Ruská invaze na Ukrajinu se brzy přelije do třetího měsíce a boje se neodehrávají zdaleka jen na frontě, ale i hluboko v týlu obou znepřátelených vojsk.
Nejsou smrtonosné, ale značně komplikují situaci zejména Ukrajincům, na které Rusko útočí vlastní propagandou a lživými informacemi o průběhu konfliktu i důvodu, proč se ruská armáda rozhodla vkročit na ukrajinskou půdu. Rusové tak pokračují v letité snaze zpochybňovat legitimitu ukrajinské vlády i samotné svrchovanosti svého západního souseda. Přímo v Rusku je Ukrajina již od revoluce na Majdanu a následné anexe Krymu vyobrazovaná jako „fašistická země“, která se snaží ohrožovat Ruskou federaci, paktuje se s NATO a poskytuje mu své území pro přípravu útoku na Rusko. A hlavně, že chce získat status jaderné mocnosti, o který přišla v roce 1991 memorandem podepsaným Ruskem, Spojenými státy, Velkou Británií a potvrzeným Čínou a Francií.
Vyřadit vysílače a nahradit vlastními
Není náhodou, že pouhý týden po invazi na Ukrajinu zasáhla ruská raketa okolí televizní věže v Kyjevě, která zajišťuje signál všech ukrajinských programů pro metropoli a její okolí. Na okupovaných územích se Rusové snaží co nejdříve vyřadit nezávislé zdroje informací a nahradit je vlastními televizními a rozhlasovými stanicemi. Stalo se to na Krymu po jeho obsazení v roce 2014, i v částech Doněcké a Luhanské oblasti, kde se osm let separatisté podporovaní Ruskem snažili vybudovat vlastní „nezávislé“ republiky. Také tam okamžitě vypnuli ukrajinské vysílání a nahradili ho ruskými televizními a rozhlasovými programy, které mimochodem dlouhou dobu vysílaly jako převzaté stanice i po celém území Ukrajiny.
Ruské televizní stanice a rádia byly na Ukrajině značně populární, zvláště pak na východě země, kde žila silná ruská menšina a řada Ukrajinců tam mluvila rusky a nikoli ukrajinsky. Po obsazení Krymu a rozdmýchání konfliktu na Donbasu si to začala uvědomovat i ukrajinská vláda, protože ruské kanály stále více vysílaly protiukrajinskou propagandu. Ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany proto postupně všechny ruské a proruské televizní stanice na území Ukrajiny zakázala. Poslední takový program vypnuli letos 11. února, necelé dva týdny před ruskou invazí na Ukrajinu. Šlo o program Naša, který v Charkově provozoval Jevhenij Murajev, někdejší poslanec prokremelské opoziční ukrajinské strany Naša.
Ukrajina při přechodu na DVB-T2 ztrojnásobila výkon vysílače směřujícího na Krym
Boj s proruskou propagandou
Televize byla dlouhodobě ve sporu s ukrajinskou radou pro rozhlasové a televizní vysílání a hrozilo jí odejmutí licence za porušování standardů novinářské práce, propagaci rasismu a nenávistné projevy ve vysílání. Nesplňovala také zákonnou kvótu pro podíl vysílání v ukrajinštině, jež měl tvořit 75 procent celkového vysílacího času. Murajev, který za vlády proruského prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče byl členem vlády, měl být podle britské rozvědky adeptem na nového ukrajinského prezidenta, pokud by se ruským invazní jednotkám podařilo obsadit Kyjev a zajmout Volodymyra Zelenského. Podle jiných informací se měl prezidentem stát znovu Janukovyč, který během prvních dní invaze pobývat v Bělorusku a měl vyčkávat na obsazení Kyjeva.
Jestliže na územích, která měla Ukrajina do začátku ruské invaze pod kontrolou, docházelo k omezování vysílání ruských a proruských kanálů, na okupovaných územích naopak nebylo možné přijímat vysílání z Ukrajiny. To si současná ukrajinská vláda moc dobře uvědomovala, takže loni v létě přišla s myšlenkou vybudování sítě vysílačů podél okupovaných území, z nichž měl vysílat multiplex s hlavními ukrajinskými programy. „Mnoho Ukrajinců, zejména v příhraničních oblastech, může sledovat pouze kanály sousedních zemí. Zvláště hrozivá je situace na hranici s agresorskou zemí a dočasně okupovanými územími. Jediným zdrojem informací jsou tam propagandistické kanály našeho souseda. Vybudování státního multiplexu poskytne občanům Ukrajiny příležitost vrátit se k příjmu ukrajinského vysílání, které jim poskytne informace nezkreslené propagandou,“ uvedl tehdy Volodymyr Trofimenko, zástupce ředitele Státní speciální komunikační služby.
