Čí bude televizní obrazovka? DVB-I s HbbTV jako nejperspektivnější standardy

Televizní obrazovka je stále hlavním prostředkem ke sledování mediálního obsahu. Dnes poskytuje integrované uživatelské rozhraní pro přístup k velmi široké škále služeb a obsahu. Lineární služby vysílatelů jsou lemovány mnoha dalšími zdroji audiovisuální zábavy z internetu, videí na vyžádání (i živé přenosy), zdarma i placené až po videohry a e-sporty.

Distribuce médií je výzvou v digitálním světě

Zřetelný únik publika od lineární tradiční terestrické a satelitní televize způsobili nejenom globální technologičtí giganti, ale zejména výrobci televizorů, kteří využili skutečnost, že lidé stále tráví většinu volného času při velké televizní obrazovce. Televize připojené k internetu mění způsob, jakým lidé přistupují k mediálnímu obsahu a vybírají, co budou sledovat prostřednictvím hybridních a integrovaných systémů pro zjišťování obsahu prostřednictvím jejich OS a souvisejících uživatelských rozhraní.

Dnešní zdroj signálů mediální zábavy diváka (Zdroj:Open Access to TV screens, Prezentace Mediaset, konference EBU Horizons, listopad 2022)

Technologičtí výrobci TV přijímačů uzavírají přímé dohody s poskytovateli programů a zahrnují OTT aplikace do svých výrobků. Problémem však je, že s postupem času v televizoru zastarávají a nelze je aktualizovat pro nové verze operačních systémů nebo OTT služeb. Příkladem může fungující a placené VOYO jako aplikace v televizoru, ale přes HbbTV „není na stejném zařízení  podporována“. I aplikace, které spolehlivě fungovaly na přijímačích předchozí generace, na novějších někdy nefungují. Obchodní modely, které tak vstupují do našich obývacích pokojů, vycházejí z dohledu majitelů nad vstupními/výstupními branami jejich proprietárních systémů. Tyto trendy jsme popsali v článku o HbbTV kongresu z minulých dní v Praze

Distribuce médií na rozcestí Kam směřuje sledování videa?

a jako červená nit se táhly na EBU konferenci HORIZONS o distribuci médií a technologických platformách, jen pár dní po pražském HbbTV Symposiu.

Televize připojené k internetu nyní hrají aktivní roli při navádění publika k různým službám a obsahu, působí tedy jako prostředník mezi uživateli a poskytovateli služeb. Televizory – stejně jako chytré telefony – se stávají součástí ekosystémů proprietárních zařízení využívajících možnosti jejich operačního systému.

Standardní specifikace DVB-I je k dispozici přes DVB-DASH

To vše umožňuje skutečnost, že neexistují jednotné celosvětové standardy v oblasti distribuce medií a rychlé rozšiřování různých online platforem je jen za cenu obrovské roztříštěnosti. Lineární televize byla založena na standardech DVB-T/S/C nejen v Evropě, ale i v mnoha dalších zemích světa, kde však byly teritoriálně přijaty další jednotné standardy, jako ATSC 3.0 nebo DTMB. Úspěšný projekt DVB si uvědomil, že divák potřebuje mít jednoduchý přístup k obsahu a tak byla navržena specifikace DVB-I pro jakékoli přijímací zařízení (hybridní TV, IPTV, streamovací STB, mobilní tablety a telefony), které si mohou přizpůsobit metadata systému DVB-I svému vlastnímu uživatelskému rozhraní a stylu.

DVB-I je zdaleka nejslibnější technologií, která umožňuje vysílacím stanicím zajistit pro diváky nejlepší kvalitu přenosu jejich současných a budoucích lineárních kanálů, které překračují současná, již nyní významná, omezení v oblasti radiového spektra. Je to jediná technologie, která umožňuje nejen zahrnout nejrůznější streamovací platformy, ale i zcela bezproblémové a konzistentní uživatelské zkušenosti s vysíláním pozemní DTT a přes satelit.

