Zatím poslední zastávkou na naší cestě po významných středovlnných rozhlasových vysílačích, které se koncem minulého roku odmlčely, byl ostravský Svinov. O budoucím využití navštívených radiokomunikačních středisek, které dnes nevysílají, není ještě rozhodnuto. To je i případ střediska Svinov.
Jeho hlavní vysílací místnost je dnes až na výjimky prázdná. Řada vysílačů, podobného složení jako v Českých Budějovicích, byla v minulosti deinstalována. Zůstaly tam stojan digitálního pojítka a stojan pro zpracování tří rozhlasových modulací z celostátní distribuce. Koncem minulého roku tu skončilo vysílání Českého rozhlasu Plus a Dvojky. Během minulého roku zde utichlo i Rádio Dechovka, které je dnes možno na střední vlně přijímat jen v okolí Hradce Králové. Průvodcem nám byl Martin Mocek, který nám poskytl nejenom psanou verzi vývoje vysílacího střediska od jeho počátku, ale i archivní fotografie z minulé doby až do loňského Silvestra.
Nejstarší historie rozhlasového vysílacího střediska
Středisko ve Svinově u Ostravy patří k jedněm z nejstarších u nás. Jeho historie se začala psát po zprovoznění brněnského Komárova v roce 1928, kdy se začalo stavět na polích proti svinovskému hřbitovu. Rok na to, v roce 1929, byl uveden do provozu vysílač Standard Electric, který vysílal výkonem 11 kW do antény typu T. Tato anténa byla zavěšena na dvou stožárech. Do zabrání pohraničí byly vysílacími kmitočty postupně: 1137 kHz, 1113 kHz a 1204 kHz. Od 9. října 1938, kdy byl Svinov připojen pod německou správu, ostravský rozhlas umlkl, protože ze svinovských stožárů byl šířen signál německého vysílání pod názvem Sender Troppau na kmitočtu 1231 kHz.
Pět dnů před osvobozením města německé komando zničilo oba svinovské stožáry, vysílací zařízení bylo rozbito kladivy. Vysílání v Ostravě bylo sice rychle obnoveno, ale z Mariánských hor za pomocí německého telegrafního vysílače Lorenz s výkonem 100 W. V prvním červnovém týdnu byl instalován nalezený původní vysílač z Mariánských hor, který vysílal během okupace na kmitočtu 1348 kHz jako Moravská Ostrava a obnovil tak alespoň základní informování obyvatelstva. Obnovený vysílač ve Svinově začal podle údajů z Moravskoslezského deníku vysílat od poloviny října 1945, podle záznamů z radiokomunikačního střediska až od roku 1948 s vysílačem Standard Electric 10 kW na kmitočtu 1284 kHz, později 1158 kHz.
Když Československo na konferenci v Kodani v roce 1948 získalo tehdy velmi žádaný dlouhovlnný kmitočet 272 kHz o povoleném výkonu 200 kW (střední vlny byly mezinárodně omezeny na maximální výkon 150 kW) pracoval svinovský vysílač od data účinnosti Kodaňského plánu 15.3.1950 na této dlouhé vlně až do uvedení do provozu nového vysílače v Topolné, tj. do prosince 1952. V této době vysílal Svinov na kmitočtu 1520 kHz z vysílače, který byl sestaven ze součástek vysílačů Marconi o výkonu 20 kW.
O Svobodné Evropě a o rušení rozhlasového vysílání
Vysílač ve Svinově byl také „napojen“ s vysílačem Svobodné Evropy, jehož české vysílání na středních vlnách 719 kHz (z vysílače Oberlandern u Holzkirchenu) tak, že až do roku 1964 vysílal tzv. speciální program – masivní rušení pro zalidněnou aglomeraci Ostravska. Výstavba těchto vysílačů v poúnorovém Československu začala již v počátcích padesátých let ve spolupráci s ostatními státy sovětského bloku. V roce 1953 byly dodány na středisko Svinov vysílače SRV 1 a SRV 3, které pracovaly do antén typu L a T až do roku 1964. Podle webových stránek se začala v šedesátých letech uplatňovat nová metoda „speciálního vysílání“: rušení s použitím rozhlasové modulace, v zásadě tedy rušení nikoliv jen rušicím signálem, ale jiným rozhlasovým vysíláním na stejném kmitočtu.
