K urychlenému řešení problémů s příjmem pozemního digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T2 a jasnému vyjádření, zda bude toto vysílání zachováno i po roce 2030, vyzvala v úterý vládu senátní Komise pro rozvoj venkova. Podle jejího předsedy Jiřího Voseckého je třeba v krizích, jakými jsou pandemie Covid-19 nebo současná válka na Ukrajině, nezbytné garantovat divákům bezplatný přístup k televiznímu vysílání, a hlavně k veřejnoprávní televizi. Pozemní vysílání chce zachovat i po roce 2030, byť mobilní operátoři žádají uvolnit z vysílacího spektra pásmo 600 MHz pro další sítě nové generace.
Přibývá případů rušení televizního vysílání mobilními sítěmi 5G. Jak postupovat, když k němu dojde?
Přidělme nové kmitočty ČT, žádají senátoři
„Přechod na televizní standard DVB-T2 vynucený odebráním rádiových kmitočtů pro mobilní 5G sítě způsobil na mnoha místech Česka problémy s televizním příjmem, a to zejména při inverzním počasí. Nejvíce tyto problémy dopadly na diváky České televize, ale i diváky komerčních televizí. Tisíce lidí napříč republikou ztratily stabilní přístup k veřejnoprávní službě, kterou tento kanál poskytuje. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) pod vedením předsedkyně Hany Továrkové o problému věděl, pro jeho řešení ale nic neudělal. Proto jsme se rozhodli této problematice blíže věnovat, přizvali jsme odborníky a přicházíme s výzvou, kterou chceme podpořit rychlé a účelné řešení nevyhovujícího stavu,“ uvedl Jiří Vosecký.
Příčinou potíží s příjmem DVB-T2 jsou podle předsedy senátní komise velké jednofrekvenční sítě a s nimi spojená specifika a technicky limitovaná schopnost přijímacích zařízení zpracovávat mnohonásobný příjem DVB-T2 signálu, který dorazí na vstup přijímače s různým zpožděním. Do problémů se promítá také geografické uspořádání České republiky. „Řešením je přidělit do současných velkých jednofrekvenčních sítí další mezinárodně zkoordinované kmitočty, a to zejména do vysílací sítě České televize,“ míní Vosecký. Veřejnoprávní multiplex 21 totiž vysílá takřka na celém území České republiky na kanálu 26 a jednotlivé vysílače se navzájem často ruší.
MPO má do června říci postoj Česka k pásmu 600 MHz
Závěry komise vycházejí z doporučení pracovní skupiny, na jejíž práci se podíleli také nominovaní členové senátní Komise pro sdělovací prostředky, a z odborné studie zpracované experty z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT. Senátoři také chtějí po vládě, aby na mezinárodní půdě aktivně bojovala za zachování pozemního digitálního vysílání ve stávajícím rozsahu i po roce 2030. „Shodli jsme se, že zemské televizní vysílání je nezastupitelné. Jeho omezení či úplné zrušení by zvýšilo náklady minimálně 55 procentům domácností, které díky němu mají v současnosti zajištěný bezplatný televizní příjem a přístup k veřejnoprávní televizi,“ doplnil senátor Vosecký.
Podle něj význam veřejnoprávní služby roste spolu s krizovými situacemi, kterým Česko čelí, ať už například v souvislosti s pandemií covidu nebo probíhající válkou na Ukrajině. Komise proto požádala ministra průmyslu a obchodu, aby do konce června seznámil Senát s aktuální pozicí, kterou bude Česká republika v této věci zastávat na jednáních v rámci Evropské unie na klíčové Světové radiokomunikační konferenci v roce 2023. Předsedkyně Rady ČTÚ Hana Továrková na loňské konferenci DIGIMEDIA 2021 uvedla, že Česká republika nemá páky na to, aby si mohla zachovat pásma 600 MHz pro televizní vysílání a ani se jej proto nechystá obhajovat. Podle Továrkové osobního názoru by se terestrické televizní vysílání mělo po roce 2030 přesunout na internet.
Politici odmítají konec bezplatné terestrické televize v Česku, o kterém mluví ČTÚ
