O prestižní konferenci Radiokomunikace 2022, jejímž jsme byli hlavním mediálním partnerem, jsme psali v sérii článků o nejzajímavějších vystoupeních a podstatných sdělení jednotlivých přednášejících. Nosným tématem bylo kmitočtové spektrum a mobilní sítě 5G. Ne všechno se dá zachytit v krátkých článcích o prezentacích, a proto bychom dnes chtěli čtenáře upozornit na další podrobnosti, které byly pro účastníky konference zveřejněny ve sborníku.
I letošní konference Radiokomunikace byla pod záštitou předsedkyně Rady ČTÚ. Bývalo dobrým zvykem v minulosti, že ji zahajoval buď předseda Rady, nebo ředitel sekce regulace ČTÚ Marek Ebert. Letos jakoby již v očekávání změn ve vedení Úřadu, o nichž jsme psali hned po ukončení konference v samostatném článku zde, se úvodní slovo nekonalo a v podstatě jej plnohodnotně nahradila přednáška Pavla Šístka na téma:
Aktuální otázky přípravy ČTÚ a Evropy na konferenci WRC 2023
Jeho přenáška navázala na přednášku z předchozího ročníku, kde byly popsány základní postupy v době příprav na světovou konferenci. I když na WRC mohou jednotlivé země podávat své vlastní návrhy, individuální přístup jedné evropské země nemá velkou šanci na úspěch, vzhledem k tomu, že politika kmitočtového spektra je v Evropě koordinována na úrovni Evropské Unie, konkrétně Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady EU již z roku 2017.
K hlavním bodům konference WRC s celospolečenským dopadem z pohledu našeho i Evropské Unie patří revize pásma 470–696 MHz a podmínky v pásmu 6425–7125 MHz, které poskytuje příležitost pro gigabitová připojení.
UHF pásmo
Budoucí rozhodnutí o pásmu UHF bude politické a bude přijato na úrovni celé EU s tím, že výsledek WRC by jej neměl přímo ovlivnit. Předběžný názor států EU v současnosti nesměřuje k návrhu takových změn, které by ovlivnily terestrické vysílání a byly účinné bezprostředně po WRC-23. Přečtěte si
Budoucnost DVB-T2? Uvidíme koncem roku Česko o terestrickou TV nepřijde, slibuje ČTÚ
Nejsou nicméně vyloučena dílčí upřesnění, pokud ale budou výsledkem shody členských zemí EU. Do toho ale těžko mohou přistoupit tzv. koprimární (souběžné) příděly televizním vysíláním pro mobilní služby, neboť by nebyly dodrženy nutné separační vzdálenosti v rozsahu stovek kilometrů s ohledem na vzájemná rušení.
Pro účely vypracování variantních řešení ustavil poradní orgán Komise EU, skupina RSPG, pracovní podskupinu ke strategii budoucího využití pásma 470–960 MHz. RSPG pracuje s výslovným předpokladem, že rozhodnutí WRC nijak neovlivní podmínky v EU.
Návrhy budoucí regulace převážně počítají s podmínkami pro DTT i po roce 2030. K možným úvahám pro budoucí podmínky může patřit provoz jednosměrných sítí (například 5G Broadcast či Supplemental Downlink), jejichž provoz je snáze slučitelný s DTT. CEPT, evropský regulační orgán, na úrovni pracovních dokumentů uvažuje varianty „No change“ (tj. bez bezprostředních regulatorních změn, ale s možností budoucí revize WRC-27 nebo WRC-31), a dále variantu dlouhodobé podpory reportážních aplikací (PMSE) v mobilní službě.
