Druhým měsícem vede České Radiokomunikace nový generální ředitel Miloš Mastník. Někdejší obchodní ředitel CRA ve funkci nahradil Víta Vážana a chystá se ve firmě provést určité změny, které se dotknou i vysílacích služeb.

Ty byly dosud hlavním zdrojem příjmů CRA a stále představují důležitou součást podnikatelských aktivit firmy. České Radiokomunikace se ale stále více orientují i na datové služby, poskytování cloudových služeb a chtějí tuto část svých aktivit propojit s vysíláním. Rády by se například jako provozovatel ujaly projektu „Czechflix“, který by agregoval obsah největších českých televizních skupin na jednom místě jako tuzemská obdoba Netflixu.

1. června oznámily České Radiokomunikace (CRA) změnu na pozici generálního ředitele, 1. července jste ve funkci nahradil Víta Vážana. Jak moc to byla očekávaná změna?

Rozhodně neočekávaná.

Z čistého nebe?

Dá se to tak říct.

Jak dlouho jste se rozmýšlel, že nabídku přijmete, respektive kolik času jste měl na rozmyšlenou?

Asi dva dny. Vlastník CRA přijel do Prahy, řešili jsme to osobně.

S jakou vizí jste nastupoval do čela Českých Radiokomunikací? Váš hlavní obor, vysílací služby, je trochu upozaďovaný nástupem datových služeb, cloudu, apod.

Vzhledem k tomu, že jsem ve firmě už skoro šest let, mám poměrně dobrou představu o tom, co chceme dělat a jakým směrem chceme jít. Nemyslím si, že by vysílací služby neměly úplně zářivou budoucnost, jak říkáte. Už pět let ale pracujeme na tom, abychom měli víc nohou, na kterých stojíme. Takže zatímco před pěti lety tvořily vysílací služby asi 70 procent našeho byznysu, v letošním roce to je 50 na 50 vysílací služby a všechny ostatní naše aktivity.

Čím to?

Je to hlavně díky, tomu, že se nám povedlo nastartovat byznys datových center a cloudových služeb, kde se nám daří růst několik let po sobě o víc než 20 procent. Daří se nám poskytovat služby virtuálních privátních sítí, ať už na bázi multiprotokolového switchingu (MPLS) nebo softwarově-definovaných rozlehlých sítí SD-WAN pro korporátní zákazníky. Poměrně důležitou součástí byznysu pro nás začíná být i IOT, který jsme se tři čtyři roky učili a teď ho už dokážeme monetizovat. Takže ta vize je jednak růst organicky, což se nám v posledních letech daří, ale také se zaměřit na rozvoj Broadcastingu, kterému náš vlastník věří, stejně jako mu věříme i my.

V čem berete tu jistotu, že vysílací služby budou dál hrát tak důležitou roli?

Jsme přesvědčená o tom, že geopolitická situace nahrává tomu, aby Broadcasting existoval i po roce 2030. Broadcasting je vysoce spolehlivou, kyberneticky odolnou a energeticky efektivní platformou. Navíc pomáháme rozvíjet digitální rozhlasové vysílání DAB+. Naše služby směřují k OTT a HbbTV, což jsou všechno aktivity, které umožňují broadcastingu další rozvoj. Chystáme se růst i anorganicky, plánujeme výstavbu velkého datového centra na Zbraslavi a díváme se po možných akvizicích, které by nám pomohly posunout byznys zase dál.

Říkáte, že nevysílací služby v úhrnu představují zhruba polovinu vašeho obratu. Která z těch „neobroadcastingových noh“ je v současné době nejsilnější?

Dá se to rozdělit do několika podskupin. Jednak máme zhruba 660 věží, které nám generují relativně stabilní byznys, protože tuto infrastrukturu pronajímáme mobilním operátorům a internetovým poskytovatelům, kteří si na tyto věže umisťují antény a další aktivní technologie. Zároveň ale tyto věže používáme i pro Point-to-point mikrovlnné spoje a pracujeme i na dalších projektech, například pro ministerstvo vnitra. To je stabilní část našich aktivit. A tou, která nejvíce roste, je byznys pro korporátní zákazníky, kde jde o kombinaci datových služeb, cloudu, datových center, bezpečnosti a částečně jdeme i do managovaných služeb a outsourcingu IT. Jde například o velké projekty na managované wi-fi sítě. Vypracovali jsme se tedy na plnohodnotného standardního telekomunikačního operátora čistě v B2B světě.

