Středovlnný rozhlasový vysílač Liblice u Českého Brodu ve středních Čechách a jeho ikonické stožáry, které jsou nejvyšší stavbou v České republice, by se nakonec nemusely poroučet k zemi jako bývalý vysílač v Topolné na Zlínsku.
Okolo dalšího osudu vysílače Liblice bylo v průběhu loňského roku poměrně živo. Krátce po ukončení středovlnného vysílání Českého rozhlasu z této lokality a zejména po plánovaném odstřelu vysílacích stožárů jediného dlouhovlnného vysílače v Topolné na Zlínsku vznikl Spolek přátel Liblice, který sdružil obyvatele z okolních obcí a začal bojovat za zachování vysílače i stožárů coby technické památky. České Radiokomunikace jako majitel objektu vyjednávaly se státem o možnosti zachování vysílače jako záložní možnosti rozhlasového vysílání coby kritické infrastruktury státu. Obdobně po loňské invazi ruské armády na Ukrajinu postupovalo Polsko, které si vybrané středovlnné a dlouhovlnné vysílače ponechalo pro případ potřeby.
Záložní vysílání v případě hackerského útoku
Liblice mají na rozdíl od Topolné strategickou polohu, takže by z nich bylo možné pokrýt území celé České republiky. Topolná vznikala za Československa a její umístění umožňovalo pokrýt z této lokality jak Čechy a Moravu, tak Slovensko. Čistě pro tuzemské účely by Liblice s všesměrovým vyzařovacím diagramem představovaly dobré řešení pro záložní AM vysílání. V loňském roce CRA jednaly se státem ohledně zachování objektu pro zajišťování informovanosti obyvatel ČR v době krizových událostí. Vypnutý vysílač totiž generuje pouze náklady, protože i tak se musí udržovat a konstrukce 355 metrů vysokých stožárů ročně spolyká desítky milionů korun.
V souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině se diskuze ohledně možnosti využití liblického vysílače jako záložního zdroje vysílání zintenzivnily. Výsledkem bylo, že senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost přijal usnesení, v němž doporučuje vládě, aby znovu posoudila možnost využití vysílače v Liblicích. „Ruská agrese proti Ukrajině poukázala na význam strategické komunikace s civilním obyvatelstvem během mimořádné bezpečnostní situace. Pro zabezpečení komunikace mezi vládou a občany je nezbytné mít nejen nejnovější komunikační technologie, ale také záložní řešení, které by odolalo v mimořádných podmínkách,“ míní senátoři.
177-26-13-_VZOB-_strategick… by Jan.Potucek
Míč je na straně vlády, míří k ní i petice občanů
„Internetový provoz v naší zemi je v současnosti ve zvýšené míře vystaven útokům, které směřují mj. na servery České televize nebo Českého rozhlasu, a veřejný prostor navíc zaplavují průmyslově vyráběné dezinformace šířené prostřednictvím sociálních sítí a dalších kanálů. Analogové rozhlasové vysílání může být efektivním záložním řešením pro komunikaci mezi státem a občany v případě mimořádné bezpečnostní situace,“ konstatoval loni v květnu senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. „V současnosti spravují České Radiokomunikace celkem devět vysílačů, přičemž z vysílače Liblice by bylo lze pokrýt území celé ČR, a to i v případě výpadku elektřiny. V domácnostech je dostatek přijímačů a na rozdíl od internetu nehrozí přetížení sítě,“ dodali senátoři.
Vláda se senátním návrhem v době předsednictví EU z časových důvodů nevěnovala, nyní by jí CRA chtěly vrátit k jednacímu stolu, potvrzuje Marcel Procházka, ředitel právního a regulatorního úseku CRA. Pozadu nezůstává ani Spolek přátel Liblic, který podle Deníku VLM sepsal petici a tu s více než tisíci podpisy hodlá v nejbližší době odeslat příslušným institucím. „Hodláme znovu jednat se státem. Senát vyzval vládu k řešení, rádi bychom našli způsob pro zachování AM vysílače Liblice pro krizovou komunikaci,“ dodává Marcel Procházka z CRA.
Liblice zatím zůstanou stát O osudu nejvyšší stavby v ČR se rozhodne příští rok
