Přispějeme k diskusi o kmitočtech pro vysílání? Rok 2023 nám to prozradí

Pásmo sub-700 MHz (470-694 MHz) představuje část rádiového spektra vyhrazeného v Evropské unii (EU) pro digitální pozemskou televizi (DTT) a bezdrátová produkční vybavení pro výrobu programů a speciální události (PMSE), jako jsou rádiové mikrofony.

Technologické inovace a pokroky, zejména přechod z analogu k digitálnímu pozemskému televizním vysílání, zvýšily efektivitu spektra vysílacích služeb. Historicky to vedlo k dalšímu spektru v pásmu UHF dříve používané pro televizní vysílání, které bylo možné přidělit pro bezdrátové širokopásmové služby. Jak se mění návyky sledování médií a zlepšují se video technologie, vznikla otázka, zda a v jakém rozsahu má zůstat DTT důležitou doručovací platformou mediálního obsahu.

Celoevropská koordinace rádiového spektra

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady z května 2017 uvolnilo původní část televizního UHF spektra 700 MHz pro širokopásmové mobilní služby při zachování pásma pod 700 MHZ pro terestrické vysílání nejméně do roku 2030 a principů technologické neutrality. Dále umožnilo členským státům alternativní použití za předpokladu, že bude v souladu s potřebami národního vysílání a vysílání v sousedních zemích. Na základě tohoto Rozhodnutí musí Evropská Komise předložit Parlamentu zprávu o vývoji v této části UHF spektra s cílem zajistit efektivní využití spektra. Přitom by měla brát v úvahu sociální, ekonomické, kulturní a mezinárodní aspekty ovlivňující používání pásma, další technologický vývoj, změny v chování spotřebitelů a požadavky na konektivitu pro podporu růstu a inovací v celé EU.

Výsledky jsou obsaženy ve finálním reportu Evropské komise  Studie o používání pásma pod 700 MHz (470-694 MHz),  která byla připravována Generálním ředitelstvím pro komunikační sítě (GD CN) od podzimu 2021 a ukončena v polovině října tohoto roku. Některé příspěvky z přípravného březnového semináře jsme uvedli v článku

Jak se staví Evropa k pásmu 600 MHz? Zachová ho pro televizi, nebo pro data?

Jaká je pozice ČR a poptávka po dalších kmitočtech

Závěrečná zpráva zvažuje současný status a budoucí trendy používání pásma sub-700 MHz v celé EU, jakož i změny v návycích na pozorování, roli DTT v distribuci veřejných služeb (PSM) a mezinárodní vývoj týkající se používání pásma. Vstupními údaji byly kromě příspěvků z řad renomovaných evropských odborníků také data různých výzkumných institucí a údaje, které poskytly jednotlivé členské státy převážně od regulačních orgánů na základě zaslaného dotazníku. Některé údaje, které poskytl k výchozímu dokumentu pro rozhodování Evropského parlamentu o budoucnosti pozemního televizního vysílání Český telekomunikační úřad jsme popsali

ČTÚ opět zpochybňuje DVB-T2 Pásma 500 a 600 MHz přisuzuje sítím 5G

Kromě nepřesností uvedených v našem článku (zejména, že „současné sítě zemské digitální televize mohou být přijímány 53,2 % domácnostmi a že ČTÚ však předpokládá, že podíl domácností závislých na tomto vysílání je nižší (i když údaje nejsou k dispozici“)) se do studie také dostala věta, že ČTU si dosud neutvořil názor na budoucnost pásma UHF pod 700 MHz, když očekává, že diskuse začne v únoru/březnu 2022, s předběžnými výsledky očekávanými v polovině roku 2022. Při tom však v další větě uvádí, že aktuální názor ČTÚ je, že veřejné mobilní služby (5G) nemohou být uspokojeny bez pásma 470-694 MHz.

