Zájem společnosti Digital Broadcasting, provozovatele celoplošného televizního multiplexu 24 ve standardu DVB-T2, o digitální rozhlasové vysílání DAB+, je vážný. Společnost si už vybrala dodavatele vysílacích technologií.
„Tendry na dodavatele technologií máme dokončené a techniku máme vybranou,“ potvrdil na konferenci Radiokomunikace v Pardubicích výkonný ředitel společnosti Digital Broadcasting Jakub Juhas. Firma se hodlá zúčastnit aukce kmitočtů, kterou na přelom letošního nebo začátek příštího roku plánuje Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Mezitím požádala i o tři individuální oprávnění pro využívání kmitočtů. V současné době probíhá veřejná konzultace k principům podmínek výběrového řízení, která bude ukončena příští týden. Většině operátorů, kteří už dříve projevili zájem o účast v tendru, se nelíbí vyvolávací ceny kmitočtových sad, kdy celoplošná síť vyjde na téměř 10 milionů korun a regionální od 150 tisíc po 4,5 milionu korun (nejdražší je Praha).
ČTÚ svůj postup hájí. Podle Jiřího Duchače, ředitele odboru správy kmitočtového spektra není návrh úřadu finální a bude se upravovat podle připomínek dotčených subjektů. Obává se ale menšího zájmu posluchačů o DAB+. „Přidaná hodnota není tak velká jako u digitální televize, zároveň neexistuje tlak na opuštění FM pásma,“ uvedl Duchač, který přiblížil, jakým způsobem ČTÚ modeloval jednotlivé vrstvy kmitočtů pro sítě DAB+ určené k dražbě: „Kmitočty jsme rozdělili na primární a sekundární, přičemž primární byly pro základní velké vysílače, a sekundární s nějakým omezením. Každý stát měl mít stejný počet primárních a sekundárních kmitočtů.“
„Máme jediný pokus, jinak DAB+ zemře“
„Z koordinací vyšla možnost zajištění maximálně tří až čtyř primárních kmitočtů pro každou zemi,“ dodal Jiří Duchač. Nejkomplikovanější mezinárodní koordinace podle něj probíhala se Slovenskem, která celý proces přidělování sítí DAB+ pro komerční rádia zpozdilo o rok. Proč byly komplikace právě se Slovenskem? „Z české strany šlo o poslední jednání, se všemi ostatními sousedy jsme už byli domluvení, což dávalo malý manévrovací prostor, zatímco Slovensko s Českem koordinaci kmitočtů pro DAB+ teprve začínalo,“ vysvětlil Jiří Duchač. Koordinace podle něj byla problematická i proto, že ČTÚ nevěděl, kdo bude provozovatelem jaké sítě a z jaké lokality bude vysílat. „Proto jsme u základních vysílačů vycházeli z umístění vysílačů Českých Radiokomunikací,“ doplnil.
„Máme jediný pokus, jinak DAB+ převálcuje streaming,“ míní Marcel Procházka, ředitel právní a regulatorní sekce Českých Radiokomunikací. Osobně uvítal, že ČTÚ přišel s principy podmínek aukce, očekává ale spíše více než méně připomínek. „Věřím, že je se podaří vyřešit u nějakého kulatého stolu,“ uvedl Procházka. Podle Romana Kropáčka, výkonného ředitele společnosti RTI cz, je otázka, zda navrhovaná výše vyvolávacích cen do aukce je správná a zda se operátorům vyplatí, protože je budou muset promítnout do cen za šíření signálu komerčních rádií. „Určitě se na některých připomínkách shodneme,“ navázala Nikola Pařízková Chrenčíková, spolumajitelka Digital Broadcasting.
Úvodní foto a galerie: Václav Udatný, Televizníweb.cz