Emily Dubs (šéfka DVB), sleduje na prezentaci Mediasetu v Praze připojování ke službám DVB-I (foto:Václav Udatný)

Pilotní testy DVB-I v Italii

Testování DVB-I bylo zahájeno v pilotním provozu v Německu pod hlavním garantem ARD (viz náš článek o IBC v Amsterdamu) a v Italii skupinou Mediaset. Cílem tržní zkoušky Mediasetu, která bude zahájena v březnu 2023, je otestování reálné infrastruktury DVB-I. Do testování jsou zahrnuti 4 výrobci: TP Vision, LG, Sony a Vestel. Bude zahrnovat služby, respektive už dnes v poslední přípravné fázi 3, zahrnuje služby Canale 5, Italia 1, Rete4 a il 20. Aby je bylo možno zahrnout mezi ostatní služby pozemních kanálů mají přidělena logická kanálová čísla (LCN=Logical Channel Number) 504, 505, 506 a 520 s kódováním HEVC, přenosem v DASH-LL (DASH s nízkou latencí LL) ve Full HD 1080p50. Centrální servisní registr zajišťuje společnost Kineton na doméně CRTV.

Síla DVB-I ve srovnání se streamováním videa prostřednictvím aplikací spočívá v silné integraci uživatelské zkušenosti z tradiční televize v DTT, nebo přes SAT & IP a přijetí společných paradigmat pro bezproblémový televizní zážitek pro diváky. Mezi základní vlastnosti patří:

• Koncept dálkového ovládání a přepínání
• Jedinečný seznam kanálů prostřednictvím centralizovaného registru seznamu služeb (CSR)
• LCN, banner kanálu, rodičovská kontrola, EPG přes ContentGuideServer
• Ochrana obsahu: Obsah doručovaný přes IP může být chráněn, např. pro správu obsahových práv (DRM) nebo aby se zamezilo přeplnění internetu
• Nativní standard DASH umožňuje uživatelskému terminálu spravovat ochranu obsahu na základní úrovni
• Podpora HbbTV

Časové zarovnání signálů DVB-T / DVB-I pomocí specifikací DVB-DASH-LL, kdy terminál implementuje mechanismus pro vyrovnání zpoždění přes OTT služby, čímž se sníží časový posun mezi radiofrekvenčním a IP doručováním. Terminál je schopen připojit se k multicastovým službám při použití mABR (multicast s adaptivní bitovou rychlostí), aby se snížilo přetížení IP provozu na telekomunikační přenosové síti.

Fabio Guarnaccia (Mediaset) ukazuje přehled stanic po vyhledání služeb na pražském HbbTV Symposiu (Foto: Václav Udatný)

Hlavním cílem zkoušek je podpořit regulaci, respektive přijetí nového standardu, který by se měl projevit ve specifikacích národních d-booků. V Italii bude podmínka příjmu DVB-I zahrnuta do nové verze italského D-booku. Rovněž mezi výrobci by mělo dojít k jejich zmobilizování tak, aby začátkem roku 2023 byl na trhu významný počet přijímačů schopných přijmout obsah šířený pomocí DVB-I.

Architektura DVB-I pilotu Mediaset (Zdroj: Presentace FINCONS na 10. HbbTV symposiu v Praze)

Testování DVB-I v Německu

Cílem německého projektu je, kromě ověření a případných úprav stávajících standardů, obecně vyhodnotit DVB-I v celostátním měřítku. Účastní se ho 19 organizací z mediálního průmyslu, včetně provozovatelů vysílání, výrobců zařízení, poskytovatelů softwaru a výzkumné společnosti. Z vysílatelů to jsou ARD, ZDF, rbb, WDR, RTL, seven one a bmt a dále společnosti Dolby, Sofiadigital nebo výzkumný Frauenhofer Fokus. Právě posledně jmenovaný společně s ARD/rbb nabídl standardizovaný způsob signalizace aplikací HbbTV přes AIT, k čemuž posloužil servisní seznam. K tomu účelu byla do DVB-I klienta integrována HbbTV Android knihovna, která umožňuje spustit HbbTV aplikace DVB-I kanálů. Kromě toho, že tento standard umožňuje distribuci na jakékoli zařízení a kdekoliv, je možné po zadání PSČ do seznamu zahrnout i regionální programy.

