Téměř šedesátiletá historie vysílače ÚSTÍ NAD LABEM – Bukové hory je více než dramatická. Původní věži vysílače se podle jejího tvaru říkalo šachová dáma, která ale vzdala svou partii po 6 letech. Na nově vybudovaných základech byla po dalších téměř 10 letech od jejího pádu postavena na nejvýraznějším vrcholu Českého středohoří nepřehlédnutelná, dnes 217 m vysoká, vysílací věž pro šíření televizních i rozhlasových programů.

Televizní a rozhlasové programy odtud pokrývaly a stále pokrývají z výšky téměř 900 m rozsáhlou oblast několika českých krajů i německého příhraničí. I proto docházelo během let k častým technickým změnám, které ale nebývaly jen v důsledku technologického vývoje. Mnohdy byly vynuceny administrativními rozhodnutími podle kmitočtových přídělů.

Šachová hra s dámou o kmitočty

Kmitočtová historie začala v roce 1960 na speciální regionální konferenci v ITU v Ženevě, kdy byl tehdejšímu Československu podle jeho návrhu schválen ve III. Pásmu 12. kanál s ofsetem 7P, resp. +7/12 s maximálním vyzářeným výkonem 100 kW a vertikální polarizací. Peripetie poválečné kmitočtové historie jsme popsali v článku „Z Černé hory na Ještěd“.

A tak mohlo být vysílání z Bukové hory v roce 1962 spuštěno. Stojí za zmínku, že vysílání probíhalo podle standardu CCIR D/K, kde písmeno D reprezentuje 625 řádků OIRT a K šířku pásma videa 6 MHz s odstupem zvukové modulace 6,5 MHz a s celkovou zabranou šířkou TV kanálu 8 MHz, zatímco sousední Německo (včetně tehdejší NDR) používalo šířku kanálu podle normy CCIR B/G 7 MHz. Vzhledem k výbornému pokrytí až třetiny Čech byl signál z Bukové hory hojně využíván jako primární signál pro převaděče, nejen v severočeském regionu, ale i v okresech Kladno, Mladá Boleslav nebo Karlovy Vary. Celkem bylo na signálu z Bukové hory závislých 49 převaděčů, nemluvě o sídlištích na severu Prahy, které jej měli rozvedené do společných TV antén.

Vypočtené pokrytí vysílače USTI N. LABEM 12. k. pro minimální úrovní signálu 65 dB dopadem na 740 tis. obyvatel ČR (zdroj: archiv autora, rok 2005)

To vše fungovalo až do roku 1995, kdy Česká republika přistoupila k mezinárodní všestranné dohodě Wiesbaden 1995, v jejímž rámci byl 12. kanál vyhrazen celoevropsky výhradně pro harmonizované vysílání digitálního rozhlasu DAB. A sousední Německo se od samého počátku k zavedení DAB na svém území rychle hlásilo, zahajuje zejména v sousedním Bavorsku, následuje útlum zájmu, pak od roku 2001 znovu oživení, mezi tím sílí zájem o DAB u nás, kdy podle usnesení vlády ČR č. 696 z 9.7.2001 v rámci procesu postupného přechodu od analogového vysílání rozhlasu a TV k vysílání digitálnímu, přistoupil ČTÚ v průběhu roku 2003 k uvolnění 12. TV kanálu pro DAB.

Uvolňování TV kmitočtů pro digitální rozhlas

Avšak náhradní kmitočet za 12. kanál pro Ústí n. Lab. se nepodařilo zkoordinovat, tak došlo k úpravě hodnot vyzářeného výkonu v jednotlivých směrech vyzařování a v důsledku toho k nutné úpravě anténního systému na vysílači Buková hora. Celá akce se uskutečnila v době 3 týdnů v roce 2003 od září do října, kdy se střídalo plné vypnutí vysílání s provozem do provizorního AS s omezením výkonu ERP do cca 15 kW. Výsledné uspořádání pak vyzářený výkon 100 kW ERP v hlavním směru redukovalo se stávajícím vysílačem na hodnotu 68 kW a celkový výkon do směru s omezením nesměl nepřesáhnout 5 kW. Následně v listopadu muselo dojít i na převaděče, včetně nového osazení Jedláku u Chomutova. Na mnohých dalších převaděčích se prováděly úpravy polarizace, protože součástí nového povolení bylo použít vertikální polarizaci, jak bylo v původním ženevském plánu z roku 1960, který ale nebyl před tím dodržen.

