Prostředí zábavního průmyslu se hodně mění. Někdejší obchodní modely nefungují, diváci streamovacích služeb jsou částečně zklamáni a jejich požadavky rostou a rostou nebo jdou trochu někam jinam.
Klasická kina čelí vlně sníženého zájmu, streamovací platformy jsou naopak na vzestupu, ale protože jde o novou službu, vše je ještě neusazené a stále se měnící. Zábavní sféra si hledá své místo ve světě, usazuje se a konsoliduje. Zároveň roste tlak ze strany diváků, kteří, podle studie Accenture, citujeme… „dávají jasně najevo, že tyto služby potřebují zbrusu novou koncepci.“
TV sledovanost se vrací do normálu Loni vykázala čísla jako před covidem
Studie Accenture mapovala názory asi 6.000 respondentů z deseti zemí světa. Téměř tři ze čtyř dotazovaných (72 %) uvedli, že je frustruje hledání obsahu na streamovacích službách, 26 % dotazovaných uvedlo, že stráví více než 10 minut hledáním dostatečně zajímavého obsahu a více než polovina (55 %) se cítí být zahlcena množstvím video služeb, jako takových. Navíc 35 % dotazovaných zrušilo v posledních 12 měsících předplatné minimálně u jednoho subjektu z velké pětky streamovacích služeb, 26 % to prý plánuje v následujících 12měsících.
Průzkum také říká, že více než 8 z 10 respondentů (86 %) má zájem o aplikaci, která by pod jednou platformou zastřešovala více streamovacích služeb, 41 % by pak bylo dokonce ochotno za něco takového zaplatit. Navíc je tu – podle komentáře ke zprávě – ještě… „Kulturní relevance obsahu, která je zkrátka podstatná a spousta lokálních diváků se raději podívá třeba na ´Případ Roubal´ než na kauzu ´Dahmer´, případně na minisérii o Ivetě Bartošové spíše než na dokument o Amy Winehouse.“
Jak se loni vedlo Netflixu a spol v ČR? JustWatch ukázal podíly SVOD služeb
Podle názoru Accenture byl také… „Přechod na streamování pro tradiční mediální firmy sice náročným, ale nezbytným krokem. Přesto jde stále spíše o začátek cesty než o její konec. Streamování totiž nepřineslo firmám takovou odměnu, jakou si od tohoto kroku slibovaly a ve stejnou dobu, kdy mediální firmy investovaly značné finanční prostředky do přechodu na streamování, začaly rapidně růst také náklady na tvorbu obsahu. Rostoucí příjmy z předplatného pak dokázaly tyto náklady pokrýt pouze částečně.“
Navíc zavedeným mediálním firmám vyrostla konkurence ze strany technologického sektoru. Příkladem může být Amazon Prime, který navíc ve snaze stimulovat své zisky z e-obchodu, nabízí v rámci jednoho balíčku jak streamování videa, tak her, audioknih, hudby a fotek. Nelze se tedy divit, že tyto společnosti vydávají značné množství financí na expanzi do dalších oblastí zábavního průmyslu.
Další věcí je to, že v důsledku rostoucí inflace a ekonomické nejistoty hrozí, že diváci budou spíše šetřit a výdaje na streamovací služby mohou být jednou z prvních věcí, které ořežou. A někteří dotazovaní to už dokonce plánují: až 26 % z nich hodlá v příštích 12 měsících snížit v tomto směru výdaje. Oproti tomu jen 18 % dotazovaných očekává, že za tyto služby utratí více než v minulosti.
Více než polovina (53 %) dotazovaných rovněž uvádí, že tráví více času na platformách umožňujících sdílení videa. Krom toho hodlají také objevovat a sledovat relevantní video obsah na sociálních sítích (47 %), případně obsah generovaný samotnými uživateli (38 %).
