Otázka zachování stávajících kmitočtů v UHF televizním pásmu vyvolávají na nejrůznějších úrovních a fórech široké diskuze. Důvodem je plánovaný bod 1.5. Agendy konference WRC 23 (Světová radiokomunikační konference, Dubai, listopad 2023), který se týká „přezkumu využívání spektra a potřeby spektra stávajících služeb v pásmu 470–960 MHz v Regionu 1(Evropa + Afrika) a posoudit případná regulatorní opatření v pásmu 470–694 MHz v Regionu 1 na základě přezkumu v souladu s Rezolucí 235 (WRC-15)“.
Frekvence mezi 470 a 694 MHz jsou v ohrožení. Aby k tomu nedošlo vydalo 57 sdružení a společností v odvětví vysílání a kultury ze 17 evropských zemí společnou „Výzvu Evropě“. Důležitost spektra UHF byla zdůrazněna 30. června prostřednictvím četných PR kanálů a sociálních sítí pod hashtagem #saveourspectrum. K této iniciativě se připojily u nás České Radiokomunikace. Podrobně jsme o tom psali v červenci v článku „Nechte pásma 500 a 600 MHz televizi“ a dodáváme, že tuto iniciativu mezitím podle twitteru podpořily i neevropské subjekty, jako např. Australská hudební asociace.
Evropská kultura a vysílání potřebují ke své práci kmitočty
Celoevropskou diskusi na téma využití „televizních“ kmitočtů UHF pásma začala v Německu založená „Aliance pro vysílací a kulturní kmitočty“ jako iniciativa významných společností ARD, ZDF, Deutschlandradio, Media Broadcast, nebo Sennheiser. O začátku jejich kampaně a o tlaku z nejrůznějších směrů na kmitočty pod 700 MHz jsme psali už v našem lednovém článku
2030: Přejde televize v Česku na internet? Zabojuje ČR o frekvence pro TV vysílání?
Německá Aliance vedla kampaň, zejména s politickými činiteli, pro zachování UHF frekvencí a na základě dokumentu s názvem „Pozemní vysílání v digitální společnosti 2030+“ německá Spolková Komise pro vysílání rozhodla, že pro vysílání a kulturu jsou plně potřebné UHF frekvence i po roce 2030.
Švýcarské televize SRG SSR jako hlavní zainteresované strany veřejné služby a komerčních médií, poskytovatelé vysílacích služeb a kulturní organizace využívající frekvence pro tvorbu programů a speciální akce (PMSE) se dohodly na spojení sil na národní úrovni formováním Švýcarské aliance s cílem dosáhnout konsensu o využití kmitočtů na národní a evropské úrovni.
Španělská iniciativa Televisión Abierta – neboli Otevřená Televize, kde sledování pozemní televize DTT zaujímá 80 % času diváků u televizních přijímačů bude, co se týče příprav WRC-23, i nadále hájit obdobnou pozici nejen u španělské administrativy, ale také španělské vlády, EU, CEPT a ITU-R.
Podíl platformy DTT v Česku ve srovnání s EU+UK (zdroj: Prezentace Miloše Mastníka (CRA) na Innovation Day 2022)
Ještě dále zašlo sdružení italských rozhlasových a televizních vysílatelů Confindustria Radio Televisioni (CRTV) zastupující jak veřejné, tak soukromé provozovatele, když se stalo v lednu tohoto roku přidruženým členem ITU (Mezinárodní telekomunikační unie), aby tak mohlo lépe reprezentovat italský vysílací průmysl na WRC-23. Připravilo dokument žádající italskou administrativu, aby se vyhnula koprimární alokaci mobilních a vysílacích služeb v pásmu pod 700 MHz, jedinému dosud používanému pásmu pro pozemní televizní vysílání v Evropě. Jeho likvidace by znamenala ztrátu jediné platformy, která je schopna poskytnout univerzální, bezplatnou službu pro koncové uživatele bez jakéhokoli profilování.
Innovation Day 2022
Konferenci Innovation Day 2022, iniciovanou signatářem „Výzvy Evropě“ je možno považovat za příspěvek k tomuto celoevropskému apelu pro „žádné změny“ v kmitočtovém pásmu UHF. V návaznosti na náš článek o konferenci z minulého týdne, dnes přiblížíme sedm důvodů pro zachování současného stavu kmitočtových přiřazení v „televizním“ spektru.
