Privátní rozhlasové stanice nepočítají s tím, že by transformační licence, na jejichž základě nyní vysílají v analogovém FM pásmu, využily pro přechod na digitální vysílání. Do připravovaných sítí DAB+ chtějí vstoupit s novými digitálními licencemi.

Překvapivé rozuzlení problému jménem „transformační licence“, kterými si před lety komerční rádia zákonem pojistila další prodloužení již jednou prodloužených oprávnění pro zemské analogové vysílání, aniž by musely projít novým licenčním řízením, kterého by se mohl zúčastnit kdokoli, nastínila minulý týden na odborné konferenci DIGIMEDIA 2023 Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV). Její prezident Jiří Hrabák prohlásil, že komerční rádia nepoužijí transformační licence pro přechod na digitální vysílání, nýbrž si zažádají o nové licence pro šíření signálu v sítích DAB+, které bude v následujících měsících dražit Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Transformační licence přitom před lety vznikly právě proto, aby kromě prodloužení analogových kmitočtových přídělů zavázaly provozovatele rozhlasového vysílání k přechodu na DAB+.

Komerční rádia: Chceme garanci místa v DAB+ ČTÚ zveřejnil připomínky k aukci kmitočtů

Transformační licence bez transformace

Transformační licence původně počítaly s tím, že komerční rádia přejdou na digitální vysílání nejpozději v roce 2025. Vláda však měla nejpozději tři roky před tímto datem předložit Technický plán přechodu ze zemského analogového na zemské digitální rozhlasové vysílání, který by byl analogický s podobnými plány pro první a druhou televizní digitalizaci. Vlády premiérů Bohuslava Sobotky (ČSSD), Andreje Babiše (ANO) ani Petra Fialy (ODS), se však k žádné přípravě harmonogramu rozhlasové digitalizace neměly, a tak loni na podzim uplynula lhůta, do níž měl Technický plán přechodu vzniknout. Nynější ministr dopravy Martin Kupka (ODS) proto jako opoziční poslanec předložil návrh novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, který vypouští rok 2025 jako termín přechodu komerčních rádií na digitální vysílání.

Novela, kterou Kupka prosadil formou přílepku k jinému zákonu, jednoduše říká: transformační licence pro zemské analogové rozhlasové vysílání platí bez omezení až do chvíli, kdy vláda předloží Technický plán přechodu na zemské digitální rozhlasové vysílání. Jakmile by se tak stalo, začala by běžet tříletá lhůta, během které mají rádia s transformačními licencemi přejít z analogového FM pásma do digitálních sítí. A protože vláda žádný Technický plán přechodu na zemské digitální rozhlasové vysílání nepřipravuje, transformační licence platí prakticky navždy, i když digitální sítě DAB+ pro komerční rádia na ženevských kmitočtech by měly vzniknout už po letošní aukci, nejpozději v průběhu let 2024 a 2025. Neexistencí Technického plánu přechodu ale nikdo nedonutí komerční rádia opustit analogové FM pásmo.

FM licence začaly platit „navždy“ Může za to loňský přílepek zákona

Přednostní prostor v DAB+? A za co, když neopustí FM?

Nutno dodat, že FM pásmo se – na rozdíl od analogového televizního vysílání v minulosti – vypínat nemusí a nikdo o něj nemá zájem (pro mobilní operátory je nepoužitelné). Proto se také postupem doby přestalo mluvit o přechodu na digitální rozhlasové vysílání, ale o rozvoji DAB+ jako další distribuční terestrické platformy, která bude existovat vedle analogového FM vysílání. Dalo by se tedy očekávat, že dojde ke změně zákona o rozhlasovém a televizním vysílání a transformační licence se prohlásí za technologicky neutrální, platné pro všechny terestrické platformy. Takové změna se ale nechystá. Jak na DIGIMEDII řekl prezident APSV Jiří Hrabák, komerční rádia si hodlají „nekonečné“ transformační licence ponechat, a tudíž si podrží zaplněné FM pásmo, do kterého už nemůže vstoupit žádný další hráč a přes které posluchači zdaleka nejčastěji ladí rozhlasové vysílání.

Pro digitální vysílání ve vydražených sítích DAB+ pak komerční rádia chtějí požádat o nové licence určené vyloženě pro terestrické digitální rozhlasové vysílání (a bez licenčních podmínek stanovených pro FM vysílání). Zároveň však v připomínkách k návrhu podmínek aukce kmitočtů pro sítě DAB+ žádají o garanci přednostní kapacity v těchto budoucích sítích, rozhlasový dům Media Bohemia dokonce přišel s myšlenkou přímého přidělení celoplošného multiplexu C subjektu, který by si založila a provozovala sama komerční rádia, bez nutnosti, že by tuto síť musela vydražit v chystané aukci ČTÚ. Otázka zní, na základě čeho chtějí komerční rádia vyčlenit kapacitu v chystaných sítích DAB+ nebo bez soutěže získat celoplošný multiplex C, když by to nebyla náhrada za analogové vysílání, které nechtějí opustit a naopak si ho chtějí na základě „nekonečných“ transformačních licencí udržet i do budoucna.

Nové podmínky aukce kmitočtů pro DAB+ ČTÚ vyhlásil opakovanou konzultaci

„Žádný Technický plán přechodu na DAB+ nebude“

Pokud si vzpomeneme na první televizní digitalizaci, kdy komerční televize musely opustit frekvence, jež byly součástí jejich vysílacích licencí jako soubor technických prostředků k vysílání, ještě před jejich vypršením, aby se mohly včas vystavět a spustit digitální sítě DVB-T, tak tehdy Nova s Primou, ale také skupiny regionálních televizí RTA a Regio Media, získaly náhradou tzv. kompenzační licence pro nové digitální programy. Ty mohly vstoupit do sítí DVB-T dříve než další, noví hráči. A zároveň se počítalo s kapacitou pro Novu i Primu v budoucích sítích DVB-T. U komerčních rádií však není co kompenzovat, ani proč garantovat prostor v digitálních sítích DAB+, když zaváděním digitálního rozhlasového vysílání o nic nepřichází. Naopak, získala možnost vysílat v FM pásmu navždy, nebo alespoň do té doby, než někoho napadne změnit zákon.

Že to tak asi bude, naznačil zcela jasně vedoucí odboru správy kmitočtového spektra ČTÚ Jiří Duchač, když na konferenci DIGIMEDIA 2023 zcela otevřeně řekl, že vláda žádný Technický plán přechodu ze zemského analogového na zemské digitální rozhlasové vysílání nepřipraví. Jiří Hrabák z APSV byl takovým prohlášením poněkud zaskočen, a raději se Jiřího Duchače zeptal, zda si tím je jistý, ale ve skutečnosti se s tímto scénářem jasně počítá. Jinými slovy, komerční rádia si díky legislativním změnám okolo rozhlasové digitalizace přišla na doživotní obsazení analogového FM pásma a do digitálního vysílání je nikdo nutit nebude. Pak by ale tedy měla do DAB+ vstupovat ze stejných podmínek jako jakýkoli nový hráč, protože jinak by byla neúměrně zvýhodněna. Ostatně, ani to zabetonování FM pásma nebude zrovna v souladu s hospodářskou soutěží…

Omezení počtu licencí pro rádia končí Jedna firma může mít víc než dva celoplošné programy

Úvodní foto: Česká televize

Štítky