To nás zavedlo k myšlence podívat se podrobněji na vyjádření jiných regulátorů v ostatních zemích, a to, zda byla identifikována poptávka po dalším spektru sub-1GHz pro mobilní komunikaci a rozsah takové poptávky. Většina členských států (21) nemá dostatečné informace k vyjádření pravděpodobnosti, že budou vyžadovány další kmitočty v UHF pásmu, potenciálně proto, že v současné době se zaměřily na tzv. „pionýrská 5G spektrální pásma“ (700 MHz, 3,6 GHz a 26 GHz ) dostupná mobilním operátorům, nebo místo toho upřednostnily, jak se bude rozvíjet DTT v příštích letech. Výjimkou je právě Česká republika a Finsko, které poptávku na další kmitočty v odpovědi na dotazník deklarovaly. Při tom Finsko uvedlo podrobně ve svém vyjádření, že nemá v plánu ukončit pozemní vysílání (20 % populace bude i v roce 2027 závislá na DTT) a  že i když podporují tzv. koprimární (souběžné se stejnou předností) přidělení pásma pro vysílací a mobilní služby, jsou si vědomi nutné separace těchto služeb v pásmu a dosud nezvažovali nejlepší řešení tohoto problému. Obdobně Švédsko, podporuje sdílení pásma pod 700 MHz mezi vysílací službou a mobilní, i když 20 % populace je rovněž závislé na DTT. Pokud by zájem o pozemní vysílání poklesl, tak uvažují o rozšíření 5G Broadcast v částech existujícího „televizního“ pásma.

Je zřejmé, že názory nejenom těchto dvou severských zemí jsou podloženy konkrétním rozborem jejich stávající situace (a velmi odlišné od té naší). Z prezentace Finské vysílací společnosti YLE vyplývá, že jako jediná na semináři k této studii zastoupená televizní a rozhlasová společnost, zaslala na základě 2 veřejně přístupných studií finskému Ministerstvu dopravy a komunikací své stanovisko k postupu Finska k budu 1.5 WRC-23,v  němž „YLE navrhuje, aby Ministerstvo dopravy a spojů učinilo politické rozhodnutí pro media“. Bez ohledu na to, že i u nás toto rozhodnutí přísluší příslušnému ministerstvu, je věta o ne/uspokojení mobilních operátorů ve vyjádření ČTÚ pro Evropskou komisi poněkud zavádějící a pravděpodobně i požadavek na další kmitočty postrádá hodnověrný podklad, jak mimo jiné aktualizoval Pavel Šístek (ČTÚ) na pardubické konferenci Radiokomunikace. Oficiální stanovisko, s nímž se stát příští rok na podzim zúčastní Světové radiokomunikační konference WRC-23, zatím neexistuje, ale také není jasný názor naší země v rámci projednávání společné pozice EU. Jediné vyjádření (viz tabulka níže) je, že ČR potřebuje EU jednotný přístup k možným způsobům úprav v UHF spektru.

Možné scénáře podle EU

U Švédska jsme se zastavili také proto, že v příštím půlroce bude předsedající zemí EU, která, jak známo, bude určující pro společné stanovisko zemí EU na Světové radiokomunikační konferenci v listopadu roku 2023. A Švédsko konzistentně obhajuje mobilní broadband v UHF pásmu.

Výtah z tabulky komentářů k scénářům možné úpravy přidělení pásma pod 700 MHz (zdroj: Studie EC DG CN)

Zadavatelé Studie ve svém dotazníku vycházeli z premisy, že v pásmu pod 700 MHz budou navržena regulační opatření podle následujících čtyř možných scénářů:

• A. Pokračující používání pásma pro vysílání a PMSE, s možností používat v pásmu ne-vysílací služby, pokud jsou kompatibilní s existujícím DTT;
• B. Zavedení vyhrazeného mobilního pásma 600 MHz (v souladu s mezinárodním vývojem, jako je například v ITU Region 2, tj. severní a jižní Amerika), a tedy další snížení spektra pro DTT a PMSE;
• C. Potenciální snížení spektra pro současné DTT a PMSE se zavedením volitelného dílčího pásma (např. 600 MHz) pro sdílené mobilní použití se stejnými právy pro vysílací služby, s výhradou koordinace a kompatibility nebo pro konvergované obchodní modely; a
• D. Převod frekvenčního rozsahu 470–694 MHz na společné mobilní/vysílání se stejnými právy.

