Pokračování seriálu o analogových vysílačích Českého rozhlasu: Po Liblicích a Topolné jsme tentokrát zajeli do středu Moravy – na Dobrochov.

Mezi km 12 a 16 na dálnici D 46 u obce Dobrochov se vám otevře pohled na kopec Předlinu se čtyřmi telekomunikačními věžemi. Prostřední jsou mobilních operátorů, dvě krajní z nich patří vysílacímu rozhlasovému středisku Dobrochov. Na autorádiu, pokud je vybaveno příjmem na SV, dnes již nic nenaladíte. I ten nejvyšší, o 150 metrech, ukončil šíření programu ČRo Dvojka Českého rozhlasu na střední vlně 954 kHz dne 31. prosince 2021 v 23:59:59, kdy na pozadí příznačné skladby švédské skupiny Europe „The final countdown“ hlasatel odpočítával půlnoc „ …tři, dva, jed…“ a do šumu. Ten druhý, nižší (55 m), vysílal do roku 2018 program Radia Dechovka (1233 kHz) výkonem 5 kW.

Z dávné historie

Kopec Předlina (310 m.n.m.), jižně od Prostějova, s triangulačním bodem – mohylou, nazývanou střed Moravy, byl v roce 1936 vybrán pro stavbu středovlnného vysílače. Stavební práce budovy vysílací stanice byly zahájeny v roce 1937. Pro přívod elektrické energie byly budovány již tehdy dvě samostatná vedení vysokého napětí (dnes je napájení ze třech nezávislých zdrojů) a modulace byla přivedena kabelem z dálkového pozemního spoje Brno – Olomouc. Voda pro chlazení byla přivedena až od obytných domů v Dobrochově a na kopec do dnešních dnů je dopravována čerpadlem. Výstavba byla dokončena v roce 1939. To už ale zde byl jiný státní útvar „Protektorát Čechy a Morava“ a Němci pak dokončili montáž již vyrobeného vysílače Radioslavia (jako zástupce firmy Marconi). V roce 1940 zahájili na kmitočtu 922 kHz propagační vysílání „Reichsender Donau“.

Tento kmitočet byl původně s výkonem 32 kW přidělen Československu na konferenci v Luzernu v roce 1933 pro brněnský vysílač Komárov, který na něm také od roku 1931 do zprovoznění Dobrochova vysílal. Vzhledem k otevřené poloze vysílače na jih však Němci výkon vysílače zvýšili nejprve na 100 kW a později dokonce na 200 kW tak, aby zasáhli svou cizojazyčnou propagandou státy na jih od nás. Kmitočtová koordinační konference U.I.R. (Union International de Radiodiffusion), která měla zejména upravovat výkonové poměry evropských vysílačů, naplánována na březen 1939, se však vzhledem k předválečné situaci nesešla. Anténní stožár byl příhradové trojboké konstrukce o výšce 135 m.

Po zničení vysílače Němci v květnu 1945 bylo rozhodnuto o obnovení vysílání z vysílače MORAVA. Anténní stožár, který jako válečná kořist určená pro montáž v Rakousku, byl nakonec upraven ve Vítkovických železárnách, a jeho neobvyklá trubkovitá konstrukce o výšce 170 m byla vztyčena na vrchu Předlina.

Poválečná léta

O vysílači, typu CM  7 firmy Standard Electric se také tradovalo, že byl nalezen ve vlaku po válce, ale to již byl na cestě z Londýna, kde byl zakoupen od Ministerstva informací, i když byl původně určen pro Malajsii. V srpnu 1947 znovu zahájil vysílač Morava vysílání programu Československého rozhlasu Praha 1 na kmitočtu 922 kHz, slavnostně pak od října za účasti tehdejšího minstra pošt Františka Hály. Do té doby na tomto kmitočtu vysílal od prosince roku 1945 brněnský vysílač Komárov.

V roce 1953 byl na vysílací středisko instalován vysílač domácí provenience TESLA SRV 30 s anténou typu T na stožárech 28 m, který šířil tzv. speciální program, což bylo eufemisticky nazvané rušení zahraničního vysílání převážně Svobodné Evropy. To ale trvalo jen rok, později tuto „speciální“ roli šíření signálu převzal již zmíněný brněnský Komárov s účinnějším dopadem na městskou aglomeraci. Ze střediska Dobrochov, kromě této krátké jednoroční epizody, rušící signály nevycházely a třicetikilowatový vysílač v následujících letech šířil regionální programy z Olomouce a Ostravy.

