Jeden z pohledů na nejbližší budoucnost přinesla i pražská výroční konference Aliance HbbTV minulý týden. Potvrdila hybridní televizní krajinu, ve které budou koexistovat jak tradiční, tak streamovaná distribuce medií nejenom na vyžádání, ale i live.
Dnešní roztříštěnost různých přístupů k online videu by měla směřovat ke sjednocení otevřených celosvětových standardů, k čemuž technologie HbbTV může napomoci v dnešním hybridním světě.
V dobách analogové televize byl jediným zdrojem pro televize v domácnostech signál z vysílače. Z počátků digitalizace to byl opět vzduchem šířený signál, nazývaný lineární televize, který charakterizoval shodu v čase vysílání s časem příjmu, byť zpožděný v desítkách milisekund. Avšak digitální televize přinesla mnoho dalších změn. Přenos videí vzduchem (a kabelem, abychom byli přesní) nahradily metalické a optické linky a zejména rozšíření internetu. S tím se objevila možnost interaktivity a dalších, nelineárních služeb na vyžádání od diváků, souběžně se vzrůstajícím množstvím placeného obsahu.
Sledování televize se se stále více streamovaným příjmem mění
To postupně vyvolalo nebývalý zájem jak na straně konzumentů, tak i na straně poskytovatelů obsahu a s tím k nárůstu nejen celkového objemu přenášených dat, ale i nabízených služeb na míru podle hesla TV vždy a všude. Tak se etablovaly na TV trhu kromě lineární TV (terestrické a satelitní) různé platformy: čistě internetová manažovaná IPTV, aplikační OTT s HbbTV pro služby na vyžádání VOD v podobě předplatitelské SVOD nebo transakční TVOD (per pay view) a online videa různých velkých poskytovatelů typu Netflix či Disney+.
Lineární televize není mrtvá a zůstává důležitá i do budoucna
S příchodem nelineárního streamovaného obsahu se začalo mluvit o konci tradičního lineárního televizního vysílání. Jaké je však chování běžného diváka? Lineární vysílání na velké obrazovce je stále převažující. Dle výzkumů analytické společnosti OMDIA na HbbTV Symposiu v Praze tvoří v některých evropských zemích nadpoloviční většinu denního sledovacího času (Italie, Španělsko, ale i v Německu nebo ve Francii).
Lineární televize dominuje času sledování (Zdroj: Prezentace Paul Gray (OMDIA) The Global TV Market Review, HbbTV Symposium, Praha 2022)
Přitom ale například ve Velké Británii z celkového času přibližně 2 hodin lineárního obsahu připadá 90 % právě na klasické TV přijímače, přičemž podíl sledovanosti lineární televize se mezi roky 2020 a 2022 snížil obecně ze 4 a ½ hodiny o hodinu právě následkem vzrůstajících obliby streamovaného videa z nelineárních platforem. Dominance televizoru s velkou obrazovkou je podmíněna tím, že nabízí v Evropě bezplatný obsah z veřejnoprávních médií případně i obsah komerčních vysílatelů, kteří mají reklamou zajištěnou finanční rovnováhu.
Je více způsobů, jak dostat streamovaný obsah na TV obrazovku
Dnešní rozšíření online videa, které se z úložišť v cloudech, což není nic jiného, než řetěz vzájemně propojených a spolupracujících počítačů, přenáší na uživatelské obrazovky (počítače, tablety, chytré telefony, připojené televizory) prostřednictvím širokopásmových sítí (přes kabely, optická vlákna, modemy, WIFI a sítě mobilních operátorů včetně routerů). Divákovi to usnadňují i aplikace různých poskytovatelů, které jsou po dohodě s výrobci přijímačů přímo implementovány do softwarového vybavení přijímacích terminálů. Nejen to, ale vedle Smart televizorů má polovina domácnosti i mediální přehrávače pro video streaming. Online video přináší i nezanedbatelné zisky poskytovatelům v podobě reklamy. Současná nastupující třetí vlna streamingu (po audiu a videu) přichází s gamingem – herními platformami – který je méně regulovaný než tradiční televize a nabízí tak další zdroj reklamních zisků.
A jak je to s jednotlivými platformami ve spotřebě energie?