Kmitočty DTT jsou nezbytné pro tvorbu programů a speciální akce (PMSE)
Jedná se o celou škálu bezdrátových zařízení, která umožňují tvůrcům zachytit, vyrobit a distribuovat video a zvuk do dalších sítí ve studiích nebo zvukařům na živých vystoupeních. Léta jsou tyto kmitočty používány společně s televizním UHF pásmem ke spokojenosti obou uživatelů. K tomu se v rámci své prezentace vyjádřil technický ředitel ČT Michal Kratochvíl: „Na bezdrátových mikrofonech přímo závisí úspěch či neúspěch mnoha akcí – TV přenosy, zejména sportovní, hudební, velké akce s početnou novinářskou obcí, kulturní události, politické mítinky. Praktická zkušenost ukazuje, že na významných akcích se na jednom místě schází většina televizních společností a zkoordinovat všechny frekvence takto rozsáhlých bezdrátových systémů je již dnes téměř nadlidský úkol. Například na Stardance mají všichni mikroporty, někdy jich je i 20 a do prostoru se vejdou jen složitě.“
Možnost použití těchto zařízení je pro televizní výrobu nezbytná. Jakékoli omezení, ať už v šířce použitelného pásma, nebo v koprimárním přidělení mobilní službě, o čemž se také uvažuje, aniž se bere v úvahu vzájemné rušení řádově ve stovkách kilometrů, je neakceptovatelné.
DTT jako univerzální zabezpečená služba
Vysílací sítě DTT se vyznačují vysokou dostupností s více jak 95 % pokrytím populace a stabilním příjmem nezávislým na kolísavé rychlosti datových připojení. Jsou vybaveny vlastními záložními energetickými systémy a jsou součástí krizového řízení státu při katastrofách a živelních pohromách pro informovanost obyvatelstva. Spolehlivost je určena dlouhodobými smlouvami mezi vysílatelem a operátorem DTT sítě (SLA) a ne jako v případě poskytovatelů internetu, kteří jsou z technických důvodů schopni nabídnout kvalitu služby jen jako „nejlepší úsilí“ (best effort). Nezanedbatelnou roli hraje i vysoká odolnost DTT proti hackerským útokům v dnešním kybernetickém prostoru.
Bezplatný příjem pro neomezený počet diváků není zatížen žádnými měsíčními poplatky provozovatelům datových sítí případně platforem, které se navíc v průběhu času mění. Pro zajištění příjmu DTT stačí pouze jednorázový náklad za přijímač a anténu.
DTT jako nejstabilnější platforma
Z pohledu sledovanosti nepatří ČR v Evropě k nějaké výjimce. Průběžně, i přes přechod na DVB-T2, se penetrace DTT dlouhodobě kolísá okolo 55 %, a denní sledovanost televize v průběhu let 2012–2021 vzrostla o půl hodiny na téměř 4 hodiny (i jako důsledek covidu) včetně odložené sledovanosti. Nárůst timeshiftu (odložené sledovanosti) v posledním roce využívaly prakticky všechny věkové kategorie, i když diváci mezi 25-34 lety nejvíce. Přitom právě timeshift tvoří tu půl hodinu navíc, takže dlouhodobě jsme ve sledovanosti rovněž v evropském průměru, který je 3h40. Co se mění, je sledovanost zbývajících platforem: satelitní i kabelové pokles o 8 % a naproti tomu roste procento domácností s IPTV z poslední 3 roky o 11%., jak vyplynulo z prezentace Hany Friedlaenderové, z Nielsen Admosphere na konferenci.
Za růstem IPTV stojí v poslední době u nás i větší ochota platit za nabízený obsah, i když 47 % internetové populace si neumí představit, že by za videoobsah platila. Při tom motivací k využívání služeb SVOD (pro předplatitele na vyžádání) před aplikace OTT nebo IPTV je v převážně většině to, že obsah je zcela bez reklam, možnost přeskakovat reklamy nebo že je obsah k dispozici kdykoliv a kdekoliv. V posledním půlroce se zřejmě v důsledku inflace a cen energií mění přístup k těmto službám – sdílení s dalšími osobami, případně rušením služby. K tomu navíc přispěje dále reakce poskytovatelů těchto služeb, kteří silně uvažují o zavádění tzv. FAST kanálů, tj. streaming živého televizního obsahu bez předplatného podporovaného reklamou. Současná situace vede k závěru, který zazněl v prezentaci Nielsen Admosphere, že bezplatná platforma DTT si i v budoucnu zachovává nejen své opodstatnění, ale může očekávat nárůst.
Závěry z prezentace Hany Friedlaenderové (Foto: Václav Udatný)
DTT používá nejmodernější technologie a je kmitočtově efektivní
V důsledku vynuceného přechodu z DVB-T na DVB-T2 omezením disponibilního pásma pro zemské TV vysílání na 57 % oproti stavu v roce 2011 se zavedl kompresní standard H.265/HEVC ve spojení s rozšířenými modulačními schématy standardu DVB-T2. To umožnilo, že stávající vysílací standard DTT se technologicky dostal na absolutní špičku s nejvyšší efektivitou počtu přenesených bitů na sířku pásma (více jak 4 bit/Hz) a přiblížil se již fyzikálním možnostem k tzv. Shannonova limitu.