Půjdete nadále cestou nabízení kapacity pro free-to-air programy, nebo zkusíte i kódované s podmíněným přístupem?

Primárně jsme poskytovatelem free-to-air služeb. Věříme, že toto vysílání má u nás prostor, koneckonců penetrace tohoto vysílání v domácnostech dosahuje okolo 54 procent a pokud se nepletu, v celé Evropě to se pořád okolo 42 procent. Hodně se mluví o IPTV, ale dlouhodobě nejsilnější evropskou distribuční platformou je právě pozemní vysílání, které je využíváno hlavně pro free-to-air vysílání. Považujeme tuto službu za klíčovou, protože český divák je v tomto ohledu dost konzervativní. Dalším úkolem v rámci našeho business developmentu je rozvoj našich HbbTV služeb, které se snažíme neustále rozšiřovat, a pak také OTT platforma, u které se bavíme s majiteli obsahu, zda není prostor pro nějaký agregátor českého obsahu. Takže i toto je nějaký směr, kterým se díváme a tam se můžeme teoreticky bavit o nových službách a novém obsahu poskytovaných přes OTT za úplatu. Ale stále v kombinaci s free-to-air vysíláním.

Když zmiňujeme OTT službu coby generátora českého obsahu, mělo by to být něco ve smyslu „Czechflixu“, o kterém hovořil generální ředitel České televize Petr Dvořák a do kterého chtěl zapojit i televizní skupiny Nova a Prima?

Může být.

Šli byste do toho s nimi jako partner nebo technický provozovatel?

Myslíme si, že můžeme být logicky přirozeným partnerem a stát se platformou pro tento projekt.

Čili přímo provozovatelem?

Přesně tak.

Ale to byste vykročili do B2C segmentu, kde jste se zatím nepohybovali.

Je to jeden směr, o kterém uvažujeme a nechceme rigidně říkat, že celou dobu budeme striktně zaměřeni na B2B, protože byznys se rozvíjí a s tím se mohou měnit byznys modely.

Jaké další digitální platformy máte v plánu?

Národní OTT platforma by mohla být velmi zajímavým řešením jak pro televizní stanice, tak i diváky. A pak je tu ještě jedna věc, na kterou nechci zapomenout, a tím je DAB. Jde nám o rozvoj digitálního rozhlasového vysílání, ale je potřeba změnit legislativu, protože podle té stávající může jeden provozovatel mít jen dvě celoplošné stanice, což podle nás v éře DAB nedává vůbec smysl. Šlo o omezení v rámci analogového FM pásma, kde nebyl prostor. Ale digitální vysílání DAB umožňuje v jednom multiplexu šířit až 15 stanic. Do budoucna by se také měl podpořit prodej přijímačů DAB. Dnes je na trhu řada rádií, která v sobě nemají DAB tuner, takže podle nás by dávalo smysl, kdyby výrobci a prodejci museli uvádět na trh pouze přijímače, které mají i digitální tuner, stejně jako je to v nových automobilech, které musí být podle EU legislativy vybaveny vedle FM i DAB tunerem.

Podobně se při první televizní digitalizaci nesměly prodávat televizory bez digitálního tuneru.

Ano, a my se to snažíme podpořit tím, že máme vlastní certifikaci „DAB+ ověřeno“ a certifikované přijímače jsou označeny touto nálepkou stejně, jako jsme to dělali u televizorů s tunerem DVB-T2. A opět se nabízí i myšlenka OTT platformy pro rádia, v níž bychom mohli sdružit provozovatele internetových a DAB stanic a nabízet jejich podcasty na bázi aplikace nebo webového rozhraní, aby si posluchači mohli na jednom místě zpětně pouštět obsah z jakékoli rozhlasové stanice.