Přehled o německém projektu DVB-I představeném na IBC 2022 byl na konferenci HORIZONS představen v tomto krátkém videu:

DVB-I může být mostem z DVB-T/C/S do živého streamování a OTT služeb

Na EBU pořádané konferenci HORIZONS představil Christian Klöckner, z veřejnoprávní televize WDR klasickou SWOT analýzu síly a slabin, příležitostí a hrozeb tohoto standardu. Hlavní výhodou je možnost zasáhnout milióny evropských domácností s přímým přístupem k zákazníkovi. Proti tomu na straně v OTT službách již existuje množství agregátorů, kteří se toho mohou chytit a rychle nastoupit na své existující zákazníky. Objektivní elektronický seznam všech dostupných distribuovaných služeb přes terestriku, kabel, IPTV i broadband, včetně možnosti zahrnout i budoucí 5G Broadcast je jedinečnou jednotnou platformou pro diváka či zákazníka. Slabinou však je, že není definován orgán, který by byl odpovědný za dodání a udržování DVB-I aplikace a přímou hrozbou je to, že se obsah stane jen další aplikací v obchodě s aplikacemi bez určité výjimečnosti kvalitního obsahu. Pokud bude zaveden a rozšířen v dostatečně krátké době je DVB-I příležitostí pro veřejnoprávní média zachovat si publikum v dnešní době přesunu k nelineární IP distribuci.

Standardy dodání mediálního obsahu na každé zařízení kdekoliv (Zdroj: Christian Klöckner : Strategic view on the evolution of digital television; Konfetrence HORIZONS, Ženeva, listopad 2022)

Integrace DVB-I a HbbTV

Samotný DVB-I standard byl plánován jako jednoduchá specifikace, která však nemůže zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi vysoce regulovanými provozovateli vysílání a poskytovateli FAST kanálů (neplacená streamovací služba s reklamou), s globálními streamovacími službami v současném neřízeném a neregulovaném prostředí. Proto dochází k propojení s dalšími rozšířenými aplikacemi jako je standard HbbTV ve verzi 2.0.4., která má být publikována v březnu příštího roku, na což se zaměřil německý projekt.

Architektura HbbTV+DVB-I(Zdroj: Dr. Louay BassBouss:Integrating DVB-I with HbbTV;Prezentace Frauenhofer Fokus na HbbTV konferenci v Praze)

HbbTV funguje spolehlivě pro vysílací služby DVB Broadcast, ale podpora OTT linearních TV služeb stále chybí nebo je omezená, ale dá se předpokládat, že bude začleněna do DVB-I. K tomu však chybí případy, kdy jsou vyžadovány licence pro DRM, nebo přihlašování k jednotlivým službám z důvodu personalizace, zejména v případech, kdy by komerční vysílatel směroval v rámci podružné specifikace HbbTV-TA na cílenou reklamu. Je zde GDPR, které vyžaduje od vysílatelů dodržování určitých pravidel při zpracování individuálních dat. Další otázkou je začlenění nových způsobů přenosu streamovaných dat, jako jsou HLS nebo zcela nové pokusy s HESP (High Efficiency Stream Protocol).

DVB-I je spíše sada nástrojů než omezující standard, proto existuje obrovské riziko fragmentace. Pokud každý národní trh nebo dokonce každý provozovatel vysílání používá tuto sadu nástrojů kreativně, skončíme v situaci, kdy to bude překážkou pro úspěšné uvedení na dnešní globalizovaný trh. „Měli bychom udělat vše pro to, abychom se vyhnuli roztříštěným řešením pro jednotlivé země Evropy tak, aby vytvoření otevřeného standardu DVB-I a HbbTV bylo vždy podporováno na připojitelných televizorech“, zaznělo na konferenci HORIZONS.

