I když otázka zachování kmitočtového pásma 600 MHz pro televizní vysílání i po roce 2030 se může v dnešní energetické (a finanční) krizi zdát jako druhořadá, je rozhodování o využití těchto kmitočtů naplánováno již na příští podzim na úrovni Světové telekomunikační konference (WRC).

Na programu příští WRC v roce 2023 je bod 1.5 agendy, který se zabývá revizí využití spektra a potřeb spektra stávajících služeb v pásmu 470–960 MHz v Regionu 1, kam ČR a EU spadá. Tento přezkum by mohl zahrnovat regulační opatření v pásmu pod 700 MHz a úpravu ITU Radiokomunikační řádu (RR), který je mezinárodní smlouvou. Obecně platí, že pro úpravy ITU RR, které by mohly ovlivnit právo EU, by postoje EU měly být stanoveny rozhodnutím Rady podle čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské Unie připraveným s přihlédnutím ke stanovisku skupiny pro politiku kmitočtového spektra RSPG. Jelikož se na pásmo pod 700 MHz vztahuje právo EU, bude jím proto podstatné stanovisko skupiny RSPG k WRC-23, které se připravuje, a v závěru rozhodnutí Rady.

Právě vzhledem k prioritnímu řešení energií je postoj českého Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), že ČR vyčká na jaro 2023, kdy by o osudu kmitočtů pod 700 MHz měly jednat členské státy Evropské unie na Radě EU, jako pochopitelný a vzhledem k pravidlům EU vcelku logickým. To nám na náš dotaz, jaký bude postoj České republiky k této problematice, sdělilo MPO. Více v tomto článku.

Ovšem o tom, že vývoj ve spektru je průběžně konzultován s členskými zeměmi EU v rámci zmíněné skupiny RSPG, jejíž zasedání se účastní zástupci ČTÚ, David Hlušík z odboru komunikace MPO se nezmiňuje a na náš dotaz jen uvedl, že Pracovní skupina při MPO má k předmětné problematice dvě blíže nespecifikované a nezveřejněné studie a nyní komunikuje nad zadáním třetí.

Konzultace a studie EU

Evropská Unie však postupuje poněkud otevřeněji a průhledněji. Již na podzim v roce 2021 vyhlásila Evropská Komise výzvu na výběrové řízení o Studii na využití UHF pásma pod 700 MHz.  Tato studie byla naplánována na 10 měsíců pod vedením německé společnosti LS Telcom, která se problematikou kmitočtového spektra a jeho plánováním zabývá dlouhá léta. První kolo bylo uzavřeno v březnu tohoto roku a následně byl zorganizován seminář. Shrnul některé prozatímní analytické příspěvky k této studii, které jsou veřejně přístupné na webových stránkách o digitální strategii Evropské Komise. O některých poznatcích této studie bychom chtěli naše čtenáře informovat.

Prvním krokem k vypracování zprávy pro Evropskou komisi byla analýza technického vývoje zemského televizního vysílání s důrazem na 5G Broadcasting, chování spotřebitelů, požadavky médií veřejné služby (PSM) a technologické trendy PMSE (produkční mikrofony) včetně mezinárodního vývoje mimo náš ITU Region 1.

Pásmo 600 MHz v Evropě

Skupina EU pro politiku rádiového spektra (RSPG) ve svém stanovisku z února 2015, v souladu s Lamyho zprávou, mimo jiné doporučila Evropské komisi, aby pásmo pod 700 MHz zůstalo dostupné v dohledné budoucnosti, tj. v roce 2030, pro DTT a možnost pro členské státy využívat pásmo pro bezdrátový širokopásmový downlink za určitých podmínek. Rovněž doporučila, aby při zvažování jakéhokoli budoucího využití tohoto pásma byly zohledněny různé aspekty, jako jsou požadavky na technologický vývoj, chování spotřebitelů, význam poskytování volně dostupného televizního vysílání a různé politické, sociální, kulturní a ekonomické zájmy.

K problematice pásma je podstatné i hledisko CEPT (Evropská konference poštovních a telekomunikačních správ), která sdružuje 48 zemí. Jaká je dnes situace v celém pásmu dokumentuje následující obrázek z prezentace CEPT koordinátora pro WRC 23 bodu 1.5 agendy.

Stávající situace v pásmu 470-960 MHz dle Radiokomunikačního řádu ITU (Zdroj: Prezentace: Kenneth Concannon)

Prezentace zmiňuje analýzu dosavadních požadavků. Za zmínku stojí, že v pásmu 470-494 MHz je v členských státech CEPT hlášeno minimální využití. Většina administrací indikuje, že mají v úmyslu pokračovat v použití pásma pro vysílání, jakož i pokračovat v provozu ostatních služeb, jako PMSE nebo radiolokační či radionavigační letecké služby. Ale také existuje zájem o mobilní služby IMT, PPDR (veřejná ochrana při katastrofách). Podrobněji jsme o požadavcích a současném stavu psali zde.