Vysílání pro Donbas se nestihlo
Spuštění speciální televizní sítě si mělo vyžádat výstavbu 158 nových vysílačů, z nichž by mohlo v rámci nového multiplexu vysílat až 12 televizních a tři rozhlasové programy. Síť měla vystavět společnost Broadcasting, Radiocommunications and Television Concern (BRT) a ručit za ni měl stát, který počítal s náklady 490 milionů hřiven (15,4 milionu euro, tj. 400 milionů korun). Ukrajina ale nové vysílače nestačila postavit. Země se po napadení Ruskem rozhodla alespoň integrovat všechny národní televizní programy do jediné terestrické sítě. „Toto rozhodnutí bylo přijato o ohledem na přímou vojenskou agresi Ruské federace, aktivní šíření dezinformací ze strany agresora, zkreslování informací, jakožto i ospravedlňování či popírání ozbrojené agrese Ruské federace proti Ukrajině, a má zajistit šíření pravdy o válce v době stanného práva na Ukrajině,“ zdůvodnila tento krok ukrajinská národní rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
Nezahálelo ale ani Rusko. Zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín, který trávil první týdny invaze na východní Ukrajině, si koncem dubna při cestě zpět do Varšavy, kde působí jako stálý zpravodaj ČRo, všiml, že na střední Ukrajině šlo na autorádio naprosto bez problémů naladit první program ruského státního rozhlasu. Ten by přitom neměl být tak daleko od ruských hranic zachytitelný. V Chersonské oblasti, kterou ruští vojáci částečně ovládli již v březnu, okupační správa začátkem tohoto měsíce napojila tamní internetové sítě na Rusko a odřízla tak místní obyvatele od ukrajinských internetových stránek. Ruský internet je od začátku invaze na Ukrajinu značně omezený, země zakázala Facebook, Twitter, Instagram a další globální sociální sítě. Všechny ruské společnosti musely přesunout své servery do Ruska, kde jsou pod přímou kontrolou státu.
Ukrajina sloučí své TV do jedné sítě Země se tak brání ruské propagandě
Internet Starlink k nezaplacení
Ukrajinské mobilní sítě se také staly terčem ruských útoků a v řadě lokalit je jejich dostupnost omezena nebo zcela nemožná. Výraznou čáru přes rozpočet ale Rusku udělal Elon Musk, který Ukrajině poskytl zdarma přístup ke svému satelitnímu internetu Starlink. Ten Rusové nemůžou nijak vyřadit z provozu a ukrajinská strana ho používá pro komunikaci, ale i navádění útočných dronů, jejichž prostřednictvím likvidují Rusům těžkou vojenskou techniku. Starlink představuje separátní komunikační síť, jejímž prostřednictvím lze zachovat i televizní a rozhlasové vysílání, i kdyby Rusové zlikvidovali všechny ukrajinské televizní a rozhlasové vysílače. Na druhou stranu, pro příjem satelitního internetu Starlink je třeba speciální anténa, kterou nemá každý. Elon Musk nechal na Ukrajinu v několika vlnách zaslat příjmová zařízení, ta však byla určena výhradně pro armádu, zdravotníky, spojaře a místní úřady.
Velkou neznámou je útok na rozhlasové vysílače v Podněstří, který 26. dubna vyřadil vysílání ruských propagandistických stanic určené pro posluchače ve Spojených státech, Latinské Americe a dalších zemích. Vysílací věže stály u vesnice Maiac v Grigoriopolském okrese a podle záběrů televize Nexta se po útoku obě zřítily. Podněstří je částí Moldavska, které od 90. let minulého století ovládají proruští separatisté. Rusko chce údajně toto území propojit s ukrajinskými regiony na černomořském pobřeží tak, aby Ukrajina úplně ztratila přístup k Černému moři. Podobným způsobem Rusko už odřízlo Ukrajinu od Azovského moře a získalo by kontrolu podél celé severní, východní a jižní hranice Ukrajiny.
Ukrajině se daří udržet televizní a rozhlasové vysílání na většině svého území
Přes ruské snahy o znemožnění vysílání ukrajinských televizních a rozhlasových stanic se Ukrajině daří zajišťovat vysílání na většině území. Přesahy jednotlivých vysílačů jsou poměrně velké, takže vyřazení jednoho vysílače z provozu obvykle neznamená významnější ztrátu pokrytí. Pro Ukrajince je televizní a hlavně rozhlasové jednou z klíčových distribučních platforem, která funguje i v lokalitách s nedostupným internetem či přerušenými dodávkami elektrické energie. Vedle vojenské techniky proudí na Ukrajinu také potřebné vysílací technologie, které nahrazují poškozené vysílače a další techniku.
Příkladem může být Český rozhlas, který na žádost ukrajinské veřejnoprávní vysílací společnosti UA:PBC doručil na Ukrajinu technické vybavení pro zřízení provizorního rozhlasového pracoviště. Televizní a rozhlasová studia na Ukrajině profesionálně fungují, důkazem je vysílání ukrajinské veřejnoprávní rozhlasové stanice na českém území v DAB+ síti Českého rozhlasu s pokrytím 95% obyvatel a televizní stanice 1+1, která vysílá v celoplošné DVB-T2 síti Českých Radiokomunikací.
