Svět vysílání na IBC 2022 To nejzajímavější z veletrhu v Amsterodamu

Jestliže jsem v roce 2014 napsal o veletrhu IBC – International Broadcasting Convention – Mezinárodní sraz vysílacích technologií (jak by mohl znít jeden z překladů), že už není přehlídkou televizní a rozhlasové technologie, jak tomu bývalo před léty, ale je přehlídkou telekomunikačních technologií o přenosu informací a jejich digitalizovaných dat a že je to víc mediální show než jen technologické novinky z oblastí broadcastingu a že v budoucnu se z tohoto veletrhu stane jen přehlídka softwaru nebo veletrh aplikací, tak o tom letošním to platilo stoprocentně. A co víc, letos k tomu přistoupily inovace v oblasti umělé inteligence (AI), virtuální (VR) a rozšířené (XR) reality až po možnost napodobovat zážitky ze skutečného světa v digitálním světě metaverzu – ztělesněném internetu.

Obecné trendy

Na jedné straně IBC představila svůj návrat po třech letech konferenčním programem nabitým vizionáři a myšlenkovými vůdci. Zkoumali trendy a technologie, jako je metaverzum (budoucí platforma virtuální a rozšířené reality), migrace do cloudu, FAST kanály (Free Ad-supported Streaming TV, což představuje streaming živého televizního obsahu bez předplatného), 5G a další. Na konferenčním podiu byli zástupci společností jako giganti Warner Bros. Discovery, Google, Sony Pictures Entertainment, Paramount, Disney a Marvel.

Na druhé straně byly představeny vznikající nebo již aplikované projekty typu poskytování informací na více platformách, OTT a monetizace obsahu nebo dva projekty zkoumající budoucí aplikace 5G v rámci inovačního programu IBC Media. První, „5G Vzdálená produkce… uprostřed ničeho“, demonstrovala potenciál soukromých 5G sítí s inovativními světovými konfiguracemi v pracovních postupech, které umožňují živé vysílání z některých nejvzdálenějších oblastí světa. Druhý projekt, „5G a aréna budoucnosti pro XR Events“, se snaží prosadit nízkou latenci a konektivitu 5G v rozšířené realitě (XR) tak, aby podpořil pohlcující, personalizované zážitky fanoušků v reálném čase, jako základ budoucího metaverzu.

Opusťme však budoucí reality a vraťme se do současné reality na výstaviště RAI Amsterdam.

Pokrok ve standardu DVB-I

DVB-I specifikace byla vytvořena, aby umožnila snadný přístup k video streamingu lineárních programů přes internet a poskytla stejný uživatelsky přívětivý zážitek, jaký je prostřednictvím lineární televize. V Německu, téměř shodně se začátkem IBC, byl zahájen pilot DVB-I, který byl také představen na stáncích EBU v hale 10 a DVB ve vstupní hale 1. Projekt si klade za cíl, pochopit funkčnosti a výzvy specifikace DVB-I a také standardizovat scénář budoucnosti, který zahrne celý ekosystém DVB-I.

Typický tok dat při zpracování DVB obsahu s konverzí na DVB-I (zdroj: Johannes Schmid: How ARD is bringing broadcast and internet together through DVB-I; EBU, Tech-i-050)

Obvykle je prvním krokem provozovatele vysílání převést současné služby založené na DVB-S/C/T do DVB-I. Je důležité pochopit, že DVB-I není pouze internet: slouží jako most mezi dvěma světy. V tomto prvním kroku se použije DVB-I k poskytnutí standardizovaného seznamu tradičních vysílacích kanálů přes internet. V tomto případě specifikace poskytuje všechny potřebné informace k nalezení těchto kanálů ve světě vysílání, něco jako NIT (Network Information Table) v tradičních DVB systémech.

Protože ARD, největší veřejnoprávní vysílací společnost v Německu, již používá server iSIMS firmy MIT-xperts pro vkládání servisních informací (SI/PSI) souvisejících s vysíláním do transportního toku v kodéru, byl tento přechod dalším logickým krokem. Pomocí nejnovější verze je možno exportovat všechny DVB služby do DVB-I a publikovat je na internetu. Server iSIMS převádí vysílaná data, jako je NIT, SDT (tabulka popisu služeb) a EIT (tabulka informací o událostech, obsahující elektronického programového průvodce), na DVB-I a automaticky udržuje oba světy v synchronizaci.

Každý z poskytovatelů obsahu posílá svůj seznam programů přes rozhraní API agregátorovi přehledu služeb, který tak vytváří národní servisní seznam, průvodce programy, jak ukazuje následující obrázek.

Vytváření národního přehledu služeb v německém pilotu DVB-I (Zdroj: Remo Vogel: The German DVB-I Pilot – evaluating DVB-I on a national scale; DVBscene-60)

DVB-I tak umožňuje současný přístup k nabídce streamovaného videa lineárních programů přes internet a zajišťuje stejný uživatelský komfort pro diváka jako tradiční pozemní televizní vysílání na televizorech. Díky standardizovanému otevřenému přístupu DVB-I mohou být rozšířené televizní služby poskytovány v zásadě na všech zařízeních, která mají přístup k internetu, včetně chytrých televizorů, tabletů a chytrých telefonů. Strukturované seznamy služeb umožňují harmonizované uživatelské rozhraní, streamování s nízkou latencí a mnoho možností pro doplňkové služby. Zahrnují nabídky HbbTV, programové průvodce EPG, služby dostupnosti, žánrové kanály i kanály zpravodajství. Kromě toho lze toky IP kombinovat s konvenčním vysíláním přes satelit, kabel a pozemní vysílání a poskytnout tak hybridní zážitek. Tímto způsobem DVB-I připravuje cestu pro přechod na internetovou distribuci médií.

