmile se zlepší tzv. indoor tedy pokrytí uvnitř budov, pak budou moci být ochranné intervaly menší a tím pádem se může zvýšit datový tok. Takže je to jenom otázka času a nastavení multiplexu.

Mně osobně ale nepřijde, že by digitální rádia v Česku měla horší zvuk, a to poslouchám všechny stanice, jak Českého rozhlasu, tak komerční. Když si vezmu lepší sluchátka tak poznám nižší datové toky. Ale když si rádio pustím jako běžný posluchač doma nebo v autě, datové rozdíly nevnímám. Naopak mi přijde příjemné, že to rádio hraje čistě a nešumí. V tom vidím benefit digitálního vysílání. Je to také otázka celého řetězce audio signálu ze studia, nastavení procesoru, dopravy modulace a v poslední řadě až nastavení výsledného datového toku v multiplexu. Vlastně to znamená, pokud v rádiu odehrají skladbu ve formátu mp3 128 kbit/s tak s tím již nikdo nic neudělá. Pokud ale zachováte kvalitní audio v celém řetězci, běžný posluchač nepozná rozdíl.

K výstavbě nového vysílače na Čerchově došlo kvůli demolici původní vojenské zástavby (Foto: Roman Kropáček)

A pro provozovatele rádia to je otázka poměru kvality zvuku a ceny za distribuci signálu.

Ano v budoucnu může být, ale my jsme se vždy snažili spíše udržet co nejvyšší zvukovou kvalitu. Naší výhodou je, že máme v multiplexu pouze osm stanic, takže si to můžeme dovolit. Až jich tam bude jednou tolik, budeme muset někomu ubírat, abychom mohli jinému přidat. Měl jsem v plánu pustit stejný rozhlasový program s dvěma rozdílnými datovými toky, aby bylo jen tak pro zajímavost možné porovnat, zda je to opravdu takový rozdíl. Možná to ještě někdy vyzkoušíme. Vím, že Český rozhlas dělal testy a nezaznamenal velký rozdíl, pokud stanice vysílala tuším s datovým tokem 64 Kbit/s nebo 72 Kbit/s. Probíhalo to v akustickém prostředí s kvalitní hi-fi soupravou a nebylo to skoro poznat.

Vím, že datové toky jsou mezi komunitou hodně diskutované téma, ale myslím si, že je jenom otázkou času, kdy to nebude nikdo řešit. Jednou mě jeden posluchač napsal, že datový tok 96 kbit/s je na úrovni telefonní linky. Vlastně jsem zatím neslyšel, že by se tím někdo zabýval v zahraničí. Možná jsem nenarazil na ty správné sociální sítě a diskusní fóra. Neřeší to ani nikdo ve WorldDAB Foru, s nímž dlouhodobě spolupracuji. DAB+ hraje dobře, čistě a zda to je s datovým tokem 72, 80 nebo 96 Kbit/s, není úplně podstatné. Podstatné jsou čistý zvuk bez šumu, větší programová nabídka, kvalitní obsah a spokojený posluchač.