Historický exkurz za televizním vysíláním na území České republiky zakončíme pohledem na situaci mezi oběma televizními digitalizacemi: tedy na dobu, kdy vedle celoplošných sítí DVB-T vznikaly i regionální multiplexy.
V době největšího rozmachu regionálního digitálního vysílání DVB-T v Česku vysílaly dvě desítky regionálních sítí. Většina se soustředila na jedno konkrétní město nebo region, ale vznikly i sítě, které by se daly bez nadsázky označit za multiregionální nebo dokonce takřka celoplošné. A některé vycházely z historických tradic využívání konkrétního vysílacího kanálu, který zůstal po přechodu z pozemního analogového na pozemní digitální televizní vysílání volné. To je příklad pražského 46. kanálu, který původně využíval dočasný digitální multiplex B, který se při přechodu na DVB-T proměnil v celoplošnou síť 3, již provozovala společnost Czech Digital Group (CDG). Firma neměla dostatek vysílačů pro celoplošné pokrytí republiky, proto si pronajala stožáry od Českých Radiokomunikací.
Od CDG a multiplexu 3 k pražské Regionální síti 4
CDG měla pro multiplex 3 jiné kmitočtové příděly pro Prahu než v době dočasných multiplexů. Kanál 46 si ale ponechala a v Praze vysílala jak z lokalit CRA, tedy Žižkova a Cukráku, tak z původních tří vysílačů multiplexu B na Ládví, Strahově a Zeleném Pruhu, pro které si ponechala kanál 46. Pronájem vysílačů CRA však byl nad síly původních majitelů CDG, a tak v roce 2010 situace dospěla do fáze, kdy se vlastníci CDG rozhodli umořit pohledávky odprodejem firmy do rukou CRA. Těm se vysílání na 46. kanále v Praze nehodilo, protože zbytečně pokrývalo stejné území jako žižkovský vysílač a Cukrák. Kmitočet se tudíž vrátil Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ) a požádala o něj nová firma Prague Digital TV, za níž stál kromě jiných zakladatel CDG a někdejší spolumajitel operátora multiplexu 3 Leoš Pohl.
Vznikla tak Regionální síť 4, jež od roku 2012 nabízela pokrytí hlavního města a části středních Čech a do určité míry konkurovala CRA, což se nejvíce projevilo na podzim 2020, kdy si 90 procent kapacity sítě pronajal provozovatel největší tuzemské satelitní služby Skylink a spustil zde placenou terestrickou televizní službu Anténa+. Multiplex ještě předtím dobrovolně přešel ze standardu DVB-T na standard DVB-T2/HEVC (pro regionální sítě nebyl přechod na DVB-T2 povinný), aby se zvýšila jeho celková kapacita. Nová služba ovšem vydržela jen něco přes rok a kvůli malému počtu předplatitelů letos na jaře ukončila provoz. Jediným klientem Regionální sítě 4 tak zůstává metropolitní zpravodajská a publicistická TV Praha.
Vše o regionálních sítích DVB-T/-T2 Televizníweb.cz má databázi menších multiplexů
Přetlačovaná o regiony mezi CRA a Digital Broadcasting
Zajímavou úlohu sehrály největší regionální sítě 7 a 8, za kterými stáli největší rivalové v pozemním televizním vysílání u nás: společnosti Digital Broadcasting a České Radiokomunikace. Regionální síť 7 vznikla poptávkou sesterské společnosti Digital Broadcasting, firmy Progress Digital, po volných kmitočtech u ČTÚ po dokončení první televizní digitalizace. Na to zareagovaly CRA budováním vlastní multiregionální sítě 8 s důrazem na pokrytí všech krajských měst. Oproti tomu Regionální síť 7 se snažila pokrývat i regiony a v době svého největšího rozkvětu byla dostupná pro 85 procent populace. Proč tak masivní pokrytí pro regionální multiplex? Jestliže Radim Pařízek jakožto majitel firem Digital Broadcasting a Progress Digital získal pro svůj celoplošný multiplex 4 jako klienta televizi Nova a její nové tematické kanály, pro Regionální síť 7 oslovil Českou televizi.
