Konferenci o digitalizaci a médiích DIGIMEDIA 2022 (již 17. v pořadí) předcházely dvě mediální zprávy.
Česká televize v předvečer oznámila, že musí začít šetřit a že ukončí distribuci programu ČT 3. Několik dní před tím komerční provozovatel DVB-T2, Skylink, ukončí šíření placené zemské televize Antena+ z pražského vysílače v Ládví. Očekávaný střet o budoucnosti terestrické televize mezi provozovateli a operátory vysílání a předsedkyní ČTÚ se nakonec z důvodu jejího náhlého onemocnění nekonal.
Jaká bude další etapa rozvoje terestrické televize?
Očekávané kontroverze však naplnil první blok o špatném pokrytí DVB-T2 s otázkou, kde se stala vlastně chyba v průběhu druhé televizní digitalizace. K problému byla dokonce ustanovena senátní komise, která vychází ze stížností starostů některých obcí z roku 2020. Pokusme se na situaci podívat trochu s nadhledem a z pohledu diskutujících k tomuto tématu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v září 2021 ve své zprávě konstatovalo, že „přechod na DVB – T2 vysílání, spojený s rekonfigurací sítí a masivním využitím rozsáhlých sítí SFN, vede obecně na významně vyšší efektivitu využití disponibilního rádiového spektra, přestože důsledkem jsou i některé problémy. Zvolený postup umožnil provést včasné uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz a jejich následné využití pro mobilní datové služby.“
President pořádající Asociace českých reklamních agentur Pavel Brabec (vlevo) s náměstkem ministra průmyslu a obchodu Petrem Očkem (vpravo) a Petrem Vítkem ze stejného ministerstva před zahájením konference (Foto: Václav Udatný)
Při tom jedno z otevřených témat, které by se mělo projevit v rámci případné aktualizace Strategie rozvoje zemského digitálního vysílání v ČR (2016), je vyhodnocení stávajícího dlouhodobějšího provozu vysílacích sítí, tj. nejméně v období do roku 2022 a zvážit případné doplnění využívaných rádiových kanálů tam, kde je to možné či nutné a ekonomicky proveditelné. Tím, kdo je k tomu zmocněn je ČTÚ. Původně pozvaná předsedkyně ČTÚ se však z důvodu nemoci krátce před zahájením konference omluvila, takže ani nemohla k této problematice dát bližší vysvětlení Ale zástupce MPO Petr Očko alespoň potvrdil, že zpráva podle požadavku byla na MPO do termínu 31.5. doručena. Dokument bude jedním ze vstupů, který bude představen speciálně vytvořené senátní komisi.
Pokud se vrátíme pár let zpět, tak je nutno říct, že plánování sítí bylo od samého počátku vztaženo na příjem na vnější anténu a požadavky provozovatelů vysílání do redukovaného spektra nových sítí (bez TV kanálů 49-60) umístit jejich početné programy do multiplexů s kapacitou 33,3 Mb/s. Takže problémy, které někteří diváci hlásili, byly obvykle způsobeny nevhodnou anténou, často vnitřní aktivní (Josef Uher, NOVA). Ty se sem v počátcích vozily z Německa, kde na ně probíhala reklamní kampaň. Jenže, plánování v Německu bylo na vnitřní anténu, a také na menší regionální SFN se vzdáleností ochranného intervalu do 80 km. Rovněž počet nosných je 16k a použitá modulace je robustnější 64 QAM s tím, že potom datová rychlost je jen 22 Mb/s s čímž souviselo i vnitřní vybavení dovážených STB a televizních přijímačů a tím docházelo k problémům s příjmem. Zde je nutno zmínit, že při laboratorní certifikaci přijímačů nebylo možno měřit schopnost zpracování delšího ochranného intervalu 134 km na konfiguraci našich sítí.
Jsou SFN sítě příčinou problematického příjmu DVB-T2 v některých obcích?