Obdobnou odpověď jako uvedla ČR, tj. bez vyjádření (N/A v tabulce) dalo 12 ze 27 členských států. Ostatních 15 států zahrnulo hodnocení dopadu těchto scénářů na potenciální budoucí vývoj IMT, PMSE a DTT. Velká většina z nich identifikovala negativní dopady scénářů B, C a D, zejména pak ekonomické dopady na DTT, potenciální problémy s kmitočtovou koordinací a sníženou schopnost nabízet širokou škálu programů, splňovat požadavky na pluralitu médií nebo požadavky na bezplatné šíření FTA (40% ve scénáři B, 13% ve scénáři C a 27% ve scénáři D). Poměrně menší počet (7 %) zdůraznil pozitivní dopad zejména scénářů C a D, jako flexibilitu, úspory z rozsahu operátorů mobilních sítí a sociálně-ekonomický přínos. Malý počet odpovědí však omezuje širší použitelnost těchto závěrů. Podobně řada členských států poznamenala, že dosud nezohlednily dopady těchto scénářů, protože licence DTT v mnoha případech budou platit několik dalších let (někdy i za rok 2030).

Pokračování Výtahu z tabulky komentářů k možným scénářům úpravy přidělení pásma pod 700 MHz (zdroj: Studie EC DG CN)

Žádná změna z pohledu evropské telekomunikační organizace

Výše uvedené scénáře, které nebyly přesně časově ohraničené, vycházely pouze obecně ze zadání pro politické rozhodnutí EU. Nezohlednily ani stále platný kmitočtový plán ze Ženevy GE06, který by musel být modifikován i pro nejméně zasahující scénář A. Necelý měsíc po dokončení Studie EU vydal výbor elektronických komunikací (ECC) evropské organizace CEPT, čítající 46 členských států (bez Ruska a Běloruska, jejichž členství bylo v březnu t.r. pozastaveno na neurčito), pozici Evropy pro WRC 2023 a pro bod 1.5 (možnost úpravy přídělů v UHF pásmu) agendy předběžné vyjádření kromě jiného v tomto smyslu:

• CEPT je toho názoru, že primární alokace pásma 470–862 MHz pro vysílací služby v regionu 1 zůstává, aby se umožnila ochrana a rozvoj stávajícího využití vysílací služby.
• CEPT je toho názoru, že jakékoli možné regulační opatření WRC -23 v pásmu 470 – 694 MHz nesmí být v konfliktu s jakýmkoli ustanovením dohody GE06.
• CEPT je toho názoru, že tato položka Agendy hledá dlouhodobou rovnováhu mezi různými národními požadavky a výzvami efektivní přeshraniční koordinace mezi stávajícími službami a různými službami/aplikacemi, které chtějí získat přístup ke spektru, včetně aplikací mobilní služby.
• CEPT podporuje pokračování a vývoj stávajícího využití výrobních prostředků PMSE (někdy nazývaných také SAP/SAB) (v souladu se stávající Radiokomunikačním řádem č. 5.296).
• CEPT podporuje ochranu radioastronomické služby v rámci frekvenčního pásma 606–614 MHz, kde je požadován jeho pokračující provoz.
• CEPT je toho názoru, že jakékoli rozhodnutí o regulačních opatřeních v pásmu 470–694 MHz na WRC -23 zváží regulační opatření k ochraně RAS, s ohledem na RR č.5.149.

