UVNITŘ GALERIE – Prima připravuje tři nové programy, pro které si už předobjednala programové pozice v multiplexu 23, nový sportovní kanál A11 Sport plánuje službu „Sportflix“ a Český rozhlas dalších sedm digitálních vysílačů a dokrývačů DAB+.
Diváci v České republice se nemusí obávat, že by po roce 2030 přišli o možnost bezplatného příjmu televizního signálu na klasickou anténu. Na konferenci DIGIMEDIA 2023, kterou ve středu 14. června pořádala v Kongresovém sálu České televize v Praze na Kavčích horách Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace (AČRA-MK) to uvedl Petr Očko, vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací ministerstva průmyslu a obchodu. Zachování terestrického televizního vysílání podpořil i předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Marek Ebert a zástupci provozovatelů vysílacích sítí i televizního vysílání.
Česko zažívá boom volně šířených televizí
„Letošní rok přinesl po několika letech velký zájem nových hráčů o vstup do zemského digitálního televizního vysílání,“ konstatoval Miloš Mastník, generální ředitel Českých Radiokomunikací. „V našich sítích odstartovaly dva nové celoplošné programy Spektrum Home a A11 a další dva, A11 Sport a Topmerch, se k tomu chystají. Rozjednané máme i další,“ dodal Mastník, z jehož prezentace vyplynulo, že televize Prima má v celoplošném multiplexu 23 zamluvené pozice pro další tři programy, z toho jeden ve vysokém rozlišení obrazu. „Podrobnosti oznámíme v pravý čas,“ odmítl specifikovat zaměření plánovaných stanic generální ředitel Primy Marek Singer.
Česká televize podle generálního ředitele Petra Dvořáka věří v přijetí komplexní novely zákona o ČT, jež by měla obsahovat redefinici televizního přijímače, aby se povinnost platit televizní poplatek vztahovala i na domácnosti, které sledují programy ČT online. „Tímto způsobem přicházíme o 300 až 350 tisíc domácností, což by přineslo 450 milionů korun ročně,“ přiblížil Petr Dvořák, podle něhož však nelze vyloučit, že opozice v Poslanecké sněmovně bude kvůli této novele zákona obstruovat. Představu vítěze výběrového řízení na nového generálního ředitele ČT Jana Součka, podle níž by televizní poplatek měla platit každá domácnost, která odebírá elektrický proud, označil Dvořák za řešení „půl hodiny po dvanácté“, které nemá šanci získat politickou podporu.
Podle generálního ředitele TV Nova Daniela Grunta však hrozí nerovnováha na trhu, protože pokud by zákonodárci odsouhlasili redefinici televizního přijímače a zároveň zvýšení televizního poplatku z dnešních 135 například na 180 korun měsíčně, měla by ČT k dispozici o více než dvě miliardy korun ročně navíc oproti současné situaci. Šéf Primy Marek Singer míní, že by to vedlo k pokřivení trhu s produkčními společnostmi. Michaela Suraková ze společnosti Atmedia Czech upozornila na pozvolný nárůst počtu placených televizních kanálů v České republice i jejich podílu na sledovanosti, protože stoupá počet placených televizí, které měří peoplemetry. „Placenou televizi využívá už více než polovina diváků v České republice, konkrétně v druhém pololetí 2022 do bylo 57 % populace,“ uvedla Suraková.
Mobilní operátoři vznesli nárok na část pásma 600 MHz
Růst zájmu o placenou televizi staví především na stále populárnějších IPTV službách. To je také jediná televizní platforma, která v posledních letech zvyšuje podíl na českém trhu. Zvyšujícím se zájmem o IPTV a streamovací služby argumentoval prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS) Jiří Grund při vznesení požadavku, aby stát přidělil část frekvenčního pásma 600 MHz, které dnes využívá terestrické televizní vysílání, mobilním operátorům. Podle jeho slov sice 54 procent domácností deklaruje příjem televizního signálu přes DVB-T2, ale nikdo není schopen říci, kolik času stráví skutečně u lineárního vysílání a kolik u sledování streamovacích služeb přes internet. Podle průzkumu, který si nechala zpracovat APMS, diváci sledují televizní obsah především přes internet. S tím však nesouhlasila Tereza Šimečková z agentury Nielsen Admosphere ani Nikola Chrenčíková Pařízková ze společnosti Digital Broadcasting a generální ředitel Českých Radiokomunikací Miloš Mastník. Generální ředitel ČT Petr Dvořák označil prezentaci APMS za „žonglování s čísly“, protože průzkum vycházel z dat od internetové populace a zcela pominul diváky starší 65 let.