Pavel Šístek ve svém článku ve sborníku uvádí: „Rok 2030 tedy pravděpodobně nebude představovat zlom z pohledu očekávání spotřebitelů či provozovatelů současných TV sítí, ale stane se spíše součástí evoluce zahrnující komplexní změny v oblasti distribuce a konzumace audiovizuálního obsahu.“
Pavel Šístek o některých dalších bodech projednávaných na WRC-23. (Foto: Václav Udatný)
Pásmo 6 GHz
Budoucí vysokorychlostní připojení v pásmu 6 GHz (6425-7125 MHz) zůstává pro Evropu jako jediné schůdné pro využití IMT včetně 5G, i když s mnoha problémy. Již na konci roku 2020 některé iniciační předpoklady ukázaly, že venkovní provoz vysoko výkonových základnových stanic IMT může působit rušení sítí a spojů v družicové službě. Ačkoliv družicové stanice v pásmu 6 GHz obsluhují komunikační potřeby spíše v regionech mimo Evropu, nepřekročení předepsaných úrovní šumového prahu na přijímačích kosmických stanic je podmínkou, kterou Evropa musí respektovat. Další překážkou pro nasazení IMT v dohledné době jsou také pevné mikrovlnné spoje, které, s ohledem na vlastnosti pásma 6 GHz umožňující směrové spoje na velkou vzdálenost, prakticky není možné snadno přemístit do jiných pásem. S ohledem na problematickou kompatibilitu IMT s dalšími službami využívajícími pásmo proto bylo z iniciativy ČR v roce 2021 navrženo studovat v CEPT také podmínky pro možné zavedení nízko výkonových aplikací RLAN (Wi-Fi).
Rozhodnutí ČR o pásmu 6 GHz ani v tomto případě nebude provedeno samostatně, ale s ohledem na potenciální evropskou harmonizaci tak, aby byl mimo jiné vytvořen co největší region pro vznik trhu s novými výrobky a službami. Národní řešení v tomto pásmu by nepřineslo žádoucí prospěch pro celý řetězec počínaje výrobci spotřební elektroniky, přes poskytovatele služeb až po koncové spotřebitele – občany.
Další otázky kmitočtového spektra
Množství zařízení využívajících rádiové kmitočty v domácnostech i v průmyslu se stále zvětšuje. Kromě potřeby koordinovaných sítí nových generací 5G jsou zapotřebí i nová pásma pro volné využití v rámci všeobecných oprávnění. Všeobecná oprávnění umožňují provozování rádiových zařízení bez kmitočtových přídělů za dodržení stanovených podmínek. Takové využití však s sebou nese zvýšené nebezpečí nežádoucího rušení, a proto je třeba na evropské i národní úrovni nadále upřesňovat podmínky pro takové využití spektra a dodržování těchto podmínek účinně kontrolovat, aby všichni uživatelé měli možnost svá zařízení efektivně používat.
Ve sborníku přednášek je podrobně a přehledně popsán „Aktuální stav ve všeobecných oprávněních a regulace zařízení krátkého dosahu“ přednášejícího Jiřího Macka. Obsáhlé všeobecné rozhodnutí VO-R/10 bývá každoročně aktualizováno, zpravidla v návaznosti na aktualizace evropských rozhodnutí a doporučení. Mezi nejvýznamnější změny posledních tří let patří upřesnění kmitočtů pro bezdrátové mikrofony (PMSE) – po ukončení provozu v pásmu 694–786 MHz je přidáno pásmo 733–758 MHz a rozšířeno o kmitočty v pásmu 1800 MHz.
Bezdrátové nabíječky a drony
Po rozhodnutí Evropské komise o jednotných nabíječkách pro mobilní telefony a další zařízení (změna směrnice 2014/53/EU RED a u nás nařízení vlády č. 499/2021 Sb. přichází na řadu příprava norem a rozhodnutí pro bezdrátové nabíječky – nejen mobilů a dalších komunikačních zařízení, ale i například vysoko výkonového nabíjení elektromobilů. Nabíječky se totiž považují za rádiová zařízení, pokud u nich současně s nabíjením dochází i k přenosu informace. Probíhají různé studie týkající se bezdrátového přenosu energie (WPT – Wireless Power Transmission). Typické kmitočty pro tyto aplikace jsou 9–300 kHz, 6,7 MHz či 13,56 MHz, uvažuje se i o kmitočtech kolem 917 MHz, 2,45 GHz, 5,8 GHz, 24 GHz, 60 GHz.