Srovnání jednotlivých druhů DTT vysílání podle spektrální účinnosti (zdroj: Prezentace Marcela Procházky (CRA) na Innovation Day 2022)
DTT je energeticky nejúspornější platformou
V dnešní době jak drahé elektrické energie, tak i jejího případného nedostatku, se stává energetická náročnost jednotlivých platforem důležitým aspektem. Na konferenci se o tom zmínil Marcel Procházka (CRA), když vyšel z britské studie LoCat, která porovnávala právě energetickou náročnost distribučních sítí DTT, OTT a IPTV a došel k závěru, že OTT má 7x a IPTV 11x vyšší spotřebu než DTT. To ale nezahrnuje spotřebu TV přijímačů. O této studii jsme psali v samostatném článku s podrobným popisem metodiky i s možnými predikcemi budoucího vývoje. V případě růstu DTT na úkor placených platforem, jak naznačuje současný krizový stav, by úspory energie v budoucí dekádě mohly podle těchto odhadů dosáhnout jen v sítích i více jak 5 %.
Může být TV vysílání ekologické? Platformy podle energetické náročnosti
K podobnému závěru o úspornosti digitálního pozemního šíření z vlastních zkušeností Českého rozhlasu dospěl i Karel Zýka při srovnání AM, FM a DAB+ vysílání, přitom rozhlasové programy ČRo jsou rovněž distribuovány v rámci distribučního mixu na všech existujících platformách včetně DTT i experimentálního 5G Broadcast.
Karel Zýka (ČRo) zmiňuje energetické úspory digitální technologie DAB+ (Foto: Václav Udatný)
DTT je konvergující hybridní platformou
Ve spojení s HbbTV dokáže DTT poskytovat interaktivní služby odloženého vysílání timeshiftu včetně videa na vyžádání (VOD) přes širokopásmový internet. Dnes je již v prodejní síti naprostá většina přijímačů tzv. „smart TV“ vybavena právě možností propojení lineárního vysílání a streamingu přes IP protokol. „Čtvrtina českých domácností má alespoň jeden TV přijímač s aktivním HbbTV“, uvedla manažerka HbbTV z Primy Kateřina Srbová. V rámci digitálních platforem PRIMA představuje HbbTV nejdelší čas strávený při jednom vstupu diváka. To je podpořeno množstvím aplikací, včetně herního portálu se streamingem esportových akcí. Další vývoj směřuje k zavedení DVB-I, který divákovi umožní přes programového průvodce plynule přepínat mezi klasickým a internetovým vysíláním, což by se mohlo uplatnit při myšlence CRA sdružit provozovatele internetových a vysílacích služeb DTT do jedné české národní platformy.
O konvergenci mobilních a vysílacích sítích si čtenář může přečíst
Od 2G až po 5G Broadcast a dále… O konvergenci mobilních a vysílacích sítí
DTT má své pokračování v 5G Broadcast
Rozvíjející se technologie 5G Broadcast (5G BC) je logickým vyústěním konvergence jednosměrných DTT distribučních sítí a mobilních širokopásmových obousměrných sítí, resp. broadcastu a broadbandu. Představuje další zvýšení efektivity spektra tím, že je možno využít část spektra (TV kanály 54-56) nevyužívané mobilní službou rezervované pro dodatečný sestupný směr (Suplementary Downlink). Kromě toho odlehčí stávající mobilní dvousměrnou síť jednosměrným broadcast módem. V Evropě probíhají již delší dobu testy této technologie, naposledy v rámci EBU při pěvecké soutěži Eurovize, a testování zahájily v letošním roce i České Radiokomunikace. Marcel Procházka představil na konferenci některé dílčí výsledky těchto testů.
Srovnání DVB-T2 a 5G BC (zdroj: Prezentace Marcela Procházky (CRA) na Innovation Day 2022)
I když 5G BC zatím nedosahuje takové kapacity jako již zavedené DVB-T2, tak umožňuje příjem lineárního vysílání bez nutnosti být zákazníkem datových služeb u operátora a dá se očekávat, že tato technologie přinese další vysokou úroveň inovací a nových služeb na mobilních telefonech pro neomezený počet uživatelů podobně jako dnešní pozemní vysílání. K tomu přispěje i nezávislost na internetu a vysoká kybernetická bezpečnost.
Není divu, že při všech těchto argumentech a při zohlednění všech vnějších vlivů v důsledku globálních událostí mohl již v úvodu konference generální ředitel Českých Radiokomunikací Miloš Mastník předat informaci Ministerstva průmyslu a obchodu, že Česká republika podpoří zachování terestrického televizního vysílání i po roce 2030.
Bude televizní vysílání po roce 2030 ve stávající šířce pásma?
A ještě: Zůstane pro televizní vysílání primární přidělení s podružnou službou pro produkční výrobu? Další informace o budoucnosti „televizního spektra“ bychom se měli dozvědět na tradiční pardubické XXXI. KONFERENCI RADIOKOMUNIKACE 2022 již 18. října, kde je na programu vystoupení zástupce ČTÚ, který by měl představit současný strategický pohled Evropské unie pro oblast radiového spektra.
Úvodní ilustrační foto TV spektra: autor
