Podzim je tu a s ním každoroční problém s inverzemi, které ruší televizní a rozhlasový signál. Závěr minulého a začátek tohoto týdne byl typickou ukázkou, kdy výpadky signálu zasáhly řadu regionů.
Pondělní mlhavé počasí rozdrnčelo telefony na divácké lince Českých Radiokomunikací, ale také v České televizi a Českém telekomunikačním úřadu. Ukázková inverze, která vydržela po celý den a k večeru se ještě zhoršovala, v některých místech výrazně narušovala příjem televizního vysílání z pozemních vysílačů. Inverze totiž umožňuje šířit televizní a rozhlasový signál na mnohem větší vzdálenosti, než je obvyklé, což vede k tomu, že jindy zcela nedosažitelný vysílač může na stejném kanálu rušit vysílání bližšího vysílače, do té doby zcela spolehlivého. Potíže nastávají i u velkých jednofrekvenčních sítí, v případě České republiky zejména u veřejnoprávního multiplexu 21, který šíří signál České televize skoro v celé zemi na shodném kanálu 26.
TV příjem může být rušen v různých oblastech s různou intenzitou
Během standardních příjmových podmínek má obvykle signál vzdálenějšího vysílače nižší intenzitu elektromagnetického pole a přichází na anténu později (echo) než signál vysílače bližšího. Ve chvíli, kdy je signál ze vzdálenějšího vysílače silnější než z toho, který je blíže příjmové anténě, může vzniknout jev, který se nazývá pre-echo. S echem a i pre-echem by si měl poradit ochranný interval, v rámci něhož nedochází k rušení vysílačů pracujících na stejném kmitočtu. K rušení však může dojít v případě příjmu signálů na stejném kmitočtu, které jsou zpožděny nad rámec ochranného intervalu. Tento jev nastává především při teplotních inverzích, během kterých teplota vzduchu roste s nadmořskou výškou, kdy se signály vzdálených vysílačů mohou odrazit přes atmosférické vrstvy a jejich signál se tak dostane s větším zpožděním na vzdálené přijímací antény.
Pokud je signál vzdáleného vysílače mimo ochranný interval, dojde k degradaci televizního příjmu. V minulosti disponovalo televizní vysílání výrazně více kmitočty než dnes. Od roku 2011 do dnešní doby se rozsah frekvenčního spektra dedikovaného pro televizní vysílání snížil o více než 40 procent. Proto dnes vysílá na stejných kmitočtech výrazně větší počet vysílačů než v minulosti, což násobí riziko rušení ze strany vzdálených vysílačů v době teplotních inverzí. Extrémem je velká jednofrekvenční síť České televize, kde se od východu na západ používá v celé síti pouze jeden kmitočet (26. kanál) a jen na severu a jihu Čech jsou použity jiné kmitočty. Velké jednofrekvenční sítě obsahují i multiplexy Českých Radiokomunikací (síť 22) a Czech Digital Group (síť 23). Televizní příjem v těchto velkých jednofrekvenčních sítích je tak náchylný na rušení hlavně během teplotních inverzí.
Právě takový problém nastal toto pondělí, kdy se ozývali nespokojení diváci z celé republiky, ale nejčastěji z okolí Prahy, konkrétně z Kladenska. Ve většině případů si stěžovali na výpadky příjmu České televize – multiplexu 21, ale také na obtíže s příjmem multiplexů 22 a 23. „Na dohledové centrum se s dotazem na stav vysílačů obrátil i technický pracovník České televize a pracovník Českého telekomunikačního úřadu. Zvýšené množství diváckých dotazů zaznamenávají i v těchto institucích. Na jejich dotaz jsme potvrdili bezporuchový provoz všech vysílačů a možný vliv inverze na šíření signálu,“ přiblížil Josef Brabec, supervizor dohledového centra Broadcast a Security CRA. Toto centrum obtíže s TV příjmem registrovalo při monitoringu TV vysílání, kdy od rána zaznamenávalo problémy s dálkovým kontrolním příjmem některých vysílačů, konkrétně Bukové hory a Krašova.
