V polovině února zorganizovala Evropská vysílací organizace EBU tradiční konferenci Digital Radio Summit 2022 (DRS) s podtitulem „formování multiplatformové budoucnosti rádia“.

Tématy letošního ročníku o digitálním rozhlasu bylo najít na základě výzkumů poslechovosti nové cesty v rozhlasových službách na vyžádání, propojení rozhlasu s automobilovým průmyslem a diskuze o distribuci signálu a co dělat s uvolněným II. pásmem po FM rozhlasu.

DRS se pokoušel různými příklady naznačit, jak je možné i nadále udržet audio pořady i pro mladší generace dostatečně atraktivní. Celou konferencí prostupoval skutečný smysl pro inovace a zastřešující diskuse o směrování k digitálním strategiím online nebo strategiím „nejprve na vyžádání“.

Jak udržet zájem posluchačů?

Úvodní prezentaci připravil „rozhlasový futurolog“ James Cridland, který prozkoumal měnící se tvář rozhlasového vysílání ve Spojeném království podle toho, kdo, jak, co a kde poslouchá. Zatímco lineární rádio stále dominuje převážně v domácím a automobilovém poslechu, mladší lidé preferují používání svého smartphonu, zařízení, kde živé rádio představuje pouze asi 16 % poslechu. Spotify, Apple music a další podobné služby jsou na chytrých telefonech daleko napřed s podílem 47 %.

Jaký druh audia je poslouchán a na kterém zařízení (Zdroj: prezentace James Cridland na EBU Digital Radio Summit 2022 na základě dat britského RAJAR Midas research)

Na základě toho dovozuje, že rozhlasová budoucnost je multiplatformová a multimodální, a to jak v živém vysílání, tak i v pořadech na vyžádání a zaměřená méně na hudbu typu jukebox a více na mluvené slovo. V produkci doporučuje vyrábět jako první jednotlivé příspěvky na vyžádání, které je pak možno dodatečně vkládat do živého vysílání, což vyžaduje změny v obvyklých výrobních postupech. To zaznělo i v závěru prezentace rádia CBC Kanada. Budoucnost tradičních vysílatelů je tedy nutno vidět méně ve vysílání a více v dosažení svého publika, čemuž je nutno upravit i funkci metadat, která budou sloužit k přehlednému a jednoduchému nalezení požadovaného obsahu posluchačem.

Otevřené digitální rádio

Zakořeněné praktiky jsou nepřítelem inovací. Pod názvem Guerilla Radio Nick Piggot z Britolské digitálního rádia představil pomocí otevřené softwarové platformy mmbTools, jak je možné bojovat proti zavedeným formám a čeho je možné dosáhnout, když se použije něco jiného, než jak se to dělalo dosud. Opendigitalradio vytvořilo set nástrojů, které jsou připraveny pro praktické využití.

Zjednodušené schéma DAB+ řetězce se dvěma vstupními programy (Zdroj: Opendigitalradio.org)

Základním mottem Bristolského rádia bylo vystoupit proti zamrznutí datových služeb ve Velké Británii, čímž je míněno ustrnutí na původním standardu DAB, jak jsme o tom psali v článku před týdnem. Řešitelé obešli infrastrukturu operátora multiplexu i s využitím Hybridního RadioDNS, které se tak stalo katalyzátorem inovací. Použité softwarové nástroje obsahují: ODR-DabMux, vlastně DAB multiplexer, který kombinuje veškerý zvuk a data vstupů do výstupu ETI; ODR-DabMod je softwarově definovaný modulátor DAB, který přijímá nebo čte ETI, a generuje modulovaná I/Q data použitelná pro přenos; ODR-AudioEnc obsahuje zvukový kodér MPEG-1 Layer II, který se používá ke kódování zvuku pro standard DAB a používá fdk-aac ke kódování pro DAB+; ODR-PadEnc umí číst DLS z textového souboru a snímky ze složky a připravit datový tok PAD pro vložení do audio kodéru; ODR-EncoderManager představuje webové rozhraní GUI pro správu kodéru zvuku.