Vzhledem k postupujícímu zavádění DVB-T již v roce 2006 nabídly České radiokomunikace náhradu za 12. kanál v tehdejší dočasné síti A na 58.k o směrově neomezeném výkonu 100 kW. Avšak k tomu, s ohledem na cenové podmínky, nedošlo ani po výměně anténního systému 24.5. 2007 a docházelo tak ke vzájemnému rušení s postupně se zvyšujícími výkony bavorského DAB vysílání. Vzhledem k tehdejší legislativě, nemohl ČTÚ 12. kanál televizi NOVA odejmout, neboť byl součástí platné licence udělené Radou pro rozhlasové a TV vysílání.  Z 58.kanálu sítě A se stal DVB-T kanál pro základní souběh a následně součástí DVB-T multiplexu 2 (programy NOVA a PRIMA), k němuž pak na Bukovou horu přibyly i digitální vysílacísítě 1 (ČT) na 33. kanále a síť 3 (kdysi s programy Z1, a Public TV) na kanále 55.

K vypnutí analogového vysílání na 12. kanále nakonec došlo až v srpnu 2010 podle schváleného TPP (technického plánu přechodu), když už dříve (v říjnu 2008) ČT2 uvolnila 50. kanál pro jednodušší přechod na DVB-T.

Tím ale partie s kmitočty neskončila.  Přechod na DVB-T2 v rámci „druhé“ digitalizace znamenal další výměny kmitočtů přes přechodové sítě, které byly zapnuté počátkem roku 2018 a přešly v srpnu 2020 na finální současné kmitočty podle výše uvedené tabulky. Na rozdíl od většiny území ČR zde veřejnoprávní síť 21 ČT není součástí celostátní SFN na kanále 26, ale využívá kanál 33. Několikanásobným přeladěním prošel nástupce 12. kanálu kanál 58 než zakotvil jako multiplex 22 na kanále 38. Kromě nižšího maximálního povoleného vyzářeného výkonu má ještě omezení vyzařovacího digramu v severozápadním směru, které je realizováno v podstatě umístěním vně anténního systému vysílače.

Analogové milníky Bukové hory

1958: začátek výstavby vysílače
1960: stavba ocelové věže, dokončení anténního nosiče, za 2 roky, výška 181,5 m
1960: 11.6. zahájení vysílání na 12. kanále, vysílač Tesla III TV 10/4
1965: 3.12: požár v prostoru retranslační kabiny, značné poškození statiky, věž odsouzena k likvidaci,
1966 9.9.: věž odstřelena, provizorní vysílání zajišťovala padesátimetrová příhradová věž
1970: výběrové řízení na novou věž; návrh Ing. Arch. Hubáčka, autora libereckého vysílače, se neuskutečnil, velmi nákladné
1972: začátek stavby nové betonové věže,
1975: dokončení věže: ČST první: 12.k., 2x Tesla Flora; ČST druhý: 33. k., Tesla TV 20/D, 3 Programy VKV v pásmu OIRT, dostavba střediska
1980: rozšíření VKV I, vysílač ZARAT NRU 10
1993: poslední ZARAT pro ČRo Radiožurnál s RDS
1994: výměna anténního systému na VKV II (CCIR), definitivní přeladění do pásma CCIR
1995: Pro Reginu Ústí n/L vysílač Tesla FM 10/F
1995: ČT2 50 kanál: dvojice Tesla TV 20/E., Zaveden duální/stereo zvuk na 12. kanále pro program NOVA s vysílačem Tesla TV 10/G
1997: Obměna vysílače Tesla TV 20/D pro ČT 2 za R&S NH 520, umělá anténa a chlazení Tesla.
2000: dálkový dohled SCAN 3000

Buková Hora ve fotografiích z archivu vysílacího střediska

Podívejte se na vloženou prezentaci.

Buková Hora_Šachová Dáma by Jan.Potucek

A jak jsme to viděli dnes my

Ani v době naší návštěvy nebyl na bezobslužném středisku klid. I náš průvodce Pavel Zeman, který je u CRA od roku 1989, odbíhal, aby dohlédl na pokračující práce ve vysokonapěťové rozvodně. Měli jsme tak možnost si v klidu prohlédnout archivní fotografie jak z původní, tak i nově vybudované věže. Analogovu obrazovou historii jste si mohli prohlédnout výše. Buková hora je součástí severočeské oblasti, pod kterou radiokomunikačně spadá oblast od Chomutova, přes Liberec až po Mladou Boleslav. I když se jedná o dálkově řízený, zůstává na vysílači údržbová četa čítající 4 techniky, kteří provádějí v dané oblasti neodkladné práce.