Nárůst objemu přenesených dat však jde proti enviromentálním hrozbám, protože hyperbolicky vzrůstající spotřeba dat s sebou nese i nárůst energie. Všechna propojená zařízení vyžadují elektřinu, jejíž výroba spotřebovává zdroje a obvykle zahrnuje emise CO2. Vincent Grivet, předseda HbbTV asociace, se na Symposiu odvolával na studii LoCat, o níž jsme psali:
Může být TV vysílání ekologické? Platformy podle energetické náročnosti
I když uvedená podrobná studie nezahrnuje satelitní vysílání, odhadovaná roční spotřeba v Evropě – bez započtení TV přijímačů, jejichž spotřeba se vzrůstajícím rozlišením displejů také stoupá – dosahuje 20 600 GWh, z čehož na OTT platformu připadá 50 %, IPTV 40 % a na terestrickou TV jen 10 %. To představuje 3 průměrné jaderné elektrárny „čisté elektřiny“. Pokud by v dalších letech docházelo ke snížení divácké podílu v pozemním TV vysílání, objemy spotřebované energie by narostly. Výsledky budoucích scénářů podle této studie LoCaT naznačují, že nižší jednotková spotřeba energie pozemního vysílání DTT ve srovnání s IPTV a OTT zůstane časem stejná ve všech scénářích, ale celková spotřeba energie a s ní související uhlíková stopa se snižuje u scénářů, které mají vyšší podíl DTT. S ukončováním provozu uhelných elektráren, které dnes dodávají 320 GWh denně, by brzo mohlo dojít k tomu, že postupně na televizní zábavu energie nebude dost. Do toho přichází energetická krize s vysokými poplatky za její spotřebu a výzva EU ke snižování energetické náročnosti.
Vincent Grivet, předseda Asociace HbbTV při hodnotícím vystoupení na letošním HbbTV Symposiu v Praze (Foto: Václav Udatný)
Kdo má hradit nákladný datový provoz?
Nárůst datového provozu stoupá globálně posledních 10 let po hyperbolické křivce a z toho video tvoří 80 %. Dochází již k prvním sporům, jak ukazuje případ z loňského října, kdy jihokorejský poskytovatel internetových služeb SK Broadband zažaloval Netflix, aby zaplatil náklady za zvýšený provoz na síti a údržbářské práce kvůli návalu diváků na populární obsah amerického poskytovatele. Popularita úspěšné série „Squid Game“ (Hra na oliheň) a další nabídky podtrhly status Netflixu jako druhého největšího zdroje datového provozu v zemi po YouTube od Googlu, ale tyto dva jako jediní neplatí poplatky za používání sítě, což jiní poskytovatelé obsahu jako např. Amazon, Apple a Facebook ano.
V Evropě vznikla iniciativa operátorů telekomunikačních sítí, která tvrdí, že malý počet společností zabývajících se videem, sociálními médii a technologickými společnostmi, včetně Meta, Google, Netflix a Amazon, tvoří více než 55 % veškerého provozu v mobilních a širokopásmových sítích na evropském kontinentu. Výzkum dospěl k závěru, že to stojí evropské telekomunikační společnosti každý rok mezi 15–28 miliardami EUR. Nárůst využívání dat prostřednictvím těchto platforem byl umocněn omezeními, která byla rozhodující v boji proti pandemii koronaviru. Výsledkem je, že výkonný orgán Evropské unie zahájí začátkem příštího roku konzultaci o tom, zda by techničtí giganti (Amazon, Google, Meta, Netflix) měli nést část nákladů na evropské telekomunikační sítě. Koncem září na toto téma již proběhly v Bruselu konzultace s komisařem amerického regulátora FCC Brendanem Carr o potřebě, aby společnosti Big Tech začaly přispívat spravedlivým podílem na budování sítí.
Další téma těchto konzultací bylo o hrozbách, které představuje TikTok pro národní bezpečnost. TikTok zdaleka není jen další aplikace pro sdílení zábavných videí nebo krátkých poznámek – to je jen maskovací převlek – TikTok funguje jako sofistikovaný sledovací nástroj, který sbírá velké množství osobních a citlivých dat. A nedávné zprávy naznačují, že neexistuje žádná kontrola přístupu k těmto citlivým údajům z Číny.