Britský regulátor Offcom zorganizoval již v roce 2016 několik testů tohoto zařízení pro nasazení do provozu. Výsledkem experimentu bylo, že jednoduchý vysílaný multiplex se šesti programy se softwarově definovaným rádiem (SDR) může dodat posluchačům velmi kvalitní zvuk i pokrytí nákladově srovnatelné s FM vysílačem pro jeden program. Výsledkem je, že Offcom vypsal licenční řízení na rádiový multiplex malého rozsahu a některé licence již byly uděleny.

Zařízení testovacího vysílače a jeho hlavní komponenty (zdroj: Ofcom)

Nick Piggott se podělil o to, co se děje v částech britského sektoru malých digitálních rádií, který se nyní rozšiřuje nad rámec počátečních zkoušek a poskytuje pevné místo pro místní a komunitní rozhlasové služby jako součást digitálního rozhlasového vysílání. Tento model, jak ukázal, umožňuje malým rozhlasovým stanicím přístup k pokrytí populace více než 500 000 lidí za méně než 10 000 EUR ročně. V některých případech ještě méně, jak se ukazuje: s podporou modelu a dalších komerčních služeb na multiplexu platí některé komunitní stanice pouze nominální 1,- EUR. Bristolské digitální rádio dnes pokrývá 530 000 obyvatel, s celkem 23 vysílacími komerčními komunitními stanicemi a investiční náklady na jedno vysílací místo podle žádosti o licenci měly dosáhnout 40 tis GBP.

A jak je to u nás?

Při hledání dalších informací o platformě mmbTools jsem překvapivě narazil na diplomovou práci s názvem „Digitální rozhlasové vysílání DAB+ a možnosti jeho realizace v laboratorních podmínkách“ Západočeské Univerzity v Plzni z roku 2020, která použití těchto softwarových nástrojů podrobně popsala. Práce navíc uvádí další možné varianty realizace DAB/DAB+ vysílání jako EasyDabv2 nebo projekt RaspDAB, kompaktního vysílače, který může být použit pro místní rozhlas s použitím jednodeskového počítače Raspberry Pi. Měření signálu DAB, které byly provedeny v rámci této práce v laboratorních podmínkách, potvrdily obecně soulad s požadovanými parametry. Samostatným problémem však zůstává měření parametrů přijímače DAB+ a testu výpočetní přesnosti dekodéru. Podrobnosti najde zájemce v uvedené práci.

Myslím si, že by toto stručně popsané řešení mohlo zaujmout lokální, případně i větší internetové poskytovatele vysílání při realizaci jejich záměrů pro případný přechod na digitální vysílání. K tomu samozřejmě by muselo být vyhlášeno odpovídající licenční řízení a zajištění volných kmitočtů spektra. To ale závisí na vypracování strategie ze strany Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), které by snad Plán využití rádiového spektra (PVRS) mohlo už letos zveřejnit.

Android Automotive OS (AAOS)

Budoucnost rádia v automobilovém průmyslu je věčným žhavým tématem a široké spektrum řečníků se na konferenci podělilo o to, co publikum poslouchá v autech, a také o tom, jak se s příchodem operačního systému Android Automotive mění způsob, jak dostat zejména veřejnoprávní mediální obsah do propojených automobilů.

Použitá zařízení pro poslech audia u nejmladší a nejstarší generace (Zdroj: prezentace James Cridland na EBU Digital Radio Summit 2022 na základě dat britského RAJAR Midas research)

Podle prezentace Faurecia Aptoide Automotive dosáhne podíl všech automobilů vyrobených v roce 2025 s OS Androide Automotive 50 % a bude integrovat i 5G sítě. Operační systém AAOS je platforma infotainmentu pro automobily a bude zcela nezávislá na mobilním telefonu a umožní spustit aplikace androidu přímo na displeji ve voze a pomocí AAOS Media Browser umožní spouštění mediálních aplikací a personalizaci. Dnes již Faurecia Aptoide má 6 OEM partnerů, mezi nimi VW, Škodu nebo BMW a v jejich systému jsou dnes zaregistrovány desítky aplikací světových značek, které často najdeme v dnešních chytrých telefonech s Androidem.

