Ač by se to na první pohled nezdálo, dosahuje špička hlavního televizního a rozhlasového vysílače pro Plzeňsko nadmořské výšky přes 1050 m. Samotný stožár vysílače je dnes vysoký 342,5 m a jeho základy v západní části Rakovnické pahorkatiny jsou vybudovány v nadmořské výšce 712 m. Stožár vysílače svou výškou je druhou nejvyšší stavbou po středovlnných stožárech v Liblicích a svou příhradovou konstrukcí, ukotvením napínacích lan, se jim i podobá. Samozřejmě anténní systémy jsou uzpůsobeny pro vysílání televize a FM rozhlasu. Navíc jeho historie, včetně té současné, je u nás pozoruhodná.
Věž vysílače jako ručička slunečních hodin
První, co nás mezi obcemi Bezvěrov a Krašov upoutalo, bylo pět velkých římských číslic 10-14 podél příjezdové silnice. Jsou součástí údajně největších slunečních hodin na světě, kde funkci „stínové ručičky“ zajišťuje právě 342 metrů vysoký stožár vysílače Krašov, i když jeho konstrukce není pro vytvoření stínu a indikace tou nejvhodnější, navíc vyžaduje jasný sluneční den a nejlépe sněhovou pokrývku. Kromě toho získat pomocí stínu přesný čas je omezeno tím, že délka stínu se mění podle ročních období a přesnost, neboť náš čas na hodinkách je v podstatě smluvní čas, který je určován časovým normálem, který nezohledňuje přirozenou rotaci Země kolem své osy a pohyb naší planety okolo slunce. Tyto konstrukcí vysílače „poháněné“ hodiny, určují jen místní přesný čas a pouze v době blízké jarní a podzimní rovnodennosti. Přesto se od roku 2018, kdy byly tyto „hodiny“ po téměř jednom roce výstavby slavnostně představeny veřejnosti, staly vyhledávanou atrakcí.
Před 3 hodinami za letního času a jasné oblohy by stín věže vysílače zakrýval římskou dvanáctku (foto: Jan Potůček).
Z historie vysílacího střediska Krašov
Práce na hlavním západočeském vysílači byly zahájeny v roce 1958, když první vysílač menšího výkonu na krušnohorském Klínovci (od prosince 1957) na plzeňském 10. kanále z pohledu pokrytí nevyhovoval. Vysílač Tesla III TV 10/4 byl uveden do provozu, jak jinak než opět v květnu 1960, avšak vysílání na 10. kanále se zahajovalo s provizorní anténou ve výši 90 m. Stožár, sahající původně do výšky 305 metrů byl dokončen až v prosinci téhož roku. O rok později bylo zahájeno i vysílání na VKV v pásmu OIRT (více o tom v našem článku o přidělování kmitočtů z vysílače Ještěd).
Vysílací středisko Krašov včera a dnes. Směrová pojítka, zajišťující přísun modulace byla nahrazena optickými kabely (Foto: z knihy Seger:Naše TV vysílače a Václav Udatný)
Během srpnové okupace se po odmlčení pražského rozhlasového studia staly vysílače často improvizovanými studii, ze kterých ve spolupráci s krajskými redaktory pokračovalo pravdivé vysílání. Výjimkou bylo plzeňské studio Československého rozhlasu, které bratrsky pomáhající vojska neobsadila a tak krašovský vysílač jeho vysílání mohl úspěšně šířit a doplnit i studiový obraz redaktorů. To však bylo pro něj osudné, podobně jako pro 45 km vzdálený klínovecký vysílač. V noci z 25. na 26. srpna byla provozní budova obsazena okupačními vojáky za pomoci tanku a obrněného transportéru. Technika, která blikala a svítila, nebo monitory, na kterých se něco hýbalo, byla rozstřílena, energetický přístavek s dieselagregáty byl vyhozen do vzduchu. Následoval neúspěšný pokus o odstranění vysílacího stožáru, ale nakonec byla poškozena jen jeho noha. Po její výměně je její část dodnes jako memento na vstupním schodišti do objektu a slouží jako květináč. Zařízení vysílače, bez záložních zdrojů energie, bylo však po několika dnech opraveno, i přes odhadovanou škodu okolo 75 mil. korun.
Galerie ze srpna 68
Po srpnu 68: Ovládací pult VKV vysílače, poškození strojovny DA a věže po srpnu 1968, rozstřílená elektronika, zbytek původního anténního stožáru s jeho původní poškozenou nohou a její využití na vstupním schodišti (foto archiv ve středisku CRA a autor)
V souvislosti s nutnou celkovou obnovou proběhla výstavba nové energo strojovny, v letech 1973–1974 byla vystavěna nová provozní budova, pro vysílače Tesla Flora III TV 10/2 a Tesla IV TV 20/4B pro druhý televizní program na 31. kanálu (před Vánoci 1974) a následně v roce 1978 vysílač ZARAT NRU 10 kW pro šíření FM vysílání VKV. S nástavcem pro druhý program dosáhla anténní věž výšky 312,5 m.