Z prezentace vývojové firmy SofiaDigital: „Musí existovat bilaterální dohoda mezi výrobcem televizorů a poskytovatelem obsahu, která také umožní vzájemné sdílení příjmů“ (Foto: Václav Udatný)
Nové trendy online videa
Nárůst streamingu přináší vážné ekonomické a energetické/enviromentální otázky a problémy, i když OTT online video po sítích telekomunikačních operátorů prozatím roste. Ale tento růst nebude do nekonečna, zejména v dnešní době po covidové krizi, součástkové krizi a dnes i válečné krizi v Evropě. Ve Švédsku již dokonce narazil na strop, když se jeho podíl zastavil na polovině. Podle odhadů se do roku 2027 sice očekávají rostoucí finanční výnosy ze streamingu, avšak jen poloviční ve srovnání s klasickou televizí, která umožňuje vkládání reklam. A toho se nyní mnohé společnosti začínají chytat a z předplatitelské SVOD přechází na bezplatné AVOD (video na vyžádání s reklamou), přes tzv. kanály FAST (Free AD-supported Streaming Television), tj. volitelné služby bez plateb ale s podporou vkládané reklamy jako na sítích komerčních televizí. Trend je takový, že na rozvinutých trzích je předplatitelů (SVOD) jen za posledních 12 měsíců o 23 % méně zatímco uživatelů AVOD (FAST) kanálů za tu samou dobu o 12 % přibylo.
Televizní trh spěje k otevřeným systémům
To podtrhuje i připravovaná legislativa EU jako je Regulace digitálního marketingu, návrh o společném rámci mediálních služeb na vnitřním trhu. Jaké ponaučení z toho všeho plyne? Kam směřuje televizní krajina? Bude bezesporu hybridní. Služby na vyžádání budou mixovány s lineárními v televizním přijímači, který neztratí svou důležitost, a nabídkách OTT. Příjem i živého vysílání přes streaming mixovaný klasickým lineárním šířením. „Streaming se bude dále rozpadat na různé varianty. HbbTV je ta správná technologie, která spojí širokopásmový a vysílací svět v televizních přijímačích,“ uzavřel své vystoupení Vincent Grivet, předseda HbbTV asociace na pražském symposiu.
Nástroje integrace HbbTV do online platforem
Červené tlačítko je základním nástrojem pro snadný přechod od všeobecně rozšířených lineárních kanálů k mnoha dalším zážitkům a informacím podle hlavního obsahu, nebo do světa videí na vyžádání. HbbTV specifikace obsahují celý soubor nástrojů na začlenění nejrůznějších platforem IPTV/OTT, z nichž mnohé jsou již na trhu. V současné době se připravuje specifikace HbbTV 2.0.4, která má umožnit integraci s nově testovaným standardem DVB-I, o kterém na symposiu proběhla široká informace a diskuse, kterou moderovala šéfka DVB projektu Emily Dubs. Informaci o specifikacích a jejich dělení jsme přinesli v článku o programu pražského Symposia:
O programu pražského Symposia HbbTV a možnostech nových aplikací i pro DVB-I
Přehled specifikací HbbTV podle způsobu přenosu lineárního signálů (zdroj: Klaus Merkel (rbb), HbbTV beyond broadcast, HbbTV Symposium, Praha 2022)
DVB standardy se v minulosti osvědčily a vstoupily do světa digitální televize s globálním dosahem. Jejich úspěch spočíval v tom, že se jednalo o technické standardy, které nezasahovaly do komerčních zájmů, které začaly v okamžiku, kdy nebyly přístupné každému po použití kryptovacích algoritmů. Dnes širokopásmové sítě se svým kódováním a kryptováním nejsou přístupné od svého zdroje v celé délce k uživateli. Výrobci zařízení neumí propojit každého s každým. Příkladem může být Apple HLS, který není všude kompatibilní a chránící obsah. HbbTV iniciovalo vícero změn standardu DVB-DASH, tak aby se stal otevřeným standardem. Je zde příležitost, jak propojit světy vysílání a broadbandu ve spolupráci se skupinou 3 GPP. Aby různé platformy spojovalo HbbTV a nedocházelo k rozdrobení různých technologií, je nutno moderní televizi stavět na otevřených standardech, zdůraznil André Prahl z Deutsch TV-Platform v závěru pražského Symposia.
Úvodní foto: autor
