Lepší řešení stížností na problematický příjem pozemního digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T2 slibuje Český telekomunikační úřad (ČTÚ) pod vedením nového předsedy Rady ČTÚ Marka Eberta. Plánuje na toto téma uspořádat speciální workshop.
Problematický příjem DVB-T2 a jeho řešení je jedno z témat, u kterého chce dlouhodobě po ČTÚ jasnější postup a řešení ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Nový předseda Rady ČTÚ Marek Ebert připouští, že Úřad na toto téma v minulosti moc dobře nekomunikoval. „Máme na stole také téma DVB-T2, které určitě bude vyžadovat minimálně lepší komunikaci. Budeme ale i na odborné platformě mluvit jak o řešení konkrétních problémů s příjmem a stížnostmi na kvalitu, tak o udržitelnosti platformy do budoucna,“ uvedl Ebert v rozsáhlém rozhovoru pro server Lupa.cz, který vychází v den jeho nástupu do funkce předsedy Rady ČTÚ. Úřad pod Ebertovým vedením chce také definovat naši národní pozici v diskusi o budoucnosti pásma 600 MHz po roce 2030.
Rušení DVB-T2 je často na straně diváků
Ebert chce kvůli problematickému příjmu DVB-T2 v některých lokalitách více komunikovat se subjekty, kterých se to týká. Nejde mu přitom pouze o operátory sítí, ale i obce. „Mojí ambicí určitě bude být v té věci maximálně otevřený. Pokud jde o rušení signálu, chci brzy uspořádat workshop, kde bychom představili naše poznatky z šetření stížností. Řada z nich je totiž dána nekvalitou přijímacího zařízení, antén, zesilovačů a podobně. Ale tam, kde skutečně identifikujeme problém příjmu na straně kvality signálu, chceme zkusit najít možné řešení,“ slibuje nový šéf ČTÚ v rozhovoru pro server Lupa.cz. Potíže má dlouhodobě zejména veřejnoprávní síť 21, která v téměř celé republice vysílá v jedné obrovské jednofrekvenční síti na kanálu 26, což způsobuje zejména při inverzním počasí některým divákům problémy.
„Přechod na DVB-T2 byl ukončený tak, že sítě naplnily povinnosti, které z hlediska pokrytí měly. Teď záleží na tom, jestli jejich provozovatelé budou mít ambici kvalitu signálu vylepšit. Mnohdy je to otázka financí a jde o jejich rozhodnutí. My jim můžeme pomoci v tom, jestli budeme mít volné kmitočty, nebo ne,“ vysvětlil Ebert ve zmiňovaném rozhovoru. ČTÚ pod jeho vedením se chce vážně zabývat také otázkou budoucnosti terestrické televizní platformy po roce 2030. Právě do tohoto roku má totiž televizní vysílání garantované pásmo 600 MHz, o které už projevují zájem mobilní operátoři. To přitom v minulosti získali z televizního spektra již pásma 800 MHz (pro sítě 4G/LTE) a 700 MHz (pro sítě 5G). Marek Ebert upozorňuje, že DVB-T2 stále využívá přes 50 procent českých domácností, a proto je třeba ho zachovat i do budoucna.
DVB-T2 by nemělo zůstat jen pro Českou televizi
Ebertova předchůdkyně v čele ČTÚ Hana Továrková měla na terestrické televizní vysílání odlišný názor. Předpovídala, že se televizní vysílání po roce 2030 přesune na internet. „Potřebujeme naformulovat naši národní pozici. Jsem předběžně dohodnutý s Ministerstvem průmyslu a obchodu na tom, že si převezmeme jím zřízenou pracovní skupinu k terestrickému vysílání, protože na ČTÚ máme odborníky, kteří tématu rozumí a věnují se mu i na mezinárodní úrovni. Tento tým by měl definovat, jak k udržitelnosti terestrické platformy přistoupit. Ideálně by to mělo být tak, aby byla zajištěna duálnost vysílání, tedy abychom neměli jen multiplex pro Českou televizi,“ slibuje Ebert v rozhovoru na Lupě. ČTÚ má pro zachování terestrické televizní platformy k dispozici stále i zkoordinované ženevské kmitočty pro rozvojové sítě 25 a 26, které dosud nebyly nikomu přiděleny.
Podle Eberta je zatím předčasné hovořit o tom, co se stane v roce 2030, protože do té doby se může situace ohledně podílů jednotlivých vysílacích platforem v Česku a jejich využívanosti změnit. „Sledujeme trendy ve sledování nelineárního vysílání a v rozvoji broadbandových sítí a alternativách pozemního vysílání. Myslím, že ještě máme prostor vyčkat, jak se budou v nejbližší budoucnosti vyvíjet,“ uvedl nový šéf ČTÚ s tím, že na letošní Světovou radiokomunikační konferenci WRC-23 do Spojených arabských emirátů ještě Česká republika nepojede se svým vlastním návrhem, ale se společnou evropskou pozicí, na které se v současné době pracuje. „V jejím rámci se budeme snažit vyjednat, abychom si pro národní využití mohli zachovat to, co budeme potřebovat, abychom se nedostali do situace, že bychom nakonec museli z té platformy odejít jenom proto, že jsme podcenili přípravu,“ slibuje Ebert.
ČTÚ opět zpochybňuje DVB-T2 Pásma 500 a 600 MHz přisuzuje sítím 5G
ČTÚ podporuje změny zákonů kvůli DAB+
V otázce zájmu mobilních operátorů o pásmo 600 MHz se podle Everta zatím předbíhá událostem. „Zastávám názor, že vývoj trhu by si měl sám definovat, co ho očekává. Dejme platformám šanci, aby fungovaly vedle sebe, pokud to půjde. A když se za tři, za čtyři roky ukáže, že broadbandový přístup k televizi válcuje ten terestrický, bude to pro nás určitá indikace. Ale debata o tom je určitě namístě a musíme ji vést už teď,“ konstatuje šéf ČTÚ, který se také připravuje na aukci kmitočtů pro sítě terestrického digitálního rozhlasu DAB+, k níž ČTÚ tento týden zveřejnila návrh podmínek výběrového řízení (ještě pod vedením Hany Továrkové, ale nový předseda Rady ČTÚ ho stáhl, protože ho jeho předchůdkyně s nikým nekonzultovala). „Trošku to souvisí s novelou zákona o elektronických komunikacích (ZEK), protože jednou velkou podmínkou úspěchu té věci je úprava mediální legislativy. Pokud vím, bude se to nějakým způsobem řešit v parlamentu,“ říká Ebert.
Opoziční poslanec Marek Novák (ANO) k novele ZEK předložil pozměňovací návrh formou přílepku k zákonu o rozhlasovém a televizním vysílání, který ruší omezení počtu licencí pro celoplošné terestrické rozhlasové vysílání, jež může získat jeden provozovatel. Dosud tak mohla jedna společnost vlastnit pouze dvě licence pro celoplošné rozhlasové vysílání, podle Novákova návrhu by napříště nebyl počet těchto licencí nijak omezen. Poslanecká sněmovna se bude pozměňovacím návrhem a vládní novenou ZEK zabývat v druhém čtení příští úterý 7. února. Zrušení podmínky omezující počet celoplošných licencí pro jednoho provozovatele žádají v souvislosti s rozvojem DAB+ komerční rádia sdružená do Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV).
Pozměňovací návrh má vrátit DAB+ do hry Ruší omezení počtu celoplošných licencí
Rozbiť sieť na K26 na niektorých vysielačoch alebo použiť druhú sieť – kanály z druhého multiplexu pôvodne určeného pre ČT.