Problematice porušování autorských práv při stahování a sdílení unikátního obsahu ze streamovacích služeb se na konferenci DIGIMEDIA 2023 věnovala prezidenta Asociace komerčních televizí (AKTV) Klára Brachtlová. Zmínila úspěšné jednání AKTV s provozovatelem úložišť Hellspy a Hellshare, který nasadil filtry znemožňující nahrávání obsahu od televizí Nova, Prima a Óčko. „Krátce poté ale tyto služby ukončily činnost, protože se ukázalo, že právě náš obsah byl tím klíčovým, kvůli kterému uživatelé používali tato úložiště,“ konstatovala Klára Brachtlová. Asociaci se však nedaří eliminovat největší veřejná úložiště jako je služba Uložto.cz, protože tato mění své provozovatele i sídla. Přesto v případě Uložto.cz došlo k určitému posunu: televize Nova na sklonku loňského roku podle Lucie Oravčíkové, Digital Director pro Českou republiku a Slovensko podala na provozovatele této služby žalobu a situací se bude zabývat soud.
Voyo je sledované jako tradiční TV CME zveřejnilo zajímavé statistiky
Jak to bylo s jednáním mezi ČT a Voyo? Zájem měl i Netflix
Jan Maxa, ředitel divize vývoje a nových médií ČT, přiblížil medializovanou spolupráci ČT s placenou streamovací službou Voyo od televize Nova. Podle Maxy se nejprve na ČT obrátil Netflix, který usiloval o užší spolupráci při vývoji nových dramatických formátů. ČT se poté rozhodla oslovit i další hráče, kromě jiných Voyo. „Netflix nám nakonec nebyl schopen předložit žádnou konkrétní nabídku, na rozdíl od Voya,“ uvedl Maxa s tím, že k tomuto typu spolupráce byla ČT fakticky donucena kvůli svojí finanční situaci a hledání dalších zdrojů příjmů. ČT se nebrání podobné spolupráci s dalšími hráči na trhu, což kvitoval ředitel VOD televize Prima Josef Beneš, podle něhož by Prima měla rovněž zájem.
Velkým tématem pro provozovatele českých streamovacích služeb je narovnání podmínek pro české a mezinárodní videotéky, například z hlediska placení příspěvků do Státního fondu na podporu kinematografie, zavádění audio popisů u části obsahu a dalších zákonných povinností, které se zatím vztahují pouze na tuzemské VOD služby. Matúš Bubeník ze společnosti Perinvest Media informoval o plánech nového sportovního kanálu A11 Sport, který vstoupí na český trh v průběhu letošního léta. „Využijeme toho, že máme přetlak obsahu, přenosů z juniorských a nižších sportovních soutěží z českých sportovních hal, které zprostředkovávají chytré kamery Sportway. Kromě lineárního vysílání v DVB-T2 nabídneme obsah i přes HbbTV,“ dodal s tím, že v hybridním vysílání bude možné souběžně šířit několik dalších živých streamů a vytvořit cosi jako „Sportflix“. Na projektu firma úzce spolupracuje s mediální skupinou A11.
A 11 Sport má licenci, začne na podzim V multiplexu 23 obsadí pozici Test-1
Tomáš Žondra ze společnosti Film Europe stejně jako většina zástupců českých streamovacích služeb na konferenci DIGIMEDIA 2023 odmítl zavádění nižších tarifů pro uživatele s reklamou, jako to dělají služby typu Netflix, Amazon Prime Video či Disney+ na západních trzích. Jedinou výjimkou z tuzemských VOD služeb je prima+, která odstartovala začátkem letošního roku s třemi různými tarify, z nichž dva počítají s reklamou vkládanou do obsahu. „Náš plán získat 600 tisíc uživatelů bezplatné verze s reklamou se nám podařilo překonat již před půldruhým měsícem. Jsme nad plánem,“ uvedl ředitel VOD televize Prima Josef Beneš. Počet platících uživatelů služby prima+ ale odmítl komentovat.