Rozhlas v infotainment systémech

Auto je sice připojeno, ale velké technologické firmy tam jsou také se svými aplikacemi, což sice přináší řadu mediálních a užitečných služeb do auta, jako je Spotify, podcasty, internetové rádio, ale také WhatsApp, navigace, informace o počasí a dopravě atd. Výsledkem ale je, že rádio nyní musí sdílet pozornost řidiče s těmito službami na samotné palubní desce.

Vezměte si, že rádio začalo jako zábavní systém v autě, pak se z něj stalo tlačítko na složitější konzoli. A nyní výrobci automobilů chtějí, aby rádio bylo jednou z možností schovanou jen za knoflík MEDIA.

Android Automotive OS má teoreticky možnost přístupu k vysílání v autě přes API, ale kvůli nedostatku hardwarově specifických implementací (Hardware Abstarction Layer – HAL) to aktuálně nefunguje. A i tak by přenos byl velmi základní a postrádal mnoho potřebných funkcí dnešního rádia. V současné době také nepodporuje hybridní rádio. Tímto způsobem je velmi komplikované přinést svět rozhlasového a online vysílání dohromady. Je důležité pro rozhlas a vysílatele, aby se využily i všechny vizuální možnosti s použitím metadat jako to je již dnes u DAB+, kde logo a jméno stanice jsou samozřejmostí.

A důležitost vizuálního vjemu ještě vzroste, jak se budou zvětšovat panely a řidiči se stanou pasažéry. (Zdroj: EBU Forecast 2020: Walter Huijten: What does the evolving connected car
mean for PSM media distribution)

To je velmi podobné situaci v mobilním průmyslu před deseti lety, kdy došlo k obrovské roztříštěnosti v úsilí výrobců headsetů a vysílacího průmyslu přidat rozhlasové vysílání do mobilních telefonů. Částečně kvůli této fragmentaci se rádio v mobilním telefonu nikdy neuskutečnilo (s výjimkou omezené série telefonu LG Stylus 2).

Řešením je, že každý OEM pro hlavní jednotky automobilu musí napsat svou vlastní vrstvu abstrakce hardwaru a aplikací, aby bylo možné přistupovat k funkcím rozhlasového vysílání a integrovat je s dalšími online službami v propojeném voze. Zde důležitou roli hrají metadata a informace z Hybridního RádiaDNS. Mimo jiné z České republiky jsou tam zaregistrovány pouze rozhlasové stanice skupiny Lagardére.

Do celého složitého procesu pak vstupuje další článek – agregátoři obsahu, kteří jsou prostředníkem mezi vysílateli a výrobci panelů infotainmentu, neboť automobiloví výrobci nemohou jednat s každým jednotlivým vysílatelem. Ti pak jsou těmi rozhodujícími činiteli, kteří rozhodnou, která metadata, loga a obsah bude dodán do příslušných zábavných panelů v autě a kam to bude zařazeno a jak aktualizováno (zejména často se měnící loga).

A proto je důležité, aby veřejnoprávní media a vysílací průmysl obecně spolupracovaly s automobilovým průmyslem, aby byl přístrojový panel jednotným uživatelským prostředím, kde je vysílané rádio prominentní a kde mohou vysílací společnosti nabízet všechna svá živá vysílání a služby na vyžádání.
Ačkoli existují iniciativy na zlepšení standardizace a integrace mezi rádiem a online službami ve voze, tak dosud nejsou dostatečně nastaveny. Skupiny EBU ve spolupráci s WorldDab forem a RadioDNS se proto snaží zajistit v mezioborové spolupráci, aby existovalo realistické a udržitelné řešení, které umožňuje veřejnou službu i v nových budoucích autech tak, aby provozovatelé vysílání i nadále co nejlépe využívali své investice do vysílací infrastruktury a posluchači měli jednoduchý a kvalitní přístup k obsahu, který je v souladu s hodnotami veřejné služby.