V tu dobu byl 25 kW vysílač Marconi rekonstruován a pracoval s výkonem 40 kW na 719 kHz do roku 1966, kdy došlo k omezení lokálního rušení a nahrazení lokálních rušiček dálkovým rušením z jiných československých a sovětských rušiček. Na rušení se pak podílela jak speciálně vybudovaná střediska zejména na KV užívaná pro SSSR, tak i prostředky Ústřední správy spojů v objektech středovlnných vysílacích stanic v Radomyšli, Karlových Varech, Českých Budějovicích, Mnichově Hradišti a v Brně – Komárově. I když v srpnu 1968 byla většina rušiček vypnuta, tak to ale neznamenalo, že by obyvatelé ČSSR mohli v době okupace alespoň svobodně poslouchat zahraniční rozhlas. Dálkové rušení smluvně poskytované Sovětským svazem pokračovalo a bylo svévolně rozšířeno na všechny relace Svobodné Evropy v češtině a slovenštině. Další podrobnosti o rušení zahraničního vysílání si může čtenář přečíst přehledně zde nebo podrobně na stránkách radioklubu OK2KKW zde.
Není bez zajímavosti, že Rádio Svobodná Evropa (RSE) se na vysílač Svinov vrátilo, v roce 1995 vysílalo na kmitočtu 1287 kHz výkonem 3 kW, později jako součást programu ČRo 6 (1233 kHz) s 30 kW.
Od sedmdesátých let do dneška
Od roku 1967 na Svinově pracovaly dva vysílače Tesla SRV 30 (z roku 1958 a 1966) ve sdruženém provozu s výkonem 60 kW do dvouprvkového anténního systému tvořeného 2 stožáry příhradové konstrukce o výšce 70 m s kapacitními nástavci (klobouky). Kmitočet byl 1520 kHz, program Československo 1, doplněný programem krajového vysílání ze studia v Ostravě. Pro krajové vysílání byla postavena provizorní „T“ anténa a od roku 1974 byl na kmitočtu 1232 výkonem 60 kW vysílán nepřetržitě program Československého rozhlasu Hvězda do února roku 1977, kdy tento program přešel na kmitočet 1520 kHz. V souvislosti s celoevropskou změnou vysílacího rastru kmitočtů podle Ženevského plánu z roku 1975 došlo 23.11.1978 k přeladění programu Hvězda na 1521 kHz a národního okruhu Praha společně se severomoravským krajovým vysíláním na 864 kHz. Další změny v kmitočtech a šířených programech se dozvídáme z provozní historie střediska. Zkratka NOP znamená národní okruh Praha, což byl synchronní provoz vysílačů v českých zemích po vyhlášení federalizace.
Z materiálů vysílacího střediska Svinov
Od poloviny roku 1995 byl program Regina obnoven na sdružených 1 kW vysílačích TESLA SRV 1T, jehož technické parametry na obrázku jsou převzaty z katalogu vysílačů firmy Tesla na serveru sweb.cz, kde jsou i parametry většiny vysílačů Tesla. Za pozornost určitě stojí porovnání příkonu s užitečným výkonem (5:1) a tak se nelze divit ceně, kterou platil dříve provozovatel rozhlasového vysílání za provoz analogových vysílačů. Program ECHO Českomoravské rozhlasové s 30 kW výkonem na kmitočtu 1233 kHz byl v srpnu 1995 ukončen, a tak již v dalším roce mohl zahájit program ČRo6/RSE na shodném kmitočtu s plným výkonem 30 kW. Pro snížení nákladů za energii přešel i tento vysílač již v březnu na provoz s řízenou nosnou.
