V mracích na vysílači Kleť Odkud se šíří signály pro jižní Čechy?

Na vrchol Blanenského lesa sice vede lanová dráha od roku 1961 z Krasotína, ale ta je provozována jen o víkendech nebo v období prázdnin. Navíc k vysílacímu středisku Českých radiokomunikací bychom museli sejít po cestě o pár desítek metrů níž, neboť je vybudováno na planince vzdálené asi 250 m od vrcholu. Celý kopec Kleť je jinak ze všech stran zalesněn vzrostlými smrky a borovicemi s mnoha cestami pro dřevaře, lépe a hůř sjízdnými. K dosažení našeho cíle nám pomohl jejich místní znalec, se kterým jsme prakticky celý kopec objeli. Náš průvodce po areálu střediska, pan Josef Jakeš, nás pustil dovnitř.

Dnešní věž i s laminátovým nástavcem o výšce 176 m je z roku 1978. V průběhu let se neměnil jen vnější vzhled planiny pod vrcholem hory, ale společně s tím i technologická zařízení budící rádiové vlny pro televizory a rozhlasové přijímače na jihu Čech. Dnešní obsazení televizních kanálů v UHF pásmu, bloku DAB+ a kmitočtů FM rozhlasových stanic ve VHF pásmu je v následující tabulce.

Přehledná tabulka kmitočtů používaných na Kleti (zdroj: CRA)

Za ta léta, co Kleť je již od svých začátků základním zdrojem TV signálu pro Jihočechy, došlo na planině pod vrcholem k mnoha změnám. Zastavme se postupně retrospektivně u jednotlivých mezníků, které byly ovlivněny jak technologickým pokrokem, tak i společenskou a politickou situací.

Druhá digitální dividenda

Poslední změny proběhly v letech 2018–2020 v souvislosti s druhou vlnou digitalizace televizního vysílání a uvolňování části původních televizních kmitočtů. Přechod na DVB-T2 přes přechodové sítě vyvolal nutnost změny modulátorů a pořízení nových vysílačů. Kromě toho přechodových sítí bylo z důvodu omezení kmitočtového pásma o jednu méně než finálních sítí. Jihočeský kraj byl po Praze a Středočeském kraji podle Plánu přechodu další v pořadí, který v noci z 19. na 20. února vypnul přechodové sítě a zapnul finální multiplexy ještě před vyhlášením stavu nouze v důsledku koronaviru. Kromě toho u přechodové Sítě 11 došlo v únoru k přeladění z kanálu 50 na finální kanál 39, na rozdíl od většiny České republiky, kde byl pro veřejnoprávní multiplex použit jednotný kanál 26.  Další specifická situace nastala u Sítě 1 České televize, která od února až do poloviny července 2020 vysílala, jak v původním DVBT na kanálu 49, tak i v Síti 21 (DVB-T2) na kanále 39. Z pohledu vysílacích kmitočtů byl přechod nejjednodušší u DVB-T Multiplexu 3, který na shodném kanále 22 přešel na finální DVB-T2 MUX 23. Ještě že změnu v programovém obsazení komerčních multiplexů technici na vysílači neřešili, to zajišťovaly kodéry a statistický multiplexor v Praze na žižkovském vysílači.

K programovému obsazení jednotlivých multiplexů je nutno dodat, že MUX 21 kromě televizních programů ČT obsahuje i programy Českého rozhlasu, které se v FM vysílání nenajdou. Navíc některé z nich po stisknutí červeného tlačítka umožňují získat další informace o programech z HbbTV. Komerční multiplexy obsahují rozhlasové programy v DVB-T2 jen sporadicky.

ASO – Vypínání analogové televize

Počátkem tohoto tisíciletí začalo ověřování možností digitálního vysílání, které v roce 2006 vyvrcholilo celoevropskou změnou kmitočtových plánů s dopadem nejenom na diváky a posluchače, pro které se jejich přijímače staly nepotřebnými, ale i pro operátory distribučních sítí (CRA a tehdy samostatné CDG).