Michal Kratochvíl (vpravo): „ČT podle zákona má za povinnost pokrýt 95 % obyvatelstva. Ideální je pokrytí 100 %, ale je to i financích, je to veřejná služba, nebo plýtvání veřejnými prostředky?“ (Foto: Václav Udatný)
Problémy byly registrovány zejména v době inverzního počasí, to znamená nebyly stálé, a proto obtížně měřitelné. Jsou postiženy desetitisíce diváků, jak tvrdí MPO? Česká televize (ČT), jako provozovatel veřejnoprávní sítě, to těžko může vyhodnotit, nedisponuje speciální měřící technikou a problémy jsou ovlivněny jak časově různě i místně působícím inverzním charakterem počasí, tak i rušením z Polska, uvedl Michal Kratochvíl z ČT. Pokud však problémy byly trvalého rázu, jako například v oblasti Vrchlabí, získala ČT dodatečné kmitočty, na kterých operátor vystavěl nové vysílače (Marcel Procházka, CRA).
Na tomto místě je také dobré si uvědomit, že v analogové době síť jednoho programu byla tvořena desítkami základních vysílačů, dalšími desítkami doplňkových vysílačů o středním výkonu a stovkami malých převáděčů, často jen s dopadem pro jednu obec, a jejich počet dosahoval řádově 500. Pokud se nemýlím, ČT v analogové době provozovala 1100 vysílacích zařízení pro své dva programy ve srovnání s přibližně 120 dnešními 6 distribuovanými programy. V devadesátých letech také bylo zvykem, že starostové obcí požadovali „analogově“ kvalitní signál pro své obyvatele. V té době se za distribuci hradily regulované ceny. Po vstupu soukromých televizí s jejich programy pak byli někteří starostové překvapení, že komerční provozovatelé vyhodnocovali nejenom technické pokrytí podrobným měřením, ale i ekonomickou návratnost s ohledem na získaný přírůstek počtu diváků.
Kde se stala chyba?
Na tuto otázku reagoval Čeněk Pavelka: ČMI nevidí žádné velké problémy. Přechod byl vyhodnocen jako úspěšný jak zprávou MPO, tak ČT. Ukončení bylo v roce 2020, dnes je rok 2022. Kde se to najednou vzalo? Není to trochu uměle vytvořený zpolitizovaný problém? Mimořádné atmosférické podmínky nelze plánovat, je to spíš zajímavost. Je to i problém přijímačů, který již ale většina výrobců vyřešila. A tudíž tento problém, vícečetných signálů v rámci ochranného pásma, nelze řešit rozbitím sítě SFN, nebo dalším přeplánováním, nebo případně přechodem, což by se asi divákům moc nelíbilo. Počty stížností na příjem od roku 2013 jsou konstantní, kde se najednou vzaly ty deseti tisíce nespokojených? Žádná chyba se nestala. Problémy jsou spojeny se špatnými anténami, zejména použitím pokojových. A v případě těch ojedinělých problémů je možno vždy instalovat po konzultaci s odborníkem anténní systém, nebo požádat ČT, v případě veřejnoprávního multiplexu o vydání bezplatné karty na satelitní příjem programů České televize.
Čeněk Pavelka (ČMI): „Žádná chyba se nestala“ (Foto: Václav Udatný)
V této souvislosti padla i otázka na využití kmitočtů rozvojových sítí, které dosud ČTÚ nepřidělilo. To je nutné vidět z pohledu vývoje dalšího využití rádiového spektra v UHF pásmu, což souvisí s konáním světové radiokomunikační konference WRC v roce 2023. Dle výše zmíněné Strategie „není možné v krajní situaci vyloučit i prolomení dosud garantované hranice roku 2030“ pro služby TV vysílání, což by vedlo k likvidaci jedné sítě a poškození sítí ostatních. K tomu Petr Očko (MPO) řekl, že se reálný provoz stávajících sítí bude vyhodnocovat minimálně 2 roky po přechodu na DVB-T2 a dále řešit v rámci expertní skupiny. WRC 23 zjevně definitivně nerozhodne co s kmitočty 600MHz pásma a pozice ČR bude ještě diskutována.
Co se stane po roce 2030 s terestrickým TV vysíláním v Česku?
Na poslední konferenci Digimedia šokoval názor paní předsedkyně Továrkové, že by televizní vysílání mělo být po roce 2030 převedeno na internet, protože v okolních státech má malou penetraci, jako příklad bylo uvedeno Německo s hodnotou 5 %. „Ano je to tak, ale důvod je ten, že v Německu je to placená televize. Nejsilněji je zastoupeno satelitní vysílání, které je FTA“, doplnil Marcel Procházka (CRA). Opak je však pravdou v Evropě je terestrická platforma oblíbená v mnoha zemích. A doplnil, že regulace v oblasti kmitočtů by nezasáhla jen televize, ale i PMSE, což jsou kmitočty pro bezdrátové mikrofony a další produkční prostředky. To potvrzuje i Josef Uher, všechny společnosti, které používají bezdrátové mikrofony musely už při přechodu na DVB-T2 masivně investovat.
