Koncem ledna rozšířila řady digitálně šířených rádií v českém éteru druhá křesťanská stanice, Rádio 7. Do té doby ji posluchači mohli ladit přes satelit, internet, u vybraných kabelových operátorů anebo prostřednictvím pořadů, které připravovala pro podobě zaměřené Radio Proglas. Mimochodem, obě tyto stanice sídlí v Brně. Právě tam jsme zajeli zpovídat technického manažera Rádia 7 Daniela Zemana.
Co vás vedlo k tak zásadnímu rozhodnutí vstoupit do pozemního vysílání? Rádio 7 v něm předtím chybělo.
Formou celodenního proudového vysílání ne, ale už v minulosti jsme jako Trans World Radio spolupracovali a dodnes spolupracujeme s Rádiem Proglas, na kterém už od roku 1996 běží každý den jeden pořad z naší produkce. Pokud tedy nepůjdu ještě dál do historie, kdy se na naše území vysílalo ze zahraničních vysílačů mezinárodní společnosti Trans World Radio na krátkých a středních vlnách. To ale bylo ještě před rokem 1989. České vysílání bylo dostupné od 70. let, a protože šlo o křesťanský program, logicky nemohl vysílat přímo z Československa. Proto šlo o přeshraniční vysílání a byla to čtvrthodina nebo půlhodina denně v češtině. Ale pokud jde o samostatné celodenní terestrické vysílání, to opravdu začalo až nyní od 1. února.
Proč zrovna teď?
Jsme nezisková organizace, která financuje svůj provoz téměř výhradně z příspěvků dobrovolných dárců. Předtím jsme neměli prostředky na to, abychom vůbec mohli uvažovat o FM vysílání. Určitý pokus tu sice byl, ale nedospěli jsme ani k licenčnímu řízení u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Spíš to byla taková studie o jednom místním vysílači, ale nerealizovali jsme to. Dosud jsme tedy vysílali přes internet a na satelitu, který má sice celoplošný dosah, ale přeci jenom nejde o klasický způsob příjmu rádia, na který jsou posluchači zvyklí. A jedním z úkolů a cílů, které máme vytyčeny od naší správní rady, je hledat nové příležitosti a způsoby, jak naše pořady dostat k posluchačům. Takže když se nám naskytla příležitost vstoupit do DAB+, využili jsme ji.
Tato platforma nám přijde vhodná i díky nedávné masivní propagaci ze strany Českého rozhlasu. Podařilo se mu DAB+ dobře zpopularizovat, zvýšila se penetrace digitálních přijímačů v domácnostech, takže už nejde o nějaké experimentální vyslání pro pár posluchačů. Můžeme díky němu zasáhnout značnou část veřejnosti. Zároveň se dá do digitálního vysílání relativně snadno dostat, je tam jednodušší licenční řízení. Multiplexy mají dostatek místa, není tam takový komerční tlak. Tyto dva faktory se nám jevily jako klíčové pro rozhodnutí, že právě v tomto období bychom toho měli využít a do DAB+ vystoupit. Zkrátka využít tu příležitost. Jako výhodu naší přítomnosti na DAB+ bereme také to, že v menším počtu stanic (myšleno třeba oproti nepřebernému množství internetových rádií) je každá z nich víc „vidět“ a může tak zaujmout (a následně snad i oslovit) i posluchače, kteří ji původně cíleně nehledají.
Byl to vyloženě váš nápad, nebo vás oslovili samo operátoři sítí, tedy RTI cz a Teleko digital?
Ne, byl to opravdu náš nápad, my jsme naopak oslovili je.
Jak jste zmínil, dosud jste se v terestrickém vysílání objevovali prostřednictvím Rádia Proglas. Jak často v jeho programu vysíláte? Denně?
Ano. Ve všední dny je to čtvrthodinový pořad během dopoledne, v neděli poměrně brzy ráno, a v sobotu jde o hodinový živě vysílaný pořad, který Proglas přenáší od nás, simultánně ho vysíláme na obou stanicích.
Nebudete si teď, když vysíláte stejně jako Proglas celodenně přes DAB+, konkurovat a přetahovat se o posluchače?
