Největší česká komerční rádia požadují, aby jim Český telekomunikační úřad (ČTÚ) garantoval část kapacity v připravovaných multiplexech DAB+ určených pro soukromé rozhlasové stanice. Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) a rozhlasová skupina Media Bohemia v tomto duchu podaly připomínky k návrhu podmínek aukce kmitočtů pro sítě DAB+.

Pokud by ČTÚ v budoucích sítích DAB+ nevyčlenil kapacitu pro největší komerční rádia vysílající analogově v FM pásmu, mohlo by jít podle soukromých rádií o poškození investic jejich majitelů. Odvolávají se přitom na zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, podle něhož se získáním tzv. transformačních licencí pro analogové vysílání v FM pásmu zavazují přejít na digitální vysílání, aniž by jim ale ČTÚ garantoval místa v připravovaných sítích DAB+ určených pro šíření signálu soukromých rádií. Povinnost přejít na digitální vysílání se váže k přijetí vládního usnesení o přechodu na zemské digitální rozhlasové vysílání. „O tom zatím nevíme, kdy bude přijato, ale po jeho vydání budou tito provozovatelé nuceni ze zákona přejít na zemské digitální rozhlasové vysílání, tj. ukončit své analogové vysílání, kdy jim ale zároveň není garantována žádná kapacita v multiplexech,“ konstatuje v připomínce rozhlasového domu Media Bohemia předseda představenstva Daniel Sedláček.

Nové podmínky aukce kmitočtů pro DAB+ ČTÚ vyhlásil opakovanou konzultaci

Priváti chtějí založit vlastního operátora pro multiplex C

„Tento problém se nejvíce dotýká velkých provozovatelů rozhlasového vysílání, u nichž by v případě, že by se na ně po jejich přechodu na zemské digitální rozhlasové vysílání nedostala odpovídající kapacita v multiplexu, nepochybně hrozilo zmaření investic,“ varuje Sedláček. Za „velkého“ provozovatele rozhlasového vysílání přitom považuje každou společnost, která dosahuje alespoň desetiprocentního podílu na privátním rozhlasovém vysílání podle Radioprojektu. „Zkušenosti z Evropy ukazují, že bez stávajících velkých provozovatelů rozhlasového vysílání na FM nelze úspěšně nastartovat, rozvíjet a dlouhodobě provozovat DAB vysílání. Posluchači jsou zvyklí na své rádia a bez možnosti poslechu těchto rádií v rámci DAB by byl nástup nových rádií tak pomalý, a tak drahý, že nelze najít udržitelný obchodní model,“ míní Daniel Sedláček.

Media Bohemia proto navrhuje vyjmout celoplošnou digitální rozhlasovou síť C z aukce kmitočtů a přímo ji přidělit velkým provozovatelům rozhlasového vysílání v FM pásmu. „Tito provozovatelé by za tímto účelem společně založili právnickou osobu podle soukromého práva (např. korporaci nebo spolek), jež by splňovala podmínky, které jsou nyní stanovené pro účast ve výběrovém řízení podle kapitoly 7. Návrhu vyhlášení výběrového řízení a podléhala by podmínkám získání a využívání rádiových kmitočtů, jak jsou definovány v kapitole 6. Návrhu vyhlášení výběrového řízení,“ navrhuje Media Bohemia. Šlo by v podstatě o stejný model jako s digitálním vysíláním České televize nebo Českého rozhlasu, kdy kmitočtové příděly pro jejich sítě vlastní přímo tato média a České Radiokomunikace jim smluvně zajišťují šíření signálu.

Kolik digitálních rádií naladíte ve vašem kraji? Přes DAB+ už v Česku vysílá 53 programů

Cena nemá být hlavním hodnotícím kritériem, míní rádia

Jinými slovy, velká soukromá rádia by si i v digitální éře chtěla ponechat kontrolu nad svými kmitočty, o kterou například komerční televize o přechodu na digitální vysílání přišly. Jestliže na analogové éry byl součástí vysílací licence i výčet kmitočtů, které vlastnil samotný provozovatel, digitální licence jsou pouze „obsahové“, bez garance kmitočtů, na kterých bude daný program vysílat. Provozovatel se tak musí domluvit s operátorem konkrétní vysílací sítě a zaplatit si za kapacitu v ní, ale nemá nikým garantováno, že se skutečně dostane do éteru. Tomuto riziku by chtěla velká komerční rádia předejít.

