Náš v pořadí druhý dlouhodobý test proběhl kolem přelomu roku, a to je vždy provozně hodně náročné. Jak na kvalitu obrazu a zvuku (vysílá se kdeco), tak z hlediska více hodinového provozu, než je běžné.

Značce Hisense se u rozměrného televizoru střední třídy rozhodně podařilo uspět a článek by vlastně mohl končit už po této větě a informaci, že v době testu stál 29.990 Kč a že ho nyní seženete za to samé i když krátkodobě cena poklesla ještě minimálně o tisíc korun níže. Rozvést ale pár „drobností“ přece jen potřebuje (třeba kvality operačního systému Vidaa) a cenově je to teď stejně jako na houpačce, takže…

Navíc televizory jsou vyprodány, další by měly dorazit v březnu (uvidíme za jaké ceny, asi vyšší), takže přemýšlejte rychle.

Televizor má dnes nejběžnější rozlišení Ultra HD (4K), obrazovku typu LCD (QLED), ve firemní mluvě ULED, a plošné podsvícení s lokálním zhášením (tlumením) v rámci 120nezávislých zón. Obrazovka je – jako obvykle – hodně lesklá a někdy to vidíte i při sledování v noci a rozsvícení lampy, nebo při krátké jednolité barvě v přehrávaném pořadu. Takový je ovšem svět současných obrazovek televizorů všech značek a antireflexní vrstvy moc nepomáhají…

Prakticky kompletní je kompatibilita se systémy obsahu s HDR, včetně Dolby Vision IQ, a poslední ceně a zařazení odpovídá i Wi-Fi 5 (co je to).

Další informace o výbavě, včetně dostupných úhlopříček, najdete v klasickém testu na odkazu níže.

Televizor Hisense 65U8GQ je výtečný a rychlý, nemluvě o kvalitním zvuku

Pro montáž na stěnu byl využit solidní a levný držák značky Stell (cca 800 Kč), postačí ale jakýkoli, který zvládá rozteč otvorů pro montáž VESA v tomto případě 400 x 300 mm.

Instalace TV je popsána u běžného testu a hned po ní byl vidět nastavený „automatický režim spánek“ na 4 hod. (je možná ještě polovina). Pokud ale budete využívat i nějaká externí zařízení, je třeba ho vypnout. Funkce totiž nereagovala na externí signál (A/V přehrávač Strong) tak, jak měla a myslela si, že se s televizorem nic neděje. Zobrazila proto hlášení o automatickém vypnutí s obvyklou zprávou „jestliže do nějaké doby něco neuděláte, vypnu se“.

Druhou věcí, kterou je třeba zařídit, pokud nechcete platit za provoz zbytečně více, je vypnutí funkcí rychlého probuzení. Jak vidíte na snímku níže, sou tu dvě a najdete je v menu nastavení v části Síť. Jestliže je vypnete, dostáváte na standardní spotřebu v pohotovostním režimu ≤ 0,5 W (údaj výrobce). Doba potřebná k zapnutí televizoru se sice protáhne, ale není to nic tragického a oproti asi 4x vyšší spotřebě v pohotovostním režimu dost uspoříte. Pochopitelně na to můžete jiný názor, ale volbu tu máte, a to je vždycky to nejlepší.

Další věc, která se Hisense povedla a na rozdíl od řady televizorů s Android TV, tady nesouvisí se zrcadlením obrazovky z mobilu, takže to nadále funguje a tak by to mělo vypadat!

Menu Síť a automatické probouzení při externím podnětu, které je tu dvojí (spotřeba je samozřejmě zvýšená vždy).

Poznámky z praktického provozu

Operační systém Hisense Vidaa se dnes řadí k tomu nejlepšímu co v branži najdete, totiž k Samsung Tizen. A jemu se neblíží nikdo. Až na tuto výjimku potvrzující pravidlo (tedy skoro vždy…).

Zde použitá poslední verze byla za všech okolností rychlá a spolehlivá a po celou dobu dlouhodobého testu s ní nebyl jediný problém. A to jsme televizor drtivou většinu času provozovali s vypnutou funkcí rychlého probuzeni. Ta ho sice dokáže probudit bleskurychle, ale za cenu podstatně vyšší spotřeby v pohotovostním režimu a i když ani zde konkrétní číslo neznáme, je to většinou tak čtyřikrát více, tedy 2, možná 2,5 W. To ale není vše a jak tuší ti znalejší, dokáže vám zapnutá funkce někdy provoz pořádně okořenit. To když si někdo vzpomene, že vám TV pustí ve tři ráno. Hisense 65U8GQ navíc nějaký rychlejší start ani nepotřebuje.

Své rezervy mají multimédia a i když co do formátové kompatibility umí Hisense více než běžný standard, externí titulky při přehrávání videa ze serveru bohužel přijímač nezvládá. Otravná byla i neustálá nutnost přepínat ve správci souborů z ikonového do textového seznamu. Pokud ho máte rádi, jako autor, nevyhnete se tomu, protože televizor si preferenci nezapamatuje. Textový výpis je ale výborný, třeba při sledování seriálových dílů s dlouhými názvy souborů.