Rozmach dronů, které se dnes používají hojně ve výrobě mediálního obsahu, vyvolává potřebu regulace jejich provozu. V červnu 2019 byla zveřejněna nařízení EK 2019/947 o pravidlech a postupech pro provoz bezpilotních letadel a nařízení EK 2019/945 o bezpilotních systémech. Nařízení stanoví povinnosti provozovatelů, aby veškerý provoz efektivně využíval rádiové spektrum a podporoval jeho účinné využívání, aby se zabránilo škodlivé interferenci. Drony tak mohou využívat různé kmitočty na všeobecná i individuální oprávnění, pokud splňují stanovené podmínky. Specifické všeobecné oprávnění pro drony tak nemusí být vydáno.
Zpráva CEPT uvádí jako příklad vhodných volných kmitočtů pro drony tato pásma zahrnutá do všeobecných oprávnění VO-R/15 (27 MHz, 35 MHz, 40 MHz), VO-R/10 (27 MHz, 40 MHz, 433 MHz, 863–870 MHz, 2,4 GHz, 5,725–5,875 GHz) a VO-R/12 (2,4 GHz).
Výše uvedené Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/947 na základě novely 2020/1058 ukládá po-vinnost dálkové identifikace pro všechny lety bezpilotních systémů, jak uvádí Martin Lehký z Řízení letového provozu v článku „Správa spektra v civilním letectví a případné aktuality“. Základní údaje, které budou drony během letu vysílat, jsou registrační značka provozovatele, sériové číslo a aktuální poloha. Technologie přenosu dat není nařízením specifikována. Prvním typem je místní identifikace, při které dron vysílá údaje přímo subjektům v okolí. Druhým typem je síťová identifikace, kdy dron přes mobilní síť odesílá data do centrálního systému, ze kterého je budou moci zobrazit ostatní účastníci letového provozu. Dálková identifikace je povinná od 31. 1. 2023 pro nově uvedené drony (kromě třídy C0, C4, hraček), od 1. 1. 2024 pro lety ve specifické kategorii a po roce 2023 v prostorách U-space definovaném pro bezpilotní lety (kromě dronů do 250g a hraček). Pro přenos dat se zatím nejvíce uplatňují stávající komerční sítě s technologií LTE. Ve Spojeném království se připravuje projekt Skyway. Cílem je vytvořit dálkové koridory pro autonomní provoz bezpilotních systémů, jakési vzdušné dálnice s vysokokapacitním připojením k sítím 4G/5G.
Přehled kmitočtového spektra s vyznačením frekvencí používaných v letectví (Zdroj: Prezentace ŘLP ČR Martin Lehký, Konference Radiokomunikace 2022)
Kmitočty pro tvorbu programů a zvláštní události (PMSE)
Tyto kmitočty v tzv. podružné službě, někdy známé jako SAB/SAP (Service Ancillary for Broadcasting/Program), používají zařízení v televizní a rozhlasové výrobě, při zpravodajství, spojené s programem a zvláštními událostmi jako jsou hudební vystoupení či veřejná shromáždění nebo konference. I na konferenci v Pardubicích, o níž právě píšeme používají přednášející bezdrátové mikrofony, jejichž kmitočty se převážně nacházejí ve volném prostoru UHF televizní pásma. Právě s postupujícími informacemi o možnosti revize UHF pásma vznikla v Německu na podporu zachování kmitočtového pásma 470-694 MHz po roce 2030 pro terestrické vysílání iniciativa významných společností ARD, Deutschlandradio a dalších „Aliance pro vysílací a kulturní kmitočty“. Tato původní iniciativa vyvolala výzvu „Save our Spectrum“ o niž jsme informovali
Nechte pásma 500 a 600 MHz televizi! 57 subjektů z 18 zemí podepsalo výzvu EU
Vedoucí zvukové techniky České televize Jiří Černý na Konferenci položil otázku: „Je potřebné zabývat se při plánování kmitočtového spektra podmínkami pro provozování ´Podružné služby´?“ V podobně znějícím článku o mikroportech ve sborníku přednášek podrobně rozebírá jejich úlohu a důvody pro a proti zavádění digitálních technologií v podružné službě.