Ochlazení století až o 30°na Silvestra 1978 po prudkém přívalu arktického vzduchu bylo osudným i pro jedno kotevní lano anténního stožáru, což zapříčinilo v noci zalomení stožáru. I za tohoto stavu běželo vysílání dál a teprve ranní směna, která přišla do práce si toho všimla. Následoval pád laminátového nástavce a nosný stožár pak musel být zkrácen na 50 m. Z tohoto torza se vysílání obnovilo v září toho samého roku, aby obyvatelé příhraničního kraje „nemuseli“ sledovat německou televizi. I tak se antény v celém plzeňském kraji na domech otáčely mnohem častěji jihozápadním směrem, zvláště po ohlášení ZDF, že vysílají i pro občany západočeského kraje, kteří zůstali bez svého programu.
Není divu, že za mohutné podpory tehdejší vládnoucí strany byl rychle postaven v letech 1979–1981 nový anténní stožár se současnou výškou 347,5 metru. Ke konci analogového vysílání poskytoval vysílač Krašov signál 10. kanálu dalším 44 převáděčům v plzeňském, karlovarském i středočeském kraji.
K další změně došlo 7.října 2008 v souvislosti s přechodem na digitální vysílání DVBT, kdy byl pomocí helikoptéry vyměněn anténní nástavec. V té době byl také vypnut kanál 48 druhého programu ČT a zahájeno vysílání DVBT v síti 2 a na kanále 52 v síti 3. Již od května 2008 byl zprovozněn kanál 34 pro veřejnou službu ČT v digitální síti 1 v komprimovaném formátu MPEG 2.
Poslední změna nastala s dalším digitálním přechodem na vysílací systém DVB-T2/HEVC souběžným vysíláním v přechodových sítích 11 a 12 v letech 2017–2018, a spuštění stávajících multiplexů 21,22 a 23, kdy byl přechod na DVB-T2 na Krašově 5.8.2020 ukončen.Digitální rozhlas však DAB+ z této lokality nevysílá, i když programová nabídka 37 programů ve třech multiplexech je v Plzeňském kraji z Čech nejbohatší hned po Praze a Středočeském kraji.
Dnešní obsazení kanálů DVB-T2 a kmitočtů FM (CCIR) na vysílači Krašov (Zdroj: CRA).
Nejvyšší televizní a rozhlasový vysílač u nás
Patka tohoto vysílače je tvořena „pohyblivým kloubem“, který je ukotven ve střední části stabilizačními kotvícími lany se závažím. Maximální výchylka špičky vysílače je 1,5 m na jednu stranu. Samotný stožár, nesoucí anténní systémy, o celkové výšce 340 m je kotven v pěti výškových úrovních +315, +270, +216, +144 a +72 m. V roce 2009 byla provedena výměna kotevních lan z důvodu vyčerpání životnosti původních, na nichž se po 20 letech projevovala zejména koroze a únava materiálu. Stávající lana byla nahrazena novými shodné konstrukce. Horní kotvení je tvořeno dvojicí lan o průměru 35.5 mm, čtvrté a třetí kotvení lany o průměru 60 mm a dolní dvě kotvení lany o průměru 50 mm. Celková délka kotevních lan je 5700 m. Ocelová lana jsou průběžně kontrolována a natírána. Další obrázky zde.
Pohledy na vysílač od obce Krašov a z areálu vysílacího střediska (foto: Václav Udatný)
Anténní systém na vrcholu stožáru je uspořádán standardním způsobem: laminátový tubus s anténami v UHF pásmu pro 3 multiplexy a pod ním spodní a horní vysílací antény 5 stanic analogového VKV FM rozhlasu. Na spodní ochoz ve výši 245 m vede motorový výtah, dalších necelých 100 m musí technici zdolávat po stoupacím žebříku, když je nutná údržba anténních systémů. Napaječe antén jsou vedeny z vysílacího sálu venkovním prostředím na nosném můstku.