Čili takový agregátor obsahu partnerských rádií.

Přesně tak.

To je zajímavé.

A nesmíme zapomenout ani na 5G Broadcast, protože jsme přesvědčeni o tom, že ať už třeba s přihlédnutím k ESG (společensky odpovědným projektům, pozn. red.) a ekologii, může možnost Point-to-multipoint šíření signálu, aniž by se přitom zatěžoval celý IP ekosystém a konzumovalo se přitom obrovské množství energie, do budoucna dávat smysl. A také se ukazuje, že ze strategického hlediska je pro stát a jeho kritické složky terestrické vysílání důležité, protože jim umožňuje překlenutí určitých, například bezpečnostních situací. Pokud by mělo být televizní nebo rozhlasové vysílání závislé vyloženě jenom na IP, rizikovost napadení takového řešení je nesrovnatelně větší, než když existuje alternativa v podobě Free-to-air vysílání.

Narážíte tím na prohlášení předsedkyně Rady Českého telekomunikačního úřadu ČTÚ) Hany Továrkové z loňské konference DIGIMEDIA 2021, že by televizní vysílání mělo přejít po roce 2030 na internet?

Já se s takovým názorem absolutně neztotožňuji. Od té doby se ale změnila geopolitická situace a je vidět, že tuto otázku velmi intenzivně diskutují i jiné státy. Víme, že Německo si dokonce dalo do programového prohlášení vlády, že chce udržet terestrické vysílání po roce 2030. Rakousko k tomu už také směřuje. Jsem prakticky přesvědčený o tom, že příští rok, kdy se bude rozhodovat o budoucnosti terestriky, dojde k rozhodnutí o prodloužení využívání UHF pásma pro televizní vysílání za rok 2030. V tomto smyslu je důležité připomenout ještě jednu věc: případné uvolnění pásem 500 a 600 MHz by mobilním operátorům přineslo navýšení celkového objemu kmitočtů jen okolo tří procent oproti tomu, co už dnes mají, zatímco terestrické vysílání by nemělo kde vysílat. A to je trochu nepoměr. Nemyslím si, že je možné sebrat kmitočty moderní digitální platformě, kterou využívá více než polovina domácností v ČR a více než 40 procent lidí v EU.

Diskutuje s vámi stát o dalším osudu pásma 600 MHz a přípravách postojů pro Světovou radiokomunikační konferenci 2023?

Ano, probíhají diskuse v rámci ministerstva průmyslu a obchodu a ČTÚ.

Senát před časem vyzval vládu, aby se co nejdříve vyjádřila k budoucnosti terestrického vysílání, nicméně oficiální postoj České republiky k této věci zatím žádný není. A ministerstvo průmyslu ani nesdělilo, co by chtělo doporučit vládě. Máte nějaké informace o tom, zda se tento postoj formuje?

Tohle ale není otázka na nás, s tím se musíte obrátit na ministerstvo průmyslu a obchodu.

Nicméně jste účastníkem těch diskusí, nezaznívají tam nějaké informace?

Nerad bych něco tlumočil.

Zmínil jste 5G Broadcast. Aktuálně tento standard testujete v Praze s programy České televize, Primy a Českého rozhlasu. Jak dlouho bude tento experiment pokračovat a co si od něj slibujete? Pro běžného diváka je toto vysílání nedostupné, protože na trhu nejsou žádné přijímače pro 5G Broadcast a vy sami máte jediný prototyp…

Primárně nám jde o to, jak se tato technologie chová v této části rádiového spektra. Chceme si ji osahat, mít určitý technologický náskok a v momentě, kdy se zde objeví chipsety pro přijímače, které budou podporovat 5G Broadcast, na to chceme být připraveni.

Platí, že by 5G Broadcast neměl nahradit současné vysílání DVB-T2, ale mělo by jít o souběžné terestrické vysílání pro mobilní zařízení, jako jsou mobily nebo tablety?