I když stále ještě většina používaných zařízení využívá FM modulaci, pomalu se zvětšuje podíl digitálních řešení. Digitální přenos (dnes obvykle využívající QPSK nebo QAM modulaci) má, přes některá svá nesporná pozitiva (menší náchylnost na intermodulační produkty a v důsledku toho efektivnější využití dostupného spektra), některé vlastnosti, které jsou v praxi hendikepem. Zejména se jedná větší energetickou náročnost z důvodu velkokapacitních akumulátorů, z nichž se dostává k účinkujícímu větší teplo, které výkonní umělci považují za diskomfort a odmítají je používat.
Využití jiného segmentu kmitočtového spektra se nejeví jako příliš schůdná pro brutální dopad do ekonomiky firem, používajících bezdrátové technologie (nutnost okamžité výměny všech zařízení). Dalším podstatným důvodem je způsob šíření různých vlnových délek. V tomto ohledu je pásmo UHF pro používaný účel nejvhodnější.
„Pokud by v budoucnu mělo dojít k dalšímu omezení šířky použitelného pásma pro tyto účely, dostala by se řada firem do situace, že by některé dnes běžně zajišťované akce nebylo možné ve stávajícím rozsahu technicky realizovat,“ dodává Jiří Černý, když ve své přednášce uvedl příklad z barcelonského koncertu Velké ceny Eurovize, při kterém potřebná šířka pásma byla minimálně 80 MHz z 220 MHz použitelného televizního pásma, které je z velké části obsazeno vysíláním.
Problematika dokončení koordinace kmitočtů pro T-DAB
Na konci června letošního roku ČTÚ zveřejnil na svém webu ke konzultaci revidovaný „Plán využití rádiového spektra“ (PVRS) pro kmitočtové pásmo 174–380 MHz, jehož součástí jsou i jednotlivé bloky kmitočtů vyčleněné pro sítě DAB+. Vyplývá z něj, že Českému rozhlasu zůstanou současné kanály 12C (Čechy) a 12D (Morava). Sítím určeným pro komerční rádia budou vyčleněny kanály 5 A až 12B s výjimkou 5B, 5D, 6D a 8A, které finální sítě DAB+ nevyužijí. Celkem tak bude pro DAB+, včetně veřejnoprávní sítě, k dispozici 28 bloků.
Jak se tento dlouho očekávaný plán pro DAB+ vysílání tvořil popisuje zevrubně článek Jiřího Duchače, ředitele Správy kmitočtového spektra ČTÚ.
Ohlédneme-li se do historie, nezbývá než konstatovat, že v porovnání s digitálním televizním vysíláním DVB-T/DVB-T2 se implementace digitálního rozhlasového vysílání T-DAB/T-DAB+ potýká s mnoha problémy. Ačkoliv základy pro implementaci T-DAB byly položeny již v roce 1995 na konferenci ve Wiesbadenu, ukázalo se jako nezbytné změnit plánovací kritéria. K tomu přistoupila v průběhu doby mnohá úskalí od nedůvěry v životaschopnost DABu, omezené vrstvy pro DAB podle ženevského plánu GE-06, postupná přeměna televizních kmitočtů podle tohoto plánu na digitální rozhlasové vysílání u nás a v okolních zemích. Citujeme z článku ve sborníku:
„Kamenem úrazu se však staly požadavky týkající se využití některých bloků, které byly původně určeny pro DVB-T vrstvu na území Slovenska. Administrace Slovenska požadovala možnost vy¬užít některé z kmitočtových bloků v rámci tzv. primární vrstvy, tj. kmitočtů určených pro celoplošné vysílací sítě využívající HTHP vysílače. Bohužel geografické umístění některých vysílačů, které je poplatné období zavádění rozvoje zemského analogového televizního vysílání v rámci bývalého společného státu, způsobuje, že signál některých vysílačů umístěných na velmi dominantních kótách přesahuje hluboko na území České republiky a je tak z hlediska využití stejného kmitočtu na našem území nežádoucí, resp. představuje z pohledu České republiky nežádoucí rušení. To samozřejmě platí i naopak, nicméně právě geografické podmínky a umístění jednotlivých vysílačů v blízkosti společných hranic jsou důvodem, že rušení ze Slovenska je zpravidla intenzivnější a zasahuje v některých případech až do oblasti Krajů Pardubického nebo Vysočiny.