„V případě, že by Úřad neakceptoval naši výše uvedenou připomínku, bylo by nutné navrhnout jiný postup, který by se vypořádal se zákonnou povinností stávajících provozovatelů přejít na zemské digitální rozhlasové vysílání a současně garantovat, že v DAB vysílání budou zahrnuti všichni velcí provozovatelé rozhlasového vysílání,“ dodává Daniel Sedláček. Media Bohemia zároveň odmítá, aby jediným hodnotícím kritériem v připravované aukci kmitočtů pro sítě DAB+ byla nabízená cena. Společnost navrhuje, aby hlavním kritériem měla být připravenost budoucího provozovatele sítě zařadit do multiplexu již existující FM rádia, a to s ohledem na jejich význam na stávajícím rozhlasovém trhu. Tomu přikládali váhu 70 procent, zatímco nabízené ceně jen 30 procent. Rozhlasový dům také navrhuje ještě snížit vyvolávací ceny kmitočtů, například u celoplošné sítě DAB+ z jednoho milionu korun na 100 tisíc Kč.

DAB+ nemusí do dvou let pokrýt 80 % regionů ČTÚ vypořádal připomínky k aukci kmitočtů

Stávající operátoři DAB+ požadují výhody za léta investic

Media Bohemia také navrhuje, aby ČTÚ nevyhlašoval aukci kmitočtů pro DAB+ do doby, než se podaří vyřešit připomínky komerčních rádia a znovu zdůraznila hrozbu zmaření investic provozovatelů rozhlasového vysílání s licencí. Prakticky totožné připomínky jako Media Bohemia vznesla i Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV), která sdružuje hlavní hráče rozhlasového trhu a vede ji generální ředitel Rádia Impuls Jiří Hrabák. „Pokud má být cílem výběrového řízení podpora rozvoje digitalizace rozhlasového vysílání na předmětných sítích (DAB), tj. nastartování zemského digitálního rozhlasového vysílání, je nutné zajistit účast stávajících provozovatelů, a to za přijatelných ekonomických podmínek reflektujících stav celého reklamního trhu. Proto by měla být jedním z hlavních hodnotících kritérií připravenost provozovatele multiplexu poskytnout odpovídající kapacitu za ekonomicky přijatelných podmínek stávajícím provozovatelům rozhlasového vysílání, eventuálně by měl být předem vyhrazený prostor pro tento účel,“ píše Jiří Hrabák.

K návrhu podmínek aukce kmitočtů pro sítě DAB+ se také vyjádřili stávající operátoři rozhlasových multiplexů, které fungují na základě individuálních oprávnění pro využívání kmitočtů. Majitel společnosti Teleko digital Tomáš Řapek například navrhuje, aby operátoři, kteří léta dotovali z vlastního rozvoj sítí DAB+, získali výhodu formou stupně bonity daného uchazeče podle délky regulérního provozu jeho DAB sítě. „To by se mělo pak promítnout do koeficientu menšího nežli jedna, kterým by se násobila ve výsledku celková vydražená cena. Navrhuji následující výpočet: za každý regulérní rok provozu DAB vysílačů dekrementační odečet od čísla jedna o velikosti 0,05,“ píše Tomáš Řapek, kterému se také nelíbí. že návrh aukce kmitočtů vůbec nepočítá se samostatnými krajskými sítěmi DAB+ v Libereckém, Ústeckém, Karlovarském, Zlínském, Olomouckém a Středočeském kraji.