Stoprocentně ano. Ono je důležité říci, že dnes je v České republice propojeno optikou jen okolo 20 až 25 procent všech bázových stanic. Zbytek je propojený mikrovlnnými spoji a ta mají kapacitu do 2 GB, a to je samozřejmě dost úzké hrdlo. Pokud se k jedné takové základnové stanici připojí více uživatelů, kteří přes IP stream budou konzumovat obsah, nemusí se na ně dostat pásmo. Čili 5G Broadcast může zajistit výrazné snížení mobilních sítí.

Kde na něj chcete vzít kmitočty?

To je otázka další diskuse. Vzhledem k tomu, že 5G Broadcast vyžaduje speciální hardware pro příjem, očekáváme jeho zavedení za tři až pět let. Do té doby by se měla otázka kmitočtů pro sítě 5G Broadcast vyřešit.

Stále trváte na tom, že máte nárok na tzv. rozvojovou síť DVB-T2, kterou vám přisuzuje vládní Strategie rozvoje terestrické televize z roku 2016 za to, že jste předčasně a dobrovolně opustili pásmo 700 MHz a přešli se svými celoplošnými multiplexy na nový standard DVB-T2? To by možná mohly být kmitočty pro 5G Broadcast.

Strategie rozvoje pozemního televizního vysílání definuje uvolnění pásma 700 MHz pomocí přechodu na DVB-T2 a kompenzace za ztrátu kmitočtů, které jsme prokazatelně utrpěli. My jsme svůj závazek ohledně uvolnění pásma 700 MHz splnili a věříme, že stát splní druhou část dohody.

Vedle 5G Broadcast testujete také digitální rozhlasové vysílání DRM ze středovlnného vysílače v Českých Budějovicích. Tento standard se v České republice naposledy ověřoval někdy před deseti, možní více lety. Co si slibujete od DRM?

Je to jedna ze zajímavých digitálních technologií, kterou můžeme použit s využitím naší stávající infrastruktury. Za posledních deset let se tato technologie vývojově posunula. Zjišťujeme, jak funguje, jak je energeticky náročná a jak velké území můžeme pokrýt z jednoho vysílače.

DRM testujete na jednom z osmi středo a dlouhovlnných vysílačů, které jste ke konci loňského roku vypnuli, protože Český rozhlas jako váš klient se rozhodl tento typ vysílání ukončit. Co bude s těmi dalšími vysílači? Nedávno jste nechali odstřelit věže vysílače Topolná, čekají stejný osud třeba Liblice ve středních Čechách?

Potenciální využití pro DRM jsem už zmínil. U některých z dalších vysílačů, které jsou konstrukčně postaveny tak, že se na ně dají umisťovat další antény, což je třeba případ Dobrochova, kde je i přímá viditelnost na některé osídlené lokality, je využijeme pro datové služby. Dříve, když ty vysílače šířily vysílání na středních nebo dlouhých vlnách, to nebylo možné, protože nosič byl aktivní anténou. Co se týká Liblic, víme, že to je strategická infrastruktura a jednáme se státem jakým způsobem zajistit udržení vysílače v provozuschopném stavu jako studenou rezervu. I pouhá údržba analogových středovlnných vysílačů je velmi drahá a asi bychom se nechovali jako řádný hospodář, kdybychom je nadále udržovali bez vize i dlouhodobé ekonomické návratnosti. Ale tam, kde to bude dávat smysl, chceme tyto konstrukce určitě využít.

Jak jste vnímali negativní reakce na zbourání věží v Topolné? Zazněly i informace, že místní o plánovaném odstřelu nevěděli, což prý ale nebyla pravda.

My jsme o demolici se všemi zúčastněnými diskutovali a měli jsme veškerá potřebná povolení a souhlasy k tomu, abychom vysílací konstrukci odstranili. Podobné negativní reakce by pravděpodobně vznikly, kdyby vysílač nestál a my jsme ho tam měli dnes postavit: zvedla by se úplně stejná, ne-li ještě větší vlna odporu, takže ono to je vždy dvousečné.