Protože i Česká republika předpokládala využití stejných kmitočtových bloků v oblasti Moravy, bylo nezbytné hledat oboustranně přijatelné řešení. Vzájemná nekompatibilita a rušení se predikují na základě výpočetních algoritmů, které vychází z požadovaných technických parametrů vysílačů, křivek šíření, modelů terénu, doporučení ITU¬-R a dalších podkladů. Aby bylo možné na výsledky výpočtů spoléhat, jsou algoritmy nastaveny tak, že v mnoha případech indikují i rušení, která se v praxi neprokáží. Tato „opatrnost“ je na místě, protože po spuštění vysílačů do provozu je možnost realizovat změny velmi obtížná, nákladná a omezená. Nedílnou součástí těchto predikcí je proto samozřejmě i jejich vyhodnocení z hlediska posouzení, v jakých místech se rušení projevuje, jaká je intenzita rušivého signálu, jak se bude rušení projevovat reálně na přijímacích anténách nasměrovaných na žádoucí domácí signál apod.“
Zaplněný sál při přednášce Jiřího Duchače (Foto: Václav Udatný)
Na následném čtyřstranném jednání mezi administracemi Rakouska, České republiky, Slovenské republiky a Maďarska rakouská strana navrhla řešení poslední kolize formou výměny kmitočtových bloků, omezení technických parametrů v oblasti Jižní Moravy a jako náhradu možnost dodatečného využití bloku 9D v rámci celého přídělu. Tento návrh se v rámci dalšího dvoustranného jednání letos v březnu 2022 ukázal jako akceptovatelný i ze strany administrace Slovenska a po schválení navržených změn ostatními sousedními administracemi umožnil dokončení vzájemných koordinačních jednání. Společnou dohodu o využití kmitočtových bloků pro T-DAB v pásmu 174-230 MHz pak zástupci obou regulátorů podepsali 9. 5. 2022. Česká republika tímto krokem dokončila koordinační jednání potřebná k tvorbě nového kmitočtového plánu obsahujícího HTHP vysílače pro T-DAB.
DAB+ síť Českého rozhlasu
Český rozhlas provozuje vlastní DAB+ multiplex, přidělený od 1. 1. 2022 na základě plánu využití rádiového spektra prostřednictvím individuálních oprávnění, vydaných Českým telekomunikačním úřadem. O prezentaci Karla Zýky z ČRo a vyžití DABu pro varovná zprávy PWS jsme již psali během konference:
DAB+ dokáže přepnout na varovnou zprávu Public Warning System bude nasazen v roce 2024
Z článku ve sborníku bychom chtěli upozornit na některé technické údaje. Multiplex Českého rozhlasu využívá míru zabezpečení (tzv. Protection Level) na úrovni FEC 2A. Oproti standardnímu zabezpečení FEC 3A postačí na straně přijímače pro kvalitní příjem zhruba o 3 dB slabší signál. Znamená to, že jednotlivé vysílače mohou pokrýt až dvojnásobnou plochu území. Výsledek však významným způsobem závisí i na charakteru terénu. Vyšší míra zabezpečení ale významně omezuje užitečný datový tok. Maximální využití užitečného datového toku je možné díky aplikaci nejmodernějšího zvukového kodeku HEAAC v2. Tento kodek se skládá z jádra na bázi AAC a dvou nadstaveb Spectral Band Replication (SBR) a Parametric Stereo (PS). Takový kodek vyžaduje pro vysokou zvukovou kvalitu relativně nízké datové toky v řádu desítek kbit/s. To umožnilo postavit multiplex s efektivní kombinací vysokého počtu vysílaných stanic přenášených s vyšší mírou zabezpečení a s vysokou zvukovou kvalitou.