Jak je ze stanoviska CEPT a tohoto stručného výtahu obšírné studie Evropské komise patrno, rozdílné názory v Evropě „jak dál pokročit“ se službami v UHF pásmu, bude velmi obtížné sjednotit v jeden společný přístup. Pokud jde o pohledy členských států na regulační přístupy k pásmu v budoucnu, očekává se, že existuje jediná shoda v tom, že podstatné změny v pásmu, které reprezentují scénáře B, C a D, by vyžadovaly významné úsilí v koordinačním procesu, nemluvě o změnách ženevského kmitočtového plánu jako celku. Existují navíc rozdílné názory, zda by tyto změny způsobily významný dopad na DTT (ve formě ekonomických dopadů a schopnosti platformy splňovat pluralistické a FTA požadavky) nebo zda by generovaly významný socioekonomický přínos prostřednictvím rozšíření spektra pro mobilní telekomunikace.

Co ještě Studie přináší?

Obsáhlá Studie EU k využití pásma UHF pod 700 MHz na více jak 250 stánkách obsahuje i zajímavou technickou část o technologickém rozvoji a budoucích trendech v pozemním digitálním vysílání a 5G Broadcasting. Část jsme již uveřejnili v našem článku a další zajímavosti přineseme příště. Dnes jen srovnání používaných standardů v Evropě.

V levé části země EU podle druhu DTT v celostátních multiplexech, v levé části podle způsobu kódování (zdroj: Studie EC DG CN)

Studie obsahuje i spoustu tabulek marketingových dat, srovnávání různých platforem, včetně placených a na vyžádání převážně podle údajů EAO (European Audiovisual Observatory). Ale v tomto případě stojí za zmínku, jak uvádí sama studie, že není přesná metodika používaná EAO ke sběru dat zcela jasná, a proto by se závěry měly vyvodit opatrně. Jak uvádí příslušné zúčastněné strany, jejich data se skutečně týkají pouze primárních televizních platforem, zatímco sekundární televizní platformy nebo platformy v rekreačních domech nejsou brány v úvahu. Podobně způsob, jakým jsou identifikovány různé kategorie, nemusí být zcela přesný, protože podle některých dotazovaných se zdá, že počet domácností s DTT je podceňován. Proto je také ve Studii samostatná srovnávací tabulka penetrace DTT z různých zdrojů. Zájemci si mohou celou studii stáhnout z našeho článku zde.

Který postoj zaujmeme?

Ze studie EU k využití pásma UHF jsme uvedli pouze část týkající se dotazníku zaslaného členským zemím, resp. jejich regulačním orgánům v oblasti spektra. Z citované části reakce ČTÚ vyplývá, že odpovědi vyjadřovaly stav někdy koncem minulého roku. Ale i tak je názor ČTÚ zvláštní a zarážející s ohledem na masivní využívání kmitočtů pod 700 MHz pro DTT v ČR, které navíc využívá více než polovina domácností. Při tom dlouhodobé trendy využívání DTT nepredikují snížení zájmu o terestrické vysílání, a to ani v minulých letech v souvislosti s přechodem na DVB-T2, kdy si všechny domácnosti musely koupit nové TV přijímače nebo STB.

Stejně tak o zmíněné diskusi, která měla proběhnout v únoru a březnu letos a s výsledky známými v polovině roku odborná veřejnost, a ani tisk, seznámena nebyla, pokud nebereme v úvahu výše zmíněnou prezentaci na KR 2022 v Pardubicích pro omezený okruh přítomných. Větší transparentnost, obdobná té ve Finsku, kde veřejnoprávní TV jasně deklaruje vlastní názory, by rozhodně neuškodila. Rádi bychom výsledky uveřejnili, abychom zase alibisticky neříkali, my za nic nemůžeme, to rozhodl Brusel. A tak tady zbývá poslední otázka:

Přikloní se ČR v příštím půl roce za předsednictví Švédska k některému scénáři ve Studii, nebo k „No change“ z předběžného stanoviska CEPT?

Zdroj úvodní koláže autora:  ITU a Studie EC DG CN