Nová řada D755 je, či spíše v nedaleké budoucnosti bude (má být), na trhu zastoupena škálou úhlopříček od 109 do 165 cm. Chybět nebude Android TV 11 (s výhodou zatím žádná Google TV!), výborné HDMI 2.1 a oficiálně vzato i základní HDR, tedy HDR10. Jak ale vidíte, je toho více…
Testovaný Strong SRT43UD7553 (109 cm) přijde na 8.490 Kč, budoucí (zřejmě prosinec) Strong SRT50UD7553 (127 cm) má odhad někde kolem 9.499 Kč a Strong SRT55UD7553 (140 cm), taktéž odhadováno, by se měl pohybovat kolem 10.499 Kč. Nejrozměrnější varianta, Strong SRT65UD7553 se 165cm úhlopříčky, zatím ani přibližnou cenu nemá a na trh by měla přijít někdy na počátku příštího roku.
A co novinky nabízejí, resp. budou nabízet?
Oficiálně vzato už zmiňované HDR10 (co je to), dále HbbTV 2.0, tedy kompatibilitu s budoucím pokročilým vysíláním na „červeném tlačítku“, a také operační systém Android TV v současné velmi vysoké verzi 11, což dává naději na několik budoucích aktualizací, tedy delší podporu. Mezi společné vlastnosti patří rovněž rozlišení Ultra HD (4K), funkce FastScan pro satelitní příjem, Bluetooth (bez bližší specifikace, jak později uvidíte bez vstupního audia) a Wi-Fi 4, ovšem pracující pouze na 2,4 GHz (co je to).
V ceně každého z modelů mají být dva dálkové ovladače, což v případě testovaného nejmenšího platí, a zajímavé je i barevné provedení. To bylo oznámeno jako šedé/stříbrné s výjimkou modelu 165 cm (65″), který má být černý. V černé je ovšem vyveden už zapůjčený Strong SRT 43UD7553, takže kdo ví, jak to vlastně bude.
Než se ale pustíme do základního přijímače v řadě D755, můžete se podívat na náš test zástupce nižší řady, C543…
Velmi levný televizor Strong SRT 43FC5433 aneb Zatím nedotažený Android TV ve Full HD
Klasická „androidí“ instalace, solidní chování u WoL i živého TV vysílání
Zprovoznění televizoru má, jako ve většině případů, dvě oddělené části. Jednak montáž podstavce (a ten není nasouvací, jako u některých přijímačů Samsung) a samotné naladění TV s úpravou parametrů. U tohoto Strongu narazíte na perfektně zpracované kovové nožičky, které jdou přišroubovat jen jedním způsobem (výborně) a na vruty, což nám přijde jako velká škoda i když je to znakem levných přijímačů. Po připojení napájení a anténního svodu je tu už klasický Android TV a naštěstí nikoli Google TV, což má příjemný následek v podobě výrazně lepší ovladatelnosti, resp. nastavitelnosti domovské obrazovky. Tím také chceme říci: „kupujte, nebudou“, protože Google tlačí výrobce k odchodu právě do Google TV a tu si marketingově zpracoval po svém.
Smířit se naopak musíte s tím, že pokud budete televizor připojovat přes Wi-Fi, je tu pouze frekvence 2,4 GHz, což možná poznáte v okamžiku, kdy budete v zarušené panelákové lokalitě, apod. Pokud s tímhle máte problémy, tady doma nebudete a slabá Wi-Fi je asi největším mínusem televizoru. Ideální je tak samozřejmě připojení přes kabel, nebo alespoň kabelem přes meshový systém. Třeba výtečný Wi-Fi směrovač (router) Strong Atria Wi-Fi Mesh Home Kit 1200 (test je zde).
Třídění kanálů je jednoduché a jde udělat třeba přesouváním stanic, a to i více najednou, což je pochopitelně skvělé.