Nemyslím si. Velice si vážíme dlouholetých velmi přátelských vztahů s Proglasem, a to i na osobní rovině. Například když pořádáme vánoční večírky pro naše spolupracovníky, pravidelně se jich účastní lidé z Proglasu včetně ředitele Martina Holíka. Nehledě na spolupráci, která probíhá už desetiletí, máme i osobní přátelské vztahy, takže se nevnímáme jako konkurence a věřím, že to tak není vnímáno ani ze strany Proglasu. Oblast víry je velice široká, základ je sice společný, ale každý člověk je jiný a také jinak prožívá spiritualitu. V tom se mohou lišit i Proglas a Rádio 7 – směřují ke stejnému cíli, ale trochu jinou cestou. Tak jako existují různé žánry hudby, je to stejné i s našimi programy. Věřím, že můžeme existovat vedle sebe. Kdosi v internetových diskusích poznamenal, že je zajímavé, jak jsou tahounem DAB+ v České republice Český rozhlas a náboženské stanice. Ono se to tak nějak sešlo, nebyl to záměr. Vezměte si, kolik u nás vysílá rádií, takže dvě stanice, které se orientují na duchovní rozměr života a křesťanství, není nějak velký počet. Věříme, že si obě najdou svoje místo.
A zachováte spolupráci s Proglasem, když už teď máte svoje vlastní celodenní vysílání?
Ano, o žádné změně v této spolupráci se neuvažuje.
Nenabídnete recipročně prostor Proglasu ve svém vysílání?
Pokud vím, řeč o tom zatím nebyla. Já mám převážně na starosti technickou stránku, ale jsem i členem vedení, takže mám přehled i o dalších věcech, a tak vím, že to zatím nebylo na stole. Mohl bych se zeptat šéfredaktorky, ale myslím, že bych o tom věděl.
Ono je zajímavé, že obě tato křesťanská rádia sídlí v Brně.
Ano, zajímavě se to sešlo.
Jste třeba nějak personálně propojení, pracují někteří redaktoři zároveň pro vás i pro Proglas?
Určitě ne tak, že by zároveň pracovali pro obě rádia. Pouze jedna kolegyně, redaktorka a moderátorka, pracovala kdysi pro Proglas a zhruba v roce 2006 nastoupila k nám. A myslím, že jeden z našich bývalých pracovníků se objevil v jednom pořadu Proglasu, ale nebyl tam jako zaměstnanec. Buď jako host nebo se podílel na nějaké dílčím projektu.
Pojďme trošku do historie. Jak Rádio 7 vlastně vzniklo?
Když to vezmu úplně „od píky“, museli bychom se vrátit do 50. let minulého století, kdy americký misionář Paul Freed, který působil ve Španělsku, dostal nápad založit misijní rozhlasovou stanici. Chtěl efektivněji zasáhnout posluchače a podařilo se mu získat vysílač v alžírském Tangeru. Založil tedy rozhlasovou stanici a postupně se to rozrostlo do celosvětové organizace Trans World Radio. Ta získávala další vysílače po celém světě, především pak vysoce výkonné AM vysílače, které zasahovaly velké oblasti a začala přidávat k původní španělštině pořady v dalších jazycích.
Včetně češtiny?
Ta se přidala v 70. letech. Česká redakce sídlila společně s dalšími v Monte Carlu, nad kterým byly krátkovlnné AM vysílače, z nichž se vysílalo i do tehdejšího komunistického Československa. Strategií Trans World Radia je, aby v zemích, kde je to možné, vznikaly samostatné partnerské organizace, s nimiž následně spolupracuje. Tak i u nás v roce 1990 vzniklo občanské sdružení Trans World Radio Česká republika, které velmi úzce spolupracovalo s globálním Trans World Radiem. Zpočátku šlo opravdu o velmi těsnou spolupráci, protože se stále vysílalo z Monte Carla. Později se přidal i středovlnný vysílač z albánské Tirany. Radio Proglas ještě neexistovalo, měli jsme sporadickou spolupráci s Českým rozhlasem, ale spíše na ojedinělých pořadech.
Kdy se to změnilo?
Významným milníkem byl rok 1995, kdy vzniklo Radio Proglas. Prakticky od začátku jsme pro ně začali připravovat pořady, o kterých jsem mluvil na začátku. V druhé polovině 90. let se rozjela i pravidelná spolupráce s Českým rozhlasem, kde se v plzeňském studiu vysílal každý víkend v sobotu ráno a večer hodinový živě vysílaný pořad Na křesťanské vlně Plzně. Nějakou dobu jsme měli spolupráci i s rádiem Preston, kde se vysílal jednou týdně jeden pořad a určitou dobu jsme měli podobnou spolupráci i s Country rádiem.
