Terestrická TV má opodstatnění i po roce 2030, zaznělo na konferenci Innovation Day

Tím by měly být vyvráceny pochybnosti o postoji ČR k projednávané otázce přidělení dnešního UHF spektra na Světové Radiokomunikační Konferenci, známé jako WRC 23 a němž jsme na našich stránkách čtenáře vícekrát informovali. Naposledy v článku

Máme shodu na zachování DVB-T2 v pásmu 600 MHz, tvrdí MPO. Oficiálně to potvrdí na jaře

Důležité v samém závěru bude stanovisko Evropské unie, resp. jejich členských zemí. Česká republika s 54 % podílem sledování DTT není v Evropě výjimkou, když v některých zemích dosahuje pozemní digitální vysílání podíl až 75 % (Španělsko). Michal Kratochvíl z České televize uvedl, že pro většinu států EU zůstává platforma zemského televizního vysílání klíčovou a má se za to, že tyto státy plánují zachovat pásmo 500/600 MHz pro tuto platformu i v dlouhodobém časovém rámci po roce 2030.

V průběhu posledního desetiletí je platforma DTT stabilní, VOD služby sice zaznamenaly nárůst v době covidu. Očekává se však, že tyto služby v současné ekonomické situaci budou první, na kterých bude divák šetřit. Tento trend se projevuje již v USA, kde sice rodiny mají v průměru 3,5 VOD služeb, ale některé z nich již vypovídají, jak uvedl Marcel Procházka z CRA.

Marcel Procházka (CRA) dává do souvislostí mediální průmysl s celkovou ekonomickou situací (foto: Václav Udatný)

Kromě toho giganti VOD služeb, jako Netflix, nebo Disney+ se začnou přizpůsobovat současné inflaci tím, že nabídnou levnější služby, ale doplní je reklamou. A mají zájem o zavádění lineárních kanálů v živém vysílání.

DTT nabízí inovativní a interaktivní služby i pro mladé

Ve spojení s HbbTV je DTT vlastně hybridní platformou, neboť všichni diváci, kteří si při přechodu na DVB-T2 pořídili nový televizní přijímač, jsou, pokud mají do své domácnosti zaveden internet, propojeni i na interaktivní služby a mohou přijímat programy na vyžádání, jak v rámci HbbTV, tak i přes aplikace OTT.

Štěpán Wolde z televize Óčko přišel, na základě výzkumu, s 5 body, které jsou důležité pro mladého diváka 15–39 let při sledování televize: pestrost výběru programů, časová flexibilita, dostupnost, chtějí „nesledovat televizi“ a chtějí interaktivitu ve spojení mobilu a TV obrazovky. Na to vyzval Marcela Procházku (CRA), aby mu potvrdil, jak by DTT platforma splňovala uvedené představy mladé generace:

• Pestrost výběru programů – multiplexy CRA mají stále dostatečnou kapacitu, aby mohly přijmout další programovou nabídku;
• časovou flexibilitu, nebo odložené sledování – umožňuje HbbTV;
• dostupnost – ta je téměř na celém území republiky, i na menších městech a mnohých venkovských oblastech;
• nesledovat lineární vysílání – umožňují hry přes HbbTV, jen aby to vývojáři naprogramovali, i když už některé úspěšné aplikace proběhly a
• interaktivitu – přes facebook už odzkoušela televize NOVA.
„Všech 5 bodů je splněno“, řekl Marcel Procházka a  Štěpán Wolde dodal, že je nutno jen doplnit obchodní model.

Energetická náročnost různých mediálních platforem (zdroj: prezentace CRA na konferenci)

Diskuse, dotazy a panel

Diskuse plánovaná na závěr konference  se přesunula na otázky přítomných hned po přednesení jednotlivých příspěvků. Dotkla  se i problému spolehlivosti a bezpečnosti vysílání z pohledu možných hackerských útoků. Byly uvedeny příklady, kdy totálně vypadly programy slovenské RTVS na delší dobu, nebo jak ruský první program nedávno odvysílal projev ukrajinského presidenta Zelenského. K tomu Michal Kratochvíl z České televize řekl, že o výpadku RTVS podrobnosti nezná a že v ČT mají třívrstvý záložní systém odbavení, který by v konečné fázi zajistil alespoň odvysílání základního programu. K tomu v současné době přidávají reservní digitální head-end, který je kritickým místem, kde se všechny programy sdružují. Co se týká případných hackerských útoků, tak ty by v případě ČT musely být provedeny zevnitř, nějakým krtkem, protože z vnějšku mají svou infrastrukturu dostatečně ochráněnou, i když mnohá zařízení musí být připojena k vnějšku z důvodů servisních zásahů. Pro případy velkých katastrof mají CRA, slovy Marcela Procházky, připraveno na Žižkovské věži „disaster recovery“ pro televize, které by tak mohly odbavovat své vysílání v omezeném rozsahu třeba ze svých přenosových vozů.

Zdroj: prezentace CRA

Po popisu testů 5G Broadcast (k podrobnostem se vrátíme v některém z příštích článků) padla například otázka „proč CRA neuvažuje o DVB-I?“ Naopak o tomto standardu propojení streamingových a lineárních služeb uvažují CRA velmi vážně. Autor by chtěl dodat, že DVB-I nabízí přímo souvislost s vytvořením hybridního modelu v podobě českého „Czechflixu“. K tomuto plánovanému bodu v panelu, Marcel Procházka řekl, že CRA jsou schopni tento provoz zvládnout, mají vybudované CDN (Content Delivery Network) a další technická zařízení. Trh je však velmi fragmentovaný, dokonce i v nadnárodních platformách. Jednotlivé platformy mají nakoupený obsah, a pro atraktivitu by bylo zajímavé nabízet třeba sporty, ale pro ty zvláště je obtížné zajistit práva. I v ČR je konkurence mezi jednotlivými mediálními domy (NOVA, PRIMA, Óčko..) a je i problém jak začlenit veřejnoprávní ČT nebo i Český rozhlas, který by mohl nabídnout své podcasty pod jednou střechou. Radiokomunikace, jako případný agregátor budoucího obsahu na těmito obchodně strategickými problémy zatím nezlomilo hůl a hledají, jak by je mohlo zvrátit. K tomu by mohly přispět výsledky pilotu DVB-I, který probíhá v Německu, o kterém jsme psali v tomto článku o veletrhu IBC.

A ještě po úvodním sdělení, že MPO podpoří zachování pozemního televizního vysílání i po roce 2030 v ČR, poděkoval Jakub Juhás za konkurenčního operátora Digital Broadcasting, Českým Radiokomunikacím za tuto zprávu o stanovisku „No change“ k případné změně určení stávajícího UHF pásma. Příští týden přineseme podrobnější informace o průběhu této zajímavé konference.

Úvodní ilustrační fotokoláž: Václav Udatný