Fotografie z návštěvy DX Klubu v roce 2010 (Foto: David Kříž)

Poslední rekonstrukce a poslední prohlídka

Dlouholetý pracovník střediska, pan Jiří Válka, nás provází dnes již ztichlými chodbami tohoto vysílacího střediska s bohatou historií, kterou jeho pracovníci po léta pečlivě dokumentovali. Středisko Dobrochov v roce 1986 zbouralo poválečnou rourovitou věž a zahájilo celkovou velkou rekonstrukci. Součástí byla současná 150 m vysoká věž příhradové konstrukce s anténním systémem ARPO. V roce 1987 byl dodán vysílač TESLA 200 kW a postupně instalován. Ale z rozhodnutí „strany a vlády“ musel být nový vysílač demontován a odeslán pro zákazníka za „tvrdou měnu“. Pro splnění plánu o zahájení vysílání k začátku roku 1988 se použil náhradní vysílač SRV 7 (7 kW), který vysílal přes vybudovaný druhý anténní stožár UNIPOL. Vlastní vysílač SRV 201 o výkonu 200 kW dodala TESLA Hloubětín 21.8.1988. To datum si přesně pamatuje i náš druhý průvodce po areálu pan Jaroslav Vystavěl. Zřejmě on měl i s dalšími kolegy zásluhu na tom, že před léty ze zachovalých historických negativů pořídil fotografie na nástěnky, které dříve byly umístěny ve vstupní hale a dnes byly shromážděny u dohledové místnosti v provozním sále.

Mlčící vysílač

V hlavní místnosti zůstává poslední vysílač o výkonu 200 kW SRV 201 z produkce TESLA Hloubětín, který od roku 1988 šířil program Praha až do konce loňského roku, v poslední době pod názvem ČRo Dvojka. To ale neznamená, že Dvojka skončila.  Živě si ji můžete naladit na konci tohoto článku.

Vybudovaný anténní stožár UNIPOL, byl původně napájen náhradním vysílačem SRV 7, později po dodaní vysílače o výkonu 20 kW SRV 22, pro šíření regionálních programů Českého rozhlasu. V minulém desetiletí byla anténa stožáru UNIPOL použita ve spojení s dodaným vysílačem TRAM 5 firmy Transradio z Německa pro šíření programu Rádia Dechovka, které ale v roce 2018 vysílání na střední vlně o kmitočtu 1233 kHz ukončilo.

Téměř nerudovská otázka: Co s tím?

Střední vlny s amplitudovou modulací nejsou ještě zcela tiché. Zůstávají tam zatím některá soukromá rádia, avšak s omezeným rozsahem. Náklady na provoz velkých výkonných vysílačů jsou v dnešní době neudržitelné. Sousední Rakousko zastavilo vysílání na středních vlnách již v roce 2008 a dva roky poté byly strženy i dva stožáry (265 a 120 m) na vysílači Wien-Bisamberg, neboť i náklady na jejich údržbu byly enormní. Budovy a technická zařízení však byly prohlášeny za národní kulturní památku, takže dnes zůstávají v Rakousku pro poučení dalších generací zachována 3 vysílací středovlnná střediska (Bisamberg, Lauterach a Dobl u Štýrského Hradce).

Jedna analogová kapitola rozhlasového vysílání (nejen ve středisku Dobrochov) skončila. Další digitální, na úplně jiných frekvencích, s vysílači úplně jiných rozměrů a novými možnostmi si již našla své posluchače a spolehlivě běží. Taková je skutečnost, že se vše zmenšuje a zkracuje, nejenom délky rozhlasových vln od tisíce metrů až po jednotky metrů. Zůstává otázka, co se stane s budovou projektovanou ve stylu konstruktivismu architektem Vojtěchem Kerhartem, za kterým zajel i slavný Corbusier a na které se úpravy v duchu socialistického realismu naštěstí neprojevily. A zda instalovaná technika skončí ve sběrném dvoře nebo v technickém muzeu.

Fotografie: autor a Jan Potůček

Naladit Český rozhlas Dvojka live

Zdroje:

Archivní materiály a fotodokumentace vysílače Dobrochov

Marek Podhorský: Vysílací věže, freytag & berndt Praha,2012, ISBN 978-80-8623-621-6

Ing. Pavel Gregora: Devadesát let rozhlasu – z historie českých a moravských vysílačů

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vojt%C4%9Bch_Kerhart

http://www.wabweb.net/radio/radio_a/radio_a4.htm