Takže význam středovlnného a krátkovlnného vysílání ze zahraničí upadal?
Ano, protože to mělo velký význam za komunismu, kdy ho lidé ladili podobně jako Svobodnou Evropu a Hlas Ameriky a mělo to takový punc protirežimní činnosti. Po roce 1989 o toto vysílání logicky opadl zájem a souviselo to i s kvalitou příjmu, která odpovídala asi dnešnímu radioamatérskému poslechu rádií ze zahraničí. Středovlnné a krátkovlnné vysílání pokračovalo i po roce 2000, ale už jsme vnímali, že to není to, co by oslovovalo větší počet lidí a ztrácí to na významu. Samozřejmě to také stálo zahraniční organizaci dost peněz, takže jsme hledali jiný způsob a ideálně s větším časovým rozsahem. FM vysílání pro nás nebylo z finančních důvodů dostupné, zvláště pokud by mělo mít nějaké významnější pokrytí. Ale nákladově přijatelné se nám zdálo satelitní vysílání, a to i z hlediska podmínek získání licence. Satelit využívalo i celosvětové Trans World Radio, včetně českých pořadů. Ale my jsme si řekli, že připravíme vlastní české vysílání a vzhledem k finančním nákladům a blízkosti češtiny se slovenštinou jsme se rozhodli vytvořit společný celodenní kanál s kolegy ze slovenské redakce Trans World Radia.
To bylo kdy?
V roce 2005 jsme získali licenci pro satelitní vysílání na Slovensku a rozjeli jsme celodenní česko-slovenské vysílání Rádia 7. Název vznikl na společném česko-slovenském brainstormingu, kde se vybíralo z různých variant. O licenci jsme žádali na Slovensku, protože satelitní uplink byl realizován ze Slovenska z Towercomu.
Proč jste zvolili zrovna název Rádio 7? Jakou roli hraje ta sedmička?
Možná to bylo z toho důvodu, že v Bibli je sedmička číslem dokonalosti, takže to má určitý symbolický význam v tomto smyslu.
A v zahraničí vysílá Trans World Radio pod názvem této organizace?
V zemích, kde není křesťanské vysílání nijak omezováno, se Trans World Radio snaží o zakládání místních autonomních organizací a navázání spolupráce. Takže ve svobodných zemích vysílají partnerské organizace pod různými názvy. Mezinárodní vysílání probíhají pod hlavičkou Trans World Radia a jsou určena především těm zemím, kde není svoboda slova. U nás je trochu nešťastné, že lidé pletou Rádio 7 jako stanici a Trans World Radio Česká republika jako provozující společnost.
Jak dlouho jste vysílali společně se slovenskou redakcí?
Začali jsme na podzim 2005 a spolupráce pokračovala až do roku 2019. Mezitím se kolegům na Slovensku podařilo získat FM frekvence, tuším že na sedmi místech, a potřebovali celodenní program ve slovenštině. Do té doby jsme se v našem společném vysílání střídali po 24 hodinách. Vždycky od pondělního poledne do úterního poledne vysílala česká redakce a tu pak do středečního poledne vystřídala slovenská a tak dál. Získáním FM frekvencí to pro slovenské kolegy ztratilo smysl a už nechtěli ve společném vysílání pokračovat. My jsme v té době nevysílali jinak než přes ten satelit a internet. Proto jsme zažádali o českou satelitní licenci na celodenní vysílání a od podzimu 2019 vysíláme na satelitu a internetu samostatně v češtině. Ale v obou zemích ta stanice funguje pod názvem Rádio 7. Je to takový mezinárodně hodně rozšířený název, vyskytuje se ve více zemích. Z partnerů Trans World Radia víme například ještě o Albánii.
Kolik máte zaměstnanců a spolupracovníků?
Zaměstnanců je zhruba 13, spolupracovníků jsou desítky, převážně v redakční oblasti.
A vyrábíte si veškerý program sami, nebo přebíráte něco od nadnárodní organizace Trans World Radio?