Komerční rádia chtějí pro digitální vysílání nové licence
Zajímavé informace přinesl i závěrečný třetí blok konference zaměřený na rozhlasový trh. Vedoucí odboru správy kmitočtového spektra Českého telekomunikačního úřadu Jiří Duchač informoval o dalším postupu s připravovaným výběrovým řízením na kmitočty sítí pro zemské digitální rozhlasové vysílání určené komerčním rádiím. 27. dubna ČTÚ zveřejnil návrh podmínek výběrového řízení a otevřel veřejnouu konzultaci, která skončila 28. května. Na 28. června pak úřad plánuje workshop, na kterém vypořádá veškeré připomínky a bude informovat o dalším postupu. Termín vypsání výběrového řízení však zatím ČTÚ nestanovil. „Stále platí, že bychom chtěli vybrat držitele kmitočtových přídělů ještě letos,“ uvedl Duchač.
Komerční rádia sdružená do Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) nepočítají podle prezidenta této organizace Jiřího Hrabáka s tím, že by pro digitální vysílání využila tzv. transformační licence, na jejich základě mohou pokračovat v analogovém vysílání v FM pásmu i po uplynutí zákonem stanovené lhůtě již jednou prodloužených licencí pro vysílání na VKV. „Žádali bychom o nové licence pro digitální vysílání. Kromě jiného proto, že si nechceme do digitálního vysílání přenášet licenční podmínky stanovené pro analogové vysílání,“ vysvětlil Hrabák, podle něhož je těžké v současné situaci předvídat, jaký zájem bude mezi komerčními rádii o digitální vysílání po aukci kmitočtů pro sítě DAB+. Záležet podle něj bude na podmínkách, které si stanoví operátoři budoucích sítí.
Komerční rádia: Chceme garanci místa v DAB+ ČTÚ zveřejnil připomínky k aukci kmitočtů
Sedm nových digitálních vysílačů pro Český rozhlas
Marcel Procházka z Českých Radiokomunikací apeloval na co nejrychlejší přidělení kmitočtů a urychlení spuštění sítí DAB+, neboť hrozí, že by digitální vysílání bylo vytlačeno jinými technologiemi. „Český rozhlas, který jako jediný vysílá digitálně celoplošně, nemůže dlouhodobě sám tuto platformu udržet, když svými stanicemi zasahuje zhruba 30 procent trhu,“ míní Procházka. Podle Jiřího Hrabáka je ale podíl digitálního poslechu Českého rozhlasu ještě mnohem nižší, protože většina posluchačů ladí stanice ČRo na FM pásmu. Důvodem je mimo jiné špatný indoor příjem digitálního signálu sítě Českého rozhlasu. Proto rozhlas pokračuje v zahušťování svojí DAB+ sítě. Letos spustí sedm nových digitálních vysílačů a dokrývačů ve Svitavách, Krnově, Ústí nad Labem, Valašskýcj Kloboukách, Mostu, Hradci Králové a Domažlicích, informoval Pavel Balíček, vedoucí distribuce signálu ČRo.
Společnost Progress Digital podle výkonného ředitele Jakuba Juhase plánuje v horizontu několika měsíců zahájit zkušební digitální rozhlasové vysílání DAB+ na pomezí středních Čech a Vysočiny. „Chystáme si otestovat jednofrekvenční síť, abychom byli připraveni pro budování řádných sítí,“ vysvětlil s tím, že operátor by měl v chystané aukci kmitočtů zájem o některou z regionalizovatelných sítí DAB+. Pro její budování by využil již existujících vysílacích lokalit televizního multiplexu 24, který provozuje sesterská společnost Digital Broadcasting a vlastních FM vysílačů. Konkurenční operátor Joe Media bude podle jednatele Miroslava Pýchy usilovat o získání kmitočtů pro DAB+, které využívá již nyní na základě individuálních oprávnění od ČTÚ a pokrývá z nich Prahu a část Středočeského kraje.
Aktualizovali jsme mapy pokrytí ČRo DAB+ Databáze je doplněna o devět vysílačů
Konference DIGIMEDIA 2023 se konala pod záštitou ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva kultury, ČTÚ a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Generálním partnerem akce byla Česká televize, která tradičně poskytuje prostor pro konání akce celou konferenci přenášela živě na iVysílání.cz, kde je také k dispozici kompletní záznam akce. Mezi partnery konference byly také společnosti Atmedia Czech, Samsung Electronics Czech and Slovak, Digital Broadcasting, České Radiokomunikace, Český rozhlas, ATO, APMS, či Media One. Mediálními partnery konference byli týdeník Marketing a Media, servery MediaGuru.cz, Televizníweb.cz a tituly společnosti AVERIA – ICT Network News, B2B Network News.
Úvodní foto a galerie: Václav Udatný