Po instalaci se ještě nabídla aktualizace firmware, takže jsme toho pochopitelně využili. Instalace TV končila v domovské nabídce, takže – jak je dnes bohužel špatným zvykem – žádné živé televizní vysílání. Nicméně jeho ikona je už na třetím místě nabídky a jde přesunout i na první. Strong navíc byl schopen, při ukončení práce v tuneru DVB-T2, vysílání po opětném zapnutí obnovit. Tohle je rozhodně příjemné!
A ještě poznámka ke spotřebě: firemní údaj hovoří o 100 W, ale už neříká, zda jde o spotřebu typickou, nebo maximální. Z údajů na novém energetickém štítku EU však soudíme spíše na to druhé. A protože na novém štítku chybí hned několik věcí (více, ve srovnání s předchozí verzí), doplňujeme je v tabulce dalšími důležitými údaji od výrobce. Na štítku je také chybně uvedena úhlopříčka a tenhle šlendrián, nebo spíše ignorance, je pro EU typický. Televizor pochopitelně má, při udaných 43 palcích, 109 cm.
Výše uvedené doplňuje dotaz na závěr typicky dlouhé instalace Googlu (neustále odmačkáváte souhlas s čímsi) na práci se sítí LAN, resp. na probuzení televizoru touto cestou (tzv. WoL). Strong tady dává na výběr (i když ne zcela jasně) mezi klasickým režimem TV a možností probouzet ji přes domácí počítačovou síti LAN. Pokud sáhnete po druhém řešení, připravte se v pohotovostním režimu klidně i na dva watty spotřeby. Nicméně od výrobce TV je upozornění naprosto na místě a ne každý se takto chová!
Dva ovladače! Kdo to dneska má?
Přesně tak! Klasický s kompletním osazením, včetně barevných kláves, a kompaktnější s méně tlačítky u něhož je zjevná inspirace Samsungem, dokonce včetně víceúčelového tlačítka! Ovladač je na jednu stranu dotaženější (zaplněno je i prázdné místo vpravo nahoře), na druhou stranu je škoda, že Strong nešel tak daleko, aby dal jedno tlačítko k dispozici pro vaši oblíbenou video službu, která pochopitelně může být jiná než ty zde vyvedení a nejspíše zaplacené. V každém případě je tento ovladač, a vlastně oba dva, skvělý počin!
Dva ovladače (DO) mají ale ještě další příjemný efekt. Na televizorech dnes prakticky žádné ovládání není (někdy míněno doslova) a zpravidla nejdříve „odejde“ právě „dálka“.
Ovládání Strong dotáhl i jinak, protože Google na něj nikdy moc nedbal. Tlačítko pro vstup do menu nastavení je na obou DO a má různé funkce v různých situacích. Například v tuneru vyvolá menu Strongu na spodní části obrazovky, v nějaké aplikaci nabídne to, co nejvíce potřebujete, tj. úpravu obrazu a zvuku, a na domovské obrazovce vyvolá obvyklé, špatně dělané menu Google Android TV.
Strongu se tohle hodně povedlo a propracované ovládání patří k největším výhodám televizoru.
Slušné EPG, výborná aplikační kompatibilita
Programová nabídka se vyvolává zvláštním tlačítkem televizoru, od kterého jsme si slibovali přímý vstup do aplikace zajišťující živý televizní příjem. Tohle je poněkud nezvyklé…
EPG je slušné, byť s drobným písmem a nemůžete se po něm volně pohybovat, protože to vždy způsobí změnu stanice v tuneru. Jak vidíte ze snímku výše, zobrazené informace jsou výborné, nicméně na pořad si nemůžete zadat upozornění a tohle někomu může hodně vadit.
Jsme u Android TV, takže aplikací je zde celá řada a jejich oficiální seznam, pro televizory 2022/23, najdete v samostatném článku, a to včetně přijímačů s tímto operačním systémem.