Na červnové konferenci DIGIMEDIA 2022 zaznělo zajímavé srovnání energetické náročnosti provozu středo a dlouhovlnného vysílače s vysílačem FM a DAB. Technický ředitel Českého rozhlasu Karel Zýka to vypočítal tak, že středovlnné analogové vysílače spotřebovaly až stonásobky energie oproti digitálním. Je to opravdu tak velký rozdíl?

Ano, obrovský.

To by asi i stát měl mít zájem co nejdříve spustit celoplošné sítě pro digitální rozhlas. Zatím ale pro komerční rádia nejsou žádné celoplošné sítě a vy sami DAB provozujete na velmi omezeném území v Praze, Ostravě a Plzni. O kolik celoplošných sítí DAB+ byste měli zájem? ČTÚ by měl brzy vypsat tendry na DAB.

Na strategii toho, jak přistoupíme k tomu tendru, pracujeme, takže detaily si nechám pro sebe. Subjektů, které se budou o tyto sítě ucházet, bude více. Vzhledem k tomu, že jsem firma, která má za jeden z hlavních oborů šíření televizního a rozhlasového vysílání, logicky se budeme ucházet o kmitočty, abychom byli schopni poskytnout vysoké pokrytí digitálním rozhlasem našim zákazníkům.

Už nyní technicky zajišťujete provoz veřejnoprávní digitální sítě ČRo DAB+. Pokud získáte kmitočty pro vlastní síť určenou komerčním stanicím, bude tu veřejnoprávní z hlediska počtu vysílačů a dokrývačů kopírovat?

Rozhodně by to dávalo smysl. Bylo by velmi nešťastné, aby bylo jiné pokrytí DABu ČRo a soukromých rádií. Aby dával DAB smysl posluchačům, musí mít možnost přijímat nejenom veřejnoprávní vysílání ČRo, ale také soukromé rozhlasové stanice. Jakmile půjdeme naplno do DAB+, budeme chtít co nejrychleji pokrýt pokud možno celé území České republiky. Jedině tak bude největším stanicím dávat smysl, aby DAB využívaly a podporovaly ho.

Jak chcete přesvědčit komerční rádia, která vysílají v FM a nechtějí ho opouštět, aby vysílala zároveň v DABu?

Oproti analogovému vysílání jsou u DAB+ jasné výhody. Kromě audio signálu lze vysílat i grafika a doprovodné informace, což už dnes využívá Český rozhlas například u předpovědí počasí. A pak to může být samozřejmě cenová politika a fakt, že dnes už v FM pásmu není místo. Digitální sítě tedy dají komerčním stanicím prostor pro rozvoj jejich podnikání. Mohly by mnohem snáz a lépe zacílit na jednotlivé posluchačské skupiny. Dosud to bylo o tom celoplošně pokrýt co největší skupinu posluchačů, ale u DAB je mnohem snazší cílení na užší skupiny, protože v něm zkrátka je více prostoru.

A nebudou se rádia obávat toho, že to dopadne jako u televizí, kdy v analogu si rozdělily pozice Prima, Nova, Česká televize, možná tam trošku byla nějaká ještě jiná televize, v digitálu to je podobné, jenomže musí provozovat těch stanic mnohem víc a je to pro ně nákladnější? Nevyplatí se jim pokračovat raději jen v FM, kde pro udržení podílu na trhu nepotřebují provozovat hned několik celoplošných programů?

Z toho, jak je dnes FM pásmo zcela plné, je vidět, že poptávka po prostoru k vysílání dnes zdaleka převyšuje kapacitu analogových sítí. Proto si myslím, že rozvoj DABu dává jasný smysl, protože vznikne prostor pro další stanice. A znovu opakuji, že lepší zacílení může přinést provozovatelům vyšší příjmy z dobře cílené reklamy, stejně jako je to v případě televizních stanic.

Před rokem ministerstvo kultury odmítlo řešit přechod na DAB – tedy že se údajně o přechodu na DAB a vypínání FM pásma nikdy nemluvilo. Jak tedy vidíte budoucnost analogového FM pásma?