Další manévry pod vrcholem Kleti byly způsobeny právě v souvislosti s ukončováním analogového vysílání. Vzhledem k přípravám na digitální vysílání byl příjem televize z Kleti byl v červenci a srpnu 2009 kvůli výměně anténního systému omezen. Dočasně bylo analogové vysílání ČT i již zahájené digitální vysílání veřejnoprávního multiplexu šířeno z provizorně postavených antén s přechodně sníženým dosahem zejména v okrajových oblastech kraje. Došlo k tomu na Kleti od 3. 7. do 26. 8. 2009. Samotná akce výměny anténního systému proběhla během 4 hodin 16.července 2009 za pomoci ruského dvourotorového vrtulníku Kamov Ka-32 se švýcarskou posádkou. UHF anténní systém Kathrein byl usazen v několika fázích. Pohled do vnitřku válcovité věže před jejím usazením na stožár (foto: archiv RKS Kleť)

Doba analogová

Ke konci analogového vysílání byly z vysílačů na Kleti šířeny 4 programy v I. a IV. (UHF) TV pásmu v normě CCIR D/K, což znamenalo v případě 2. kanálu z Kleti kmitočtové pásmo 58–66 MHz, se zvukem na kmitočtu 65,75 MHz. Od roku 1993, kdy VKV vysílání i na Kleti přešlo z východního 8 MHz pásma na do vyššího pásma CCIR o šířce 20 MHz, tak na přijímačích VKV bylo možno naladit zvukový doprovod programu NOVA, jak v dosahu českobudějovického vysílače, tak i z mnohých převáděčů ČR, které používaly 2.TV kanál. Přehled o kmitočtech a jejich notifikovaných parametrech z konce analogové éry, včetně typu vysílačů si můžete prohlédnout v následující tabulce (podle údajů z roku 2005z archivu autora).

O dopravě signálu pro vysílač

Výhodná poloha s širokým rozhledem vedla k vybudování samostatné věže pro analogové, později i digitální trasy na dopravu jak televizní, tak i obecně telekomunikační modulace. Dnes je tato věž již osiřelá, její funkci začaly přebírat v 80. a 90. letech satelitní spoje, a ještě později jejich funkci dálkového přenosu plní mnohem spolehlivější sítě optických kabelů.

Pro dopravu modulace při spuštění vysílače v roce 1959 sloužila trasa TM 110 z Francie, i když existovala česká DT 11, která ale tehdy nebyla schválena do provozu. Francouzský spoj byl umístěn na nedaleké rozhledně a zařízení našla útulek v jednom z pokojů. Spojení na vysílač bylo realizováno kabelem neseným dráty, zavěšenými na stromy. Od roku 1963 pak byly použity v té době obvyklé německé trasy RVG již na postaveném stožáru pro trasy, který je dnes prakticky již neosazen. A nahrazují jej paraboly směrových pojítek na současné věži.

Detailní pohled na využití výhodné polohy pro mikrovlnné trasy (foto: Jan Potůček)

V roce 1971 byla vybudována mezinárodní druhá distribuční trasa TR 7G 960 mezi Prahou a Vídní, kdy jedním z retranslačních bodů byla právě Kleť (spoj Kleť-Brockenburg), kde při jejím oživování přijeli na vysílač japonští technici společnosti NEC (Nippon Electric Comp.). Tato trasa doplnila již existující spojení mezi Prahou a Norimberkem z roku 1969. Jednalo se o první spojení mezi Eurovizí a Intervizí – systémů pro televizní výměnu živých programů. Trasa přes Kleť byla hojně využívána, poprvé v roce 1972 při přenosech ze zimních Olympijských her ze Sappora. V té době měla Eurovize již vybudovánu širokou síť od Irského Dublinu, Lisabonu na jihu až po Bělehrad na východě s návaznostmi na pozemní stanice mezikontinentálních satelitních spojů.