Galerie: autor
Tady jsme vyzkoušeli vše k čemu máme přístup (placené aplikace) a také některé neplacené služby, jako iVysílání od ČT (bez problémů, a to i po úpravě kvality) a Youtube. Z placených aplikací se nainstalovat povedlo vše s výjimkou Filmbox+, který se při vyhledávání v obchodě Googlu nenabídl, což je škoda, protože se nedávno vytáhl snímkem Crazy Joe (dabováno). Jinak jsme vyzkoušeli i Disney+ (vynikající a snadné párování třeba s aplikací v mobilu), HBO Max (bohužel opět špatně udělané párování pro TV, což se pomalu, od skončení HBO GO, stává pravidlem), dále Lepší.TV (klasické přihlášení, bezproblémový provoz), Skylink Live TV (opět vynikající!) a SledovaniTV (u této aplikace slabší párování s televizorem). A prověřili jsme také přehrávání ze serveru Synology na domácí síti přes VLC Player, protože zabudovaný multimediální přehrávač médium na LAN nezvládá. VLC pracoval bez problémů, tedy s výjimkou potíží vlastních posledním verzím aplikace za což si ovšem může sám.
Zrcadlení obrazovky z mobilu tu není klasické, nýbrž jde pouze odeslat obrazovka z kompatibilní aplikace. Zde byly drobné problémy znát. V případě Samsung S20 FE (Android 12) pracovalo, u TCL Plex (Android 10) se ale obrazovka z aplikace ČT i HBO Max zrcadlit nechtěla a na televizoru se objevilo pouze něco.
Bluetooth je k dispozici jednosměrné a vyzkoušeli jsme ho s výtečným reproduktorem Sencor Sirius SSS 6400N (test zde). Párování bylo jednoduché a rychlé, výstup z televizoru mírně utlumený, reprosystém TV se vypne, resp. přepne na externí audio výstup.
Jaký je? Někdy překvapí a zejména u zvuku
Ten byl podstatně lepší než bychom čekali a dal se i rozumně regulovat. Obraz byl naopak průměrný, jinak řečeno ceně odpovídající. I když byla oznámena kompatibilita pouze s HDR10 je zajímavé, že televizor při zkoušení HBO Max na seriálu Rod Draka (výběr herců je opravdu šílený!) nabídl Dolby Vision, včetně úvodního oznamovacího příznaku! A dokonce dal na výběr ze tří obrazových režimů. I tady bylo nutné si s obrazem pohrát, resp. si pohrát s jeho manuálním nastavením. Po instalaci byl totiž jakoby za závojem, v některých základních režimech byla ostrost stažená na nulu, jas na méně než polovinu a volba podsvícení byla někdy zcela vypnuta i když naopak potřebovala upravit. Pokud si s obrazem pohrajete (i kontrast a sytost…), bude výsledek výrazně lepší a dokonce možná lehce nadprůměrný. Pro náročného, nebo náročnějšího diváka, ale televizor nebude a nikdy se ho nepodařilo dotáhnout do nějaké lepší podoby. Tohle je ale třeba poměřovat cenou a té odpovídá. Nicméně faktem zůstává, že obraz byl po instalaci nastaven hodně zvláštně!
Ocenit musíme stabilitu systému, televizor neměl potíže s nějakým restartováním, výpadkem, či třeba samovolným ukončování výše zmiňovaných aplikací; ostatně i živé TV vysílání je jen další aplikace.
Strong SRT43UD7553 za 8.490 Kč není ve své kategorii zcela nejlevnější, i když k těm levným určitě patří (109 cm se dá pořídit už od 6.500 Kč). Dokáže však – zejména zvukem – někdy i notně překvapit. U něj, a také u obrazu, potěší velmi obsáhlé možnosti úprav, ovládání je rozhodně nadprůměrné a zjištěné Dolby Vision? Inu, další výhoda…
Foto v úvodu: Strong
Hodnocení
- PRO: vynikající chování tlačítka menu (různé v různém prostředí), dva (!) dálkové ovladače s výborným rozložením (vynikající i ten kompaktní), stabilní a během krátkého testu spolehlivé prostředí, někdy až překvapivý zvuk, bohaté možnosti úprav obrazu i zvuku se spoustou přednastavených režimů, výtečné třídění kanálů (i více najednou)
- PROTI: slabá Wi-Fi (pouze 2,4 GHz), bez Bluetooth Audio