Nikola Chrenčíková Pařízková (Digital Broadcasting): „S ČRA se jednoznačně shodneme o budoucnosti terestriky po roce 2030 v tom, když Marcel Procházka pevně věří, že se Česká republika i po roce 2030 bude snažit kmitočty pro terestrické vysílání udržet.“ (Foto: Václav Udatný)
Ale budoucnost televizního vysílání nezáleží jen kmitočtech a disponibilním spektru. Budoucnost určuje technologický vývoj. A není pochyb o tom, že to budou technologie založené na internetovém protokolu IP, což ale není internet – celosvětová síť vzájemně propojených počítačů na principu IP protokolu. K tomu směřují standardy DVB-I, případně DVB-NIP (nativní IP), které by měly být použitelné i v sítích 5G Broadcast, ruku v ruce s dalšími ještě úspornějšími kompresními standardy. To uvedl ve své prezentaci náměstek Petr Očko (MPO).
V panelu diskutujících platila shoda, že 5G Broadcast (psali jsme vícekrát v souvislosti s již 2 měsíce probíhajícími testy Českých radiokomunikací) rozhodně stojí za prozkoumání. Názory diskutujících jaká bude další etapa terestrické televize jsme přinesli v online reportáži.
Sledovali jsme živě: DIGIMEDIA 2022 Konference o TV, rádiích a videoslužbách
Zajímavá byla prezentace Atmedia indexu, zahrnutá ještě v tomto bloku a předjímající náplň dalšího diskusního panelu, o vzrůstající ochotě české populace platit za TV a video obsah
Streamovací války v Česku: Kdo porazí Netflix?
Diskuse je zachycena ve výše uvedené reportáži. Netflix se stal nejrozšířenější placenou platformou nejen v Evropě, ale i v Česku. Podle agentury Nielsen Admossphere je zastoupení mezi uživateli smart televizorů u nás toto: Netflix 38 %, HBO Max 22 % a Voyo 15 %. Bohužel žádný zástupce z prvních dvou na konferenci nepřišel, takže o nějaké válce, kterou sliboval titulek 2. bloku, nemohla být ani řeč.
Daniel Grunt (VOYO): „Daří se nám lépe než jsme plánovali a VOYO je prémiová služba.“ (Foto: Václav Udatný)
Dnes na chytrých televizorech jsou instalovány aplikace nejrůznějších služeb, které diváka často lákají na vlastní exklusivní pořady a filmy. Většímu rozšíření do českých domácností brání různé operační systémy různých výrobců TV přijímačů na jedné straně a vývoj aplikací poskytovatelů služby a nutnost jejich aktualizací se změnou OS. Problémem je, že ne všechny aplikace jsou ve všech těchto televizorech. Na příklad Samsung pouští do svého operačního systému aplikace, které mají dostatečnou technickou kvalitu. I když Tizen obsahuje okolo tisíce různých aplikací, pouze pár desítek je z nich využíváno podstatnou většinou diváků. Při tom na diváky čeká u méně známých aplikací nejdříve nutnost její instalace a následné přihlášení ke službě přes internet. Navíc postupy zprovoznění se případ od případu různí. Tím jsou malé specializované aplikace často v nevýhodě, jako třeba Dramox, který byl v diskusním panelu zastoupen Martinem Zavadilem, který se v Apple TV dá zrcadlit na televizi přes další aplikaci AirPlay.
Martin Cepek (CRA): „Český trh je hodně specifický. Jsem přesvědčen, že český obsah je král.“ (Foto: Václav Udatný)
Většímu podílu českých placených služeb a konkurencí velkých zahraničních společností by byla integrace do jednoho portálu s co nejjednodušším ovládáním. Pokusy zde v minulosti byly, ale k dohodě dosud nedošlo. Možná, že jmenování ředitele Broadcastingu Českých radiokomunikací Martina Cepka by mohlo tyto ledy prolomit, když v zákulisí mi prozradil, že vidí mnoho byznysových příležitostí u CRA v oblasti broadcastingu. Kromě toho souzněl s ostatními panelisty, že český program je pro českého diváka nejdůležitější.