V případě, že by došlo k přidělení mobilní služby v pásmu pod 700 MHz jako druhotné, případně koprimární služby, zůstávají otevřené otázky případné koexistence vysílání a IMT, jakož i vzdáleností, které by se musely dodržet mezi vysílači TV a vysílači mobilních operátorů z důvodů vzájemného ovlivňování nebo i přímého rušení. Uvolnění pásma 700 MHz bylo v Německu i Česku provedeno pomocí přechodu na DVB-T2. V Německu se tak stalo zhruba o 2 roky dříve než u nás. Přesto Německo nemohlo spustit mobilní služby v pásmu 700 MHz, protože by docházelo k rušení německých mobilních sítí českým DVB-T vysíláním až do vzdálenosti 100 – 200 km od hranic. Je tak zřejmé, že koexistence pozemního vysílání a mobilních sítí ve stejném kmitočtovém pásmu by byla velmi problematická v celé Evropě.

Technologický rozvoj

Vývoj DTT doznal značného pokroku, zejména zvýšením kapacity vzhledem k zavedení DVB-T2 a H.265 HEVC. Další zvýšení by mohlo nastat při použití H.266 VVC, i když podpora zařízení se dá očekávat jako malá po dobu mnoha let. Došlo i ke zlepšení služeb větším rozšířením HD (míněno full HD 1080p), postupné zavádění široké barevného gamutu (WCG), vyšších snímkových rychlostí (HFR) a HDR. Došlo i k rozšíření interaktivních služeb v rámci IBB (integrovaný broadcast-broadband), HbbTV a DVB-I. K dalšímu rozšíření služeb, resp. kanálů, přispívá i zavedení SFN, které je ve větší či menší míře použito ve více jak polovině členských států EU, které odpověděly na zaslaný dotazník.

V mnoha zemích proběhly testy 5G Broadcast se slibným výsledkem. 5G Broadcast umožňuje mobilní příjem vysílaného obsahu, aniž by bylo docházelo k přetížení sítí v souvislosti s unicastovým příjmem stejného obsahu vícenásobnými uživateli. Existují však určité problémy, které je třeba vyřešit před všeobecným přijetím tohoto standardu, mezi něž mimo jiné patří otázky týkající se:

  • Spektra: Pokud je používáno stávající spektrum DTT, může 5G vysílání koexistovat s DTT? Pokud ne, jaké spektrum by mělo být použito a je tato technologie schopna koexistovat s ostatními službami?
  • Sítí: Jsou stávající sítě DTT dostatečné k zajištění mobilního plošného pokrytí, nebo je třeba je zahustit? Pokud se používají mobilní sítě, jaká by byla ujednání o přístupu pro provozovatele vysílání? Mohly by být dodrženy dohody o kvalitě vysílacích služeb?
  • Požadavků na bezplatné vysílání: Splní vysílání 5G požadavky FTA ve všech členských státech?
  • Obchodních modelů: jaké obchodní modely jsou nákladově efektivní pro provozovatele vysílání, operátory mobilních sítí a výrobce telefonů? V jakém časovém horizontu je pravděpodobné, že budou dostupné telefony?

Nejrozsáhlejší testování 5G Broadcast (5G BC) probíhá u našich sousedů v Rakousku, kde ORS ukončilo první technickou fázi testování včetně provozu několika vysílačů v rámci SFN a nyní, až do příštího roku se zaměří na další aplikace, rozšíření celkového ekosystému a možné byznys modely. České Radiokomunikace, také u nás zahájily testy z jednoho vysílače na pražském Žižkově, které byly prodlouženy a doufáme, že nás v nejbližší době seznámí alespoň s předběžnými výsledky. Rakouské zkušenosti z první fáze byly zaslány ECC (Evropskému komunikačnímu výboru CEPTU) již v červnu 2021. Z nich vyplývá, že 5G BC ve srovnání s DVB-T2 zatím nemůže dosáhnout srovnatelného výkonu:

Srovnání bitových rychlostí mezi DVB-T2 a 5G BC pro různá modulační schémata a kódové rychlosti (Zdroj: prezentace ORS Group: Michael Wagenhofer: 5G Broadcast Trial in Vienna)

Produkční mikrofony (PMSE)

V pásmech 500 a 600 MHz nyní kromě televizního vysílání operují i bezdrátové mikrofony, mikroporty a další technika používaná nejen audiovizuálními médii, ale také pořadateli koncertů, festivalů, veletrhů, přednášek a dalších kulturních akcí, ale i filmové produkce. Známá francouzská Tour de France používá pro pokrytí této sportovní události přibližně 1000 kmitočtových krátkodobých přídělů (podle firmy Shure).