Výluky na vysílači

I Když se jedná o bezobslužný provoz, tak v době výluk se se počet lidí enormně zvyšuje. Přijíždějí kolegové z různých jiných středisek – bývá jich tak 15 až 20 lidí (podobný počet jako byl ještě počátkem tohoto tisíciletí stálých zaměstnanců) – a speciální skupina, která provádí kontrolu i na vrcholu anténního systému, jak jsme se dozvěděli od Pavla Zemana. Při tom musí být vysílač vypnutý, protože elektromagnetické pole v blízkosti antén je silné. K pravidelné údržbě, resp. preventivní prohlídce dochází jednou za rok, dříve to bývalo i častěji, a to i v závislosti na počasí, tedy od jara do podzimu. Samozřejmě také záleží na umístění vysílače, ty na horách mají možnosti časově omezené.

Někteří mechanici pracují na sálech, kde proměřují kabely a další zařízení nebo třeba stav vysílače, další pracují nahoře na anténních systémech, kontrolují uchycení a stav jednotlivých antén, nebo i zábradlí na ochozech a další technické práce. Při údržbě se prohlíží celé anténní systémy, rozvaděče, zesilovače a další zázemí včetně preventivní údržby energetiky.

Vysílací sál před léty a dnes

Na Bukové hoře jsem byl v době výluky téměř na den přesně už před 16 lety, kdy došlo výměně anténního systému pro digitální vysílání. Vznikla tak nádherná příležitost porovnat tehdejší vybavení a zaplnění vysílačového sálu s dnešním stavem.

Pavel Zeman s autorem reportáže identifikují a porovnávají archivní fotografie z roku 2007 s dneškem (foto: Jan Potůček)

Změna je vidět na první pohled. Zatímco dříve vysílací analogová technologie zabírala s měřícími přístroji téměř celý sál, dnes se všechna měření a nastavování provádějí dálkově po vyhražené datové síti a volného prostoru tak zbývá dost. Ke každému jednomu analogovému programu byl jeden vysílač. Dnes v DVB-T2 je v jednom vysílacím zařízení koncentrováno v průměru až 10 jednotlivých programů. Takže s digitalizací se nejen efektivně využívá kmitočtové spektrum, ale i prostory. Posudívejte se s námi.

Vysílač R&S NH 520 s umělou anténou TESLA pro program ČT1     a digitální vysílač s umělou anténou a přepojovačem pro síť 21 ČT (5 programů v HD) a ČRo (6 i s HbbTV)  (foto: archiv autora a Jan Potůček)

Celotranzistorový vysílač TESLA TV 10/G pro 1 program NOVA na 12.k.  a 2 vysílače multiplexů 22 a 23 pro licencované TV s přepojovačem a sdružovačem pro cca 20 programů (obě foto autor)

Stejné místo v „rozhlasové uličce“, rozdíl 16 let. Vysílače VKV FM v levé části zdvojené Zaraty / napravo zadní kryty 3 vysílačů R&S. Na pravém snímku z dneška jsou dva stojany pro dva rozhlasy / napravo shodná zadní strana FM vysílačů ČRo (3 programy). Přepojovač vf modulace zůstal stejný a je mimořádně umístěn pod stropem, když pro něj v minulosti nebylo místo (obě foto autor)

Digitální vysílač ČRo DAB+ pro 18 digitálních programů s připravenými stojany přepojovače a sdružovače pro další DAB multiplexy, které možná vzejdou z plánovaného výběrového řízení. Místo vedle hlavního stojanu je pro další tři sítě DAB+    (foto Václav Udatný)

Pokračování příště

Digitalizace na Bukové hoře začala jarní výlukou v květnu 2007, kdy se nejprve odstranil původní anténní systém a ten samý den nasadil pomocí helikoptéry nový, který snížil celkovou výšku věže o 6 metrů. O tom, a o další současné technologii na ochozu a v retranslační kabině, se dozvíte v následujícím článku s další bohatou i historickou fotodokumentací.

Üvodní snímek: Dvě vysílací věže na jedné hoře (zdroj: archiv střediska CRA a fotografie autora)

 

 

Štítky