Když se rozhlédneme po Evropě, jediným příkladem, kde zrušili FM vysílání, je Norsko. Ani na tak rozvinutém trhu jako je Velká Británie, kde se v DAB vysílá už zhruba dvacet let, není stanoven termín vypnutí FM. U nás proto v dohledné době neočekávám změny v oblasti FM, naopak si myslím, že FM bude ještě relativně dlouhou dobu existovat vedle DAB+. Důvod je nasnadě, FM přijímačů je mezi lidmi velké množství, pokrytí celoplošných stanic je velmi dobré, na druhou stranu je dnes penetrace přijímačů DAB+ někde na úrovni osmi procent a to ještě především díky digitálním autorádiím. Očekávám proto poměrně dlouhou náběhovou křivku penetrace domácími přijímači, takže obě technologie budou určitě fungovat paralelně vedle sebe. Koexistence FM a DAB+ se podle mě nevylučuje.

Nebojíte se trochu toho, že DAB zabije internet a internetový poslech rádia, který je teď používanější než DAB?

To je stejné, jako kdybyste se zeptal, zda se nebojíme, že by internet mohl zabít terestrické televizní vysílání. Obě platformy mají vedle sebe místo. Pokud jsem doma na pevné konektivitě, můžu preferovat IP stream, ale u mobilního řešení podle mě uživatel spíš sáhne po volně šířeném signálu, aby si nevyčerpal data. Proto si myslím, že výhoda koexistence několika různých technologií je poměrně jasná a jednoznačná. Navíc internetový poslech rádia v posledních letech moc neroste, takže je otázkou, jaký má obchodní potenciál.

Když se vrátím k televiznímu vysílání, opravdu zcela vylučujete experimenty s placenými lineárními službami? Podobné služby existují u našich sousedů, ať už jde o Plustelku na Slovensku nebo Freenet TV v Německu.

Placené pozemní vysílání obchodně moc dobře nefunguje a příkladem může být právě Slovensko nebo Německo. Obliba pozemního vysílání je právě v tom, že je zdarma, příjem je obecně velmi snadný, spolehlivý a není potřeba žádná smlouva nebo připojení k internetu. Češi jsou v tomto smyslu dost konzervativní, takže se ukazuje, že představa, která tu panovala před deseti, že divák potřebuje 100 stanic, aby měl určitý komfort, je lichá. Navíc si myslíme, že může nastat určitý krátkodobý nebo střednědobý nárůst zájmu o terestrickou televizi, který může být spojený s ekonomickou krizí a jejími dopady na celou populaci. Takže zájem o Free-to-air vysílání může naopak ještě růst.

Sledovali jste počínání Skylinku, který se pokusil konkurovat vám a zkoušel právě placené vysílání v DVB-T2 v Praze? Nakonec musel svoji službu Anténa+ zrušit pro malý zájem diváků.

Sledovali jsme to, víme o tom. U takové služby je důležité zvolit správný byznys model, ale dál bych to asi nechtěl komentovat.

Skylink dokonce uvažoval o vlastní celoplošné síti DVB-T2. Ale je otázka, zdali by to mělo smysl, když v Praze, která je tržně nejsilnější, neuspěli.

Přesně tak. Musíme se na to podívat i v kontextu toho, jak se dnes vyvíjí počty předplatitelů různých platforem, jako je Netflix. Víme, co se děje poslední měsíce, takže to je opravdu o správném byznys modelu.

Myslíte tedy, že jsou lepší služby zdarma doplněné o reklamu než Pay TV?

To neříkám. Každá služba má svoji cílovou skupinu. Někdo upřednostňuje to, že si připlatí za možnost nekonzumovat reklamu. Ale je vidět, že uživatelů, kteří preferují Free-to-air verzi s reklamou, je tu stále dost.

Když se ještě vrátíme k roku 2030 a otázce opouštění, či neopouštění pásma 600 MHZ, co by to vůbec znamenalo pro terestrickou televizi u nás?

Byl by to samozřejmě velký problém, protože zbylá šíře pásma by nestačila na šíření toho, co dnes terestrická televize nabízí. Ale jak jsem už říkal, neočekávám, že se to stane.