Tato zařízení jsou nezbytná ve všech evropských zemích, které vyrábějí obsah. Rostou jak živé přenosy s diváky a posluchači, tak i digitální publikum s konzumací obsahu přes nové digitální platformy a aplikace. A mobilní průmysl je dnes hlavním konzumentem obsahu. A bez těchto zařízení, ve zkratce uváděných jako PMSE, která potřebují spektrum, by obsah nebyl žádný.

K tomu přistupují ekonomické aspekty. V první vlně digitalizace si mnozí provozovatelé živých událostí pořídili nové sady bezdrátových mikrofonů. Jejich technická životnost je 10–15 let a v případě řádného servisu a oprav může být 20–25 let, což znamená velmi pozvolnou amortizaci vstupních nákladů. Více jsme o bezdrátových mikrofonech psali

Zvoní mikrofonům hrana? Uvolnění pásma 600 MHz by ohrozilo i kulturu


Sdílení UHF pásma mezi vysílání a PMSE se osvědčilo po celá desetiletí jako nejlepší efektivní využití. Nové technologie (např. 5G) nemohou dosud překonat tento výjimečný model soužití. 21 členských zemí používá pásmo 470–694 MHz pro bezdrátové mikrofony a 50 % z nich uvádí, že požadavky na ně rok od roku rostou.

Použití kmitočtového spektra pro PMSE v členských státech EU (zdroj: LS Telcom AG)

V současné době je sice připravován nový standard pro bezdrátové vícekanálové systémy (WMAS) s šířkou pásma až 20 MHz pro sdílení stejného kanálu všemi uživateli, což by vedlo ke zvýšení spektrální účinnosti. Avšak momentální ztráta 200 MHz by byla značná a vyžadovala by pro každou produkční společnosti velkou výzvu k vytvoření spolehlivého a použitelného kmitočtového plánu na každý večer.

Budeme znát pozici ČR k otázce pásma 600 MHz ještě před stanoviskem EU?

I když ve všech členských státech je k dispozici více možností přístupu k mediálnímu obsahu, tak přístup přes kabel, satelit i IP je vázán na předplatné a/nebo součástí placených balíčků. Evropský televizní trh je velmi rozdílný. Na některých velkých trzích, jako je Italie nebo Španělsko, zůstává penetrace a využívání DTT vysoké a migrace na alternativní platformy by vyžadovala vysoké investice. Bezplatné zemské televizní vysílání pro media veřejné služby, ale i komerční vysílatele zůstává klíčové, i když některé zúčastněné strany spekulovaly, že by i to mohlo být za určitých podmínek nahrazeno internetovým protokolem (IP).

Kenneth Concannon CEPT koordinátor a vedoucí přípravné skupiny D v prezentaci na uvedeném semináři odpověděl na základní otázku, zda je nezbytné na příští WRC dělat regulatorní kroky, negativně a zdůraznil, že musí být zachována ustanovení kmitočtové konference z roku 2006 tzv. plánu GE-06, což je plán reflektující využití kmitočtů pro TV vysílání. Názory a přístupy k využití pásma pod 700 MHz v rámci EU jsou rozdílné a vypracování jednotného stanoviska bude určitě obtížné. Závěrečná zpráva studie dosud nebyla publikována. V současné době by se měla uskutečnit poslední závěrečná schůzka studijní skupiny CEPTu TG 6/1. Předběžná pozice

Můžeme jen doufat, že naše MPO nebo regulátor spektra ČTÚ zveřejní jasná stanoviska, se kterými se účastní jednání ECC CEPT a RSPG EU, která by potvrdila, že patříme mezi země, které hodlají provozovat terestrické vysílání i po roce 2030, což, podle vyjádření MPO, by dosavadní příprava stanoviska EU měla zohledňovat. Nejbližší příležitost nastane 18. října na XXXI. Konferenci Radiokomunikace v Pardubicích (mimo jiné pod patronací předsedkyně Rady ČTÚ Hany Továrkové), kde se v úvodní přednášce „Aktuální otázky přípravy ČR a Evropy na konferenci WRC 2023“ můžeme podívat na to, zda WRC-23 může či nemůže rozhodnout o stávajících nebo budoucích způsobech TV vysílání a vysokorychlostním připojení k internetu v Česku.

Štítky