Aukce kmitočtů pro DAB+ začne v červnu Vyvolávací ceny se nezmění

Když dražitel nezahájí vysílání, kmitočty přejdou na druhého v pořadí

Spektrální limit navrhuje Teleko digital zvýšit Na 11 regionů, protože ve vícero krajích jsou významné vysílače, které nechtěně zasahují i dva až tři regiony navíc (např. Praděd, Černá hora nebo Ještěd). U některých navrhovaných kmitočtových přídělů, které jsou alokované do údolí, by podle Tomáše Řapka měla vyvolávací cena začínat na nule, protože jsou těžko zkoordinovatelné. Dražitel takových kmitočtů by proto měl dostat od ČTÚ nějaký bonus, například odpuštění několika ročních poplatků za využití spektra. U některých regionů by Teleko digital uvítala možnost umístění vysílače do sousedního regionu, protože to je techniky schůdnější. Navrhuje také podmínku, že pokud vítěz aukce nedodrží podmínky, měly by vydražené kmitočty automaticky přejít na druhého dražitele v pořadí.

Jasněji chce mít Teleko digital také v otázce využití vysílacích kanálů u plánované celoplošné sítě C, u které ČTÚ dražitelům umožní výběr, zda chtějí vysílat na kanálu 9B nebo 9D. „U celoplošné vysílací sítě C může dojít v průběhu držení práva na tuto síť k přehodnocení používání kanálu 9B nebo 9D v daném kraji. Toto si můžou vyžádat broadcasteři, např. z důvodu jiného reklamního zasíťování regionů. Bude tedy možné během celé periody užívání práv libovolně měnit využívaný kanál 9B či 9D? Tuto možnost bychom rádi viděli zapracovanou v podmínkách,“ žádá Tomáš Řapek. Jeho společnost Teleko digital podala celkem dvě sady připomínek k podmínkám aukce. V druhé navrhuje například zkrácení lhůty pro zahájení využívání vydražených kmitočtů z 12 na šest měsíců.

Komerční rádia celoplošně v DAB+? Od roku 2025 Jaký bude další postup ČTÚ?

RTI cz žádá možnost pomalejší výstavby sítí

Další provozovatel sítí DAB+, společnost RTI cz, rovněž žádá, aby bylo možné pro region, pro který bude vydražená síť, využít vysílač umístěný v jiném regionu. Požaduje také zjemnění lhůt pro zprovoznění vydražených sítí. ČTÚ požaduje, aby do 48 měsíců operátor pokryl signálem alespoň 80 procent obyvatel území, pro které získal kmitočtové příděly. RTI cz navrhuje snížit toto povinné pokrytí na 60 procent obyvatel. A ve shodě se společností Teleko digital požaduje výhodu pro dosavadní operátory sítí DAB+. „V případě, že vítězem jakékoli aukční fáze bude společnost (korporace), která již v minulosti provozovala DAB rozhlasové vysílání v ČR, bude u tohoto účastníka aukce za každý rok provozování DAB vysílání v ČR odečteno pět procent z celkové vysoutěžené ceny,“ navrhuje RTI cz.

Společnosti Progress Digital, která spustila svoji vlastní síť DAB+ teprve nedávno jako zatím poslední operátor, ve svých připomínkách k návrhu podmínek aukce kmitočtů upozorňuje na absenci kapitoly věnované nepředvídatelným situacím, které mohou nastat během aukční části výběrového řízení. „Chybí postup další nabídky kmitočtů v případě, že nedošlo k jejich zaplacení. Navrhujeme prodloužit lhůtu na zaplacení poplatků za kmitočty na 30 dní. Chybí nám také postup další nabídky kmitočtů v případě, že v dlouhodobějším časovém úseku nedojde ke splnění požadovaných podmínek,“ uvádí například Progress Digital. Své připomínky k dokumentu ČTÚ dodaly i České Radiokomunikace, ty je ale označily za obchodní tajemství a důvěrné informace, proto je telekomunikační úřad nevyvěsil na svůj web.

FM licence začaly platit „navždy“ Může za to loňský přílepek zákona

Štítky