Příznivci zachování vysílacích věží vypnutého středovlnného rozhlasového vysílače v Liblicích u Českého Brodu ve středních Čechách si mohou na čas oddechnout.
České Radiokomunikace (CRA) totiž oddálily rozhodnutí o osudu stavby a letos s věžemi nebudou nic podnikat. Zatím tedy nehrozí jejich odstřel jako u vysílače Topolná na Uherskohradišťsku, k němuž došlo minulý týden a který provázel velký zájem médií. „V letošním roce neplánujeme žádné změny u vysílacího střediska Liblice. Rozhodnout by se mělo v první polovině příštího roku,“ uvedla na dotaz serveru Televizníweb.cz Anna Tůmová, marketingová ředitelka CRA. Jednou z variant, jak vysílací věže zachovat, je využití středovlnného analogového rozhlasového vysílání pro záložní komunikaci mezi státem a občany v případě mimořádných bezpečnostních situací. Téměř všechny rozhlasové přijímače v domácnostech totiž umožňují příjem středovlnného vysílání, které má velmi dobré rádiové pokrytí. Možnost tohoto využití navrhuje i senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
Kdo by zaplatil mnohamilionovou údržbu?
Pro CRA by bylo další zachování vysílače a věží ztrátové, naposledy se z nich totiž vysílalo loni na Silvestra. Jako poslední je využíval Český rozhlas pro šíření signálu stanice Dvojka. Veřejnoprávní rozhlas se ale rozhodl ke konci loňského roku veškeré středovlnné a dlouhovlnné vysílání ukončit, což znamenalo definitivní vypnutí sedmi vysílačů rozmístěných po celé republice: kromě Liblic také v Karlových Varech, Českých Budějovicích, Dobrochově, Domamilu, Topolné a Ostravě – Svinovu. V Českých Budějovicích, kde je umístěn moderní tranzistorový vysílač Telefunken, nyní probíhá testování středovlnného digitálního rozhlasového vysílání ve standardu DRM. CRA takto šíří program Český rozhlas Radiožurnál. Další vysílače jsou zatím zakonzervovány.
Vysílací věže ve středočeských Liblicích jsou vůbec nejvyšší stavbou v České republice s výškou 355 metrů a zároveň se pyšní nejvýše jedoucím výtahem u nás, kterým se lze na vrchol věží dostat do výšky 350 metrů. Proti jejich případnému zbourání se vyslovil Spolek přátel obce Liblice, který minulý měsíc spustil petici za zachování obou stožárů. Jak uvedl server Lupa.cz, jednomu z majitelů pozemků pod kotevními lany přišla kopie žádosti o odstranění stavby, podle níž mají trhací práce proběhnout v oboustranně dohodnutém termínu zohledňujícím chov daňků a ostatních druhů zvířat (konkrétní termín ale nebyl uveden). Obdobně byly nebo dokonce ještě jsou pro chov zvířat využívané i pozemky okolo další středovlnných vysílačů.
První stožáry u Liblic stály od roku 1931
Původní vysílač v Liblicích včetně anténního stožáru, který se začal stavět v roce 1929 na pozemku blíže obci, než kde je nyní, zahájil pravidelné vysílání posledního dne roku 1931. V době loňského definitivního vypnutí tak uplynulo přesně 90 let od chvíle, kdy se z něj začalo šířit středovlnné vysílání. Traduje se, že ještě před spuštěním byly v obci velmi negativní nálady na stavbu vysílače. Avšak brzy po zahájení vysílání si obyvatelé v blízkém okolí natáhli drát jako anténu, vyrobili si krystal z galenitu a wolframu, uzemnili a poslouchali přes sluchátka vysílaný program Radiojournal. Nejdříve se tedy nové techniky báli, ale nakonec byli rádi, jak levný příjem vysílání bez nutnosti placení koncese mají (takový příjem byl ale nelegální, než jeho využívání posvětil prezident Tomáš Garrigue Masaryk).
První anténa z roku 1931 měla podobu T-antény, lana napjatého mezi dvěma stožáry o rozpětí 250 m a výšce 150 m. Poté se v roce 1937 přešlo na typ svislého unipólu. Šlo o antifadingovou anténu typu Blaw-Knox o výšce 247 m, kterou bylo navíc možno prodlužovat výsuvnou tyčí o 30 m sloužící k dolaďování antény. Jednalo se tehdy o první a nejvyšší anténu tohoto typu, která umožňovala provoz nejsilnějšího vysílače v Evropě. Dnes již tato anténa neexistuje, v roce 1974 byla demontována. Současné stožáry byly vybudovány v roce 1976, šlo o předposlední takovou stavbu u nás. Poslední byly v roce 1978 stožáry vysílače Topolná, jejichž historie skončila minulý týden řízeným odstřelem.