Kde je knoflík rádia v těchto panelech infotainmentu? (Zdroj: EBU Forecast 2020: Walter Huijten: What does the evolving connected car mean for PSM media distribution)

Automobilka Volvo Cars, je první výrobce automobilů, který do svých elektrovozů Polestar 2 implementoval infotainment systém s Androidem a byla jednou ze společností, která se podělila o svůj názor: za důležité považují porozumět přáním a potřebám publika, jakož i možnosti využit individuální preference k personalizaci zážitků z doplňkové zábavy v autě. Uživatelská data neshromažďuje automobilka, ale provozovatel příslušné aplikace a je na něm, jak je využije pro zlepšení nabídky. Funkčnost sytému je garantována 3 roky, bez nutnosti dokoupení dat, neboť zvukové aplikace nejsou tak náročné na objem dat, jako video.

Budoucí distribuce audio obsahu

Závěrečná debata byla upřímnou výměnou názorů mezi několika významnými představiteli evropského vysílání, kteří sdíleli spíše své vlastní osobní názory než názory svých zaměstnavatelů. Uveďme si některé z nich.

FM je stále dominující. Tento model je ideální pro střední a lokální vysílatele, lokální inzerenty přes levné a jednoduché přijímače. Je však energeticky náročné a zejména v dnešní době i finančně. Přesto někteří z diskutujících by zachovali FM distribuci alespoň do roku 2030. Stále je na trhu dostatek přijímačů s FM pásmem, co pak s nimi, když by došlo k omezení těchto služeb?

Problém, jak využít FM pásmo, není nový. V současné době nikdo nemá zájem o kmitočty tohoto pásma, mobilní operátoři chtějí frekvence DTT. Zde je nutno si uvědomit, že DAB byl původně navržen právě pro FM pásmo II, třetí pásmo bylo původně určeno pro televizi.

Z pohledu operátora sítě je DAB+ ideálním prostředkem pro distribuci rádia. Je zde dostatek přijímačů, jednoduchá konfigurace sítě, sdílení kmitočtů a multiplexování více programů, což dává více prostoru pro rozmanitější nabídku a následný výběr. DAB+ a 5G Broadcast znamená v nejbližší budoucnosti zachování si kontroly nad vysílaným obsahem a současně snížení nákladů. Proto by FM pásmo mělo být z energetických důvodů a efektivity nákladů vypnuto, zazněl jeden protichůdný názor. A co s uvolněnými kmitočty? Třeba pro PPDR (krizová komunikace záchranných složek), které se také tlačí do DTT kmitočtů v pásmu 600 MHz. Nové technologie 5G/6G je vhodná pro distribuci na mobilní zařízení a k propojeným autům.

Trendy zmíněné dříve „nedělat věci, jak se vždy dělaly“ se prolnuly s otázkami, zda očekávání tradičního vysílání s téměř 100% spolehlivosti je relevantní pro posluchače ve věku rostoucí IP konektivity. Nebylo dosaženo žádného konsensu ohledně budoucnosti distribuce rozhlasu, která by odrážela různé požadavky a situace různých zemí, a dokonce i různých provozovatelů vysílání. Je možno jen sledovat posun směrem k pořadům na vyžádání, personalizaci přes aplikace a platformy třetích stran.

Letošní digitální rozhlasový summit v tomto formátu byl poslední. Nedořešené otázky zůstávají a jistě se znovu objeví na konferenci EBU o distribuci nových médií v listopadu 2022.