V době mezi první a druhou televizní digitalizací totiž ČT neměla v terestrice prostor pro vysílání svých programů v HD kvalitě. Dočasně sice šířila svůj program ČT 1 HD v celoplošném multiplexu 4, ale to bylo jen do doby, než operátor získal platícího klienta v podobě skupiny Nova a jejích tematických kanálů Telka (dnes Nova Gold), Smíchov (dnes Nova Fun) a Fanda (dnes Nova Action). Programy České televize v HD kvalitě se do terestriky vrátily až díky Regionální síti 7, v níž si Kavčí hory pronajaly značnou část kapacity, kterou označily za multiplex 1a, tedy pokračování veřejnoprávní sítě 1. A postupně v něm spustily vysílání ČT 1 HD, ČT 2 HD a ČT Sport HD. Do roku 2018 to byla jediná terestrická síť, v níž bylo možné naladit programy ČT ve vysokém rozlišení.
Jaké regionální sítě DVB-T pokračují ve vysílání a s jakým obsahem?
Česká televize a její přechod na HD v terestrice
To se ovšem změnilo příchodem DVB-T2, pro které se ČT rozhodla vysílat už pouze ve Full HD rozlišení a všechny své programy, nejen tři výše zmíněné. Nejprve takto zprovoznila Přechodovou síť 11, která se postupně přetransformovala v dnešní multiplex 21 a Česká televize se z Regionální sítě 7 úplně stáhla. Tento multiplex pak nějakou dobu umožňoval programům z vypínaného multiplexu 24 pokračovat ve vysílání ve standardu DVB-T. A Regionální síť 8 od CRA? Původně mělo jít o multiplex, který měl šířit totožný obsah ve všech krajských městech, ale nakonec se operátor rozhodl síť regionalizovat a nabídnout v ní prostor i regionálním televizím, jako byla například východočeská V1. Vysílaly v ní ale také celoplošné tematické programy Óčka, Barrandova, TV Noe (i ve vysokém rozlišení), CNN Prima News a další.
Obě konkurenční velké regionální sítě DVB-T nikdy nepřešly na nový standard DVB-T2 a ukončily vysílání 31. října 2020, protože značná část jejich kmitočtů spadala do vypínaného pásma 700 MHz. Po dokončení přechodu celoplošných multiplexů na standard DVB-T2 ale začali oba operátoři opět „vyzobávat“ volné kmitočty u ČTÚ a stavět regionální sítě 7 a 8 opět na „zelené louce“. Regionální síť 7 tak má aktuálně přiděleno 14 lokalit a Regionální síť 8 dokonce 18. Kapacity obou multiplexů jsou zatím takřka nevyužité – zatímco „sedmička“ šíří dnes už v podstatě nepotřebný program Televize přes anténu, který upozorňuje na výhody DVB-T2 (síť vysílá ve starším standardu DVB-T), „osmička“ vysílá hudební programy Óčko Expres a Óčko Black.
Společnost RTIcz modernizovala televizní vysílání v Regionální síti 17, nově nabízí i HD kvalitu
A co další regionální sítě?
CRA si v Praze podržely také Regionální síť 12, která vysílá z žižkovského vysílače a v minulosti v ní bylo možné naladit HD verze programů Prima a Prima Cool a hudební kanál Óčko Expres. Nyní v podstatě funguje jako pražská část Regionální sítě 8 a šíří i stejný obsah, programy Óčko Expres a Óčko Black. I tato síť pokračuje ve starším standardu DVB-T, který je zpětně kompatibilní se všemi přijímači DVB-T2. Většina regionálních sítí DVB-T ovšem funguje spíše jako lokální záležitost pro provozovatele místních informačních a zpravodajských kanálů. Tak je tomu například u Regionální sítě 5 a místní televize CMS TV ve Svitavách a Litomyšli, u pražské Regionální sítě 6 a radničním kanálem pro Prahu 13, chomutovské Regionální sítě 9 pro tamní televizi DAKR, Regionální sítě 11 pro Vysočinu s televizí iVysočina.cz, Regionální sítě 15 s infokanálem v Adamově a dalšími.
Ze všech aktuálně existujících regionálních sítí plánují expanze do nových lokalit především dva velcí hráči, CRA a Progress Digital s regionálními sítěmi 7 a 8. Zajímavým rozvojem ale prochází i Regionální síť 11, která se chystá expandovat z Vysočiny do dalších krajů.
Úvodní foto: Václav Udatný