Komplikuje vám inverze příjem televizního signálu? Problém může být i v přijímači
Výpadky mohou trvat hodiny, ale i dny
Jak se dá proti negativním vlivům inverze na příjem televizního signálu bojovat? Univerzální návod neexistuje. Inverze je pokaždé trochu jiná, objevuje se na různě velkém území a s různou intenzitou. Někdy pomůže pootočení antény směrem k bližšímu vysílači nebo její přemístění, jindy postačí zbavit se anténního zesilovače, který během inverze (a často i mimo ni) působí spíše jako rušička. Obecně platí, že pokojová anténa se zabudovaným zesilovačem je vždy horší řešení než venkovní anténa nasměrovaná přímo na nejbližší vysílač. Každopádně při potížích je dobré situaci nejprve konzultovat s místním anténářem, protože ten bude znát lokální situaci a pomůže víc než nějaké divácké centrum operátora nebo televizní stanice v Praze. V minulých letech však nastaly tak silné inverze trvající i několik dnů, že i anténáři měli problémy s vyřešením obtíží na příjmové straně.
Jedno je ale třeba si uvědomit a počítat s tím: za problémy způsobené inverzí nemůže ani provozovatel vysílačů, vysílatel ani výrobce televizních přijímačů, byť televizní tunery v nich jsou na rušení různě citlivé, takže dva různé televizory nebo set-top boxy mohou ve stejné situaci reagovat různě. Inverze je výkyv počasí, který nám může zkomplikovat nebo zcela přerušit příjem televizního signálu v řádu hodin nebo i dnů. S ohledem na měnící se charakter rušení, intenzitu a místa nemusí být úpravy na přijímací straně řešením, které eliminuje všechny problémy. Systémovým řešením by mohlo být například doplnění kmitočtů do největších jednofrekvenčních sítí tak, aby byla snížena pravděpodobnost rušení vysílačů pracujících na stejném kmitočtu právě v těchto velkých jednofrekvenčních sítích.
Pokud se nějaké koncepční řešení nenajde, budou někteří diváci digitálního pozemního vysílání muset řešit obtíže s televizním příjmem během teplotních inverzí, které se vyskytují obvykle na podzim a v zimě. Dva roky po dokončení přechodu na DVB-T2 a uvolnění pásma 700 MHz pro mobilní sítě 5G se zdá, že problémy s televizním příjmem během inverzí jsou jedinou, avšak nepříjemnou kaňkou na jinak úspěšném projektu, který divákům zachoval bezplatný příjem desítek televizních stanic.
Inverze zhoršuje příjem pozemní digitální televize, včetně nového vysílání DVB-T2
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Nonnel
V první řadě bych změnil název článku.
SFN ruší příjem DVB-T2 signálu.
Inverze je tady podle mých několikaletých zkušeností cca 5 procent dní v roce, to se dá nějak přežít…
Ale SFN je u DVB-T2 jak vidno navždy a to není a nikdy nebylo nic pěkného, stejně jako se SSSR.
SFN u DVB-T2 je velký problém, velký počet subnosných kmitočtů v COFDM, hodně stavová modulace 256QAM. Není to jen případ ČR, podobně to vypadá i u Rakouska(i když ne tak tragicky – 64QAM). Čerpám především z letitých praktických zkušeností coby jihočeského anténáře.
Přijímám v JČ signál z Mezivrat: U Muxu21(SFN s Javořicí), za běžných příjmových podmínek mám na C26 chybovost před korekcí o řád(někdy o dva) horší, než u C40(Mux22), který není v SFN. Na C22 u Muxu23 mám také o řád(někdy o dva) horší chybovost před korekcí, než u C40. Na C22 je také SFN, akorát s místním vysílačem Kleť(trvalé pre-echo). C40 jde čítankově pořád, i za inverze.
Pokud má Javořice výluku, tak je chybovost před korekcí u všech multiplexů naprosto stejná!!! Tohle můžu doložit na screenech z profi měřidla.
Podle mě se koordinace a vůbec přechod na DVB-T2 vůbec nepovedl a zodpovědní strkají hlavu do písku.
Inverze nyní působí jako démon, podobně jako LTE. Hlavní problém je trochu někde jinde.
A rady typu, nepoužívejte předzesilovače, to je rada od šarlatána, a nikoliv od odborníka.
Ještě doplňuji, že ten průserový stav platí i pro SFN paní Pařízkové na MUXu24(C30) z Miličína. Zde jako nám mateřská rušička působí vysílač z kleťské rozhledny. Jak jsem psal, pokud má Javořice výluku, sníží se chybovost před korekcí na C26 skoro o dva řády, to samé u ČRa Kletě(C22) a DB u C30.