Druhou věcí je to, že správce neumí řadit česky, takže například „Ř“ dá na konec seznamu. To ale kupodivu udělá i tehdy, když název souboru začíná podtržítkem „_“. Hodně zvláštní, protože tohle se národních nabodeníček už netýká. Připravte se i na to, že vám při přehrávání videa tlačítko Exit bez jakéhokoli dotazu ukončí přehrávání a skočíte do tuneru

Počítejte ještě s jednou věcí. Jak se v průběhu zkoušení ukázalo, systém navazování na poslední přehrávanou pozici ve videu není příliš spolehlivý a i když můžete mít několikrát štěstí, na dané verzi firmwaru (v době zkoušení aktuální) jsme vždy narazili na situaci, kdy se bez dotazu začalo přehrávat od začátku. Ukázalo se i to, že v některých okamžicích se tlačítko Back (Zpět) chovalo jako Exit. Šlo zejména o práci se zařízeními napojenými přes Bluetooth, kdy jsme najednou z ničeho nic vypadli do tuneru, nebo jiného zdroje videosignálu, a menu nastavení bylo náhle ukončeno.

Výsledek? Výborný obraz, ale i zvuk!

Dlouhodobý test potvrdil dojmy z klasického testování, že se volba DTS Virtual:X na běžném obsahu chová lépe, než povolení Dolby Atmos, resp. jeho kompatibilního režimu (DTS je ovšem trochu jiný třídy než Dolby a vždy také bylo!). V tomto případě vadily pouze některé snímky typicky na HBO GO, kde se ale obecně vzato spíše takovýto zvuk vyplatí vypnout. Nicméně ani dlouhodobý provoz nijak nezmírnil divné pocity z názvů přednastavených zvukových režimů, kde chybí typicky Kino a bylo – kdo ví proč – nahrazeno Divadlem. Tohle by si změnu určitě zasluhovalo, navíc v přednastavených obrazových režimech už Kino najdete.

Časem se také ukázalo, že je třeba zapnout tzv. Automatické ovládání zvuku, protože například u některých znělek na ČT24 docházelo k samovolnému zvýšení hlasitosti, které bylo dobře slyšitelné.

Zabudovaný audio systém však své vysoké kvality – i přes umístění na stěně – potvrdil. Neříkáme že vždy, to je ostatně zřejmé už z výše uvedeného, ale většinou ano, a to i na běžných pozemních televizních kanálech, což je pro většinu diváků důležité. Užitečná může být v této souvislosti volba „Nastavení pro montáž na zeď“, která v praxi pracovala spolehlivě, a nakonec nebyla třeba ani vypínat.

Při dobrém zdroji, a to i z VoD, byl zvuk hutný s výraznější basovou složkou a na DTS Virtual:X i s částečně rozšířeným virtuálním prostorem , což někdy pomalu udeřilo do uší i na běžném DVB-T2. Tady se Hisense předvedl a podle zprávy ze zastoupení, jde o vlastní audio systém, tedy nic převzatého.

Nevšímejte si ani tak překladu „Obrázek“ a zaměřte se na volbu „Inteligentní scéna“. Ta na rozdíl od ostatních věcí moc viditelně nefungovala, a to ani při opakovaných zkoušeních.

Hodně zajímavě se chovaly přednastavené obrazové režimy. Televizor vždy nabízí jen ty, které jsou s daným obsahem kompatibilní. To je sice výhoda, ale majitel neví, co všechno vlastně televizor skrývá a o co všechno přichází. Zřejmě by bylo lepší, kdyby je zobrazoval všechny a přeskakoval ty neaktivní, přičemž vlastní položku by si zasloužily i režimy s HDR. Nicméně v okamžiku, kdy jsme to zjistili, vyzkoušeli jsme i režim FilmMaker a také Imax. Ty se ale nabídnou až v okamžiku kompatibilního obsahu.

A ještě k udávaným 120Hz pro maximální obnovovací frekvenci. Dnes se o tom hodně diskutuje ve spojení s HDMI a VRR v herní oblasti, které se nevěnujeme. Nicméně podle zprávy ze zastoupení Hisense, žádný model z produktové řady 2021 tuto funkci pro hry nepodporuje.

Část obrazových režimů pro obsah s HDR (zobrazuje se jen na něm).

Vzhledem k současné dostupnosti obsahu s HDR na nejrůznějších video službách by se hodila dvojí práce s přednastavenými obrazovými režimy. V jednom nastavení byste vybrali preferovaný režim pro běžný obsah, v druhém pro HDR. Takhle to ale zatím nemá uděláno žádný televizor.

Takovéto věci v běžném testu pochopitelně uniknou a opravdu nejde postihnout všechno. A ještě drobnost: při montáži na stěnu můžete, podle údajů výrobce, televizor naklopit až o patnáct stupňů horní částí směrem k vám. Šikovné při nutném umístění přijímače výše. Ostatně pamatujte, že u ideálně posazeného televizoru by měl být střed obrazovky proti vašim očím o asi 10, 15 stupňů níže. Takovou montáž ale má málokdo, bohužel včetně autora, kterému v tom zabraňuje skříňka původně dělaná kvůli velmi rozměrnému (na tehdejší dobu) klasickému televizoru Sony s DRC, tedy s plně digitálním zpracováním.

Jó to byly doby!

Hodnocení (upraveno)

  • PRO: výtečný poměr cena/výkon, výtečný obraz s neméně dobrým resamplováním, výtečný zvuk (i na stěně), kompatibilita s řadou HDR a nové režimy práce (Imax, Filmmaker…), spolehlivá, rychlá a kvalitní platforma Vidaa, excelentní řazení kanálů, obrazovku lze kdykoli vypnout a poslouchat jen zvuk, programovatelné tlačítko na DO, obousměrné Bluetooth Audio, parádní EPG bez zvukového výpadku, ale…
  • PROTI: …televizor se při nastavení upozornění neprobudí z pohotovosti, málo přehledná domovská nabídka (Home), hodila by se úprava multimédií (přehrávání externích titulků ze serveru, spolehlivější navazování při přerušení…)

Štítky