A kdyby ano? Kmitočty máte garantované pouze do roku 2030, do stejného data máte podepsané smlouvy s dlouhodobými klienty.

Kdyby se to stalo, museli bychom kompletně celé populaci říct, že si za televizní služby bude platit. Podle mě to je poměrně citlivá politická otázka. Je to vidět i na diskusi okolo koncesionářských poplatků. Pochybuji, že by si někdo dovolil rušit terestrickou televizi, zvlášť v blízkosti jakýchkoli voleb, a vzal si na triko říci 5 milionům lidí, že si za televizi budou muset extra platit, jinak ji mít nebudou.

Vedle celoplošných televizních sítí DVB-T2 provozujete i regionální multiplexy. Jedním z nich je Regionální síť 8, která kdysi pokrývala všechna krajská města, pak musela být vypnuta, protože vysílala v uvolňovaném pásmu 700 MHz. Potom jste ale našli náhradní kmitočty, získali jste 18 lokalit, ale zatím jste všechny nespustili. Jaké máte s touto sítí plány?

Regionální síť 8 postupně spouštíme. Rychlost výstavby je limitována dodávkami technologií, tady pociťujeme globální problémy s nedostatkem chipů. Pro Regionální síť 8 připravujeme nová obchodní řešení, která nám umožní oslovit některé regionální a lokální subjekty, zda by neměly zájem o svoji vlastní platformu pro šíření informací. Přemýšlíme tedy, jak multiplex 8 celý zrevitalizovat.

A šlo by čistě jen o lineární vysílání, nebo třeba kombinaci s HbbTV?

Může to být samozřejmě kombinace obojího, jsme na to připraveni. Myslíme si ale, že nosná část je v lineárním vysílání, které může být samozřejmě podpořené HbbTV platformou.

Čili Regionální síť 8 bude odpojitelná po jednotlivých vysílačích, klienti nebudou muset vysílat v celé síti?

Prostřednictvím regionální sítě 8 se snažíme zákazníkům nabídnout ekonomicky efektivní vstup do světa vysílání. Abychom udrželi náklady na vysílání na co nejnižší úrovni, budeme vysílat stejný obsah v celé síti. V případě naplnění kapacity sítě můžeme uvažovat o regionalizaci této sítě.

Pojďme k velkým věžím, které provozujete. Jejich provoz je velmi nákladná záležitost, v současné době se přechází na digitální vysílání, třeba DAB se dá provozovat z malých věží, které nejsou tak energeticky nákladné. Jak to vidíte do budoucna? Má smysl udržovat velké věže, nebo je nahradit něčím, co bude ekonomicky výhodnější? Mám na mysli třeba Ještěd nebo Kojál.

Velké věže umožňují zajistit vysoké pokrytí signálem, takže jsou přes vyšší provozní náklady stále ekonomicky výhodné. Pokud se bavíme například o Ještědu, tak ten má mnohem větší využití než jen pro vysílání. Ono to není zvenku vidět, ale pod jeho pláštěm, který je pro elektromagnetické vlny prostupný, jsou desítky antén, které zabezpečují Point-to-point datové spoje a jiné komunikační systémy. Drtivá většina našich věží je obsypána spoustou mikrovlnných spojů, většinou od Ericssonu. Pro televizní vysílání využíváme 26 základních věží a zhruba 50 dokrývačů, ale celkem těch věží máme 660 a většinu používáme pro mobilní operátory a státní správu.

V portfoliu máme také zhruba 200 internetových poskytovatelů, kterým dodáváme vysoké kapacity pro přístup do internetu. A naše věže také využíváme pro velkoobchodní nabídku služeb pro ostatní operátory, kteří si staví vlastní datové služby, nebo pro naše vlastní klienty pro hlasové, internetové a datové služby. K tomu ještě máme naši vlastní síť pro internet věcí Lora, která má aktuálně skoro 1500 gatewayí, z toho okolo 400 na našich vlastních stožárech. Věže jsou tedy využitelné pro celou řadu dalších aktivit vedle vysílání.