Kromě toho by se měla věnovat pozornost zachování dálkového ovládání TV s numerickou klávesnicí vyhrazenou pro ladění televizních lineárních kanálů a také vhodného tlačítka určeného pro národní vysílací společnosti pro nové digitální a nelineární služby.

DVB-I forum

Se zahájením pilotních aktivit DVB-I v Německu a Itálii spolu s rostoucím zájmem ze strany poskytovatelů obsahu a služeb, regulačních orgánů a výrobců existuje potřeba a příležitost pro zvýšenou spolupráci. Projekt DVB proto spustil DVB-I Forum, online komunitu otevřenou komukoli, kdo se podílí na implementaci DVB-I nebo má o ni zájem.

Výzva k vytvoření této online komunity zazněla jak na HbbTV Symposiu v Praze, tak i na konferenci Evropské rozhlasové Unie EBU v Ženevě. Iniciativa byla spuštěna v rámci Asociace HbbTV při práci o „Rámci přístupnosti“. Rámec byl vytvořen v kontextu, kdy operační systémy televizorů mají stále větší škálu možností přístupu k různým platformám, i když s nekonzistentností mezi značkami a modely, zatímco HbbTV má komplexní sadu nástrojů pro usnadnění.

HbbTV navrhla, že DVB by mohlo doplnit jejich práci vylepšením standardů DVB takovým způsobem, jakým by „služby DVB mohly signalizovat dostupnost souvisejících aplikací HbbTV“. Terminály by tedy mohly indikovat takové služby pomocí symbolů nebo podobně ve svých GUI seznamu služeb nebo by dokonce umožnily filtrování takových služeb. Výsledkem by byl Rámec přístupnosti HbbTV plně podporován DVB, aby poskytoval maximální úroveň interoperability mezi chováním terminálu a aplikace.

Příležitost být u toho

Na obou konferencích byla prezentována výzva, aby se na podporu implementací DVB-I standardu zapojila široká veřejnost.

Fórum DVB-I je navrženo tak, aby umožnilo komukoli, bez ohledu na status členství v DVB, poskytnout vstup, který by mohl v konečném důsledku přispět k implementačním pokynům pro DVB-I nebo k přidání nových funkcí do specifikace.

(Zdroj: DVB Project)

Myšlenkou je, pomocí serveru Discord, vytvořit prostor pro kladení otázek, sdílení osvědčených postupů a poskytování zpětné vazby ke specifikacím. V neposlední řadě jeden z okruhů je zaměřen na návrhy na nové vlastnosti a funkce, které by mohly být do specifikace přidány.

Na serveru Discord bylo vytvořeno několik kanálů. Na příslušných kanálech budou aktivní ti, kdo vedou obchodní a technické práce v rámci projektu DVB, stejně jako zástupci německého a italského pilota. Vedle kanálu pro všeobecnou diskusi byly vytvořeny následující kanály:

#spec-feedback – pro zpětnou vazbu ke specifikaci DVB-I
#feature-requests – návrhy na nové vlastnosti a funkce, které by mohly být přidány do DVB-I
#pilots – pro dotazy a aktualizace týkající se pilotních a zkušebních verzí DVB-I
#events – informace o všech akcích, kde se bude diskutovat nebo předvádět DVB-I

Připojení k online komunitě je jednoduché: ti, kteří kliknou na tento odkaz  s pozvánkou nebo na odkaz v Centru zdrojů na webu DVB-I, budou požádáni o ověření své e-mailové adresy a souhlas s některými základními pravidly týkajícími se účasti.

Je to rozhodně příležitost pro všechny naše vývojáře, kteří se podílejí v rámci svých ISP na spolupráci s našimi velkými nebo i regionálními TV společnostmi. Rozhodně takové společnosti u nás existují, zminili jsme se o nich jako o vystavovatelích v našem článku o IBC 2022. Poslední informace o DVB-I je možno získat ze specializovaných stránek „ DVB-I – Powering television in the age of the internet.  V diskusi pod článkem uvítáme také názory, případně náměty nebo dotazy od vás, našich čtenářů.

Úvodní foto obrazovky TV: Václav Udatný