Drtivá většina vyráběných pořadů je původní. Ve spolupráci se zahraničním partnerem vzniká cca pět až deset procent pořadů – k nim dostaneme k dispozici scénáře a podklady v angličtině, které si lokalizujeme.
Zaujal mě koncept financování provozu z darů od drobných přispěvovatelů. Stejně funguje i Radio Proglas a TV Noe. Na vašich stránkách jsem se dočetl, že naprostá většina vašich příjmů pochází českých sponzorů a dárců, ale že vám přispívá i nadnárodní společnost Trans World Radio. Jak tato spolupráce funguje?
Probíhá na bázi projektů a podpory konkrétních pořadů. Jde o financování jejich produkce a v současné době tvoří tato podpora, tedy příjmy ze zahraničí na konkrétní projekty, ani ne 10 procent celkového rozpočtu Rádia 7. Je to tedy opravdu minoritní částka. Funguje to na bázi nabídky a poptávky. Dostaneme od Trans World Radia nabídku na konkrétní pořad i s finanční podporou na jeho produkci a vysílání. Částečně nám přispělo i na rozjezd DAB+ vysílání.
Jak štědří jsou tuzemští dárci? Když jsem se před lety bavil s ředitelem křesťanské televize Noe Leošem Ryškou, říkal mi, že i přes ekonomickou krizi v roce 2008 dárci přispívali opravdu štědře. Televize si mohla dovolit nová studia a postavit vlastní přenosový vůz.
Musím potvrdit slova pana Ryšky, máme podobnou zkušenost. Je to takový malý zázrak, že se nám daří celý roční rozpočet, který neustále narůstá, pokrýt z darů. Zvlášť když všechny náklady narůstají, včetně energií. Teď máme docela skok ve výdajích kvůli vstupu do DAB+. Dosud se nám ale každý rok dařilo rozpočet pokrýt, čili byl vyrovnaný – někdy s mírným přebytkem, jindy s mírnou ztrátou – ale za léta se to moc nemění. Máme také vytvořenou určitou rezervu pro nenadálé situace, ale zatím se nám vše dařilo pokrýt z vlastního.
Stojí to financování vyloženě na drobných dárcích, nebo máte i větší a dlouhodobější sponzory mezi firmami?
Máme oba typy, ale většina dárců je samozřejmě drobných. Jsou ale i tací, kteří mají lepší finanční zázemí, včetně majitelů různých firem, a ti nás podporují většími částkami, Určitě ale nejde o formu nějakého sponzoringu za protislužbu.
Reklamu jim tedy nevysíláte.
To ne.
Na vašich stránkách píšete, že máte roční rozpočet okolo sedmi milionů korun. To je ale ještě bez digitálního vysílání, že?
Ano, náklady na digitální vysílání budou 1,6 milionu korun, což zahrnuje nejen distribuční poplatky a technické zajištění vysílání, tedy platby provozovatelům multiplexů, ale také autorské poplatky ochranným svazům a částku na propagaci. To vše nad rámec sedmimilionového rozpočtu.
Jak to vypadá v brněnském sídle Rádia 7
Z toho ale už máte přes milion pokrytý.
Ano.
Zbývá půl milionu. Věříte si, že to dokážete dát dohromady?
Řekl bych, že nevěříme ani tak sobě, jako Bohu, takže v tomto světle ano, věříme. Navíc, jak jsem říkal, z minulosti máme vytvořenou určitou rezervu, takže i kdyby nám všechny příjmy vypadly, jsme schopni pokrýt naše závazky.
V souvislosti s vaším vstupem do digitálního vysílání DAB+ jsem četl, že nevylučujete případné vypnutí, pokud by se dlouhodobě nedařilo pokrývat náklady spojené s touto distribucí signálu. Držíte si tedy nějaká zadní vrátka?
Smlouvy s operátory sítí DAB+ stejně nešly v tuto chvíli uzavřít na delší dobu než jeden rok. Jejich frekvenční příděly jsou časově omezené, proto jsme dostali nabídku právě na rok. Samozřejmě pokud bychom ty prostředky neměli nebo by se v příštích měsících ukázalo, že by to nešlo do budoucna ufinancovat, museli bychom z DAB+ odejít. Nemůžeme se zavázat k něčemu, co bychom nemohli splnit. Ale věříme, že taková situace nenastane a že DAB+ bude pokračovat déle než ten rok.