Je česká stopa v Amsterdamu popelkou?

Letošního obnoveného veletrhu IBC se zúčastnilo 8 českých vystavovatelů. Kromě tradičních jako jsou chomutovský RECKORD, který se z regionálního studia vypracoval na největšího privátního poskytovatele TV přenosových vozů u nás a v okolních zemích, plzeňský TECHNOCRANE se svými teleskopickými kamerovými jeřáby, softwarové AVECO, STREAM CIRCLE, PROVYS, OCTOPUS Newsroom, nově i SUITEST se svým automatizovaným testováním softwarů a brněnská MODERN TV.

Česká firma RECKORD Outside Broadcasting na vnější expozici (Foto: Martin Junek)

Ve srovnání s celkovým počtem vystavovatelů, přes 1000, to není moc, ale to, že si na trhu dodavatelů profesionální techniky a specifických řešení pro mediální společnosti udržují v této bouřlivé době technologických zvratů svou úroveň, je důkazem jejich schopností.

Zájem návštěvníků o stánek české firmy Octopus newsroom v hale 5 (Foto Martin Junek)

Mezi ně patří OCTOPUS NEWSROOM, jejíž softwarové řešení užívá nejenom CNN Prima u nás, ale Welt and Bild v Německu, CH Media ve Švýcarsku plus dalších 300 zákazníků celosvětově.  V nejnovější verzi redakčního řešení Octopus 11, které bylo představeno na IBC, je nový vzhled a řada nových funkcí zaměřených na zlepšení uživatelské zkušenosti. Octopus 11 poskytuje jednotnou platformu pro produkci zpráv, nasazenou v redakci nebo v cloudu, která umožňuje produkci odkudkoli. Systém zjednodušuje celý produkční pracovní postup, ať už je zaměřený na příběh, na přehled nebo je hybridem obou. Software pokrývá vše od shromažďování zpráv až po plánování, úpravy a poskytování multiplatformního obsahu.

Do současného trendu zapadla firma MODERN TV z Brna, která zajišťuje řešení na klíč pro provozovatele IPTV a OTT streamovacích služeb. Všechny součásti jejich řešení jsou vyvíjeny ve firmě, včetně dynamického vkládání reklamy, které bylo vyvinuto letos na jaře, kdy PRIMA omezila možnost přeskakování reklamních přestávek ve streamovacích službách, a hybridního set-top-boxu, který podporuje jak unicast tak multicast IP streaming, jakož i jednu z dalších DVB služeb (terestrickou, satelitní, nebo i kabelovou).

Modern TV na IBC 2022 na výstavišti RAI Amsterdam (Foto Martin Junek)

Jedná se o proprietární hybridní STB, který běží na operačním systému AOSP (Android Open Source Project) a nemá přímý přístup do obchodu Google Play. To znamená, že aplikace služby IPTV je předinstalovaná výrobcem ještě před fází dodávky spotřebiteli. Podpora hybridního boxu je složitá a firmware a aplikaci je potřeba upravit pro přesný typ STB. Proto je možné používat tyto boxy pouze od konkrétního podporovaného dodavatele internetových mediálních služeb a nejsou v běžné nabídce v obchodní síti, i když mohou fungovat i bez připojení k internetu, pokud přijímají DVB-T2 vysílání, což je činí ideálními pro použití ve venkovských oblastech při přerušení připojení k internetu.

Komplexní řešení firmy Modern TV používá více jak polovina poskytovatelů internetových služeb v ČR, zejména ve spolupráci se sledovanitv.cz nebo je možno jej najít jako aplikaci přes mobilní telefony, PC, tablety a televizory značek Samsung (již od modelu 2012), LG, Panasonic, Hisense (od roku 2016), Android TV (SONY Bravia, Phillips) nebo Google Chromecast či Apple TV. Počínaje rokem 2015 firma ve spojení z mnohými celosvětově dobře zavedenými značkami slouží zákazníkům nejenom v Evropě, ale i v Africe, Jižní Americe a proniká i do asijsko-pacifické oblasti.

Stane se jednou IBC setkáním ve virtuální realitě?

Od svého prvního spuštění v roce 1967 v Londýně se IBC vyvíjela z podstaty technického vysílání pod vedením mezinárodních organizací sdružující odborníky elektronického inženýrství televize a filmu. Od svého přesunu roku 1992 do Amsterdamu se IBC stala nejvlivnější každoroční konferencí a veletrhem pro profesionály z celého světa zabývající se tvorbou, správou, doručováním a v posledních letech i streamováním elektronických médií.

Jestliže se před covidovou pauzou veletrhu a konference IBC zúčastnilo 55 tisíc návštěvníků a na 1700 vystavovatelů, tak letošní zaznamenal významný pokles. Jako by úvodní vystoupení „kmotry virtuální reality“ novinářky Nonny de la Peňa, hovořící o svých nadějích na budoucnost VR/AR a o tom, jak mohou rozšířená realita a metaverze spojit lidi smysluplnějšími a působivějšími způsoby a transformovat digitální prostor, předznamenávalo další vývoj tohoto veletrhu, který by pak již neoslavoval osobní setkání výrobců a jejich zákazníků.

Ještě že česká asociace pro vysílání, elektronická media a sdělovací, obrazovou a zvukovou techniku ABEX pořádá svou pravidelnou konferenci Post IBC, která je zaměřena na špičkové televizní technologie pro náš region, a seznámí tento čtvrtek v prostorách České televize zájemce o reálných výrobcích a řešeních, které na letošním IBC byly kromě budoucích vizích představeny.

Úvodní foto Martin Junek (ABEX)