Za jakých podmínek jsou komerční rádia ochotna vstoupit do pozemního digitálního vysílání DAB+? Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) je formulovala Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ).
Soukromá rádia dosud nechtěla o přechodu na digitální vysílání ani slyšet. Současnou analogovou platformu na FM považují za silnou a zavedenou, navíc analogové kmitočty pro rozhlasové vysílání se nemusí vypínat, jako tomu bylo u televizí, kde se nejprve uvolňovalo pásmo 800 MHz (při přechodu na DVB-T) a poté pásmo 700 MHz (při přechodu na DVB-T2). Situace se ale poněkud změnila poté, co ministerstvo kultury loni poprvé připustilo, že s vypínáním analogového FM pásma se nepočítá a digitální vysílání DAB+ bude probíhat vedle něj jako další způsob šíření signálu. Do toho ČTÚ svolal setkání s provozovateli vysílání, na kterém zjišťoval postoje hlavních hráčů rozhlasového trhu k digitálnímu vysílání.
Kde naladíte digitální rádia? Televizníweb.cz připravil mapy pokrytí DAB+
DAB+ jako doplněk FM bez vypínání analogu
Vše vyvrcholilo letošní veřejnou konzultací k záměru ČTÚ upravit část Plánu využití rádiového spektra pro kmitočtové pásmo 174–380 MHz, v němž mají vzniknout finální sítě pro digitální rozhlas. APSV zastoupená největšími provozovateli komerčních rádií u nás ve svých připomínkách definovala podmínky, za kterých budou soukromé stanice ochotné vstoupit do DAB+. „Jsme přesvědčeni, že pro zdárný rozběh a provoz digitálního rozhlasového vysílání bude nezbytnou podmínkou účast a zapojení stávajících subjektů, držitelů licencí k rozhlasovému vysílání – tvůrců programů a kontentu s dnes již třicetiletými zkušenostmi na rozhlasovém a reklamním trhu,“ míní APSV. Jejich podíl na digitálním vysílání podle asociace zvýší pestrost programové nabídky v budoucích multiplexech.
Komerční rádia se přihlásila k myšlence ministerstva kultury, že analogové vysílání v FM pásmu zůstane zachováno a vedle něj vzniknou nové sítě DAB+. „Postupem času se stále více v České republice i v Evropě ukazuje, že samotné digitální vysílání DAB+ bude nutné chápat jako jednu z distribučních cest k posluchači paralelně se stávajícím analogovým (FM) vysíláním a taky ve vazbě na další nelineární platformy (internet stream, 5G sítě, případně DVB-T, apod.). Vzhledem k robustnosti a programové pestrosti stávající analogové distribuční cesty předpokládáme, že tato bude i v budoucnu, ještě dlouhou dobu, pro rozhlasové vysílání dominantní a pro úspěšné zapojení platformy DAB+ do této hybridní koncepce rozhlasového vysílání je tedy zcela zásadní koordinovat kroky se stávajícími provozovateli analogového vysílání,“ upozorňuje APSV.
Plán pro DAB+: Česko pokryje 28 bloků Už jsou jasné kmitočty pro komerční rádia
Rádia chtějí změnit zákon, který omezuje počet celoplošných licencí
„Priváti“ proto definovali čtyři body, které je třeba splnit, aby se rádia jako Impuls, Frekvence 1 nebo Evropa 2 plně zapojila do digitálního vysílání DAB+. Žádají změnu zákona o rozhlasové a televizním vysílání, který v současné podobě neumožňuje jednomu provozovateli získat více než dvě licence pro celoplošné rozhlasové vysílání. V digitální éře takové omezení postrádá smysl, protože pro komerční rádia vznikne hned několik celoplošných multiplexů DAB+ a je jasné, že podobně jako u televizní digitalizace budou chtít velcí hráči postavit další tematické stanice s celostátním dosahem. „Podobně, jako byl počátkem 90. let stanoven duální model veřejnoprávního a soukromého vysílání, je třeba tento model aplikovat i pro vysílání digitální. Stávající legislativa neumožňuje efektivní zapojení stávajících provozovatelů do procesu vysílání v DAB+,“ konstatuje APSV.