Galerie historických snímků o výstavbě a technologii

Vysílání programu Československé televize z Kleti začalo 1. května v roce 1959 podobně jako z vysílače na Ještědu, o němž píšeme v jednom z předchozích článků seriálu o vysílačích. Jako na jednom z mála vysílačů základní sítě, se použilo I. TV pásmo, v tomto případě 2. TV kanál (jediným dalším vysílačem s 2. kanálem byl v tehdejším Československu vysílač Kamzík u Bratislavy). Instalován byl, již v roce 1956 vyrobený vysílač Tesla o výkonu 10 kW, jehož výkonový zesilovač byl složen ze dvou 5 kW vysílacích elektronek, podobně jako na libereckém Ještědu.

V srpnu 1968, z původní věže, se vysílal poslední program ČST, který nebyl kontrolován sovětskou armádou. Bylo to proto, že v podstatě byl nedobytný a obsazen čsl. vojáky, kteří svobodné vysílání podporovali. Avšak po třech dnech museli pracovníci televize, hlasatelé i technici a redaktoři ve vojenském transportéru místo opustit, neboť okupanti hrozili, že vysílač budou ostřelovat, a veškerá vybudovaná technologie by skončila v troskách, podobně jako na Krašově. Místnost tehdejšího provizorního studia je dnes již prázdná.

Celkem 3 stožáry se vystřídaly na Kleti – první, vysoký 116 m, příhradový stožár se začal budovat v roce 1957 a měl 4 rozkročené nohy pro napnutá lana, která držela stožár v rovnováze; tento původní i další vysílací věže stály a stojí na planině vzdálené asi 250 m od vrcholku Kletě.

V roce 1974 se začal budovat nový stožár a historické snímky ukazují všechny 3. Do provozu byl uveden z roku 1978, a byl vysoký 172 m a svářel se z dílců o průměru 3 m a délce 5 m a spolehlivě sloužil do konce analogu.

Poslední, po rekonstrukci v roce 2009, když byl na něj vrtulníkem osazen nový anténní nástavec UHF pro digitální multiplexy dosahuje výšky 176 m.

Satelitní antény v době normalizace sloužily pro příjem centrálního moskevského ruského programu pro okupační vojska, který byl na Kleti vysílán z dnes již téměř prázdné retranslační věže. Po roce 1989 tato síť tvořila základ šíření programu OK 3 a satelitní antény zálohu distribuce programů České televize v 90. letech. Je to opravdu jen výjimečný způsob zálohování, vzhledem ke zpoždění signálu z družic oproti optické distribuci.

Plastika na čelní stěně objektu a antény (snímek:autor)

Galerie současnosti

O Kleti trochu jinak

Věž z 19. století na vrcholu hory byla první kamennou rozhlednou v Jižních Čechách, kterou postavili Schwarzenbergové a v roce 1925 k ní přistavili horskou zděnou chatu. Historická rozhledna je i dnes využívána pro paraboly retranslačních pojítek a vysílač multiplexu DB na 30.kanále s výkonem 63,1 kW. Na následujícím obrázku je pohled na maskovací barvou opatřené rakvičky vysílače na nosné konstrukci ukotvené na kamenné zdi pod ochozem vyhlídky společně s červenobílým tubusem hlavního českobudějovického vysílače.

Historická repro fotografie rozhledny Josefovy věže a téměř shodný pohled o 90 let později (foto: autor)

Jižně pod vrcholem Kleti v nadmořské výšce 1 070 metrů se nachází Observatoř Kleť, jejíž stavba byla dokončena rok před spuštěním vysílače. Je nejvýše položenou hvězdárnou v České republice, která se proslavila u nás i ve světě výzkumem planetek a komet a také objevů dosud neznámých těles. Planetka (11144) objevená na této observatoři 2. února 1997 byla následně pojmenována Radiocommunicata, na počest nedalekého radiokomunikačního střediska.

Úvodní snímek: Jan Potůček, neoznačené fotografie Jan Potůček, archiv RKS CRA Kleť a autor