Současná DAB+ síť ČRo s 34 vysílači zajišťuje kvalitní pokrytí silnic a dálnic a také venkovských obydlí i menších měst, celkem 95% populace v režimu outdoor /mobile s intenzitou elektromagnetického pole 58 dBμV/m, což odpovídá globálnímu standardu pro DAB+ podle doporučení ITU. Problém ale nastává uvnitř budov v hustých městských aglomeracích. Právě tímto směrem je nyní namířen další rozvoj sítě DAB+ Českého rozhlasu. Cílem je zvýšit intenzitu a homogenitu elektromagnetického pole zejména v městských aglomeracích tak, aby byl DAB+ signál uvnitř budov posluchačům co nejlépe dostupný. K tomu zavádí ČRo ve spolupráci s ČMI Testcom novou metodiku a další dva režimy:
Indoor dostatečné pokrytí s intenzitou elektromagnetického pole ve výši 72 dBμV/m. Tato intenzita zajistí kvalitní příjem v městských budovách, resp. příjem v místnostech s okny. Jedná se o doporučenou realistickou hodnotu.
Indoor dobré pokrytí předpokládá intenzitu elektromagnetického pole alespoň 78 dBμV/m a zajišťuje kvalitní příjem v budovách hustých městských aglomerací. Příjem je možný prakticky kdekoliv, i v místnostech bez oken.
V současné době je ve výstavbě 9 nových vysílačů. Po jejich spuštěni na konci tohoto roku (2022) budou parametry pokrytí sítě následující: Celkem 43 vysílačů zvýší pokrytí outdoor/mobile pro 96% populace, indoor dostatečné pokrytí pro 74% populace a indoor dobré pokrytí pro 55% populace.
Mapa pokrytí pro intenzitu elektromagnetického pole indoor dostatečné 72 dBμV/m se 43 vysílači (stav na konci roku 2022) pro 74% populace (Zdroj: Karel Zýka, ČRo: Šíření signálu uvnitř budov (Indoor) a další rozvoj sítě DAB+ Českého rozhlasu, Sborník přednášek Konference RDIOKOMUNIKACE 2022)
Komerční sítě DAB
Nejmladší operátor multiplexu COLOR DAB+ v článku Jakuba Melína „DAB+ technické trendy a zkušenosti z provozu“ je názoru, že pro kvalitu příjmu je důležitější vyšší datový tok za cenu menší ochrany na základě trendu z Bavorska, kde stanice přecházejí na znatelně nižší robustnost EEP-3B při zvýšení datových toků na 96 kb/s. Z vlastní zkušenosti, kdy testují ochranné úrovně EEP-3A a EEP-2A, dospěli k závěru, že rozdíly v mobilním poslechu v jejich síti jsou malé, i když počet výpadků je u robustnější úrovně 2A menší a úseky, kde lze stanici při slabém signálu poslouchat bez výpadků, o něco delší.
Možnosti pokročilého přenosu informací pro digitální rozhlas T-DAB představil Roman Kropáček ze společnosti RTI s popisem služby TPEG (Transport Protocol Expres Group) Nejnovější systém TPEG vysílaný přes digitální rozhlas T-DAB, nabízí mnohem více než jen prostou navigaci. Umí předvídat dopravní provoz v závislostech na aktuální situaci, a dokonce i aktuální situaci o parkování.