Anténní systém na vrcholu stožáru (foto: Václav Udatný)
Vysílací sál
Radiokomunikační středisko bylo v dobách analogového vysílání centrem zajišťujícím údržbu a provoz pro celý západočeský region, jak nám při prohlídce sdělil Václav Hamerník, který tam pracuje více jak 40 let. Bývalo tam někdy i 60 pracovníků, pro které v areálu byla vybudována i ubytovna. Dnes je vše řízeno dálkově systémem, který se začal budovat již od roku 1999 (viz úvodní článek našeho seriálu). V té době také sestava vysílačů Tesla, nebo i Zarat, se skládala vždy z dvojice – vysílače v provozu a záložního. Dnešní vysílací sál je prostorný a vybaven digitálními transistorovými modulátory a několika výkonovými kartami zesilovačů, které se v případě potuchy jednoduše vymění za rezervní a opravu vadného dílu zajistí výrobce v rámci servisní smlouvy.
Pohled do vysílacího sálu se sdružovačem TV signál (foto: Jan Potůček)
Multiplex 21 České televize si televize sestavuje a provozuje na Kavčích Horách, České radiokomunikace pro ni zajišťují distribuci a šíření z vysílače. Naproti tomu komerční sítě, provozované CRA a CDG tj, MUX 22 (s programovou nabídkou) a MUX 23 (s programy) sestavují zmínění operátoři. Výrobci televizních vysílačů jsou Rohde&Schwarz a Plish. Rozhlasové FM vysílače o vysokých výkonech Rozhde&Schwarz nahradily původní Tesly. Samozřejmě součástí vybavení vysílacího sálu jsou i sdružovače, chlazení je převážně vzduchem a některé mají kapalinové chlazení.
Rozhlasový kapalinou chlazený FM vysílač i se sdružovačem (foto: Václav Udatný)
Vzduchové chlazení zajišťuje soustava vnějších ventilátorů. V zimním období se část vzniklého tepla používá k vyhřívání chladnějších administrativních i provozních prostor. Zmínili jsme se, že dalším způsobem je kapalinové chlazení u vysílačů s velkými výkony. Dříve se používalo chlazení vodou, ale vodou destilovanou. Z této doby se v energetickém podlaží dochoval destilační přístroj, který najdete v následující galerii.
Nepřerušená dodávka proudu
Vysílač je zásoben 2 nezávislými dálkovými kabelovými přívody z různých směrů elektrorozvodné soustavy. Zabezpečení nepřerušené dodávky elektrické energie se již v minulosti na vysílačích Českých radiokomunikací věnovala náležitá pozornost. Výpadky napájení byly totiž v minulosti nejčastější příčinou výpadků ve vysílání, takže většina středisek byla vybavena vlastní záložní elektrárnou. Na Krašově po jejím zničení v srpnu 68 bylo středisko vybaveno 2 dieselelektrickými soustrojími ČKD, každé o výkonu 400 kVA. Jedno z nich je stále na svém původním místě, i když již mimo provoz. Na zajištění napájení slouží dnes pouze jeden nový diesel generátor o shodném výkonu. Spolehlivá funkce záložní „elektrárny“ je podmíněna plnými zásobníky čisté nafty bez bio složky dovážené do venkovního zásobníku o 10 t přímo od Čepra.
Galerie: Chlazení a energie z nafty
Z venkovního zásobníku o 10 t je nafta ještě čištěna ve speciální stáčírna (v pozadí jednoho ze snímků) také zajišťuje naftu i pro další oblasti. Nastartování soustrojí je také několikrát jištěno. Pokud by došla elektrika z baterií, používá se ke startování vzduch z modrých tlakových nádob, a v případě, že by se vyfoukal a agregát by stále nenastartoval, používá se k opětnému natlakování vzduchu pomocný motor, který je možno roztočit klasicky klikou, jako u dávných veteránů, což nám náš průvodce po areálu pan Hamerník názorně předvedl. Samostatný rozvaděč energocentrály pak dále napájí nezbytná zařízení a zajišťuje přechod z vnějšího napájení na záložní a naopak. Vzhledem k tomu, že dnes je většina telekomunikačních zařízení napájena 48 V=, mají na Krašově 2 místnosti plné akumulátorů a vlastní rozvodnu, jak ukazují dva poslední snímky galerie.
Ještě se s námi podívejte na minutové video, které jsme pro vás připravili z fotografií Honzy Potůčka, který na závěr naší návštěvy oběhl celý areál až patkám napnutých a kotvících lan.
Obrázky stožáru a okolí
Ještě se s námi podívejte na minutové video, které jsme pro vás připravili z fotografií Honzy Potůčka, který na závěr naší návštěvy oběhl celý areál až patkám napnutých a kotvících lan.
_______
Úvodní fotografie vysílacího střediska Krašov: Václav Udatný
Historické informace jsme čerpali z:
http://www.zpravodaj.probit.cz/2018/8_18web/Srpen68_Klinovec_Petr_Kovar.htm
