Inverzní počasí je nevyzpytatelným narušitelem televizního signálu, proti kterému se dá jen těžce bojovat. Naštěstí jde jen o dočasný jev, který zmizí tak náhle, jako se objevil.
Minulý týden se Česká republika potýkala prakticky na celém svém území s inverzemi, kdy se nížiny ponořily pod pomyslnou pokličku mraků do mrazivé mlhy. Právě toto počasí způsobuje každoročně výpadky televizního signálu divákům, kteří přijímají vysílání na klasickou anténu z pozemních vysílačů. Nízké mraky vytváří unikátní situaci, kdy se od jejich vrstvy odráží signály vzdálených vysílačů a dokáží putovat stovky i tisíce kilometrů do míst, kam by se za normálních okolností nikdy nedostaly. Překonávají tak i hranice mezinárodních koordinací kmitočtů, takže na kanálu, který využívá některá z českých vysílacích sítí, se najednou může objevit multiplex z Německa nebo Rakouska. Rušit se však mohou i vysílače v rámci českých celoplošných sítí, které se za obvyklých podmínek neovlivňují.
Inverze ruší televizní signál. Jak na ni? Vzdálené vysílače škodí příjmu TV
S inverzí se na straně diváka prakticky nedá bojovat
„Inverze má bohužel na svědomí to, že vznikají odrazné vrstvy ve vysokých vrstvách atmosféry, které zajišťují, že se na přijímače diváků dostávají signály i z velmi vzdálených vysílačů, které mohou způsobovat rušení televizního příjmu lokálních vysílačů, které standardně televizní diváci přijímají,“ popisuje Marcel Procházka, ředitel regulace a právního úseku Českých Radiokomunikací (CRA). Vzdálenější signál je dokonce silnější než ten místní, proto se proti důsledkům inverze prakticky nedá bojovat. Pokud ano, možnosti jsou jen velmi omezené. Divák může zkusit přijímat rušený multiplex na jiném kanálu z jiného vysílače, pokud je v jeho dosahu. To si ale často žádá i úpravu směrování venkovní příjmové antény.
Zásadní potíž ale nastává ve chvíli, kdy daná vysílací síť využívá velké jednofrekvenční sítě a v dosahu přijímací antény není jiný vysílač, na kterém by tato síť vysílala na odlišném kanálu. Typickým příkladem je veřejnoprávní multiplex 21 provozovaný Českou televizí, který až na dva kraje vysílá v celé České republice na kanálu 26. V době inverze se dokonce mohou jednotlivé vysílače a dokrývače této sítě vyrušit samy prostřednictvím zpožděných odrazů. Situace je často neřešitelná a pokud k ní dochází i mimo inverzní ráz počasí, ČT v takových lokalitách zřizovala nové dokrývače na jiném vysílacím kanálu. Příkladem takové lokality může být Vrchlabí v Krkonoších. V místech, kde k takovému rušení dochází jen v době inverzí, se stálé řešení v podobě nového dokrývače nevyplatí.
Komplikuje vám inverze příjem televizního signálu? Problém může být i v přijímači
CRA hledá řešení společně s telekomunikačním úřadem
„Inverze vznikají obvykle na podzim a v zimních měsících a projevují se tak, že na horách je hezky, sluníčko a teplo a v nížinách je inverze, smog, mlha, obvykle zima, a to jsou vlastně podmínky, které právě vedou k tomu, že vzdálené vysílače se mohou dostat na přijímače televizních diváků a dochází tak k rušení těch vysílačů, které standardně diváci přijímají,“ vysvětluje Marcel Procházka, podle něhož je pomoc v takovém případě velmi omezená. „Samozřejmě se můžeme pokusit nasměrovat přijímací anténu na jiný vysílač, nebo zkusit přijímat na jiném televizním kmitočtu, ale bohužel v některých lokalitách to není možné a výpadky budeme muset bohužel přetrpět. Mohou trvat v řádu minut, ale také hodin a dnů,“ dodává Procházka s tím, že takové výpadky se projevují kostičkováním nebo úplnou ztrátou obrazu.
„Pokud si televizní divák není úplně jist, co má dělat, měl by kontaktovat anténáře, který může pomoci se zlepšením televizního příjmu v dané lokalitě. Bohužel, často ani toto nemusí pomoci. My stále vysíláme na základě podmínek, které nám dává Český telekomunikační úřad (ČTÚ) a ani my na vysílací straně nejsme schopni tuto záležitost vyřešit,“ konstatuje Marcel Procházka. Neexistuje ale nějaké systémovější řešení? Podle Procházky ano a CRA o něm vyjednává s ČTÚ. „Televizní diváci, kteří mají problém s televizním příjmem, by měli kontaktovat i ČTÚ, aby tento úřad, který má na starosti správu kmitočtového spektra si byl vědom, v jakých lokalitách jsou tyto problémy největší. Věříme, že pak se nám právě společně s ČTÚ podaří najít takové technické řešení, které v budoucnosti tyto problémy bude eliminovat.“
Inverze zhoršuje příjem pozemní digitální televize, včetně nového vysílání DVB-T2
A jaké by to mělo být řešení? ČTÚ má k dispozici nevyužité kmitočty určené pro televizní vysílání, z nichž by bylo možné vytvořit sekundární síť dokrývačů pro nejpostiženější oblasti. Tyto dokrývače by využívaly odlišné kmitočty než velké vysílače a poskytovaly by alternativní zdroj signálu k zarušené hlavní síti v době inverzí.
Image by jannoon028 on Freepik
Pěkně napsaný článek. Doufám ,že pro všechny dostatečně srozumitelný. Jen tak na okraj chci poznamenat že v pravěku TV vysílání jsme si už toho užili dostatek.Na Ostravsku na vysílači Hošťálkovice,kde byl použit kanál č.1 se nám pravidelně objevovala Moskva nebo další programy,z neuvěřitelnych vzdálenych vysílačů z Evropy.
A hlavne v 1968 CCCP udrelo v plnej sile a pred rokom veľa nechýbalo a CCCP by tu bolo znova, nebyť UA…