Technické parametry vysílače TESLA SRV 1T
V roce 1999 byly z vysílacího střediska šířeny programy Českého rozhlasu: ČRo 2 – Praha (30 kW) na kmitočtu 639 kHz, ČRo 5 – regionální ze studia Ostrava (2 kW) na kmitočtu 846 kHz a ČRo 6 (30 kW) na frekvenci 1233 kHz. V roce 2001 (13.6) byla demontována 70 m anténa tvořící s další stejnou anténou soufázový systém. Jeden z těchto anténních stožárů zůstal zachován do dneška.
Z materiálů vysílacího střediska Svinov
Bezobslužná technologie vysílačů Telefunken, později pod názvem Transradio, byla servisována ve spolupráci s vysílacím střediskem pro FM a TV vysílání v Ostravě Hošťálkovicích. TRAM 25 vysílal na 639 kHz program ČRo Dvojka a vysílač TRAM 5 s výkonem 5 kW program ČRo Plus do konce roku 2021. Do skupiny těchto vysílačů přibylo od května 2014 ještě Rádio Dechovka s vysílačem firmy Tesla Electrontubes MWT 1 kW označený jako RadioSlavia, který byl na kmitočtu 1233 kHz v provozu do konce února 2021.
Z poslední doby zůstalo ve vysílacím sále ještě moderní pojítko s věží radioreléových tras v Hošťálkovicích, odkud byla dodávána modulace pro 3 poslední vysílané programy. O tom svědčí i dva poslední stojany – demodulace signálu z rr trasy a stojan zpracování audiosignálů před jejich vstupem do vysílačů. V souvislosti s Hošťálkovicemi bychom měli opravit informaci, kdy jsme v rozhovoru o vysílači Topolná uvedli, že na Svinově je socha lva od Olbrama Zoubka z let 1978-1979. Plastika Lev je instalována právě před budovou televizního a FM vysílacího střediska a vysílače v Hošťálkovicích.
Kde dnes naladíme programy Českého rozhlasu na Ostravsku?
Vysílání Dvojky a Plus, společně s dalšími programy Českého rozhlasu, je na Ostravsku šířeno společně s televizními programy ze střediska Hošťálkovice. ČRo Dvojka je na VKV s FM modulací k zachycení na kmitočtu 101,9 a ČRo Plus na 91,8 kHz. Kromě toho stanice Radiožurnál je přítomna na dalších třech frekvencích, jakož i stanice Vltava také na třech. Všech 10 stanic Českého rozhlasu je dnes k dispozici v DAB+, v „moravském“ bloku 12 D, který odpovídá kmitočtu 229,072 kHz. Jedná se o 4. pozici ve 12. kanále III. pásma VHF. Původní televizní kanály III. pásma byly pro DAB vysílání ze 7 MHz rastru (podle CCIR B+G standardu) rozděleny pro digitální rozhlas na 4 bloky A-D, každý o šířce pásma 1,712 MHz. Programy Českého rozhlasu lze také naladit v televizním DVB-T2 multiplexu České televize na kanálu 26, kde vysílá celkem deset stanic ČRo.
Střední vlny po ukončení programů Českého rozhlasu nejsou úplně prázdné. Kmitočty 792, 981 a 1062 kHz zůstávají stále alespoň v některých částech republiky obsazené komerčními programy Rádia Dechovka, Český impuls a Country Radio. V nočních hodinách je možno dosud zachytit některé zahraniční stanice například slovenskou Nitru (1098 kHz) se třetím a pátým programem Slovenského rozhlasu nebo na kmitočtu 1188 kHz v podvečer výkonné maďarské vysílače ve slovenštině.
Fotografie: autor, Jan Potůček a archiv střediska CRA