Stanovili jste si nějaký termín, kdy si toto vysílání zhodnotíte a řeknete, zda je pro vás efektivní? A jak se vlastně dá taková efektivita měřit u křesťanské stanice, když nevysíláte reklamu, a tudíž ani neměříte vaši poslechovost?
Termín jsme si nestanovovali a nemáme ani žádné rozhodné kritérium. Ale měření poslechovosti, od kterého bychom mohli odvozovat efektivitu vysílání, bychom měli rádi. Je to pro nás zatím velká neznámá. Těžko hledáme nějaká měřítka, podle kterých bychom mohli vyhodnocovat efektivitu – ať už z různých technologických způsobů vysílání, nebo i jednotlivých pořadů. Chtěli bychom vědět, co má smysl nebo ne, co zaujalo a co ne, protože ze samotných ohlasů posluchačů se nedají dělat nějaké relevantní závěry. Trochu s tím bojujeme.
Nezvažovali jste vstup do Radioprojektu, oficiálního měření poslechovosti rádií v České republice? I když ten je důležitý spíše pro komerční rádia, co vysílají reklamu…
Právě. Zatím se nacházíme asi pod hranicí toho, co by bylo možné zjistit v rámci těchto průzkumů. Vstupem do DAB+ se to může změnit. Způsob měření poslechovosti (kromě statistik internetového poslechu) jsme tedy zatím neřešili a vycházíme jen z ohlasů, které nám přijdou. Ukáže se, jak s tím pohne DAB+.
Pokud by Český telekomunikační úřad v letošním roce přidělil celoplošné sítě pro DAB+, měli byste zájem o celoplošné vysílání pro celou republiku?
Určitě, rozhodně.
A máte představu, jak moc by bylo dražší toto celoplošné vysílání? Teď musíte vydat 1,6 milionu Kč za 70 % pokrytí České republiky.
Ano, a to v té částce ještě není promítnuté zdražení energií, za což bych chtěl poděkovat RTI cz i Teleku, protože zachovali ceny, které nám nabídli již dříve v uplynulém roce, i když mezitím ceny energií raketově vzrostly. Takže eventuální rozšíření pokrytí by stálo více i z hlediska ceny energií. Počítáme s tím, že to bude dražší. Zatím je opravdu ještě brzy vyhodnocovat, co nám DAB+ přinese z hlediska ohlasů, a i potenciálních nových podporovatelů. Ale už za těch pár dní, co digitálně vysíláme, se nám ozvalo hned několik lidí nejen s tím, že nás naladili, ale také, že nás budou podporovat. Takže máme naději, že to možné bude.
Možností digitální distribuce signálu je mnohem víc než DAB+, vy jste tedy i na satelitu, ale třeba rádio Proglas vysílá i prostřednictvím celoplošné televizní sítě v DVB-T2. Nezvažujete podobný krok?
Jsme přítomni podobně jako Proglas i další rádia v některých rozvodech kabelové televize. Satelit byl dříve vnímaný jako brána do kabelových sítí, ale za posledních 15 let kabelovky přešly na odběr signálu přes internet, takže satelit jako distribuční trasa ztratil význam. O možnosti vysílat přes DVB-T2 víme, ale že bychom ji nějak více zvažovali, se říci nedá. DAB+ vnímáme jako mnohem zajímavější. DVB-T2 prakticky nelze přijímat v autě. Přiznám se, že jsme ani nezkoumali cenovou nabídku, ale předpokládám, že by šlo o částku srovnatelnou s vysíláním v DAB+. To by pro nás nebylo možné. DAB+ je rozhodně praktičtější, zejména v mobilitě příjmu a legislativě ohledně montování digitálních autorádií do aut. Pokud bych porovnal obě dvě možnosti, tedy DAB+ a DVB-T2, tak DAB+ u nás vítězí.
Říkal jste, že analogovou cestu vysílání přes FM jste vyloučili, přesto občas se naskytnou nějaké volné frekvence. Pokud by byla lukrativní ve větším městě, zkusili byste to, nebo chcete být vyloženě digitální?
V zájmu o volné FM frekvence se nijak aktivně neangažujeme. Jednak náklady na FM vysílání budou na stejnou pokrytou plochu vždy násobně vyšší než u DAB+ a jednak v FM je příliš velká konkurence.