Technologie TPEG byla vyvinuta za účelem usnadnění doručování informačních zpráv v prostředí multimediálního vysílání z databáze poskytovatele služeb do klientského zařízení koncového uživatele. Na této nové technické normě, kterou lze šířit prostřednictvím digitálního rádia, internetu a dalších nosných systémů, neustále pracuje a vyvíjí skupina odborníků. Výhoda nového systému je, že každý dopravní bod, vedlejší silniční sítě nebo vnitřek měst, lze přesně lokalizovat a doručit koncovému uživateli vždy aktuální informace na trase.
I Digital Broadcasting už má technologii na DAB, říká Jakub Juhas (Foto: Václav Udatný)
Experimentální vysílání 5G Broadcast
Stejnojmenný článek, jehož autorem je Tomáš Straka ze společnosti Rohde&Schwarz, stručně popisuje vývoj v oblasti TV vysílání a neustálé snahy ke snížení nákladů na šíření obsahu a rozšíření okruhu diváků.
Řešením těchto jednotlivých výzev z různých oblastí může být nalezení cesty pro účinnou distribuci médií pro kohokoliv, kdekoliv a kdykoliv. To může být umožněno broadcastovým / multicastovým vysíláním nad rámec existující unicastové komunikace. A to je proveditelné výstavbou překryvné sítě technologií 5G Broadcast.
Zvítězí 6G nad 5G? Z druhého dne konference Radiokomunikace 2022
Když se podíváme zpět do historie, můžeme říct, že relativně ještě v nedávné době jsme se spoléhali jen na analogovou TV. Následovaly digitální technologie a počáteční náznaky mobilního příjmu. Co nás tedy může čekat? V různé fázi implementace jsou nové standardy pro lineární a živé vysílání a také pro mobilitu jako je americký ATSC3.0, japonsko-brazilský Advanced ISDB-T a čínský DTMB-A. Novým kandidátem je i 5G Broadcast, které se od zmíněných standardů nové generace v lecčem odlišuje: není to norma čistě pro vysílání, vychází z norem skupiny3GPP pro mobilní operátory, přičemž do něj adoptuje potřeby broadcastových operátorů pro fixní i mobilní příjem.
K testům této technologie, které na zařízení firmy R&S u nás provádějí České Radiokomunikace, bude uspořádána samostatná konference začátkem příštího roku. Přečtěte si také:
Konference Radiokomunikace: co se chystá v DVB-T2 a DAB+? Operátoři sítí poodhalili své plány
Jak se dostat k podrobnějším informacím o konferenci
Ve sborníku přednášek je mnoho dalších dobře zpracovaných témat, která jsme zde neuvedli. Jedná se o vysoce teoretický článek o zasílání utajovaných zpráv s ohledem na použití přenosových kanálů 5G a 6G z Univerzity Tomáše Bati, nebo praktické využití budoucích 5G kampusových sítí Technické univerzity v Liberci. Čtyři obsáhlé články se týkají satelitní techniky a podílu českých univerzitních pracovišť na dobývání kosmu, včetně výroby zařízení pro Evropskou kosmickou agenturu ESA nebo vypuštění vlastního satelitu v rámci Space X.
Letošní, v pořadí třicátou první Konferenci Radiokomunikace je možno považovat za víc než zdařilou jak po stránce obsahové, tak i co do počtu účastníků. Pro ty čtenáře, kteří se jí nemohli zúčastnit bude jistě zajímaví informace, že většina prezentací by nejpozději příští týden měla být zpřístupněna na webových stránkách pořádající agentury UNIT https://www.konferadio.cz/program na místě původních anotací.
Součástí Konference pro účastníky byl v minulosti i Sborník přednášek. Je tomu tak i letos v elektronické podobě. Pokud vás něco zaujalo a chtěli byste se o dané problematice dozvědět něco víc je možno si elektronickou verzi sborníku přednášek objednat přímo u agentury UNIT na david.tomiska@unit.cz.
Úvodní foto: Václav Udatný