Asi nejzásadnějším požadavkem komerčních rádií je možnost regionalizace plánovaných finálních celoplošných sítí DAB+ tak, aby v nich celoplošná rádia mohla odpojovat regionální zpravodajství a reklamu. Takto to funguje už v analogovém FM vysílání a zejména regionalizace reklamních spotů je pro rádia klíčová. „Splněním tohoto bodu na jedné straně zajistíme atraktivnější program pro posluchače a zároveň umožníme efektivnější financování digitálního vysílání. Pro ilustraci dodáváme, že regionální zadavatelé reklamy tvoří cca 60 procent reklamních příjmů provozovatelů,“ slibují provozovatelé soukromých rádií sdružení do APSV. Právě požadavek na regionalizaci celoplošných sítí DAB+ mírně zkomplikovat situaci ČTÚ při modelování budoucích vrstev pro digitální rozhlasové vysílání v Česku.
DAB+ zdrží špatná modelace sítí Komerční rádia chtějí regionalizovat
Regionalizace sítí po krajích? ČTÚ musí najít více kmitočtů
Celoplošné sítě DAB+ by mohly využívat rozsáhlé jednofrekvenční sítě tak, jako tomu je už nyní u veřejnoprávní sítě ČRo DAB+, která využívá v celé republice jen dva kanály: 12C pro Čechy a 12D pro Moravu. Komerční rádia ale požadují možnost regionálního odpojování minimálně po krajích, což znamená, že každá uvažovaná vrstva pro sítě DAB+ určené komerčním rádiím bude muset využívat více různých kanálů. „Jako optimální se nám jeví regionalizace víceméně kopírující krajské uspořádání České republiky. Jsme si však vědomi, že toto je ovlivněno mnoha dalšími technickými a geografickými podmínkami. Z tohoto důvodu je nutné podle našeho názoru upřednostnit kvalitu regionalizace v rámci celoplošných sítí před jejich výsledným počtem,“ dodává APSV.
U regionálních sítí pro DAB+ komerční rádia požadují, aby jejich pokrytí dávalo ekonomický smysl. Dosah takových sítí by měl být minimálně na území celého kraje. Při plánování budoucích sítí DAB+ pak APSV chce, aby ČTÚ přihlížel na ekonomickou stránku věci a v co největší míře využil již existující rozhlasové vysílače a jejich technické zázemí. „Je to zcela zásadní a do značné míry určující, za jakou cenu bude v budoucnu distribuce v DAB+ dostupná. Právě ekonomický faktor bude rozhodující pro míru zapojení soukromých subjektů do digitálního rozhlasového vysílání,“ míní členové APSV. Tato podmínka se ovšem nebude líbit menším operátorům sítí, kteří nyní šíří DAB+ na omezené území a pokud budou usilovat o celoplošnou síť, čeká je hledání vhodných stanovišť pro nové vysílače.
Rozhlas může zlepšit pokrytí DAB+ Nejsilnější vysílače budou na jihu Moravy
CRA podporují požadavky komerčních rádií
Komerční rádia našla zastání i u největšího provozovatele rozhlasových a televizních vysílačů u nás, Českých Radiokomunikací (CRA). Ty ve veřejné konzultaci ČTÚ navrhují, aby tendry na provozovatele finálních sítí DAB+ vypsal až poté, co Parlament změní zákon o rozhlasové a televizním vysílání a odstraní z něj ustanovení, podle něhož může jeden majitel získat maximálně dvě celoplošné rozhlasové licence. „Tato současná podoba mediálního zákona limituje a diskriminuje budoucí nabídku rozhlasového vysílání v porovnání s podmínkami pro televizní vysílání, kde takováto licenční omezení byla zrušena před přechodem na standard DVB-T (tj. před digitalizací televizního vysílání), čímž mohly vzniknout nové televizní stanice, které následně obsadily kapacitu vysílacích sítí,“ upozorňují CRA.
Operátor rovněž podpořil komerční rádia v požadavku na regionalizaci budoucích celoplošných sítí DAB+ a také upozornil, že budoucí sítě pro komerční rádia by měla mít srovnatelné pokrytí jako již existující veřejnoprávní multiplex ČRo DAB+, jehož provoz technologicky zajištují právě CRA. „Splnění těchto podmínek je důležitým aspektem efektivní správy kmitočtového spektra a jakékoli budoucí výběrové řízení proto musí být podpořeno zájmem ze strany provozovatelů rozhlasového vysílání. Pokud by však budoucí podoba sítí pro komerční rozhlasové vysílání neodpovídala potřebám příslušných provozovatelů rozhlasového vysílání, bude obtížné nalézt úspěšný obchodní model pro cílený rozvoj digitálního rozhlasového vysílání, který by se uchytil na současném trhu v konkurenci s analogovým FM rozhlasovým vysíláním,“ varují CRA.
ČTÚ opět odsunul tendr na DAB+ Sítě bude přidělovat až příští rok
Úvodní foto: AČRA-MK