Řada velkých věží je připojena na optickou síť a slouží jako agregační body pro základnové stanice mobilních operátorů. V některých lokalitách máme vedle stožárů také prostory, kde byly dříve umístěny analogové vysílací technologii. Tyto budovy dnes využíváme pro datová centra. Jde o Zlín, Pardubice, Ostravu, částečně Brno, uvažujeme o Českých Budějovicích a také o Ještědu.

Takže velké věže se vám zkrátka stále vyplatí.

Určitě ano. Zajišťují vysoké pokrytí pro televizní a rozhlasové vysílání a je na nich místo pro nové technologie, stačí je jenom vyměnit a jede se dál.

Už jsme nakousli, že podobně jako u televizního vysílání DVB-T2, kdy jste certifikovali přijímače, teď certifikujete i digitální rádia. Jaký je o tuto službu zájem mezi výrobci přijímačů? Certifikovaných rádií není tolik jako bývalo televizí. Je to tím, že rádií je na trhu méně než televizí, nebo obecně jde o menší zájem těch výrobců?

Ozvali se nám všichni významní dodavatelé DAB rádií. Porovnávat zájem o televizní přijímače a o DAB rádia se moc nedá, zvlášť když digitální rozhlas má omezené pokrytí a FM vysílání nebude vypnuto. Tomu odpovídá i zájem o certifikace přijímačů. U televizorů vznikl speciální D-Book s výčtem parametrů, které se testovaly. U rádií se kontroluje pouze několik parametrů: například schopnost přijímat několik definovaných síťových parametrů, diakritika u českého textu na displeji nebo přenos obrazu a dalších doplňkových informací.

Majitel CRA, fondy Cordiant Digital Infrastructure, zároveň vlastní polskou společnost EmiTel. Plánujete s ní nějaké synergie?

Ještě pořád ji definitivně nevlastní.

Dobrá, tak je to na dobré cestě.

Emitel je skutečně podobný v tom, že zabezpečuje šíření televizního a rozhlasového signálu v Polsku. Trochu se o od nás liší v tom, že v Polsku nemají konkurenci a trh je tam regulovaný. Na rozdíl od nás také nemají tak silnou telekomunikační síť, dělají primárně služby na ethernetové vrstvě. Určité synergie vidíme například v dalším rozvoji OTT platforem.

Probíhá už nějaká taková spolupráce s EmiTelem?

Ano, přes naše rámcové smlouvy s nadnárodními operátory, které EmiTel nemá, jsme schopni nabídnout služby, které EmiTel poskytuje v Polsku. Jde hlavně o datové služby. V tomto si můžeme pomoci. Dalším důležitým faktem je, že EmiTel má svoji IoT síť také na platformě Lora, čili zde vidíme možnost přeshraniční spolupráce s nabízením projektů, které máme v portfoliu u nás, klientům v Polsku a naopak. Určité sbližování tam tedy určitě je.

Poslední věc je taková kontroverzní a týká se ještě přechodu na DVB-T2. Evropská komise nedávno zpochybnila kompenzace České republiky operátorům sítí, které musely přecházet na DVB-T2. Jak se k tomu staví České radiokomunikace? Hrozí například, že byste nedostali slibované rozvojové sítě DVB-T2?

Díváme se na to tak, že jsme byli nuceni předčasně a vynuceně ukončit náš DVB-T byznys, do kterého jsme investovali nemalé prostředky. Proto nemáme pochyb o tom, že kompenzace jsou určitě namístě a zdaleka nám nevykompenzují to, co jsme ztratili odevzdáním kmitočtů v pásmu 700 MHz a přechodem na DVB-T2 jehož součástí bylo také nezbytné souběžné vysílání přechodových sítí. Nepochybujeme tedy o tom, že určitá míra kompenzací je legitimní. Evropská komise řeší finanční kompenzace za souběžné vysílání přechodových sítí, nikoli rozvojové sítě.

Spor dále probíhá?

V současné době probíhá hloubkové šetření Evropské komise, které poskytujeme všechny potřebné informace.

Úvodní foto: Václav Udatný

Štítky