DAB+ a šance soukromých rádií na vlastní výběrové řízení na kmitočty
Jedná se o kmitočty VHF neboli původně ve III. TV pásmu, které byly schváleny Ženevskou dohodou GE06 a následně z 8MHz šířku TV pásma sestaveny do bloků pro DAB po 7MHz (resp. 4 bloků po 1,712MHz). Důvodem stále odkládaného vypsání výběrového řízení na kmitočtové příděly na řádné celoplošné sítě je požadavek komerčních subjektů na možnosti regionálního odpojování. Z tohoto důvodu se dá předpokládat, že podmínky tendru budou vypsány až na jaře příštího roku, jak potvrdil Jiří Duchač (ČTÚ). Další podrobnosti nalezne čtenář v samostatném článku o poslední panelové diskusi.
DAB+ zdrží špatná modelace sítí Komerční rádia chtějí regionalizovat
V závěrečné diskusi došlo i na legislativní problémy s vysílacími licencemi. Je známo, že na podporu rozhlasové digitalizace byly stávajícím provozovatelům rozhlasového vysílání vydány tzv. transformační licence (na základě zákona z roku 2009) na silné ženevské kmitočty, a to bez přesoutěžení s platností až na 27 let přičemž nebyla řešena otázka případné nepovolené podpory subjektů s těmito transformačními licencemi. Do toho vstoupila v červenci 2021 úprava původního zákona z roku 2009, která stanovuje datum pro rozhodnutí o přechodu na digitální vysílání na 10. říjen 2022. Pokud k tomuto datu nebude přijato usnesení vlády o přechodu, tak transformační licence nezaniknou a zanikají až 3 roky po tomto usnesení vlády, které ale vůbec nemusí být přijato.
Je vůbec přechod analogu na DAB+ reálný?
Nově udělované licence po 10. říjnu tohoto roku budou platit dle zákona na 8 let s prodloužením o dalších 8, avšak licence udělené po 1.7.2009 zaniknou 10. října 2025. Budou zde tři typy vysílacích licencí: 110 transformačních s platností pravděpodobně na navždy, 120 licencí z období 2009–2022, jejichž platnost skončí v říjnu 2025 a nové licence, od října tohoto roku, jak na konferenci Radiokomunikace na podzim loňského roku osvětlil zástupce z RRTV.
Zdánlivě to není problém operátorů sítí, ale ti musí se svými klienty – jednotlivými poskytovateli rozhlasového obsahu – uzavřít smlouvy, nebo alespoň vědět s kým a na jakou dobu jim službu digitálního vysílání mohou poskytovat. A ta přechodná doba nejistoty je doba tříletá od letošního října do října 2025. A který ekonom schválí technologické investice na odpojovanou celoplošnou síť na dobu tří let?
Karel Zýka (ČRo): „DAB+ nyní představuje moderní a zároveň robustní distribuční platformu.“ (Foto: Václav Udatný)
Jedno je jisté. Mluvit o přechodu na DAB+ je dnes mimo realitu, budou zde existovat souběžně všechny platformy rozhlasového vysílání FM, DAB, internetová online včetně různých typů hybridního poslechu lineární i nelineární distribuce formou Radio DNS. Do budoucna, po roce 2025 je možno předpokládat rozvoj online přes sítě 5G IP a klasickou jednosměrnou distribuci 5G Broadcast, jak uvedl Karel Zýka (ČRo).
Daniel Sedláček (Media Marketing Services): „DAB+ není digitalizace“, v sousedství Jiřího Hrabáka (vpravo) z Rádia Impuls (Foto: Václav Udatný)
Rozhlasový trh je zakonzervován, rozvoj nových technologií je dnes podporován 22 programy veřejnoprávního Českého rozhlasu. Utvořené 4 velké mediální domy sice nevylučují vstoupit do DAB+, ale za předpokladu ekonomické udržitelnosti. Podle nich Nové technologie nemají dostatečnou penetraci (Daniel Sedláček, MMS jako součást holdingu Media Bohemia). To vlastně naznačuje právě ČRo, který se svým portfoliem oslovuje téměř všechny zájmové skupiny posluchačů na všech distribučních platformách a oslovení dalších skupin posluchačů komerčními subjekty je velmi obtížné.
Pavel Brabec (president AČRA-MK): „Úsměvně zakončuji letošní konferenci a příště nashle.“ (Foto: Václav Udatný)