Měníte nebo budete měnit a rozšiřovat programové schéma v souvislosti se vstupem do DAB+ a tím, že budete dostupní pro více posluchačů?
Neplánujeme přímo změny programového schématu, protože se domníváme, že je dost široké a bohaté. Spíše chceme více pracovat s moderátory a způsobem, jak mluví do vysílání. Chceme být více srozumitelní široké veřejnosti, abychom naším stylem komunikace nepůsobili, že jsme jenom pro nějakou komunitu. Cílem činnosti Trans World Radia je oslovit myšlenkami na základě Bible co nejširší veřejnost.
Čili takové misijní rádio?
Ano. V původním názvu české organizace Trans World Radio bylo „českomoravská křesťanská rozhlasová misie“. Tak jsme se jmenovali do roku 2016, kdy jsme se museli z legislativních důvodů změnit z občanského sdružení na zapsaný spolek. Teď už to v názvu takto striktně napsané není, ale celosvětová činnost Trans World Radia je založená na misijním záměru. Je to takový neustálý zápas o to, aby naše vysílání nebylo určené jenom pro komunitu věřících – i když pro ni jsme také určeni – ale abychom těmi myšlenkami, o nichž si myslíme, že jsou přínosné pro celou společnost, mohli oslovit široké publikum a neodradili ho nesrozumitelným, od života společnosti odtrženým slovníkem. Proto říkám, že chceme pracovat na projevu našich moderátorů.
Co třeba nabízení pořadů v archivu na internetu, například přes Spotify?
To je velmi podstatná součást naší práce. Máme v nabídce zhruba přes 40 pořadů týdně, které vysíláme v proudovém vysílání a většinu z nich, kromě vyloženě hudebních, zveřejňujeme i na podcastu. Obvykle se tam objevují automaticky hned po odvysílání, některé dodatečně. Registrujeme asi milion stažení podcastů ročně. Jednak jde o podcasty umístěné na našem webu a jednak je agregujeme na populární služby, jako je Spotify, iTunes, Google podcast a jsme také na Play.cz.
Celou dobu se bavíme ve vašem sídle v brněnské Líšni. Je to poměrně velký objekt s několika studii. Jak jste k němu přišli?
Budova byla postavena přímo pro české Trans World Radio jako jeho sídlo. Vznikla v letech 1996 až 1997 a stavěli jsme ji už s tím záměrem, že tu bude studio. Dole je velké studio, kde se v době, než jsme zahájili celodenní vysílání, realizovala řada hudebních nahrávek a alb. Po spuštění celodenního vysílání to už nebylo z kapacitních důvodů možné. Občas tam děláme takové live unplugged koncepty do vysílání. Horní studia vznikla později a adaptovala se z původních kancelářských prostor. Celá stavba byla rovněž financována z darů, obdobně jak už jsem zmiňoval.
Čili ne veškeré vysílání Rádia 7 běží živě, máte i předtáčené pořady.
Přesně tak. Po většinu dne je vysílání živě provázené moderátorem, ale kromě písniček do něj zařazujeme i komponované předpřipravené pořady.
Nechystáte videopřenosy ze studia, aby se tam mohli podívat i vaši posluchači?
Už je realizujeme, i když neběží trvale. Během týdne máme několik živě vysílaných pořadů, většinou rozhovorů s hosty, a ty vysíláme i ve video streamu na Facebooku a na YouTube. Jde zhruba o pět pořadů týdně.
O spolupráci s podobně zaměřenou televizí Noe jste neuvažovali?
Jednalo se jenom o občas nějakou příležitostnou spolupráci, simulcast koncertů, které přenášeli a my jsme je vysílali i u nás, nebo když měli nějakého zajímavého hosta, tak tam jeli kolegové natočit s ním také rozhovor. Ale to jsou spíš takové střípky, není to nějaká trvalá pravidelná spolupráce.
Přijde mi zajímavé, že u nás existují hned tři silné křesťansky zaměřené stanice: vy, Proglas a TV Noe. Dvě brněnské a jedna ostravská. V Praze nic.
V Praze působilo rádio AWR (s nímž jsme také realizovali nějaké společné projekty, ale nejsem si jistý, jestli je aktuálně v provozu), a stále funguje internetová televize Hope TV.
Morava je tedy ve víře o dost silnější než Čechy.
Podle zastoupení takto zaměřených rádií a televizí to tak vypadá 🙂
